Irácká invaze do Kuvajtu

Irácká invaze do Kuvajtu začala 2. srpna 1990 a znamenala začátek války v Zálivu. Po porážce Kuvajtu Irák 4. srpna 1990 pokračoval ve vojenské okupaci země dalších sedm měsíců.[15] Invaze byla mezinárodně odsouzena a Rada bezpečnosti OSN přijala řadu rezolucí vyzývajících Irák, aby se stáhl z kuvajtského území. Irácká armáda však nadále Kuvajt okupovala a vzdorovala všem rozkazům RB OSN. Irák zpočátku založil „Kuvajtskou republiku“ jako loutkový stát, nicméně 28. srpna 1990 anektoval celou zemi; severní Kuvajt se stal okresem Saddamiyat al-Mitla' a byl sloučen do existujícího guvernorátu Basra, zatímco jižní Kuvajt byl vyčleněn jako zcela nový guvernorát Kuvajt.[16] V listopadu 1990 bylo přijetím rezoluce Rady bezpečnosti OSN 678 oficiálně uděleno Iráku ultimátum, aby se do 15. ledna 1991 bezpodmínečně stáhl, jinak bude odstraněn „všemi nezbytnými prostředky“ z kuvajtského území. V očekávání války s Irákem povolila BR OSN shromáždění vojenské koalice pod vedením Spojených států.

Irácká invaze do Kuvajtu
konflikt: Válka v Zálivu
Irácké tanky T-72 ve městě Kuvajt
Irácké tanky T-72 ve městě Kuvajt

Trvání2. – 4. srpna 1990
MístoKuvajt
Výsledekirácké vítězství
  • Rezoluce RB OSN 660 odsuzující invazi z 2. srpna
  • Rezoluce RB OSN 661 uvalila mezinárodní sankce proti Iráku a deklarovala právo Kuvajtu na sebeobranu dne 6. srpna
  • Rezoluce RB OSN 662 označila iráckou okupaci/anexi Kuvajtu za nezákonnou dne 9. srpna
  • Rezoluce RB OSN 665 povolila námořní blokádu Iráku dne 25. srpna
Změny územíIrák založil 4. srpna „Kuvajtskou republiku“ a 28. srpna ji anektoval
  • Severní Kuvajt se stal okresem Saddamiyat al-Mitla' v iráckém guvernorátu Basra
  • Jižní Kuvajt se stal iráckým guvernorátem Kuvajt
Strany
Iraq_(1963–1991) Irácká republika KuvajtKuvajt Kuvajt
Velitelé
Saddám Husajn Jaber III
Síla
88 000[1][2][3] 20 000
Ztráty
295 mrtvých
361 zraněných (kuvajtský údaj)
120 tanků a obrněných vozidel zničeno
39 letadel
4 potopené lodě
420 mrtvých
12 000 zajatých[4]
~250 tanků zničených/zajatých
850+ obrněných vozidel zničeno/zajato[5][6][7][8]
57 letadel zničeno[9]
8+ Miragí F1 zajato
17 lodí potopeno
6 lodí zajato[10][11][12]
24 střel I-Hawk zničeno/zajato
36 houfnic M109 155mm zničeno/zajato
20–80 AMX-F3 155mm SPH zničeno/zajato[13][14]

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poté, co Irák nedodržel termín Rady bezpečnosti, koalice pokračovala v direktivě násilně vyhnat irácké jednotky z Kuvajtu zahájením letecké bombardovací kampaně války v Zálivu dne 17. ledna 1991. Jak bombardovací kampaň pokračovala další měsíc, Irák odpaloval rakety na Izrael; irácká vláda doufala, že izraelská odveta přiměje státy koalice s muslimskou většinou odvolat svou podporu tažení proti Iráku. K žádné takové odvetě však nedošlo a koalice zahájila pozemní invazi do Irákem okupovaného Kuvajtu a části Iráku 23. února 1991. Když irácká vojska ustupovala z Kuvajtu, zapálila přes 700 kuvajtských ropných vrtů, ale i tato strategie byla nakonec neúspěšná ve zmaření postupu koalice. Do 28. února 1991 byla irácká armáda zdevastována a kuvajtská nezávislost byla obnovena.

