Chafec Chajim
litevský rabín
Jisrael Meir Kagan (6. února 1838 Dzjatlava, Ruské impérium – 15. září 1933 Raduň, Polsko), známější jako Chafec Chajim (podle židovské tradice je často rabín označován jménem své nejznámější knihy), podle některých zdrojů měl příjmení Poupko[1] – jeden z nejvýraznějších rabínů Evropy, halachista a etik, jehož práce jsou dodnes velice studované a ovlivňují každodenní židovský život. Ve své době bojoval proti hromadné migraci ruských židů do Spojených států amerických a naléhal na ně, aby dali přednost pronásledování v Rusku před americkým hospodářským úspěchem, jenž by byl vykoupen omezeným zachováváním náboženských zvyklostí.[2]
| Jisrael Meir Kagan | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Poupko |
| Narození | 6. února 1838 (11. švatu 5598) Dzjatlava |
| Úmrtí | 15. září 1933 (24. elulu 5693) (ve věku 95 let) Raduň |
| Pseudonym | Chafec Chajim |
| Povolání | rabín, vedoucí ješivy |
| Denominace | ortodoxní judaismus |
| Stát | Rusko, později Polsko |
| Hlavní působiště | Raduň |
| Vzdělání | Menachem Nachum Kaplan |
| Žáci a následovníci |
|
| Hlavní zaměření | První autor, který systematicky zpracoval téma „zlého jazyka“ |
| Významná díla | Mišna brura, Chafec chajim, Šmirat ha-lašon |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dílo
editovat- Mišna brura komentář k první části Šulchan aruchu
- Chafec chajim a Šmirat ha-lašon o pravidlech „lašon ha-ra“ (doslova „zlého jazyka“, tj. rozšiřování očerňujících informací o jiném člověku).
Odkazy
editovatReference
editovatLiteratura
editovat- ČEJKA, Marek. Rabíni naší doby. Brno: Barrister & Principal, 2001. ISBN 978-80-87474-00-6. S. 127–134.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chafec Chajim na Wikimedia Commons
