František Veselý (1862)
František Veselý (18. března 1862 Bystřice nad Pernštejnem[1] – 6. ledna 1923 Praha) byl humanista, lékař a zakladatel lázeňských komplexů.
| František Veselý | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. března 1862 Bystřice nad Pernštejnem  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 7. ledna 1923 (ve věku 60 let) nebo 6. ledna 1923 (ve věku 60 let) Praha  Československo |
| Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | lékař, balneolog, publicista a spisovatel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatFrantišek se narodil 18. března 1862 společně se svým dvojčetem – sestrou Marií do rodiny hostinského.[2] Nejprve se chtěl stát knězem, pak ale nastoupil na gymnázia v Brně a Německém Brodě a vystudoval[3] medicínu v Praze, kde byl roku 1886 promován na doktora veškerého lékařství. Zdejším studiem se zavázal k šestileté vojenské službě.[4] Během svých studií pečlivě sledoval tehdejší umělecký, politický i hospodářský život prostřednictvím Národních listů, které si již jako chlapec předplácel ze svých vlastních úspor.
Po zkušební době ve vojenské nemocnici v Praze byl tři roky lékařem u 23. pěšího pluku v Sarajevu. Post vojenského lékaře musel ale záhy opustit. Po návratu do své vlasti se usadil jako praktický lékař v Brně. Roku 1894 zakoupil František území v Šaraticích, kde nechal podle vzoru uherských pramenů vybudovat studny na shromažďování hořké vody.[2]
V únoru roku 1902 se stal výkonným členem správní rady akciové společnosti lázní Luhačovice a byl pověřen administračním a technickým řízením podniku. Dva roky sháněl potřebný kapitál pro vytvoření této akciové společnosti přes korespondenci, různé návštěvy a besedy. K přestavbě lázní získal MUDr. Veselý architekta Dušana Jurkoviče, ten vytvořil přirozené provázání architektury s krajinou. Stavby ve stylu lidové secese realizoval v letech 1902–1914. Za jeho vedení velmi vzrostla návštěvnost Luhačovic a hosté se rádi vraceli. Ze známých osobností rád navštěvoval lázně český akademický malíř Antonín Slavíček.[5]
Na počátku války odjel do Bělehradu, kde vedl tyfové oddělení. Zde ovšem onemocněl těžkým zánětem ledvin, který nadobro podlomil jeho zdraví. Záhy byl povolán do nemocnice v Kroměříži jako plukovní lékař. V roce 1908 se podruhé oženil. Jeho ženou se stala známá umělkyně a operní pěvkyně Marie Calma, s níž společně strávil čtrnáct let. Během let 1896–1910 soustavně přednášel o účincích minerálních vod a lázeňství na mnoha lékařských schůzích, a to nejen na Moravě a v Čechách, ale i v zahraničí – např. v Bělehradě nebo ve Varšavě. Od roku 1919 se věnoval naplno vlastnímu podniku v Šaraticích u Brna a zároveň se opět zabýval lékařskou praxí. O svých lékařských poznatcích si psal pečlivé poznámky. Léčil i bezplatně a kritizoval své kolegy. Tvrdil totiž, že z lékařů jsou spíše podnikatelé, kteří si nechávají za svoji práci platit a tím ztrácejí svobodu, nezávislost a objektivnost. Výsledky jeho léčení se projevily i v číslech: z 1800 nemocných Srbů, které léčil během balkánské války, jich zemřelo pouze 6.[2]
Během svého života udržoval stálou korespondenci s rodinou, pacienty a přáteli, mezi které patřil mimo jiné i Leoš Janáček, kterému František Veselý pomohl, když se vyskytly obavy o finanční úspěch opery Její pastorkyňa. Starosti se rozplynuly díky slibu MUDr. Veselého, který prohlásil, že „ručí za šest vyprodaných představení a že popřípadě doplatí, co by se nedostávalo.“ Marie Calma se poté na prknech opery sama objevila.[2]
František Veselý zemřel 6. ledna 1923 v Praze-Karlíně a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. V roce 1924 mu byl v Luhačovicích odhalen pomník. Po deseti letech od jeho smrti vydala Marie Calma knihu vzpomínek s názvem MUDr. František Veselý.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Bystřice nad Pernštejnem
- ↑ a b c d VESELÁ, Marie. MUDr. František Veselý. [s.l.]: Soukromý tisk, 1933. 100 s.
- ↑ Matriky Univerzity Karlovy, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy – František Veselý *1862
- ↑ MUDr. František Veselý (1862 - 1923) | Luhacovice.cz - Oficiální průvodce lázeňským městem. www.luhacovice.cz [online]. [cit. 2016-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-01.
- ↑ a b SPOLEK CALMA. FRANTIŠEK VESELÝ – BUDOVATEL MODERNÍCH LÁZNÍ V LUHAČOVICÍCH. www.spolekcalma.cz [online]. [cit. 2016-10-31]. Dostupné online.
Literatura
editovat- PETRÁKOVÁ, Blanka. MUDr. František Veselý (1862–1923) [online]. www.luhacovice.cz, [cit. 2016-10-31]. Dostupné online Archivováno 1. 11. 2016 na Wayback Machine..
- RACEK, Jan a REKTORYS, Artuš. Korespondence Leoše Janáčka s Marií Calmou a MUDr. Frant. Veselým. Praha: Orbis, 1951. 95 S.
- VESELÁ, Marie. MUDr. František Veselý. [s.l.] : Soukromý tisk, 1933. 100 s.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Veselý na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Veselý (1862)
- Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850–1914, MUDr. Veselý František *1862
