Karel Egon IV. z Fürstenbergu
Karel Egon IV. kníže z Fürstenbergu (celým jménem německy Karl Egon IV. Maria Friedrich Emil Kaspar Heinrich Wilhelm Kamill Max Ludwig Viktor Fürst zu Fürstenberg; 25. srpna 1852 Krušovice – 27. listopadu 1896 zámek Bruttan u Nice) byl německý šlechtic a poslanec německého Říšského sněmu. Jeho osobou vymřela švábská linie Fürstenbergů.
Karel Egon IV. z Fürstenbergu | |
---|---|
11. kníže z Fürstenbergu a hlava rodu | |
Ve funkci: 15. března 1892 – 27. listopadu 1896 (rod mediatizován) | |
Předchůdce | Karel Egon III. z Fürstenbergu |
Nástupce | Maximilián Egon II. z Fürstenbergu |
Poslanec německého Říšského sněmu | |
Ve funkci: 10. listopadu 1893 – 27. listopadu 1896 | |
Panovník | Vilém II. Pruský |
Dědičný člen První komory bádenského parlamentu | |
Ve funkci: 1893 – 27. listopadu 1896 | |
Panovník | Fridrich I. Bádenský |
Dědičný člen württemberské Panské komory | |
Ve funkci: 1892 – 27. listopadu 1896 | |
Panovník | Vilém II. Württemberský |
Dědičný člen pruské Panské komory | |
Ve funkci: 1892 – 27. listopadu 1896 | |
Panovník | Vilém II. Pruský |
Stranická příslušnost | |
Členství | nezařazený |
Rodné jméno | Karl Egon IV. Maria Friedrich Emil Kaspar Heinrich Wilhelm Kamill Max Ludwig Viktor Fürst zu Fürstenberg |
Narození | 25. srpna 1852 Krušovice Rakouské císařství |
Úmrtí | 27. listopadu 1896 (ve věku 44 let) Nice Francie |
Místo pohřbení | Kloster Neudingen |
Choť | (1881) Dorothée z Talleyrand-Périgordu (1862–1948) |
Rodiče | Karel Egon III. z Fürstenbergu (1820–1892) a Alžběta Henrietta Reuß, starší linie (1824–1861) |
Alma mater | Univerzita Heidelberg (1872–1874) Štrasburská univerzita (1874–1875) |
Profese | politik a voják |
Commons | Charles Egon IV, Prince of Fürstenberg |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatKarel Egon se narodil jako syn knížete Karla Egona III. z Fürstenbergu (1820–1892) a jeho manželky Alžběty Henrietty Reuß, starší linie (1824–1861). Jeho matka zemřela, když mu bylo osm let. Poté, co Karel Egon IV. spadl 22. září 1862 v Baden-Badenu z koně, nechal jeho otec postavit Fürstenberský pomník v podobě kolonády podle návrhu architekta Theodora Diebolda s andělem strážným od sochaře Franze Xavera Reicha.
Karel Egon byl vychováván soukromými učiteli a v mládí hodně cestoval. V letech 1872 až 1874 navštěvoval filozofické a právní přednášky na univerzitě v Heidelbergu a do roku 1875 pokračoval ve studiu na univerzitě ve Štrasburku.
V roce 1876 vstoupil do pruské armády jako podporučík à la suite v gardovém husarském pluku v Postupimi a v červnu 1877 složil důstojnickou zkoušku. V letech 1881–1884 byl pobočníkem 28. jezdecké brigády v Karlsruhe. V roce 1884 byl převelen jako nadporučík k 2. gardovému dragounskému pluku v Berlíně a tam byl v roce 1886 povýšen na rytmistra. V roce 1890 odešel z vojenské služby.
V březnu 1888 doprovázel dědičný princ knížete z Hatzfeldt-Trachenbergu při cestě do Říma, kde kníže oznámil papeži Lvu XIII. nástup císaře Fridricha na trůn. Po úmrtí otce se dědičný princ stal 15. března 1892 knížetem z Fürstenbergu. V roce 1893 jej císař Vilém II. jmenoval majorem a v roce 1896 nejvyšším maršálem císaře. Protože na něj po otcově smrti přešly švábské statky, stal se dědičným členem pruské panské sněmovny, württemberské panské komory a bádenské první komory. Kníže Karel Egon byl 10. listopadu 1893 výraznou většinou ve 2. bádenském říšském volebním obvodě zvolen poslancem německého Říšského sněmu (Reichstagu). V té době ho již sužovala nemoc, a proto odjel na zotavenou do Nice. Živý zpět se už ovšem nevrátil. Dne 4. prosince 1896 byl pohřben v knížecí rodinné kryptě v Neudingenu u Donaueschingenu jako jeden z posledních rodinných příslušníků knížecího domu.
