Karel Egon I. z Fürstenbergu
Karel Egon I. z Fürstenbergu (německy Karl Borromäus Egon zu Fürstenberg; 7. května 1729 Praha – 11. července 1787 Praha) byl příslušníkem šlechtického rodu Fürstenbergů původem z Německa, který založil mladší českou větev rodu. Byl císařským komořím, tajným radou a v letech 1771–1782 zastával úřad nejvyššího purkrabí Českého království. Staral se o povznesení vzdělanosti prostého lidu a o rozvoj věd a umění. Za svoji podporu chudých získal přezdívku žebrácký advokát.[1] Byl jmenován prvním čestným prezidentem nově založené Královské české společnosti nauk v Praze (1784–1787).
| Karel Egon I. z Fürstenbergu | |
|---|---|
| 1. prezident Královské české společnosti nauk | |
| Ve funkci: 1784 – 1787 | |
| Předchůdce | instituce zřízena |
| Nástupce | Evžen Václav Bruntálský z Vrbna |
| Nejvyšší purkrabí Českého království | |
| Ve funkci: 20. červenec 1771 – 18. srpen 1782 | |
| Panovník | Marie Terezie, Josef II. |
| Předchůdce | Filip Nerius Krakovský z Kolovrat |
| Nástupce | František Antonín Nostic-Rieneck |
| Tajný rada | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Císařský komoří | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Narození | 7. května 1729 Praha  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 11. července 1787 (ve věku 58 let) nebo 11. července 1786 (ve věku 57 let) Praha Habsburská monarchie |
| Místo pohřbení | Fürstenberská hrobka v Nižboru |
| Choť | (1753) Marie Josefa ze Šternberka (1735–1803) |
| Rodiče | Josef Vilém Arnošt z Fürstenbergu (1699–1762) a Marie Anna z Waldsteinu (1707–1756) |
| Děti | Filip Nerius Maria (1755–1790) Karel Josef Alois (1760–1799) |
| Příbuzní | bratr: Josef Václav z Fürstenbergu (1728–1783) sestra: Marie Augusta z Fürstenbergu (1731–1770), abatyše sestra: Marie Jindřiška, provdaná z Thurn-Taxisu (1732–1772) děd: Prosper Ferdinand z Fürstenbergu (1662–1704) babička: Žofie z Königsegg-Rothenfelsu (1674–1727) vnuk: Karel Egon II. z Fürstenbergu (1796–1854) pravnuk: Maxmilián Egon I. z Fürstenbergu (1822–1873) praděd: Maxmilián František z Fürstenbergu (1634–1681) prababička: Maria Magdalena z Bernhausenu († 1702) |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění | 1767 rakouský Řád zlatého rouna (č. 783) |
| Commons | Karl Egon I. zu Fürstenberg |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Původ a život
editovatKarel Egon I. se narodil 7. května 1729 v Praze jako druhý syn Josefa Viléma Arnošta z Fürstenberg-Stühlingenu (1699–1762), zakladatele knížecí větve, a jeho manželky hraběnky Marie Anny z Waldsteinu (1707–1756), dědičky křivoklátského panství.[pozn. 1] Jeho starší bratr Josef Václav (21. března 1728 Praha – 2. června 1783 Donaueschingen) zdědil majorát knížecí linie s centrem v Donaueschingenu a stal se tak druhým vládnoucím knížetem z Fürstenbergu.
V letech 1744–1746 studoval na univerzitě v Lipsku a poté na královské rytířské akademii v Turíně.[1] V letech 1751–1766 zastával post rady u zemské vlády v Praze a v roce 1766 byl poslán jako hlavní císařský komisař k říšskému komornímu soudu ve Wetzlaru.[1] Po této misi mu byl v roce 1767 udělen Řád zlatého rouna.
V letech 1771–1782 zastával úřad nejvyššího purkrabí Českého království.[2] Přestože si nejdříve v této funkci vedl dobře a patřil ke stoupencům dvorských reforem, za pomalé provádění tolerančního patentu byl odvolán.[3]
Shromáždil knihovnu s asi 20 000 svazky, k nimž také sepsal pětisvazkový katalog.[4] Knihovna patří mezi největší a nejcennější šlechtické knihovny v Čechách. V současné době (od roku 1881) je umístěna na hradě Křivoklát. Svou bohatou sbírku přírodnin a uměleckých předmětů věnoval Královské české společnosti nauk, která je dnes ve správě Národního muzea.[4] Proslavilo ho výrazné humanitní cítění, podporoval řadu škol. Založil i první soukromou hospodářskou školu v habsburské monarchii.[1] Na svém panství v Podmoklech zrušil robotu v roce 1779, tedy několik desítek let před tím, než byla oficiálně zrušena v celém království. Jeho rozhodnutí charakterizoval citát karabáč nepatří na lidi a sotva na dobytek.[1]
Na jeho panství v Podmoklech byl v roce 1771 nalezen největší keltský zlatý podklad.[5] Z nálezu 42,5 kilogramu zlatých mincí, tzv. duhovek, část věnoval nejrůznějším numismatickým sbírkám, většinu však nechal přetavit na pamětní mince s vlastním portrétem. Na získání nálezu, o kterém se dozvěděl tak, že místní sedláci náhle bohatnou, vyslal drába Růžičku, který nevybíravým způsobem jako bylo veřejné mrskání, u některých nešťastníků i vsazení do hladomorny Křivoklátu, a mučením, se dožadoval vydání nalezeného pokladu.[zdroj?]
