Wikipedie

Karel Stloukal

český archivář a historik

Karel Stloukal (2. listopadu 1887 Zlín[1] – 19. listopadu 1957 Praha) byl moravský pedagog, spisovatel, historik, archivář a redaktor s širokým spektrem působnosti.

PhDr. Karel Stloukal
Narození2. listopadu 1887
Zlín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. listopadu 1957 (ve věku 70 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Povolánípedagog, spisovatel, historik
ZaměstnavatelFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
DětiMilan Stloukal
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a dílo

editovat

Narodil se Josefě Stloukalové (1856/1857), vdově po Josefu Ondrášíkovi (1838/1839), který zemřel r. 1884. Měl dva sourozence: Stanislava (1890) a Ludmilu (1895). 7. 12. 1912 si změnil příjmení na Zlínský, které ale používal jen krátce.[1] Oženil se s Miladou Cimlerovou, se kterou měl syna Milana (1931).[2]

Gymnázium absolvoval v Kroměříži, v letech 1906–1911 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (dizertační práce Karel z Lichtenštejna a jeho účast ve vládě Rudolfa II.)[3]

Od října 1913 do června 1914 byl vyslán do Říma, kde se věnoval zpracování archiválií papežského archivu.[4] Byl ředitelem archivu Národního muzea, psal jeho dějiny.[2]

V počátcích své badatelské práce se zaměřil především k období přelomu 16. a 17. století. Jako svou první knihu roku 1912 vydal studii Karel z Lichtenštejna a jeho účast na vládě Rudolfa II. (1569–1607), Již roku 1921 se projevil jako popularizátor české historie v knize Bílá Hora a Staroměstské náměstí. Dále se zabýval osobností Rudolfa II., rodinným archivem Ditrichštejnů, Lichtenštejnů či problematikou papežské politiky. Vrcholem této etapy byla studie z novodobé diplomatiky Česká kancelář dvorská 1599–1608. V dalším období Stloukal zkoumal dobu bělohorskou, poté 19. století, kde se zaměřil na osobnost Františka Ladislava Riegera. Čerpal z jeho rodinné pozůstalosti, uspořádal archivní fondy Riegrovy a Palackého rodiny a zabýval se například Riegrovou rolí při budování Národního divadla či vydáváním rodinných dopisů a listů. Tuto badatelskou etapu shrnul v knize Legenda o budovatelích Národního divadla.

Dalším okruhem jeho působnosti byly moderní dějiny československé. Vstoupil do Československé národní demokracie (ČsND). Byl členem Historického klubu, v němž často přednášel o historii i současné politice. Své osobní reflexe publikoval například v časopise Legie. R. 1935 přestoupil k čsl. socialistům. Působil rovněž jako člen pražské zednářské lóže "Dvacátý osmý říjen".[5][6]

Přednášel na katedře českých dějin Filozofické fakulty Karlovy Univerzity, kde habilitoval. Zejména pro školní účely napsal Dějiny československé v hlavních obrysech. Širší veřejnosti se představil knihou Královny, kněžny a velké ženy české a jejím pokračováním Eliška Rejčka, hradecká královna.

Po zatčení gestapem 1. září 1939 byl uvězněn nejprve v Praze na Pankráci a 11. září převezen do koncentračního tábora v Dachau[7], ze kterého se vrátil s podlomeným zdravím.

Jako demokrat masarykovského ražení byl po Vítězném únoru v roce 1948 penzionován a omezován v pedagogické i publikační činnosti. V roce 1949 vydal svou poslední popularizační knihu Dvojí tvář doby Karlovy o historii vlády Karla IV. a v témže roce jako editor uzavřel dlouho připravovaná regesta vatikánských archiválií českého původu z období vlády papeže Řehoře XI. pod titulem Acta Gregorii XI, pontificis romani (1370–1378) v edici Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia.

Zabýval se rovněž historií svého rodiště, k oslavám výročí založení města roku 1947 vydal studii 550 let města Zlína. Rozsáhlé dílo s názvem Dějiny města Zlína ale již nevyšlo.[8]

V Praze XI bydlel na adrese Křížkovského 1.[2] Jeho syn, antropolog Milan Stloukal byl v letech 1988–2000 ředitelem Národního muzea v Praze.

