Nikaragua

Nikaragujská republika; República de Nicaragua
vlajka	; znak
	Hymna; Salve a ti, Nicaragua;
Geografie
	; Poloha Nikaraguy
Hlavní město	Managua
Rozloha	129 494 km² (97. na světě) ; z toho 7 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Mogotón (2438 m n. m.)
Časové pásmo	−6
Poloha	13° s. š., 85° z. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	6 085 213 (107. na světě, 2018)
Hustota zalidnění	47 ob. / km² (159. na světě)
HDI	▼ 0.669 (střední) (130. na světě, 2022)
Jazyk	španělština (úřední), angličtina, miskitština, ramaština, sumoština, nikaragujská kreolština, garífuna, ramajská kreolština
Náboženství	římští katolíci 73 %, protestanti 15 %
Státní útvar
Státní zřízení	prezidentská republika
Vznik	15. září 1821 (nezávislost na Španělsku)
Prezident	Daniel Ortega
Viceprezidentka	Rosario Murillová
Měna	nikaragujská córdoba (NIO)
HDP/obyv. (PPP)	6 490 USD (133. na světě, 2021)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	558 NIC NI
MPZ	NIC
Telefonní předvolba	+505
Národní TLD	.ni
	multimediální obsah na Commons

Nikaragua je stát ve Střední Americe. Leží mezi Karibikem a Pacifikem. Na severu sousedí s Hondurasem (délka hranice 922 km) a na jihu s Kostarikou (309 km).

Historie a politika

Během koloniálního období bylo území dnešní Nikaraguy součástí generálního kapitanátu Guatemala. Ten vyhlásil nezávislost na Španělsku 15. září 1821. O rok později byl vzniklý stát podroben Mexikem. Mezi roky 1823 a 1839 byla Nikaragua součástí Spojených středoamerických provincií. Během 19. století proběhlo několik dalších nepříliš úspěšných pokusů o vytvoření federace středoamerických států.

Období 60. a 70. let 20. století je spojeno s událostmi tzv. Sandinistické revoluce. V roce 1979 došlo v Nikaragui k převratu, kdy byl svržen diktátorský režim rodu Somozů a moci se chopili Sandinisté, levicová strana hlásící se k marxismu a teologii osvobození. Během své vlády zdokonalili infrastrukturu, vybudovali průmysl a zvýšili gramotnost obyvatelstva. Na nástup Sandinistů k moci reagovaly Spojené státy ekonomickými sankcemi a podporou opozičních povstaleckých skupin Contras. Americká podpora těchto organizací vyšla plně najevo v aféře Írán-Contras. Sandinisté byli od roku 1979 do 1990 jedinou vládní stranou v Nikaragui. V letech 1990 až 2006 byli v opozici, dnes jsou opět u moci. V letech 1997 až 2002 byl prezidentem Nikaraguy José Arnoldo Alemán Lacayo.

V roce 2007 se prezidentem stal Daniel Ortega. Ortega byl zvolen prezidentem i v následujících volbách, přestože to tehdejší ústava nepovolovala. V roce 2014 došlo k její transformaci, která znovuzvolení umožňuje a dává prezidentovi přímou kontrolu nad armádou a policií. Zároveň dochází k neustálému zmenšování prostoru pro nezávislé nevládní organizace. Většina médií je v rukou státu, což ještě více zhoršuje lidskoprávní situaci v zemi.^[2]

Státní symboly

Vlajka

Nikaragujská vlajka je tvořena listem o poměru stran 3:5 se třemi vodorovnými pruhy: modrým, bílým a modrým. Uprostřed je umístěný státní znak.

Znak

Nikaragujský státní znak je trojúhelník, ve kterém se na hranicích dvou oceánů zvedá pět zelených vulkánů. Nad nimi je frygická čapka svobody, okolo které jsou sluneční paprsky a duha míru. Okolo trojúhelníku je do kruhu text zlatým písmem, v horní části opis „REPÚBLICA DE NICARAGUA" (česky Nikaragujská republika) a v dolní „AMERICA CENTRAL" (česky Střední Amerika).

Hymna

Nikaragujská hymna je píseň Salve a ti, Nicaragua (česky Sláva tobě, Nikaraguo). Text napsal Salomon Ibarra Mayorga, hudbu složil Luis A. Delgadillo.

Geografie

Středem země prochází pohoří Kordillery s mnoha sopkami. Na jihozápadě se rozkládají jezera Nikaragua (8430 km²) a Managua. Směrem k pobřeží Karibského moře se povrch snižuje až k bažinatému pobřeží Moskytů s porosty mangrovů, většina území státu leží v úmoří Atlantského oceánu (řeky San Juan, Coco, Río Grande). V karibském moři leží nikaragujské ostrovy Cayos Miskitos a Corn Islands.

Jezero Nikaragua bylo kdysi spojené s oceánem. Tektonické procesy vytvořily později nové pohoří, a tak se jezero oddělilo od oceánu. Na jezeře je několik vulkanických ostrovů (např. Ometepe, Zapatera).

Ekonomika

Nikaragua je jedním z nejchudších států v Latinské Americe. HDP počítaný v paritě kupní síly na obyvatele v roce 2018 dosáhl hodnoty 5 533 mezinárodních dolarů. Nikaragua je členem DR-CAFTA. Nejvýznamnější položky nikaragujského exportu jsou výrobky textilního průmyslu, izolované vodiče a kabely a dále zemědělské produkty – hovězí maso, káva, tabákové výrobky a mořské plody.^[3]

Rozvíjejícím se odvětvím ekonomiky je také turismus.^[4]

Administrativní členění

Nikaragua je unitární stát. Je rozdělena do 15 departementů a 2 autonomních regionů. Těchto 17 územních celků se dále dělí na 152 municipios (obdoba českých okresů).

Odkazy

Reference

↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online.
↑ Nikaragua | Člověk v tísni. www.clovekvtisni.cz [online]. [cit. 2017-03-09]. Dostupné online.
↑ Nicaragua: NATIONAL NATIONAL ECONOMIC PROFILE [online]. Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik [cit. 2019-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Nikaragua: Opomíjená perla střední Ameriky, která má co nabídnout a kde si turistů skutečně váží. Reflex.cz [online]. [cit. 2021-07-23]. Dostupné online.

Literatura

KAŠPAR, Oldřich. Dějiny Karibské oblasti. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-557-9.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikaragua na Wikimedia Commons
Průvodce Nikaragua ve Wikicestách
Slovníkové heslo Nikaragua ve Wikislovníku
Nikaragua na OpenStreetMap
(anglicky) Informace o Salvadoru na stránkách Archivováno 13. 2. 2016 na Wayback Machine. CIA World Factbook
(španělsky) Stránky místního Ministerstva turistiky
Nicaragua - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-04. (anglicky)
Nicaragua (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-23. (anglicky)
Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Nicaragua Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky)
Bureau of Western Hemispehere Affairs. Background Note: Nicaragua [online]. U.S. Department of State, 2011-08-01 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
CIA. The World Factbook - Nicaragua [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-13. (anglicky)
ARGUELLO, Rosendo, a kol. Nicaragua [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online.

[2] Nikaragua | Člověk v tísni. www.clovekvtisni.cz [online]. [cit. 2017-03-09]. Dostupné online.

[3] Nicaragua: NATIONAL NATIONAL ECONOMIC PROFILE [online]. Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik [cit. 2019-12-25]. Dostupné online. (anglicky)

[4] Nikaragua: Opomíjená perla střední Ameriky, která má co nabídnout a kde si turistů skutečně váží. Reflex.cz [online]. [cit. 2021-07-23]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]