Zemřel v Praze na Malé Straně. Pohřben byl ve Fürstenberské hrobce v Nižboru.
Majetek
editovat
Po smrti matky v roce 1756 zdědil křivoklátské panství, které zahrnovalo velkostatek Křivoklát, Krušovice, Nižbor, Skřivaň, Podmokly, Všetaty a na mladoboleslavsku statky Dobrovice a Loučeň. V roce 1779 založil architektonicky zajímavý Dvůr Karlov, který je dnes památkově chráněn. V roce 1782 zavedl na křivoklátském panství novátorské pěstování jetele a řepky olejné.
Setkání Královské české společnosti nauk se často odehrávala v jeho paláci (dnes polské velvyslanectví) na Malé Straně, který dokonce dostal přezdívku Chrám múz.[4]
Rodina
editovatDne 25. června 1753 se oženil s Marií Josefou ze Šternberka (24. června 1735 – 16. ledna 1803 Praha), dcerou Františka Filipa ze Šternberka (1708–1786), nejvyššího hofmistra Marie Terezie, a jeho manželky Marie Leopoldiny ze Starhembergu (1712–1800).[pozn. 2] Narodily se jim 3 děti:
- 1. Josef Maria Václav (16. 8. 1754 – 14. 7. 1759)
- 2. Filip Nerius Maria (21. 10. 1755 Praha – 5. 6. 1790)
- ∞ (1779 Donaueschingen) jeho sestřenice Josefa Johanna Benedikta z Fürstenbergu (14. 11. 1756 – 2. 10. 1809), jejich děti:
- 1. Karel Gabriel Maria Josef (2. 2. 1785 – 13. 12. 1799 Praha)
- 2. Josefa Maria Filipína (5. 3. 1780 – 10. 3. 1780)
- 3. Leopoldina Filipina Karolína (10. 4. 1781 – 7. 6. 1806 Praha)
- ∞ (20. 10. 1799 Praha) Viktor Amadeus z Hessen-Rotenburgu (2. 7. 1779 Rotenburg – 12. 11. 1834 zámek Zembowitz)
- ∞ (1779 Donaueschingen) jeho sestřenice Josefa Johanna Benedikta z Fürstenbergu (14. 11. 1756 – 2. 10. 1809), jejich děti:
- 3. Karel Josef Alois (26. 6. 1760 – 25. 3. 1799 Liptingen), padl v boji
- ∞ (4. 11. 1790 Praha) Alžběta Alexandrina z Thurnu a Taxisu (30. 11. 1767 – 21. 7. 1822), jejich děti:
- 1. Karel Egon II. (28. 10. 1796 Praha – 22. 10. 1854 Bad Ischl)
- ∞ (19. 4. 1818 Karlsruhe) Amálie Kristýna Bádenská (26. 1. 1795 Karlsruhe – 14. 9. 1869 Karlsruhe)
- 2. Marie Leopoldina (4. 9. 1791 Praha – 10. 1. 1844 Kupferzell)
- ∞ (20. 5. 1813 Heiligenberg) Karel Albrecht z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (29. 2. 1776 – 15. 6. 1843)
- 3. Marie Josefa (* a † 9. 9. 1792)
- 4. Antonie (28. 10. 1794 – 1. 10. 1799)
- 5. Marie Anna (17. 9. 1798 – 18. 7. 1799)
- 1. Karel Egon II. (28. 10. 1796 Praha – 22. 10. 1854 Bad Ischl)
- ∞ (4. 11. 1790 Praha) Alžběta Alexandrina z Thurnu a Taxisu (30. 11. 1767 – 21. 7. 1822), jejich děti:
Vyobrazení
editovatJeho portrét z okruhu Franze Caspara Fahrenschona z doby kolem roku 1770 je vystaven na hradě Křivoklát.[6] Ve sbírkách hradu se nachází i jeho pozdější méně zdařilá kopie.[7]
Vývod z předků
editovat| Bedřich Rudolf z Fürstenberg-Mößkirchu | ||||||||||||
| Maxmilián František z Fürstenberg-Stühlingenu | ||||||||||||
| Marie Maxmiliana z Pappenheimu | ||||||||||||
| Prosper Ferdinand z Fürstenberg-Stühlingenu | ||||||||||||
| Johann Wilhelm, Freiherr von Bernhausen | ||||||||||||
| Maria Magdalena von Bernhausen | ||||||||||||
| Dorothea Blarer von Wartensee | ||||||||||||