Ačkoli skutečný záměr za iráckým rozhodnutím zaútočit na Kuvajt je sporný, objevily se různé spekulace. Jeden z možných motivů se týkal neschopnosti Iráku splatit 14 miliard dolarů, které si vypůjčil od Kuvajtu během íránsko-irácké války.[17] Zastánci této teorie poukazují na kuvajtský nárůst těžby ropy, který držel irácké příjmy dole; úroveň těžby ropy v Kuvajtu byla nad povinnou kvótou, kterou stanovila Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), která následně zemi vyzvala ke zmírnění těžby uprostřed prudkého poklesu světových cen ropy.[18] Irák interpretoval odmítnutí kuvajtské vlády snížit produkci ropy jako akt agrese proti irácké ekonomice. Počátkem roku 1990 Irák obvinil Kuvajt ze šikmých vrtů s cílem ukrást iráckou ropu přes irácko-kuvajtskou hranici, ačkoli některé irácké zdroje naznačovaly, že Saddám Husajn již učinil rozhodnutí zaútočit na Kuvajt několik měsíců před skutečnou invazí.[19] Během dvou dnů po začátku invaze byla většina kuvajtských vojáků přemožena Iráčany a většina kuvajtských představitelů se stáhla do Saúdské Arábie a Bahrajnu.

Reference

editovat
  1. Al Moquatel July 2014/https://web.archive.org/web/20140714180721/http://www.mokatel.com/openshare/Behoth/IraqKwit/9/tab03.doc_cvt.htm Archivováno 14. 7. 2014 na Wayback Machine.
  2. 1990: Iraq invades Kuwait. BBC On This Day. BBC, 2 August 1990. Dostupné online [cit. 20 April 2010]. 
  3. JOHNS, Dave. 1990 The Invasion of Kuwait [online]. PBS, 24 January 2006 [cit. 2010-04-20]. Dostupné online. 
  4. Kuwaiti casualties [online]. Dostupné online. 
  5. John Pike. Iraqi Ground Forces Equipment [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné online. 
  6. Jane's Armour and Artillery 2003–2004
  7. Armies of the Gulf War, Gordon L. Rottman, 1993, p.48,49
  8. Tanki v operacii "Shok i trepet", Aleksei Brusilov, Leonid Karyakin, Tankomaster 2003–08(Russian: Танки в операции «Шок и трепет», Алексей Брусилов, Леонид Карякин, Танкомастер 2003–08)
  9. See the House of Lords case Kuwait Airways Corporation v Iraqi Airways Corporation [2002] UKHL 19.
  10. Kuwaiti Casualties [online]. Dostupné online. 
  11. IRAQ: NAVAL THREAT TO US FORCES. [online]. [cit. 2014-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 December 2018. 
  12. المبحث الرابع, إعادة بناء القوات المسلحة لكل من دول مجلس التعاون الخليجي، بعد الحرب, Al Moquatel
  13. Archived copy [online]. [cit. 2018-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 August 2017. 
  14. "Kuwait had loaned a battery of French 155mm Mk F3 SP guns to Iraq during the Iran-Iraq War and a further 80 fell into Iraqi hands after the invasion."/Armies of the Gulf War. Gordon L. Rottman, Ronald Volstad. Osprey Publishing. 1993. P.49
  15. Thirty years on, Iraq's invasion of Kuwait still haunts region [online]. 1 August 2020. Dostupné online. 
  16. FINEMAN, Mark. Iraq Remaps Kuwait as Province 19 [online]. 29 August 1990 [cit. 2021-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 January 2021. (anglicky) 
  17. COOPER, Tom; SADIK, Ahmad. Iraqi Invasion of Kuwait; 1990. Air Combat Information Group Journal. 6 August 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 July 2013. 
  18. "OPEC pressures Kuwait to moderate quota demand", New Straits Times, 7 June 1989
  19. GAUSE, F. Gregory III. International Relations of the Middle East. Redakce Louise Fawcett. [s.l.]: Oxford: The University Press, 2005. ISBN 0-19-926963-7. Kapitola The International Politics of the Gulf, s. 263–274. 

Související články

editovat