Lesy (Budišov nad Budišovkou)
Lesy (do roku 1950 Herčivald,[1] německy Herzogwald) jsou bývalá moravská obec (dříve v rakouském Slezsku), v současnosti téměř zaniklá vesnice, katastrální území a základní sídelní jednotka tvořící součást města Budišova nad Budišovkou.
| Lesy | |
|---|---|
.jpg) Památník sboru Jednoty bratrské v Herčivaldu | |
| Lokalita | |
| Charakter | samota |
| Obec | Budišov nad Budišovkou |
| Okres | Opava |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°50′35″ s. š., 17°36′38″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Lesy |
  Lesy | |
| Další údaje | |
| Kód ZSJ | 15547 |
| Zaniklé obce.cz | 4335 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historický přehled
editovatPrvní písemná zmínka o dědině pochází z roku 1397 a původně se jednalo o německou osadu. Název dědiny se měnil – mimo Herčivald se uvádějí české názvy Hercogsvald a Heřejvald. Vedle domácí textilní výroby, zemědělství a těžby dřeva se zdejší obyvatelstvo věnovalo též těžbě kvalitní jesenické břidlice a dříve též těžbě zlata, stříbra, olova a jiných kovů. Později domácí textilní výroba mizí.[2] Roku 1900 zde žilo 649 obyvatel čistě německé národnosti.[3] Roku 1921 měla obec 139 domů, v nichž žilo 629 obyvatel, z toho 619 tvořili Němci a 5 Čechoslováci.[4] Roku 1930 měla obec 144 domů a žilo zde 568 obyvatel, z nichž 561 tvořili Němci a 2 Čechoslováci.[5] Po podpisu Mnichovské dohody zabralo obec roku 1938 nacistické Německo. Po druhé světové válce bylo od dubna do srpna 1946 odsunuto zdejší německé obyvatelstvo, které nahradili Češi, Slováci a Rumuni. Roku 1950 byl Herčivald přejmenován na Lesy. Roku 1963 byla obec připojena k Budišovu nad Budišovkou. V tomtéž roce bylo rozhodnuto většinu obce začlenit do hygienického pásma vodní nádrže Kružberk, což znamenalo likvidaci téměř všech domů v obci. Zůstaly zde zachovány pouze dva domy.
Církve a náboženské společnosti
editovatJednota bratrská
editovatV obci působil v letech 1891–1946 sbor Jednoty bratrské, jenž vznikl z potomků tajných evangelíků, u kterých se kdysi zastavovali Moravští bratři a jejich kazatelé, když tajně putovali zdejšími horami na Moravu. Členové zdejší církve byly německého původu a mnozí z nich patřili před založením sboru k Evangelické církvi Augsburského vyznání v Křišťanovicích. V roce 1892 sbor založil vlastní hřbitov a následně v roce 1900 postavil i modlitebnu a faru. Největší počet členů sboru byl ve 20. a 30. letech 20. století – okolo 80 členů. Posledním kazatelem sboru Willhelm A. Schulz působil v Herčivaldu v letech 1938 až 1945. Zemřel 29. 10. 1945, pohřben byl 2. listopadu 1945 a jednalo se o poslední pohřeb na hřbitově sboru Jednoty bratrské.[6]
V roce 1946 byli všichni členové sboru odsunuti do Německa a sbor zanikl. Z budovy modlitebny se následně stala Mateřská škola. Po roce 1963 z důvodu začlenění obce do hygienického pásma vodní nádrže Kružberk byla modlitebna a fara společně s většinou domů v obci zbourána.
Administrativní členění sboru:
- do r. 1905 spadal pod sbor Potštejn
- 1905–1925 spadal pod sbor Ústí nad Orlicí
- 1925–1939 spadal pod sbor Jablonec nad Nisou
- 1939–1946 osamostatnění – samostatný sbor Herzogwald
- do r. 1887 Willhelm Arnstadt (docházel z tehdy pruské obce Pawlowitzke – dnes obec Pawłowiczki v Polsku)
- od r. 1887 Friedrich Jordán (docházel z tehdy pruské obce Pawlowitzke – dnes obec Pawłowiczki v Polsku)
- 1892–1906 Franz Xaver Spiegler
- 1906–1912 Theodor Wilhelm Pepper
- 1912–1925 Gottfried Eugen Schmidt
- 1936–1938 Otto Müllner
- 1938–1945 Willhelm August Schulz (V Herčivaldu zemřel)
V letech 1945–1946 byl administrátorem sboru ustaven Boris Uher (syn prof. PhDr. Jana Uhra, člena protifašistického odboje, popraveného ve Věznici Plötzensee).
V roce 2014 spolek Moravian – Historicko-vlastivědná společnost v Suchdole nad Odrou společně s potomky členů Jednoty bratrské z Herzogwaldu odhalil dne 23. srpna na domnělém místě, kde stávala modlitebna, pamětní desku s nápisem „SBOR JEDNOTY BRATRSKÉ / (kreslená silueta sboru) / 1890–1945 / GEMEINDE DER BRÜDERGEMEINE / MORAVIAN 2014“.[8]
Později se ale podařilo získat situační plány z roku 1900 a plány dokumentace ke stavbě modlitebny. Ze zmíněných dokumentů vyplynulo, že současná poloha pamětní desky je špatná. V roce 2017 byla proto deska přemístěna na místo, které je blíže k původní modlitebně. Ta stála o 28 m výš do svahu od pamětní desky, v oplocence a na dnešním soukromém pozemku.[9] Dodnes také existují zbytky hřbitova sboru Jednoty bratrské.
Ostatní církve
editovatV obci Herzogwald stál i katolický kostel a evangelická zvonice se dvěma zvony (evangelíci náleželi ke sboru v Křišťanovicích). Katolický hřbitov se nacházel okolo kostela a evangelický hřbitov na západním konci obce.
Reference
editovat- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
- ↑ Ztracené adresy: Herčivald
- ↑ Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Lander: Mähren, str. 200. wiki-de.genealogy.net [online]. [cit. 2015-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-28.
- ↑ Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. Dostupné online. Kapitola Místní obce, osady a části osad na Moravě., s. 51.
- ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. Kapitola Místní obce, osady a jejich místní části v zemi Moravskoslezské., s. 1.
- ↑ a b Moravian č.39 – Historicko-vlastivědná společnost v Suchdole nad Odrou – Informační zpravodaj, 2013-09-19
- ↑ Rudolf Körper: Herzogwald in Wort und Bild
- ↑ Moravian č.42 – Historicko-vlastivědná společnost v Suchdole nad Odrou – Informační zpravodaj, 2014-12-28
- ↑ BERAN, Ing Pavel. Zaniklé obce po roce 1945. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2020-04-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lesy na Wikimedia Commons - Ztracené adresy: Herčivald
