Delta Dunaje
Delta Dunaje (rumunsky delta Dunării, ukrajinsky дельтa Дунаю) je nejzachovalejší říční delta v Evropě. Delta se rozkládá na ploše přibližně 3 450 km², kde se Dunaj vlévá do Černého moře. Delta Dunaje leží na území Rumunska (historický region Dobrudža) a z menší části Ukrajiny (zhruba sedmina území).
| Delta Dunaje | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 Delta Dunaje na Ukrajině | |
| Smluvní stát |  Rumunsko |
| Souřadnice | 45°12′ s. š., 29°30′ v. d. |
| Typ | přírodní dědictví |
| Kritérium | vii, x |
| Odkaz | 588 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1991 (15. zasedání) |
V oblasti delty žije přibližně 15 000 lidí, nejvýznamnější sídla jsou Tulcea a Izmajil. Většina se živí tradičním způsobem, převládá rybářství. V okolí ukrajinského sídla Vilkove (ukrajinsky Вилкове) a rumunské Tulcey žije komunita tzv. Lipovanů, náboženské menšiny, vyznavačů starého ritu pravoslavné církve. Delta je nejkosmopolitnějším regionem Rumunska a celkem zde žije 22 národností, včetně Čechů a Slováků.[1]
Geografie
editovat
Nedaleko města Tulcea se Dunaj dělí do tří ramen, která se do Černého moře vlévají pod jmény Kilijské (Chilia), Sulinské (Sulina) a Svatojiřské (Sfântul Gheorghe). Mimo tří hlavních ramen se Dunaj dělí na velké množství vedlejších říčních ramen a kanálů. Delta je dynamický ekosystém – říční nánosy ji každoročně rozšíří o zhruba 40 metrů. Severní rameno Chilia tvoří ukrajinsko-rumunskou státní hranici. Chilia má délku 104 km a do Černého moře přivádí kolem 60 % dunajské vody. Rameno Sulina má délku 71 km a odvádí 18 % vody. Jižním ramenem Sfântul Gheorghe o délce 112 km protéká 22 % objemu dunajské vody.
Přibližně 35 km daleko v Černém moři se nachází Hadí ostrov, o který vedly soudní spor Rumunsko s Ukrajinou. Ostrov připadl Ukrajině, která jej získala po rozpadu Sovětského svazu. V roce 2022 jej krátkodobě zabralo Rusko.
Roku 2004 začala Ukrajina práci na kanálu Bystroje, který spočívá v prohloubení ramene Bystroje, které by tak mělo by propojit Černé moře s ukrajinskou částí dunajské delty. Kanál je kritizován mnoha ekology a neziskovými organizacemi kvůli potenciálnímu ohrožení jedinečné flory i fauny. Plán je také kritizován Evropskou unií.
Ekologie
editovatOblast delty je pokryta rákosím, mokřady a lužními lesy. Části delty jsou na jaře a na podzim zaplavovány. V mokřadech, stojatých a tekoucích vodách dunajské delty žije přes 1 200 druhů rostlin, 300 druhů ptáků a přibližně 90 druhů ryb (například rejnok ostnatý, jeseteři).[1] Delta je významným hnízdištěm tažného ptactva; mezi zdejší ptactvo patří např. ibis hnědý,[1] kormorán velký eurasijský, kormorán malý, pelikán bílý,[pozn. 1] pelikán kadeřavý, kvakoš noční starosvětský, volavka vlasatá, volavka bílá, volavka stříbřitá, volavka červená.[2] Celkem zde žije přibližnně 3 500 živočišných druhů, včetně některých ohrožených: například norek evropský, kočka divoká, vydra říční, tuleň středomořský.[1]
Podstatná část delty je chráněna, přičemž jednotlivá chráněná území se částečně překrývají. Existuje zde rumunský národní park Delta Dunării (5 800 km²). Území o rozloze 3 124 km² (včetně brakických jezer Razelm, Sinoe a dalších) je od roku 1991 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.[2] Zároveň je zde vyhlášena 7 322 km² veliká biosférická rezervace, která zasahuje i na území Ukrajiny.[3]
Fotogalerie
editovat
,_Delta_del_Danubio,_Ruman%C3%ADa,_2016-05-28,_DD_18.jpg)
Odkazy
editovatPoznámky
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e Jako na konci světa. Magazín Víkend DNES. 2020, čís. 13, s. 45.
- ↑ a b World Heritage Information Sheets - ROMANIA, DANUBE DELTA [online]. Program OSN pro životní prostředí [cit. 2017-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-05. (anglicky)
- ↑ Danube Delta [online]. UNESCO, Man and Biosphere Programme [cit. 2017-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Delta Dunaje na Wikimedia Commons - (anglicky), (rumunsky) Oficiální stránky o deltě Dunaje