Dílo

editovat

Spisy

editovat
  • Římská otázka – Praha: vlastním nákladem,
  • Karel z Lichtenštejna a jeho účast ve vládě Rudolfa II. (1569–1607) – Praha: v. n., 1912
  • Bílá Hora a Staroměstské náměstí – Praha: Státní nakladatelství, 1921
  • Dějiny československé v hlavních obrysech: historický náčrt – Karlín: Vesmír, 1923
  • Papežská politika a císařský dvůr pražský na předělu XVI. a XVII. věku – Praha: FF UK, 1925
  • Z diplomatických styků mezi Francií a Čechami před Bílou horou – Praha: 1926
  • Počátky nunciatury v Praze: Bonhomini v Čechách v letech 1581–1584 – Praha: Klub historický, 1928
  • O smyslu českých dějin – Praha: s. n., 1929
  • Sv. Václav a svatováclavská idea v našich dějinách: 929–1929 – Praha: Politický klub ČsND.
  • Československý stát v představách T. G. Masaryka za války: ke dni 7. března 1930 – Praha: Politický klub ČsND, 1930
  • Portrét Rudolfa II. z roku 1600 – Praha: s. n., 1930
  • Práce Československého ústavu historického v Římě na výzkumu nunciatur – Praha: s. n., 1930
  • Akta o volbě a jmenování nejvyšších úředníků moravských z počátku XVII. století – Praha: s. n., 1931
  • Česká kancelář dvorská 1599–1608: pokus z moderní diplomatiky – Praha: ČAVU, 1931
  • Sborník Gustava Fridricha – Praha: s. n., 1931
  • Sborník prací věnovaných Janu Bedřichu Novákovi k šedesátým narozeninám 1872–1932 – Praha: s. n., 1932
  • George Washington, šampion svobody a demokracie: proslov Dr. Karla Stloukala na setkání k dvoustému výročí narození George Washingtona, které pod záštitou prezidenta Masaryka uspořádal Americký institut na Staroměstské radnici v Praze, dne 22. února 1932
  • 7. mezinárodní kongres věd historických ve Varšavě – Praha: v. n., 1933
  • Doba bělohorská a Albrecht z Valdštejna: sborník osmi statí – napsali Miloslav Hýsek; František Martínek, František Roubík, Karel Stloukal, Otakar Stloukal; uspořádal Jaroslav Prokeš. Praha: Výbor výstavy, 1934
  • Fr. Lad. Rieger a průmyslová jednota v prvních letech absolutismu – Praha: v., n., 1934
  • Legenda o budovatelích Národního divadla – Praha: v. n., 1935
  • Museum Fr. Palackého a Fr. Lad. Riegra – napsali Karel Stloukal a Josef Richard Marek. Praha: Palackého museum, 1935
  • Idea českého státu v době Boleslava I. a II. – Praha: s. n., 1936
  • Zrození ideje českého státu – Svatý Václav – Praha: s. n., 1936
  • Idea Československého státu u Františka Palackého – Praha: s. n., 1936
  • Národní idea v dějinách – Praha: Legie, 1936
  • Dějiny lidstva od pravěku k dnešku. Díl třetí. Základy středověku – Jaroslav Bidlo, Josef Cibulka, Václav Chaloupecký, Josef Macůrek, Josef Schránil, Karel Stloukal, Josef Šusta, Felix Tauer; hlavní redaktor Josef Šusta. Praha: Melantrich, 1937
  • Louis Eisenmann – Praha: 1937
  • Hlavní proudy v současné historiografii – Praha: v. n., 1938
  • VIII. mezinárodní kongres věd historických v Curychu – Praha: s. n., 1938
  • Dokument: Výzva Československé společnosti historické k historikům francouzského národa – Praha: Historický klub,
  • Eliška Rejčka: hradecká královna – Hradec Králové: Městské historické museum, 1942
  • Vědecký dějepis a historický román – 1944
  • Na rozhraní věků: čtyři stati z velkých dnů – Praha: Athos, 1946
  • 550 let města Zlína – Zlín: Místní osvětová rada, 1947
  • Dva problémy z městských dějin moravských – 1947
  • Jaroslav Goll: dokument: První sjezd slovenských historiků – Praha: Historický klub, 1947
  • O studiu dějepisu – Praha: Historický klub, 1947
  • Před třiceti lety: k výročí Projevu českých spisovatelů z května 1917 – Praha: Josef Richard Vilímek, 1947
  • Význam roku 1848 – s. n., 1947
  • Dvojí tvář doby Karlovy – Praha: s. n., 1949