| Josef Vilém z Fürstenberg-Stühlingenu | ||||||||||||
| Haug Königsegg | ||||||||||||
| Leopold Vilém z Königsegg-Rothenfelsu | ||||||||||||
| Marie Renáta z Hohenzollern-Hechingenu | ||||||||||||
| Žofie z Königsegg-Rothenfelsu | ||||||||||||
| Jan Vilém z Scherffenbergu | ||||||||||||
| Marie Polyxena z Schärffenbergu | ||||||||||||
| Maxmiliána z Harrachu | ||||||||||||
| Karel Egon I. z Fürstenbergu | ||||||||||||
| Ferdinand Arnošt z Valdštejna | ||||||||||||
| Arnošt Josef z Valdštejna | ||||||||||||
| Marie Eleonora z Rottalu | ||||||||||||
| Jan Josef z Valdštejna | ||||||||||||
| Kryštof Kokořovec z Kokořova | ||||||||||||
| Marie Anna Kokořovcová z Kokořova | ||||||||||||
| Eva Kateřina Markvartová z Hrádku | ||||||||||||
| Marie Anna z Valdštejna | ||||||||||||
| Karel Ferdinand z Valdštejna | ||||||||||||
| Karel Arnošt z Valdštejna | ||||||||||||
| Marie Alžběta z Harrachu | ||||||||||||
| Eleonora Marie z Valdštejna | ||||||||||||
| František Adam z Losensteinu | ||||||||||||
| Marie Terezie z Losensteinu | ||||||||||||
| Marie Terezie z Herbersteinu | ||||||||||||
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Rodiče Josef Vilém Arnošt z Fürstenberg-Stühlingenu (12. ledna 1699 – 29. dubna 1762 Vídeň) a Marie Anna z Waldsteinu (22. února 1707 – 12. listopadu 1756) uzavřeli sňatek 6. června 1723.
- ↑ Rodiče manželky František Filip ze Sternbergu (Šternberka) (21. srpna 1708 Praha – 9. ledna 1786 Vídeň) a Marie Leopoldina ze Starhembergu (pokřtěna 26. srpna 1712 Vídeň – 22. března 1800 Vídeň) uzavřeli sňatek 18. dubna 1731 ve Vídni.
Reference
editovat- ↑ a b c d e KONEČNÝ, Michal; CERMAN, Ivo. Tváře osvícenství. Kroměříž: Národní památkový ústav, 2021. 288 s. ISBN 978-80-907400-8-2. S. 135.
- ↑ JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2014. 464 s. ISBN 978-80-242-4573-7. S. 345.
- ↑ JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 77.
- ↑ a b c MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 270.
- ↑ NEZBEDOVÁ, Zdeňka. Neuvěřitelný nález: U Podmokel vyplavil potok největší poklad v Evropě. Zlaté mince sbírali lidé ze širokého okolí. ČtiDoma.cz [online]. 2021-09-16 [cit. 2021-09-16]. Dostupné online.
- ↑ Tváře osvícenství, s. 134
- ↑ KŘÍŽOVÁ, Květa. Obrazárna. Národní kulturní památka hrad Křivoklát. [s.l.]: Státní hrady Křivoklátska ve spolupráci se studiem ES Rakovník, 1996. 24 s. S. 16.
Literatura
editovat- KONEČNÝ, Michal; CERMAN, Ivo. Tváře osvícenství. Kroměříž: Národní památkový ústav, 2021. 288 s. ISBN 978-80-907400-8-2. Kapitola Kníže Karel Egon z Fürstenbergu, s. 134–137. Dále jen Tváře osvícenství.
- MAUR, Eduard. Karl Egon I. als Oberstburggraf in Prag. In: Schloss Weitra: Niederösterreichische Landesausstellung, 1994. S. 290–296. (německy)
- MAŠEK, Petr. Sběratelská vášeň osvíceného velmože. Starožitnosti a užité umění : měsíčník pro sběratele a znalce. Roč. 1997, čís. 5, s. 13–16.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Egon I. z Fürstenbergu na Wikimedia Commons - Rodokmen Fürstenbergů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