Angažoval se v novinách Münchner Allgemeine Zeitung a byl jedním ze zakladatelů kolonie Berlín-Karlshorst, kde je po něm dodnes pojmenována ulice Karl-Egon-Straße. Byl také členem studentského spolku Corps Suevia Heidelberg.[1]
Manželství
editovatV Zaháni se 6. července 1881 oženil s hraběnkou Dorotheou „Dolly“ z Talleyrand-Périgordu (17. 11. 1862 Valençay – 17. 6. 1948 Paříž), dcerou vévody Louise Napoleona de Talleyrand-Périgord (1811–1898) a prapraneteře francouzského ministra zahraničí Charlese Maurice Talleyranda (1754–1838). Manželství zůstalo bezdětné. Jeho manželka hrála důležitou roli ve vilémovské „vyšší společnosti“. Podruhé se v roce 1898 provdala za Jeana de Castellane (1868–1965).
Protože byl bezdětný, nastoupil po něm jeho bratranec Max Egon II. z Fürstenbergu (1863–1941), který měl majetky v Rakouském císařství, zejména v Čechách. Švábská a česká linie rodu Fürstenbergů se tak opět spojily.
Vývod z předků
editovatKarel Egon I. z Fürstenbergu | ||||||||||||
Karel Alois z Fürstenbergu | ||||||||||||
Marie Josefa ze Šternberka | ||||||||||||
Karel Egon II. z Fürstenbergu | ||||||||||||
Alexandr Ferdinand, 3. kníže z Thurn-Taxisu | ||||||||||||
Marie Alžběta z Thurn-Taxisu | ||||||||||||
Marie Henrieta z Fürstenbergu | ||||||||||||
Karel Egon III. z Fürstenbergu | ||||||||||||
Fridrich Bádensko-Durlašský | ||||||||||||
Karel Fridrich Bádenský | ||||||||||||
Amálie Oranžsko-Nasavská | ||||||||||||
Amálie Kristýna Bádenská | ||||||||||||
Ludwig Geyer von Geyersberg | ||||||||||||
Luisa Karolina von Hochberg | ||||||||||||
Maximiliana Hedwiger von Sponeck | ||||||||||||
Karel Egon IV. z Fürstenbergu | ||||||||||||
Jindřich XI. Reuss z Greizu | ||||||||||||
Jindřich XIII. Reuss z Greizu | ||||||||||||
Konradina Reussko-Kostritzská | ||||||||||||
Heinrich XIX, Prince Reuss of Greiz | ||||||||||||
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
Vilhelmína Louisa Nasavsko-Weilburská | ||||||||||||
Karolína Oranžsko-Nassavská | ||||||||||||
Alžběta Reussová z Greize | ||||||||||||
Karel Julius Armand Rohan z Rochefortu | ||||||||||||
Karel Ludvík Kašpar z Rohanu | ||||||||||||
Marie Henrietta Šarlota d'Orléans-Rothelin | ||||||||||||
Gasparina Rohanová z Rochefortu | ||||||||||||
Jindřich Ludvík Rohan z Guéméné | ||||||||||||
Marie Luisa Josefina z Rohanu | ||||||||||||
Viktorie Armanda Josefa z Rohanu | ||||||||||||
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Egon IV. zu Fürstenberg na německé Wikipedii.
- ↑ Kösener Korpslisten 1910, 121, 949.
Literatura
editovat- Friedrich von Weech: Fürstenberg, Karl Egon IV. Fürst zu. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 49, Duncker & Humblot, Leipzig 1904, S. 216 f.
- Frank Raberg: Biographisches Handbuch der württembergischen Landtagsabgeordneten 1815–1933. Im Auftrag der Kommission für geschichtliche Landeskunde in Baden-Württemberg. Kohlhammer, Stuttgart 2001, ISBN 3-17-016604-2, S. 231.
- Martin: Carl Egon IV. Fürst zu Fürstenberg. In: Schriften des Vereins für Geschichte und Naturgeschichte der Baar und der angrenzenden Landesteile in Donaueschingen. Laupp, Tübingen 1900, S. 2–8, (Digitalisat) Archivováno 17. 11. 2015 na Wayback Machine..