Mšecké Žehrovice
Obec Mšecké Žehrovice (dříve Kornhauské Žehrovice, Zehrowicz nebo německy Kornhaus-Scherowitz) se nachází v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Stojí na okraji širokého mělkého údolí potoka Loděnice (Kačáku) zhruba tři kilometry severovýchodně od Nového Strašecí a třináct kilometrů západně od Kladna. Obec patří do chmelařské oblasti, nadmořská výška činí 420 metrů. Žije zde 654[1] obyvatel.
| Mšecké Žehrovice | |
|---|---|
 Socha sv. Jana Nepomuckého u rybníka v Mšeckých Žehrovicích | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Nové Strašecí |
| Obec s rozšířenou působností | Rakovník (správní obvod) |
| Okres | Rakovník |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°10′45″ s. š., 13°55′24″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 654 (2024)[1] |
| Rozloha | 14,05 km²[2] |
| Nadmořská výška | 413 m n. m. |
| PSČ | 270 64 |
| Počet domů | 242 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Mšecké Žehrovice 30 270 64 Mšec starosta@msecke-zehrovice.cz |
| Starostka | Romana Metelková |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Mšecké Žehrovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 542113 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pravěk
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1045, nicméně archeologické nálezy svědčí o osídlení oblasti Žehrovic již v době kamenné. Na vrchu Libeň byly nalezeny kamenné škrabáky a další nástroje z mladší doby kamenné a doby měděné. Další nálezy pak pocházejí z koryta Kaštance jižně od Červeného rybníka. V místě zvaném Pod vsí v nivách jižně od Mšeckých Žehrovic a „Na vrchu“ západně od Lodenic byla objevena osídlená místa knovízské kultury.
Doba železná
editovatJižně od vesnice se nachází ohrazený čtyřúhelníkový areál z doby laténské. Památka leží uvnitř obory Libeň a porůstá ji les.[4] Sídliště bylo založeno ve 3. století př. n. l.. Zpočátku se jednalo o vesnici s pěti polozemnicemi a jedním větším povrchovým domem s dřevěným plotem. Přibližně v polovině tohoto století byla vyrobena kamenná hlava z Mšeckých Žehrovic, která zřejmě sloužila náboženským účelům.[4]
V osadě probíhalo zpracování železa a švartny.[4] Nalezly se pražící a vyhřívací jámy na rudu a hornická a kovářská struska.[4] Objev naleziště hrnců a misek z pozdního halštatského období v Mšeckých Žehrovicích naznačuje, že jde o pohřební předměty. Nejvýznamnější nálezy ovšem pocházejí z laténského období.
Kolem roku 200 př. n. l. byl objekt přestavěn do tvaru obdélníku a obehnán dřevěným opevněním, jehož zbytky se našly v severní části. Přibližně o dvacet let později byl vybudován dvoumetrový val, jehož terénní příznaky jsou dodnes na první pohled patrné v terénu. Před rokem 170 př. n. l. byl objekt opět přestavěn. Byly odděleny dva menší čtvercové objekty a vybudovány brány. Na severozápadním okraji jižního čtverce Keltové vybudovali dřevěnou stavbu o rozměrech 9,9 × 10,5 × 13,6 m mající 4 vnitřní kůly. Po požáru kolem roku 150 př. n. l. byla přebudována na menší roubenou stavbu.[4]
Kolem roku 150 př. n. l. obyvatelé do jámy odhodili kamennou hlavu[4] ze 3. století př. n. l. objevenou v pískovně Libina v květnu 1943.
Historie
editovatStředověk
editovatV roce 1045 kníže Břetislav I. daroval část Žehrovic klášteru svaté Markéty v Břevnově. Na počátku 13. století se správce královské části vsi pokusil podmanit si poddané klášterní části, načež tamní poddaní odešli a usadili se kolem klášterního dvora, kde vznikla obec Lodenice. V roce 1224 udělil král Přemysl Otakar I. ochranné privilegium pro klášterní část Žehrovic. To byla také poslední zmínka o této části.
