Jan II. Žehrovský z Kolovrat
Jan II. Žehrovský z Kolovrat (řečený český Achilles, po 1434 asi Mšecké Žehrovice – 5. srpna 1473 Kolín) byl český šlechtic, rytíř, diplomat, válečník a státní úředník z rodu Žehrovských z Kolovrat. Působil na dvoře českého krále Jiřího z Poděbrad, známým se stal především pro svou účast v jednom z mírových poselstev krále Jiřího do západní Evropy v letech 1465–1467 a vítězstvími ve zde pořádaných rytířských turnajích. Posléze se stal vojenským hejtmanem Kolína. Zemřel na choleru po obléhání města roku 1473.
| Jan II. Žehrovský z Kolovrat | |
|---|---|
.png) Náhrobek Jana II. Žehrovského z Kolovrat (kresba, cca 1865) | |
| vojenský hejtman Kolína | |
| Ve funkci: ? – 1473 | |
| Panovník | Jiří z Poděbrad, Vladislav II. Jagellonský |
| Vojenská služba | |
| Služba |  České království |
| Bitvy/války | obléhání Kolína 1472–1473 |
| Úmrtí | 5. srpna 1473 Kolín České království |
| Příčina úmrtí | cholera |
| Místo pohřbení | Sladovnická kaple v chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně |
| Rodiče | Mikuláš II. Žehrovský z Kolovrat († 1447), Anna Berková z Dubé |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatMládí
editovatPocházel z českého šlechtického rodu Žehrovských z Kolovrat, z kmenového rodu Kolovratů. Byl synem Mikuláše II. Žehrovského z Kolovrat a jeho manželky Anny, rozené Berkové z Dubé. Narodil se patrně v rodové tvrzi v Mšeckých Žehrovicích nedaleko Rakovníka, případně pak na jiném z rodinných statků. Rod v době pohusitského interregna podporoval českým sněmem zvoleného českého krále Jiřího z Poděbrad. Jan od mládí vynikal svou statnou postavou, silou a válečným uměním, které zdokonaloval v rámci rytířských turnajů.
Poselstvo Jaroslava Lva z Rožmitálu
editovat
Roku 1465 se zúčastnil diplomatické cesty vedené Jaroslavem Lvem z Rožmitálu, královým švagrem, do zemí západní Evropy. Poselstvo vyjelo z Prahy dne 26. listopadu 1465 a sestávalo ze čtyřiceti českých pánů a rytířů. Mezi nimi byli např. Bořita II. z Martinic, Frondar či Burian ze Švamberka. Prvního turnaje během cesty se s některými dalšími Čechy zúčastnil v lednu 1466 v Kolíně nad Rýnem, uspořádaný zde sídlícím kurfiřtem, kde se střetl s rytířem Frondarem. Poselstvo poté v Bruselu navštívilo burgundského vévodu Filipa III. Zde se Jan Žehrovský vyznamenal jakožto vítěz několika disciplín v rytířském turnaji. Spolu s Jaroslavem Lvem z Rožmitálu[1] a Bořitou z Martinic pak, jako jedni z prvních Čechů, zde obdrželi Řád zlatého rouna.[2]
Poté navštívili v Londýně krále Eduarda IV., ve Francii Ludvíka XI., v Kastilii Jindřicha IV. a aragonského krále Jana II., v Portugalsku Alfonse V., v Itálii milánského vévodu Galleazza Maria Sforzu, benátského dóžete Cristofora Mora a ve Štýrském Hradci císaře Fridricha III. Žehrovský se během cesty zúčastnil ještě několika klání. Poselstvo na své rok a půl trvající cestě doputovalo též do Santiaga de Compostela a také do vesnice Finisterre, tehdy považované za konec světa. Cestu ve svém deníku podrobně popsal člen družiny, Václav Šašek z Bířkova. Návrat poselstva zpět do Čech v roce 1467 byl poznamenán druhou husitskou válkou (1467–1471), kdy se Jednota Zelenohorská postavila proti králi Jiřímu a jeho stoupencům.
V Kolíně
editovatPo návratu byl jmenován královským zmocněncem a vojenským hejtmanem města Kolína.[3] Po smrti krále Jiřího byl věrný královně-vdově Johaně z Rožmitálu. Úspěšně hájil Kolín při obléhání v letech 1472 až 1473, kdy město zůstalo nedobyto. Sám se však nakazil při epidemii cholery, která v obléhaném městě vypukla.
Úmrtí
editovat
Jan II. Žehrovský z Kolovrat zemřel ve čtvrtek 5. srpna 1473 následkem onemocnění cholerou,[3] patrně ve věku 35 až čtyřiceti let. Pohřben byl ve Sladovnické kapli kostela svatého Bartoloměje v Kolíně.[3] Jeho hrob zdobí tesaný gotický náhrobek s latinským nápisem. Ten byl znovuobjeven roku 1845 při zdejším archeologickém výzkumu Ferdinanda Břetislava Mikovce.
V umění
editovatJan II. Žehrovský figuruje jako jedna z postav díla Aloise Jiráska Z Čech až na konec světa, která je upraveným přepisem díla Václava Šaška z Bířkova.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Jaroslav Lev z Rožmitálu [online]. Ministerstvo zahraničích věcí ČR [cit. 2022-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-22.
- ↑ Referaty.sk - História, miestopis a užitie heraldiky. referaty.centrum.sk [online]. [cit. 2022-07-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c Žehrovský z Kolowrat, Jan, zemř. 1473. ipac.svkkl.cz [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2022-07-11]. Dostupné online.
Literatura
editovat- JIRÁSEK, Alois a ALEŠ, Mikoláš. Z Čech až na konec světa. V Praze: F. Šimáček, 1890.
- JUŘÍK, Pavel. Kolowratové: věrně a stále. Praha: Knižní klub, 2016. s. 54. ISBN 978-80-242-5163-9.
- VLČEK, Jaroslav. Dějiny české literatury, Prvního dílu část prvá: Od nejstarších dob až po "věk zlatý". V Praze: Nákladem Jednoty českých filologův, 1897. s. 246.