Wikipedie

Dvorce (okres Bruntál)

obec v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji

Obec Dvorce (1869–1910 Dvorec, německy Hof[4]) se nachází v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Dvorce
Znak obce DvorceVlajka obce Dvorce
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBruntál
Obec s rozšířenou působnostíBruntál
(správní obvod)
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°50′0″ s. š., 17°32′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 254 (2024)[1]
Rozloha24,20 km²[2]
Nadmořská výška552 m n. m.
PSČ793 68
Počet domů300 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduNáměstí 13
Dvorce
793 68 Dvorce u Bruntálu
podatelna@obecdvorce.cz
StarostaJan Božovský
Oficiální web: www.obecdvorce.cz
Dvorce
Dvorce
Další údaje
Kód obce597317
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

O vzniku Dvorců se traduje pověst, že byly založeny dvěma polskými kupci v roce 901 jako překladiště jejich zboží a v roce 1050 byly vydrancovány a zničeny loupežníky.[5] První písemná zmínka pak pochází z roku 1339 z listiny Štěpána ze Šternberka.[6] V této době zde již existovala i fara. Dvorce byly založeny na místě staršího osídlení zničeného v roce 1241 nájezdem Mongolů. Jejich obnova byla zároveň realizována jako protipól sousednímu biskupskému statku Budišov nad Budišovkou na území bohatém na nerostné suroviny, které bylo v tehdejší době častou příčinou sporů mezi šternberskou vrchností a olomouckým biskupstvím. V roce 1363 získaly Dvorce od Alberta ze Šternberka městská privilegia.[7] Město bylo obehnáno hradbami a náměstí tvořila čtvercová zástavba jako typický prvek ve středověku založených měst. V roce 1403 pak Lacek z Kravař privilegia udělená v roce 1363 potvrdil.[8] V roce 1410 Dvorcům bylo potvrzeno šternberské privilegium Petrem z Kravař.[9] Ten dále potvrdil odúmrť a vydal právo na vystavování piva, prodej masa a chleba okolním obcím. Těmi byly Křišťanovice, Roudno, Jakubčice, Bílčice, Mejvald, Šternek, Herčivald, Rejchartice a dva hamry na Moravici. V patnáctém století došlo k zakládání cechů a vznikla zde zákupní rychta, jejíž práva byla potvrzena v roce 1503. Od císaře Ferdinanda I. získaly roku 1527 Dvorce právo konání dvou jarmarků. Potvrzení privilegií se pak město dočkalo ještě v roce 1561 Václavem Berkou z Dubé, kdy zároveň navíc získalo právo výběru mýta. V roce 1577 byl na řece Moravici postaven mlýn, jenž patřil městu.

Za třicetileté války bylo město, především z důvodu své polohy na hlavní poštovní cestě do Slezska, často decimováno procházejícími i tábořícími vojsky. Nejhorší pohromy se Dvorce dočkaly za švédského vpádu na Moravu v roce 1642. Období po třicetileté válce bylo kromě obrovského hospodářského zpustnutí města i vesnic v okolí ve znamení sporů se šternberskou vrchností kvůli omezení práv. Tyto spory trvaly od roku 1672. V roce 1695 byli dvorečtí právováreční měšťané nuceni vzdát se práva na prodej piva do okolních vesnic.[p 1] Ve století následujícím, zejména jeho druhé polovině, se celá oblast, a Dvorce jako město především, hospodářsky velmi zmohly vlivem masového rozšíření plátenictví a tkalcovství, jehož rozmach vyvrcholil v sedmdesátých letech 19. století, kdy v samotných Dvorcích pracovalo na dva tisíce stavů. Plátno odtud bylo vyváženo až do Itálie. V roce 1890 byla založena první textilní továrna, o rok později rovněž továrna na nábytek, ve které se zpracovávalo dřevo z okolních lesů. Městečko dvakrát vyhořelo a to v roce 1751 a později v roce 1834, kdy nastal ničivý požár, jenž zničil i městský kostel. Po požáru v roce 1751 byl postaven v letech 1752–1753 nový kostel, který získal dnešní barokní podobu po druhém požáru v roce 1834. Kamenná kašna na náměstí pochází z roku 1816 a stojí na místě několikrát přestavované dřevěné a kamenné kašny. Neptun uprostřed kašny je podle pověsti z hradu Medlice, ale ve skutečnosti je až ze 17. až 18. stol. kdy po hradě zůstaly jen nepatrné zbytky. Poměrně velkou katastrofou byla za prusko-rakouské války v roce 1866 pruským vojskem zavlečená epidemie cholery. Ačkoliv se tato nákaza nevyhnula žádnému většímu celku a postiženy byly i četné vesnice, ve Dvorcích na ni zemřelo množství lidí větší, než bylo v té době obvyklé.[p 2] V roce 1898 zde byla vybudována úzkorozchodná trať do Moravského Berouna, která byla ve třicátých letech 20. století zrušena.

