George H. W. Bush
George Herbert Walker Bush, známý také jako George Bush starší, (12. června 1924 Milton, Massachusetts, USA – 30. listopadu 2018 Houston, Texas, USA) byl americký republikánský politik, v letech 1989–1993 41. prezident Spojených států. Pochází z rodiny Bushů a je otcem prezidenta George W. Bushe.
| George H. W. Bush | |
|---|---|
.jpg) George H. W. Bush (1989) | |
| 41. prezident Spojených států amerických | |
| Ve funkci: 20. ledna 1989 – 20. ledna 1993 | |
| Viceprezident | Dan Quayle |
| Předchůdce | Ronald Reagan |
| Nástupce | Bill Clinton |
| 43. viceprezident Spojených států amerických | |
| Ve funkci: 20. ledna 1981 – 20. ledna 1989 | |
| Prezident | Ronald Reagan |
| Předchůdce | Walter Mondale |
| Nástupce | Dan Quayle |
| 11. ředitel CIA | |
| Ve funkci: 30. ledna 1976 – 20. ledna 1977 | |
| Prezident | Gerald Ford |
| Předchůdce | William Colby |
| Nástupce | Stansfield Turner |
| 2. vedoucí styčného úřadu USA v Čínské lidové republice | |
| Ve funkci: 26. září 1974 – 7. prosince 1975 | |
| Prezident | Gerald Ford |
| Předchůdce | David K. E. Bruce |
| Nástupce | Thomas S. Gates Jr. |
| Předseda Republikánské národní rady | |
| Ve funkci: 19. ledna 1973 – 16. září 1974 | |
| Předchůdce | Bob Dole |
| Nástupce | Mary Smith |
| 10. Velvyslanec USA při OSN | |
| Ve funkci: 1. března 1971 – 18. ledna 1973 | |
| Prezident | Richard Nixon |
| Předchůdce | Charles Yost |
| Nástupce | John A. Scali |
| Člen Sněmovny reprezentantů za 7. okrsek státu Texas | |
| Ve funkci: 3. ledna 1967 – 3. ledna 1971 | |
| Předchůdce | John Dowdy |
| Nástupce | Bill Archer |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Republikánská strana |
| Rodné jméno | George Herbert Walker Bush |
| Narození | 12. června 1924 Milton |
| Úmrtí | 30. listopadu 2018 (ve věku 94 let) Houston |
| Příčina úmrtí | Parkinsonova nemoc |
| Místo pohřbení | George Bush Presidential Library |
| Choť | Barbara Bushová (1945–2018) |
| Rodiče | Prescott Bush a Dorothy Walker Bush |
| Děti | George W. Bush Jeb Bush Neil Bush Marvin P. Bush Dorothy Bushová Kochová Robin Bushová |
| Příbuzní | Nancy Walker Bushová Ellisová, Jonathan Bush, William H. T. Bush a Prescott S. Bush, Jr. (sourozenci) Alexander Ellis III (synovec) John Prescott Ellis (synovec) Joe Ellis (synovec) Jonathan S. Bush (synovec) Billy Bush (synovec) Barbara Bushová a Jenna Bushová Hagerová[1] (vnoučata) |
| Sídlo | George W. Bush Childhood Home (1952–1955) |
| Alma mater | Greenwich Country Day School (do 1936) Phillipsova akademie (1936–1942) Yaleova univerzita (1945–1948) Robert A. Taft Information Technology High School Davenport College |
| Profese | politik, námořní důstojník, baseballista, diplomat, pilot, podnikatel, autor autobiografie a státník |
| Náboženství | Episkopální církev Spojených států amerických |
| Ocenění | Cena Theodora Roosevelta (1986) Cena za doublespeak (1990) Cena za doublespeak (1992) velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1993) Čestné občanství města Krakova (1994) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | www |
| Commons | George H. W. Bush |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se v Massachusetts. Otec Prescot Bush byl bankéř a později senátor.[2] Za druhé světové války létal na bombardéru Avenger a dne 2. září 1944 přežil jako jediný z posádky sestřelení letadla při bojích v Pacifiku. O několik týdnů později se oženil s Barbarou Piercovou.[2] Po válce dostudoval univerzitu Yale (člen spolku Skull and Bones) a věnoval se podnikání v ropném byznysu. Stal se milionářem a v 60. letech začal působit i v politice.[2]
Zastával řadu vysokých politických a diplomatických funkcí. Postupně působil jako kongresman za stát Texas (1967–1971), velvyslanec USA při OSN (1971–1973), předseda Národní rady Republikánů (1973–1974), vedoucí styčného úřadu USA v Čínské lidové republice (1974–1975), ředitel CIA (1976–1977) a viceprezident USA ve vládě Ronalda Reagana (1981–1989).