Jiné

editovat
  • Náčrt z manévrů – in: Čas 15. 12. 1911, s. 2
  • Československá jednota a Rothermerova akce: řeči a projevy Pátera Andreje Hlinky, Antonína Hajny, evangelického biskupa Samuela Zocha, poslance Gejzy Reháka a básníka Martina Rázuse pronesené na Slovanském ostrově dne 15. září 1927 – napsal předmluvu; k tisku připravil Josef Folprecht. Praha Politický klub ČsND, 1928
  • Riegrův památník: vydaný u příležitosti slavnosti odhalení pomníku Dr. Fr. Lad. Riegrovi v jeho rodném městě Semilech dne 8. měsíce července 1928 – redigoval. Semily: Sdružení přátel F. L. Riegra, 1928
  • Masarykova práce: sborník ze spisů, řečí a projevů prvního presidenta československé republiky – k jeho osmdesátým narozeninám sestavili J. B. Kozák, V. K. Škrach, K. Stloukal. Praha: Státní nakladatelství, 1930
  • Rodinné listy Františka Palackého dceři Marii a zeti F. L. Riegrovi – vydal. Praha: Politický klub ČsND, 1930
  • Po stopách národního vědomí české šlechty pobělohorské – Jan Muk; napsal úvod, Praha: Politický klub ČsND, 1931
  • Milostné dopisy F. L. Riegra a Marie Palacké – vydal. Praha: František Topič, 1932
  • Den osvobození: vůdcové, myšlenky, činy: řeč Dr. Josefa Scheinera k 13. výročí samostatnosti – z pozůstalého rukopisu Josefa Scheinera otiskl a opatřil úvodem. Politický klub ČsND, 1934
  • Tvůrcové dějin: čtyři tisíciletí světových dějin v obrazech dob a osobností. První díl, Starověk – redigoval. Praha: Leopold Mazáč, 1934
  • Tvůrcové dějin: čtyři tisíciletí světových dějin v obrazech dob a osobností. Druhý díl, Středověk – redigoval; přeložil Václav Vitinger. Praha: L. Mazáč, 1934
  • Sto let Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách 1833–1933: sborník statí o vzniku, vývoji a působení Jednoty Průmyslové – za redakce B. Mansfelda a K. Stloukala. Praha: v. n., 1934
  • Tvůrcové dějin: čtyři tisíciletí v obrazech dob a osobností. Třetí díl, Novověk – redigoval; přeložil V. Vitinger; ilustroval a obálku navrhl A. V. Hrska. Praha: L. Mazáč, 1935
  • Tvůrcové dějin: čtyři tisíciletí v obrazech dob a osobností. Čtvrtý díl, Přítomnost. Část 1 – redigoval; přeložil V. Vitinger. Praha: L. Mazáč, 1936
  • Tvůrcové dějin: čtyři tisíciletí v obrazech dob a osobností. Pátý díl, Přítomnost. Část 2 – redigoval; přeložil V. Vitinger. Praha: L. Mazáč, 1936
  • Svatováclavský sborník: na památku 1000. výročí smrti knížete Václava Svatého. II, Svatováclavská tradice. Svazek 3. Hudební prvky svatováclavské – Dobroslav Orel; redigovali Karel Guth, Jan Kapras, Antonín Novák, Karel Stloukal za spolupráce Viléma Krema; iniciálu nakreslil Cyril Bouda. Praha: Výbor pro oslavu, 1937
  • Tvůrcové dějin: čtyři tisíciletí světových dějin v obrazech dob a osobností: rejstřík k dílu I.–V. – vydal Peter Richard Rohden; redigoval Karel Stloukal; s použitím výpisů V. Vitingra zredigoval, doplnil a historickými daty opatřil Edgar Theodor Havránek. Praha: L. Mazáč,1937
  • Svatováclavský sborník: na památku 1000. výročí smrti knížete Václava Svatého. II, Svatováclavská tradice. Svazek 2, Prameny X. století legendy Kristiánovy o Svatém Václavu a Svaté Ludmile – Václav Chaloupecký; redigovali Karel Guth, Jan Kapras, Antonín Novák, Karel Stloukal za spolupráce Viléma Kremra; iniciálu nakreslil Cyril Bouda. Praha: Výbor pro oslavu, 1939
  • Královny, kněžny a velké ženy české – sestavil. Praha: J. R. Vilímek, 1941

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 421.
  3. ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III. (1908–1916). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Zprávy zemského archivu Království českého. 1918, s. 336. 
  5. ↑ Archivovaná kopie. www.freeglobe.cz [online]. [cit. 2017-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-18. 
  6. ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ Karel Stloukal, Historie mého života: skutečnost poněkud zbásněná, Praha 2012
  8. ↑ PELUNĚK, Lukáš F. Dějiny města Zlína – historiografický odkaz Karla Stloukala. In Historik a jeho dílo. Olomouc 2015.

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Stloukal&oldid=24041932“