Po zrušení poddanství a k němu přidružené patrimoniální správy v roce 1849 se Dvorce staly centrem a sídlem soudního okresu. Zároveň byly součástí politického okresu Šternberk a následně od roku 1909 okresu Moravský Beroun. V roce 1847 došlo k založení poštovního úřadu, v roce 1851 byl ve Dvorcích založen i berní a pozemkový úřad. Po druhé světové válce utrpěly Dvorce drastický úbytek obyvatelstva způsobený vysídlením většiny obyvatel a následným nedostatečným dosídlením českým obyvatelstvem, čímž ztratily status města a přestaly být sídlem okresního soudu, přestože i nadále existoval[10] soudní okres Dvorce. K 1. lednu 1949 se staly součástí okresu Bruntál.

Části obce

editovat

Vývoj počtu obyvatel

editovat

Počet obyvatel celé obce Dvorce podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[11][12][13][14]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 3433 3207 3059 2905 2534 2538 3692[p 3] 1328 1556 1505 1660 1549 1558[p 4]

V celé obci Dvorce je evidováno 342 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[15] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 274 domů, z toho 257 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotných Dvorců (tj. Dvorce Město a Dvorce Předměstí) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[11][12][13][14]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 3150 2925 2803 2648 2286 2277 2457[p 5] 1237 1481 1504 1660 1549 1558

V samotných Dvorcích je evidováno 338 adres, vesměs čísla popisná.[16] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 270 domů, z toho 257 trvale obydlených.

Pamětihodnosti

editovat
 
Kostel sv. Jiljí
  • Kostel svatého Jiljí je kulturní památkou ČR.[17]
  • Kaple svaté Kateřiny je kulturní památkou ČR.[18]
  • Kašna se sochou Neptuna je kulturní památkou ČR.[19]
  • Fara, Smetanova 63 je kulturní památkou ČR.[20]

Významní rodáci

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Smetanova ulice
  •  
    Školní jídelna, budova bývalého soudu
  •  
    Sokolovna
  •  
    Nemocnice
  •  
    Hasičská zbrojnice

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ V červnu roku 1678 vyhotovená druhá lánová vizitace poznamenala ve Dvorcích celkem 40 osedlých právovárečných měšťanů; MZA Brno; fond D 1 Lánové rejstříky, sign. L 96, fol. 112v-113r.
  2. ↑ Rozsah této epidemie podává dvorecká úmrtní matrika pojímající svým obsahem roky 1856 – 1890, viz ZA Opava (pobočka Olomouc); fond Sbírka matrik severomoravského kraje, inv. č. 6178, sign. Dv I 13.
  3. ↑ z toho: 34 Čechoslováků, 2599 Němců, 5 Rusů; 2570 řím. kat., 109 evang., 1 čsl., 7 izrael., 1 bez vyzn.
  4. ↑ z toho: 1 416 Čechů, Moravanů a Slezanů, 89 Slováků, 3 Němci, 3 Poláci; 379 řím. kat., 7 čsl. hus., 8 evang., 968 bez vyzn.
  5. ↑ z toho: 34 Čechoslováků, 2364 Němců, 5 Rusů; 2336 řím. kat., 108 evang., 1 čsl., 7 izrael., 1 bez vyzn.

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 613. 
  5. ↑ BRANDL, Vincenc. Kniha pro každého Moravana. Brno: [s.n.], 1863. S. 331. 
  6. ↑ CHYTIL, Josef. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII/1. Brno: [s.n.], 1858. Kapitola listina č. 240, s. 173. 
  7. ↑ BRANDL, Vincenc. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IX. Brno: [s.n.], 1875. Kapitola listina č. 313, s. 229–230. 
  8. ↑ BRANDL, Vincenc. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XIII. Brno: [s.n.], 1897. Kapitola listina č. 239, s. 250. 
  9. ↑ BRETHOLZ, Bertold. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XIV. Brno: [s.n.], 1903. Kapitola listina č. 123, s. 113–114. 
  10. ↑ Seznam obcí v republice Československé. Díl druhý: Seznam obcí v zemi Moravskoslezské podle stavu z počátku roku 1948. Praha: Státní úřad statistický - Knihtiskárna „Práce“ v Praze, 1948. Kapitola Seznam obcí podle okresů, s. 1. 
  11. ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707. 
  12. ↑ a b Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 1. 
  13. ↑ a b Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074–1075. 
  15. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25. 
  16. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  17. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-15]. Identifikátor záznamu 119645 : Kostel sv. Jiljí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  18. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-15]. Identifikátor záznamu 119646 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  19. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-15]. Identifikátor záznamu 153900 : Kašna se sochou Neptuna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  20. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-15]. Identifikátor záznamu 127322 : Fara. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  21. ↑ Dvorecký rodák Wilhelm Jahn, URL: http://www.turistika.cz/foto/387209/dvorce-muzeum-a-pametni-sin-mestecka-dvorcu[nedostupný zdroj]
  22. ↑ Ivan Hostaša » Centrum pro dějiny sochařství. socharstvi.info [online]. [cit. 2023-01-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dvorce_(okres_Bruntál)&oldid=24496792“