Na prezidenta Spojených států amerických kandidoval poprvé v roce 1980, v republikánských primárkách jej však překonal Ronald Reagan, který si jej poté vybral za viceprezidenta.[2] Dne 12. července 1985 se stal dle XXV. dodatku na krátkou dobu – během vyšetření prezidenta Reagana kolonoskopií – úřadujícím prezidentem. Standardní cestou pak do úřadu nastoupil o čtyři roky později, v roce 1989.
Československo navštívil (jako jediný americký prezident v historii[2]) v roce 1990.[3] Jeho projevu na Václavském náměstí přihlíželo více než 100 tisíc lidí.[2] Přivezl tehdy do Prahy kopii Zvonu svobody[2], a přijal i čestné členství Masarykova demokratického hnutí. K 10. výročí sametové revoluce navštívil v listopadu 1999 Českou republiku. Tehdy převzal též čestnou medaili T.G. Masaryka. Byl nositelem Řádu Bílého lva (1999) a ocenění Ronald Reagan Freedom Award (2007).
Se ženou měli celkem 6 dětí.[2] Jeho syny jsou 43. prezident USA v letech 2001 až 2009 George W. Bush a bývalý guvernér Floridy Jeb Bush.
Bush starší trpěl Parkinsonovou nemocí. Zemřel večer 30. listopadu 2018 ve svém domě v Houstonu ve státě Texas, ve věku 94 let, osm měsíců po své manželce.[2][4] V reakci na jeho smrt prezident Donald Trump vyhlásil středu 5. prosince dnem státního smutku. Práci a charakter zesnulého ocenili ve svých prohlášeních politici z celého světa, včetně německé kancléřky Angely Merkelové nebo bývalého sovětského prezidenta Michaila Gorbačova.[5] Jeho podíl na konci studené války a na rozpadu východního bloku ocenili mnozí čeští politici, včetně premiéra Andreje Babiše, místopředsedy vlády Jana Hamáčka či bývalých ministrů zahraničí Lubomíra Zaorálka, Karla Schwarzenberga a Alexandra Vondry.[5]
Ředitel CIA
editovatZa jeho působení jako ředitele CIA v letech 1976–1977 byly ze strany CIA z důvodu boje proti komunistické hrozbě aktivně podporovány latinskoamerické diktátorské režimy, jako vojenská junta v Argentině nebo vojenská diktatura v Chile a jejich boj proti levicově smýšlejícím osobám a disidentům v rámci tzv. Operace Kondor.[6][7]
Viceprezident USA
editovat
V roce 1986 propukla aféra Írán-Contras, která byla největším politickým skandálem ve Spojených státech v 80. letech. Bylo odhaleno, že Reaganova administrativa prodávala v rozporu s americkými zákony zbraně Íránu, který válčil proti Iráku v irácko–íránské válce, a z výtěžku tajně financovala protivládní povstalce v Nikaragui, známé jako Contras. Přestože Bush popřel, že by o těchto obchodech věděl, do svého deníku si tehdy poznamenal: „Jsem jedním z mála lidí, kteří znají všechny detaily té věci“.[8] Jako prezident v roce 1992 omilostnil několik lidí zapletených do aféry Írán-Contras, včetně bývalého ministra obrany Caspara Weinbergera.[9]
Navzdory tajným dodávkám zbraní do Íránu Spojené státy v irácko–íránské válce otevřeně podporovaly režim Saddáma Husajna a v roce 1988 dokonce Iráku dodaly informace ke čtyřem chemickým útokům na íránské jednotky na poloostrově Fao.[10]
V roce 1988 americký křižník USS Vincennes omylem sestřelil íránské civilní letadlo Iran Air 655, na jehož palubě zahynulo 290 lidí. Bush sestřelení označil za „nešťastný incident“, veřejně ale prohlásil, že bez ohledu na fakta se za sestřelení letadla íránských státních aerolinek v íránském vzdušném prostoru Íránu nikdy neomluví.[11]
Vláda George H. W. Bushe
editovat| Vláda George H. W. Bush | ||
|---|---|---|
