Luisa Karolina z Hochbergu

německá šlechtična

Luisa Karolina von Hochberg, rozená svobodná paní Geyer von Geyersberg, od roku 1787 svobodná paní von Hochberg, od roku 1796 říšská hraběnka von Hochberg (27. května 1767 Karlsruhe23. června 1820 tamtéž)[3] byla druhou manželkou bádenského markraběte a pozdějšího velkovévody Karla Fridricha.

Luisa Karolina von Hochberg
Luisa Karolina, hraběnka von Hochberg (kolem roku 1800)
Luisa Karolina, hraběnka von Hochberg (kolem roku 1800)
Narození26. května 1768
Karlsruhe
Úmrtí23. června 1820 (ve věku 52 let)
Karlsruhe
Povolánídvorní dáma
ChoťKarel Fridrich Bádenský (od 1787)[1]
DětiLeopold I. Bádenský
Vilém Bádenský
Amálie Kristýna Bádenská
Maxmilián Bádenský[2]
Friedrich Alexander Prinz von Baden[2]
RodičeLudwig Geyer von Geyersberg a Maximiliana Hedwiger von Sponeck
PříbuzníAlexandrina Bádenská, Fridrich I. Bádenský, Wilhelm Bádenský, Cecilie Bádenská, Marie Bádenská, Karel Bádenský, Ludvík Bádenský[2] a Ludvík II. Bádenský[2] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ, mládí

editovat

Luisa Karolina Geyer von Geyersberg se narodila jako dcera durlašského podplukovníka svobodného pána Ludvíka Heinricha Filipa Geyer von Geyersberg a Maximiliany Christiny, rozené hraběnky von Sponeck.[4][5] Kmotry děvčátka, jehož otec již brzy zemřel, byli markrabě Karel Fridrich Bádenský a jeho první manželka Karolina Luisa. Luise Karolině se dostalo odpovídající výchovy a vzdělání – navštěvovala dívčí školu u Colmaru. Poté byla zaměstnána na dvoře bádenské dědičné princezny Amalie jako dvorní dáma.[6]

Manželství s markrabětem Karlem Fridrichem

editovat

24. listopadu roku 1787 se provdala za bádenského markraběte (od roku 1806 velkovévodu) Karla Fridricha (1728–1811), který byl od roku 1783 vdovcem. Šlo ovšem pouze o „morganatické manželství“, neboť její rodina, ač ze staré šlechty[7], přece nebyla považována za rovnocennou[8]. Ode dne sňatku nosila titul svobodná paní von Hochberg, roku 1796 ji císař František I. povznesl do postavení říšské hraběnky. Hodnost markraběnky, kterou nosila první, rovnorodá žena Karla Fridricha, však neobdržela.

Otázka dědické posloupnosti a dědických práv jejích synů

editovat

Luisini synové byli zpočátku z dědické posloupnosti vyloučeni a nenosili vévodský ani markraběcí titul. Roku 1796 dosáhla Luisa Karolina alespoň toho, že jejím synům byl přiznán titul hrabat von Hochberg. Karl Fridrich rovněž nařídil, aby její synové v případě, že by mužská linie z jeho prvního manželství vymřela, byli oprávněni dědit[9].

Po skončení osvobozenecké války proti Napoloeonovi v roce 1815 následovala intenzivní jednání mezi vítěznými mocnostmi o znovunastolení přednapoleonských státních celků resp. jejich budoucí velikost.

Dřívější bádenské markrabství získalo dříve díky Napoleonovi velké území a status velkovévodství, nová území získalo především na úkor Bavorska a Rakouska.

Oba takto postižené státy formulovaly roku 1815 ve státních dohodách např. zpětné připadnutí Falckého kurfiřtství Bavorsku, pokud přímá mužská linie tehdy vládnoucího velkovévody Karla Fridricha vymře.[10] Další dědický spor s bavorským královstvím vznikl o hrabství Sponheim, neboť zde bavorský panovnický rod s možným vymřením rovnorodých bádenských agnátů mohl uplatnit stará dědická práva.[11]

Protože ani legitimní vnuk a následník velkovévody Karla Ludvíka Fridricha, ani další synové z prvního manželství Karla Fridricha neměli žádné přeživší mužské potomky, byl třem synům Luisy Karoliny, kteří už od roku 1817 nosili bádenský markraběcí erb,[12] 20. listopadu roku 1818, několik týdnů po smrti velkovévody Karla, Kongresem v Cáchách udělen markraběcí titul i dědická práva k trůnu. Nakonec nastoupil Karlův syn Leopold roku 1830 – po smrti posledního regenta ze staré linie, Ludvíka I. – jako velkovévoda na trůn.

Luisa Karolina se této satisfakce již nedožila. Zemřela o deset let dříve, 23. června roku 1820. Její potomci vládli velkovévodství až do roku 1918. Rovněž současná bádenská markrabata jsou jejími potomky.

Kaspar Hauser

editovat

Luisa Karolina byla v podezření, že za prvorozeného syna velkovévody Karla a jeho manželky Stéphanie nechala podvrhnout podvrženo cizí umírající nemluvně, aby se na trůn dostal její vlastní syn. Tyto pověsti se rozšířily vynořily poté, co se vynořil Kašpar Hauser, o němž s tvrdilo, že je to bádenský princ; legenda podle současného převládajícího vědeckého názoru historiků je vyvrácena, má však stále své přívržence.

Potomci

editovat

Z manželství s Karlem Fridrichem vzešlo pět potomků, čtyři synové a dcera, třetí syn však zemřel jako týdenní nemluvně:

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luise Karoline von Hochberg na německé Wikipedii. Také heslo v Deutschen Biographischen Enzyklopädie.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Carlsruher Wochenblatt vom 4. Juni 1767, 3. Seite.
  4. Šablona:DDB
  5. Friedhöfe Karlsruhe, Folio 59 - Geier von Geiersberg Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine.
  6. Wolfgang Burgdorf, Ein Weltbild verliert seine Welt (2009), S. 317
  7. Carl August von Grass, J. Siebmacher's großes und allgemeines Wappenbuch: in einer neuen, vollständig geordneten u. reich verm. Aufl. mit heraldischen und historisch-genealogischen Erläuterungen (Band 2,6): Der Adel in Baden: nebst Anhang, die Standes-Erhebungen des fürstlichen Hauses Fürstenberg enthaltend, Nürnberg 1878, s. 51
  8. Zeitung für den deutschen Adel (1840, S. 379
  9. Acten des Wiener Congresses in den Jahren 1814 und 1815: Supplementband, Band 9, IX. Zugabe
  10. Aktenstücke über die badische Territorial-Angelegenheit : nach der Zeitfolge geordnet; nebst einer Karte des Großherzogthums Baden und einem statistischen Tableau; ein Beitrag zur Charakteristik der neuern / hrsg. von einem Mitgliede der ehemal. Reichsritterschaft in Franken. [Karlsruhe] 1818. S. VI, XIV-XV.
  11. Georg Friedrich Heyer, Der Sponheimische Surrogat- und Successionsstreit zwischen Baiern und Baden, Gießen 1828, S. 49
  12. Maximilian Gritzner, Adolf Mathias Hildebrandt, Wappenalbum der gräflichen Familien Deutschlands und Oesterreich-Ungarns, S. LXXVII

Externí odkazy

editovat