Jindřich Ludvík z Rohanu

francouzský šlechtic a velký komorník Francie

Jindřich Ludvík Rohan, kníže z Guéméné (francouzsky Henri-Louis-Marie de Rohan, price de Guémené, 30. srpna 1745, Paříž24. dubna 1809, Praha) byl francouzský šlechtic a dvořan, z francouzského rodu Rohanů, působil jako předposlední velký komorník Francie.

Jindřich Ludvík Rohan z Guéméné
Narození30. srpna 1745
Paříž
Úmrtí24. dubna 1809 (ve věku 63 let)
Praha
Místo pohřbeníRohanská hrobka (od 1824)
ChoťViktorie Armanda Josefa z Rohanu
DětiKarel Alain z Rohanu
Ludvík Viktor z Rohanu
Julius Armand Ludvík z Rohanu
Marie Luisa Josefina z Rohanu
RodičeJulius Herkules Rohan z Guéméné a Marie Luisa z La Tour d'Auvergne
RodRohanové
PříbuzníPrincess Berthe de Rohan-Guéméné (vnučka)
FunkceGrand Chamberlain of France (1775–1790)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Jindřich Ludvík Maria Rohan, kníže Rohan z Guéméné se narodil v Paříži jako jediný syn hlavního představitele rodu Rohanů, Julia Herkula, knížete z Guéméné, a jeho manželky Marie Luisy z La Tour d'Auvergne (dcery Karla Godefroye z La Tour d'Auvergne). Marie Luisa měla nemanželské dítě se svým milencem Karlem Eduardem Stuartem. [1]

Rodina a potomstvo

editovat
 
Palác Rohan-Guémené v Paříži

15. ledna 1761 se Jindřich Ludvík oženil v kostele Saint-Jean-en-Grève se svou vzdálenou sestřenicí, Viktorií Armandou Josefou z Rohanu, dcerou Karla z Rohanu, knížete ze Soubise a jeho ženy Anny Terezy Savojské. Pár měl pět dětí, z nichž čtyři se dožily dospělosti. Rodina žila v rodovém paláci Rohan-Guémené na náměstí des Vosges.

V roce 1767 byl Jindřich Ludvík jmenován vrchním velitelem královské gardy Ludvíka XVI. a roku 1775 velkým komorníkem Francie, neboť jeho strýc Godefroy Karel Jindřich z La Tour d'Auvergne, vévoda z Bouillonu, na tento úřadu rezignoval. Také kněžna z Guéméné získala dvorský úřad, byla jmenována guvernérkou královských dětí.

 
Zámek Sychrov

Od 80. let 18. století se Jindřich Ludvík a jeho rodina zapletli do osobních a politických skandálů a v roce 1782 kníže vyhlásil bankrot s dluhem 33 milionů livrejí. On a Viktorie se vzdali svých obvinění u soudu a opustili Versailles. Jejich majetek byl prodán, včetně pařížského paláce a jejich sídla v Montreuil.

Po smrti svého tchána zdědil titul knížete ze Soubise.

Emigrace

editovat
 
Rohanský palácKarmelitské ulici v Praze, který rod vlastnil od roku 1815.

Během francouzské revoluce Jindřich Ludvík s otcem a částí rodiny uprchl ze země, zatímco jeho manželka zůstala ve Francii. Uchýlil se nejprve do Švýcar, poté do Německa a nakonec do habsburské monarchie, konkrétně do Prahy. Zde sloužil v rakouské císařské armádě.[2]

V roce 1808 mu císař František I. udělil knížecí titul [3] a o několik měsíců později Jindřich Ludvík Maria Rohan, kníže z Guéméné, roku 1809 ve věku 63 let v Praze zemřel.

Většina jeho potomků zůstala v Rakouském císařství, kde vytvořili novou větev rodu, která vzkvétá dodnes.

Potomstvo

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henri Louis, Prince of Guéméné na anglické Wikipedii.

  1. Henri Louis' mother was a mistress of Charles Edward Stuart, and Henri Louis' uncle, Ferdinand Maximilien Mériadec de Rohan, had three children with Charlotte Stuart, Duchess of Albany, an illegitimate daughter of Charles Edward Stuart by a different mistress.
  2. Georges Martin: Histoire et généalogie de la Maison de Rohan, strana 75 a dále (Lyon 1998)
  3. Jean de Bonnot: L'Ordre de la Noblesse, sv. 7, str. 879 (Paris Ordo Nobilitatis, 1992)