| Úřad | Osoba | Období služby |
| Prezident | George H. W. Bush | 1989–1993 |
| Viceprezident | Dan Quayle | 1989–1993 |
| Ministr zahraničí | James Baker | 1989–1992 |
| Lawrence Eagleburger | 1992–1993 | |
| Ministr financí | Nicholas Brady | 1989–1993 |
| Ministr obrany | Dick Cheney | 1989–1993 |
| Ministr spravedlnosti | Dick Thornburgh | 1988–1991 |
| William Barr | 1991–1993 | |
| Ministr vnitra | Manuel Lujan | 1989–1993 |
| Ministr zemědělství | Clayton Yeutter | 1989–1991 |
| Edward Madigan | 1991–1993 | |
| Ministr obchodu | Robert Mosbacher | 1989–1992 |
| Barbara Hackman Franklinová | 1992–1993 | |
| Ministr práce | Elizabeth Doleová | 1989–1990 |
| Lynn Martinová | 1991–1993 | |
| Ministr zdravotnictví | Louis Sullivan | 1989–1993 |
| Ministr školství | Lauro Cavazos | 1989–1990 |
| Lamar Alexander | 1990–1993 | |
| Ministr bytové výstavby a rozvoje měst |
Jack Kemp | 1989–1993 |
| Ministr dopravy | Samuel Skinner | 1989–1992 |
| Andrew Card | 1992–1993 | |
| Ministr energetiky | James Watkins | 1989–1993 |
| Ministr pro záležitosti veteránů | Ed Derwinski | 1989–1993 |
| Ředitel kanceláře Bílého domu | John H. Sununu | 1989–1991 |
| Samuel Skinner | 1991–1992 | |
| James Baker | 1992–1993 | |
| Ředitel EPA | William Reilly | 1989–1993 |
| Ředitel Úřadu pro řízení a rozpočet |
Richard Darman | 1989–1993 |
| Ředitel Federální úřadu kontroly nad drogami |
Bob Martinez | 1993–1993 |
| Ředitel Úřadu obchodního zastoupení |
Carla Anderson Hillsová | 1989–1993 |
Domácí politika
editovatGeorge H. W. Bush se oproti svému předchůdci, Ronaldu Reaganovi, silně konzervativně a pravicově vyhraněném, vyznačoval svou umírněnou domácí politikou, v rámci níž se mnohokrát dokázal spojit s i Demokraty, kteří tehdy ovládali jak Senát, tak Sněmovnu reprezentantů. Jako prezident tak mimo jiné zvýšil výdaje na školství a dětskou péči, schválil rozsáhlý antidiskriminační zákon vůči zdravotně handicapovaným občanům, zasadil se o přijetí zákona o čistotě ovzduší, v rámci Immigration Act of 1990 více otevřel Spojené státy legální imigraci a zakázal dovoz některých poloautomatických zbraní.[2][12] V důsledku rozsáhlého deficitu rozpočtu, který zdědil po svém prezidentském předchůdci, byl také nucen zvýšit daně, a to navzdory tomu, že v kampani sliboval opak.
Mnoho Američanů bylo přesto nespokojeno s vleklou ekonomickou recesí, rostoucím rozpočtovým deficitem a vzrůstající kriminalitou, což přispělo k jeho porážce demokratem Billem Clintonem v prezidentských volbách v roce 1992.[13]
Zahraniční politika
editovatVýrazně větší zájem než o domácí politiku projevoval o politiku zahraniční. Projevil se mimo jiné jako úspěšný válečník.[2]
Invaze do Panamy
editovatPanamský diktátor Manuel Noriega, který byl v 80. letech spojencem Spojených států, s nimiž spolupracoval při podpoře povstaleckých Contras v Nikaragui, byl americkou administrativou podezříván ze špionáže pro Fidela Castra, vydírání a pašování drog. V květnu 1989 se v Panamě konaly demokratické volby, které vyhrála opozice vedená Guillermo Endaraem, jejichž výsledky vláda vedená Noriegou zamítla. Noriega následně potlačil vojenský převrat a masové protesty. Nakonec Bush nařídil invazi do Panamy s cílem zatknout samozvaného diktátora. V lednu 1990 byl Noriega zatčen a v roce 1993 odsouzen ke 30 letům vězení. Podporu nové vládě pak Bush vyjádřil během oficiální návštěvy o dva roky později.
