Domácí kuchařka (Rettigová)

Domácí kuchařka s podtitulem Pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky České a Moravské je kuchařka z roku 1826 od české spisovatelky Magdaleny Dobromily Rettigové.

Domácí kuchařka
Autor	Magdalena Dobromila Rettigová
Země	Rakouské císařství
Jazyk	čeština
Žánr	kuchařka
Datum vydání	1826
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edice

Domácí kuchařka byla poprvé vydána roku 1826 nakladatelstvím Jana Hostivíta Pospíšila v Hradci Králové. Nešlo přitom o první českou kuchařskou knihu, na rozdíl od svých předchůdkyň byla ale kuchařka Rettigové určena lidovějším vrstvám, byla psána srozumitelně a jídla v ní uvedená nebyla nepřiměřeně náročná na přípravu a dostupnost surovin. Důležitým kladem byl také fakt, že kuchařka byla psána českým jazykem. Ve výsledku se stala natolik populární, že od té doby vyšla v několika desítkách edicí.

Obsah

Rettigová ve své kuchařce položila základ členění receptů pro budoucí publikace tohoto žánru. Recepty byly tematicky řazeny do kapitol od polévek přes hlavní jídla až k salátům a moučníkům. V původním vydání bylo uvedeno přes 700 receptů.
Kromě receptů samotných obsahovala kniha i instrukce, jak sestavit jídla pro běžné stolování či slavnostní tabuli a také obecnější doporučení, jak se starat o kuchyni a jak zacházet se surovinami.

Forma

V textu jsou používány tradiční a dobové české váhové a objemové jednotky, jako například lot, kvintlík, libra, mandel, máz, pinta či žejdlík. Recepty byly psány spisovnou češtinou (Rettigová byla mimo jiné také zapálenou vlastenkou).

Pokrmy

Jak uvádí podtitul publikace, kuchařka obsahovala recepty na jídla „masitá“ i „postní“. Mezi masitými pokrmy mělo zvláštní místo maso hovězí, ostatní masa (včetně zvěřiny) byla řazena zvlášť do společné kapitoly. Mezi postními jídly figurovaly například pokrmy z ryb. Objevil se zde mimo jiné také recept na svíčkovou, ačkoli se liší od její podoby z 21. století. Jídlům dle Rettigové bývá z moderního pohledu vyčítána nezdravost a „těžkost“, autorka se nicméně snažila sestavovat jídelníček tak, aby byl pestrý. V receptech se objevovalo ovoce i zelenina, byť zpravidla v tepelně upraveném stavu (například smažené švestky či sladký salát z žemlí a ovoce). Objevily se přitom i poměrně zajímavé ingredience jako ananas, chřest nebo artyčoky. Nebyly uvedeny žádné recepty zahrnující syrovou zeleninu (přípravu hlávkového či okurkového salátu považovala autorka za samozřejmost, jež není třeba zmiňovat).

Kritika

Myšlenky a postupy prezentované Rettigovou se v průběhu historie staly kromě uznání také cílem kritiky. Například literární vědec Arne Novák považoval autorčino zaujetí gastronomií za příliš nízké z hlediska vzletných cílů národního obrození. Z pohledu modernějších kritiků může zase vadit obecné vyznění díla Rettigové, z něhož vyplývá, že ideálem směřování ženy je dokonale udržovaná domácnost a péče o muže jako hlavu rodiny.

Odkazy