Novověk
editovatV jižní části při ohybu silnice z Nového Strašecí v místě zvaném Na Baště stávala tvrz, která se jmenovala Žehrov. Kdy a kdo ji postavil není známo, v roce 1561 uváděná jako pustá a později zanikla, respektive byly začleněny do budov čp. 52 a 65. Jednalo se o domy sedlové konstrukce založené na dvou pilastrech, dále železné hutě, kovárna a dílna na sapropelové (švartnové) náramky.
Původní název vsi zněl Kornhauské Žehrovice, které patřily rodu Kolovratů. Nejznámějším z nich byl rytíř Jan II. Žehrovský z Kolovrat, královský diplomat za vlády Jiřího z Poděbrad, účastník jednoho z králových poselstev do Západní Evropy a udatný účastník rytířských turnajů.[5]
Obec je rodištěm sbormistra a dirigenta Františka Lindy.
Rok 1932
editovatV obci Mšecké Žehrovice (626 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: výroba cementového zboží, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Mšeckých Žehrovicích, holič, 3 hostince, kolář, 2 kováři, 2 obuvníci, 2 pekaři, 3 rolníci, 2 řezníci, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Mšecké Žehrovice, švadlena, 2 truhláři.[6]
Obecní správa
editovatČásti obce
editovatObec Mšecké Žehrovice se skládá ze dvou částí ve dvou stejnojmenných katastrálních územích:
- Mšecké Žehrovice
- Lodenice
Územněsprávní začlenění
editovatDějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Nové Strašecí[7]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Nové Strašecí
- 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[9]
- 1945 země česká, správní okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník
Doprava
editovatDo obce vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. V roce 2011 v obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Kladno, Praha, Rakovník, Řevničov, Slaný, Tuchlovice, Vinařice.
Pamětihodnosti
editovat
- Barokní kaple svatého Martina z roku 1774. V roce 1989 byla na základě zákona o obecním majetku převedena zpět na obec. Zvon byl v proběhu druhé světové války zrekvírován.
- Na návsi u rybníka stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1886. V roce 2004 byla obnovena za 80 000 korun.
- Masarykův pamětní kámen
- Pomník padlým v první světové válce, odhalen roku 1923
- Pozůstatky tvrze Žehrov v místě zvaném Na Baště.
- Ohrazený areál z období laténské kultury v oboře Libeň na jihozápad od obce
- Ovčín
- Přírodní rezervace Louky v oboře Libeň, zamokřené louky s bohatou květenou a společenstva bílých strání v sousedství obory asi 1,5 km jihozápadně od obce
- Severně od obce stojí 400letý památný strom Džbánský, resp. Žehrovický buk. Obvod kmene činí 5,30 m a výška je 14 m, koruna dosahuje průměru 26 m. Strom je chráněn od roku 1978. V roce 2017 byl poškozen orkánem a od té doby postupně usychá.
Zajímavost
editovatDne 22. října 1995 v observatoři na Kleti objevil český astronom Miloš Tichý planetku s předběžným označením 1995 UQ1. Planetku pojmenoval (24837) Mšecké Žehrovice na počest této středočeské obce známé nálezem keltské svatyně a skulptury hlavy keltského heroa.[12]
Reference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e f Anon. Čtyřúhelníkový valový areál u Mšeckých Žehrovic v oboře Libeň. Muzeum T.G.M Rakovník: Nové Strašecí.
- ↑ Žehrovský z Kolowrat, Jan, zemř. 1473. ipac.svkkl.cz [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 872. (česky, německy)
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Katalog jmen planetek objevených na Kleti, Mšecké Žehrovice. names.klet.org [online]. Observatoř Kleť [cit. 2024-09-27]. Dostupné online.
Literatura
editovat- FELT, Martin. Mšecké Žehrovice 950 let: výroční sborník. Mšecké Žehrovice: Obecní úřad, 1995.
- STOLZ, Daniel a Dana STOLZOVÁ. Drobné nálezy z Rakovnicka. Archeologie ve středních Čechách. 2010, 14(1), 427-432. ISSN 1214-3553.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mšecké Žehrovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Žehrovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Mšecké Žehrovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