Rozpad Sovětského svazu
editovat
George Bush vstoupil do historie jako prezident, za jehož funkčního období skončila Studená válka a rozpadla se Železná opona. Dokončil to, co započal jeho předchůdce Ronald Reagan.
Na schůzce s Michailem Gorbačovem, která se konala na Maltě 2.-3. prosince 1989, se dohodli na rozsáhlém odzbrojení a ukončení amerického embarga na SSSR a podepsali strategickou smlouvu START I o omezení zbrojení.
Válka v Zálivu
editovat2. srpna 1990 irácký prezident Saddám Husajn vojensky napadl a později anektoval Kuvajt. Tato akce vzbudila mezinárodní pohoršení. Prezident George Bush dal dohromady rozsáhlou koalici států, která poté s mandátem OSN zahájila Operaci Pouštní bouře s cílem donutit Iráčany k odchodu z Kuvajtu. Aliance zvítězila mj. díky vysoké letecké převaze (4000 Iráckých tanků bylo zničeno během jediného dne) a osvobodila tak Kuvajt.
NAFTA
editovatBěhem prezidentství George Walkera Bushe byly vyjednány základní kameny Severoamerické dohody o volném obchodu.
Odkaz
editovatJe podle něj pojmenována letadlová loď USS George H. W. Bush (CVN-77) (ve službě od roku 2009).
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2024-05-01].
- ↑ a b c d e f g h i j k SEDLÁČEK, Štěpán (sed); BERGMANOVÁ, Lubica (lub); kre. Muž, který stál u konce studené války. Zemřel bývalý americký prezident George Bush starší. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-12-01 [cit. 2018-12-01]. Dostupné online.
- ↑ BUSH, George H. W. Státní návštěva Československa v roce 1990. Hlasy slavných [online]. Archiv ČRo [cit. 2017-02-04]. Dostupné online.
- ↑ V 94 letech zemřel exprezident USA Bush st., který ukončil studenou válku. iDNES.cz [online]. 2018-12-01 [cit. 2018-12-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Zemřel George Bush starší. Bývalému americkému prezidentovi bylo 94 let. Česká televize [online]. 1. prosince 2018. Dostupné online.
- ↑ Where Gerald Ford Went Wrong. The Baltimore Chronicle [online]. 2007. Dostupné online.
- ↑ FIFA’s Dirty Wars. The New Republic [online]. 15. prosince 2017. Dostupné online.
- ↑ George Bush starší: Prezident, který vyhrál válku a prohrál volby. iDnes.cz [online]. 1. prosince 2018. Dostupné online.
- ↑ Zemřel bojovník studené války Weinberger. Aktuálně.cz [online]. Economia, 28. března 2006. Dostupné online.
- ↑ USA pomáhaly Saddámovi s nasazením chemických zbraní. Týden. 30. srpna 2013.
- ↑ Před 30 lety sestřelil americký křižník íránský civilní airbus. Novinky.cz [online]. Borgis, 3. července 2018 [cit. 2018-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-03.
- ↑ "The Paper curtain: employer sanctions' implementation, impact, and reform". Michael Fix (1991). The Urban Institute. s. 304. ISBN 0-87766-550-8
- ↑ Bushovi staršímu se stala osudnou vnitřní politika. Týden [online]. 1. prosince 2018. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu George H. W. Bush na Wikimedia Commons - Galerie George H. W. Bush na Wikimedia Commons
Osoba George Herbert Walker Bush ve Wikicitátech- (anglicky) Oficiální životopis Archivováno 17. 1. 2009 na Wayback Machine. na stránkách Bílého domu
- (anglicky) Neoficiální životopis
