Maoman

Bílá smrt

Vážený kolego, všiml jsem si, že jste vrátil do původního stavu mou editaci v článku Bílá smrt, ve které šlo o zrušení dle mého názoru zbytečného popisu v závorce, že ona tabulka vypovídající o tragedii byla vyfocena přesně po sto letech. Máte nějaký důvod pro to považovat tuto informaci za důležitou a potřebnou? --Martin Kotačka 14. 4. 2010, 18:15 (UTC)

Vážený kolego, díky za zpětnou vazbu k mnou založenému článku Bílá smrt. Důvod pro popisek o vyfocení přesně po sto letech samozřejmě mám, jinak bych ho tam nepsal :-) Myslím, že by se dala sehnat hezčí fotka pomníčku, ale hodnota této fotky je právě v její autenticitě, tj. že byla focena přesně po 100 letech, v rámci memoriálu Bílá smrt, uprostřed noci. Maoman 21. 4. 2010, 19:13 (UTC)

A jaký je podle vás informativní rozdíl, pokud byla focena po sto letech nebo po sto pěti letech a osmi měsících? Nebude fotografie toho pomníčku stále stejná? Popisek té fotografie je zcela zbytečný s nulovou informační hodnotou k celému článku. --Martin Kotačka 25. 4. 2010, 07:08 (UTC)

Fotografie by byla samozřejmě stejná i dnes v noci, ale já si osobně myslím, že fotografie není jen strohý záznam skutečnosti, ale že může mít i něco jako příběh, který v tomto případě odhaluje ten popisek. Vidím, že se v tom neshodneme, což mě mrzí. Co teď s tím? Chcete se obrátit na nějakého arbitra? Nebo to necháme jak to je? Maoman 3. 5. 2010, 18:36 (UTC)

Hory a kopce ve Slovensko-moravských Karpatech

Zdravím. Založil jste kategorii, co si nepamatuji přesně její jméno a jsem líný se jít podívat:-) Nemrknul byste, prosím, na kategorii Hory a kopce v Česku, zda se tam nenachází nějaká stránka, která by do ní mohla patřit a případně ji přeložit. Nejsem v daném kraji kován a ani pro něj nemám geomorfologické podklady. Předem děkuji.--Railfort 19. 5. 2010, 15:11 (UTC)

Zdravím, to se nedivím, je to pěkně dlouhé jméno ;-) Ale tu kategorii jsem nezaložil, založil jsem články Malý Javorník a Vysoká (1024 m) a zařadil je do existující kategorie Kategorie:Slovensko-moravské Karpaty. Až Jarda 75 kategorii změnil na Hory a kopce ve Slovensko-moravských Karpatech, čímž ji vlastně založil. Nejsem si jistý, jaká jsou pravidla pro zařazování hor do kategorií, jestli by neměly být zařazeny spíše podle geomorfologického celku (než oblasti), což jsou v tomto případě Javorníky a Hostýnsko-vsetínská hornatina, i když pro tyto celky zatím příslušné kategorie neexistují. Další možností by bylo přeřadit je do obecné kategorie Kategorie:Hory a kopce v Česku. Co myslíte že by bylo vhodnější? Rád si nechám od zkušeného kolegy poradit. Předem děkuji, Maoman 19. 5. 2010, 21:09 (UTC)

Opět zdravím. Omlmouvám se, že jsem vám vložil do pera cizí dílo. V kategoriích hory a kopce v bůhvíjakých horách zatím není žádné geomorfologické pravidlo. Spíš jen, aby se to dobře hledalo nebo aby nebylo v jedné kategorii málo nebo zase moc stránek. Nějaké ujednocení třeba na celky by časem také nebylo na škodu. Rád bych se někdy dožil toho, že kategorie Hory a kopce v Česku nebude mít žádnou stránku, jen kategorie, kde bude vše zařazeno, proto jsem Vás požádal o pomoc. S Javorníky a Hostýnsko-vsetínskou hornatinou máte pravdu, ale pokud by tam bylo po jedné stránce, tak si asi zatím nemá cenu honit triko. Až by toho v SMKarpatech bude vícero, není problém to rozdělit. Ale musí se toho zhostit někdo, kdo ví, kam co patří, což já nejsem. Mám stoprocentní podklady pro to, co leží západně od zemské hranice, ale v tom, co leží východně tápu.--Railfort 20. 5. 2010, 17:55 (UTC)

Také opět zdravím. Prohledal jsem existující stránky o Vsetínsko-hostýnské hornatině a o Javorníkách a nakonec jsem našel 6 hor a kopců, které by sa daly zařadit do kategorií Hory a kopce v těchto horách. Některé byly dosud v obecné kategorii Hory a kopce v Česku, Vysoká a Malý Javorník byly v SMKarpatech. Založil jsem proto obě nové kategorie (1 a 2) a zmíněné stránky překategorizoval (uf, to je teda slovo). Tím se zároveň vyprázdnila kategorie Hory a kopce ve Slovensko-moravských Karpatech, která vlastně rozpoutala tuhle diskuzi. Vložil jsem do ní šablonu pro rychlé smazání a tím by měl být problém vyřešen. Děkuji za spolupráci :-) Maoman 20. 5. 2010, 21:29 (UTC)

Už jsem se byl kochat, jak zas něco pomizlo:-) Díky.--Railfort 21. 5. 2010, 00:07 (UTC)

Kutná J

Zdravím, opět otravuji. Zaujal mne ve Vámi přidané šabloně "Krkonošské tisícovky" vrchol "Kutná J". Zajímalo by mne, zda existuje nějaký jiný pramen, který daný vrchol 1008 m spojuje s tímto jménem. Turistické Mapy.cz přebírající podklady od dost nevychytaného Shocartu, nepočítám. Na mapách ze třicátých let je tento vrchol uváděn bezejmenný (byť s kótou), narozdíl od skutečné Kutné 1001 m, která je označena názvem v německé podobě "Quetschenstein". Když jsem kdysi trávil delší dobu na Rýchorách, tak pro místní byl Kutnou rovněž jen vrchol 1001 m a ani oni pro vrchol 1008 m název neměli. Díky za odpověď.--Railfort 22. 5. 2010, 19:58 (UTC)

Zdravím, díky za dotaz, rád odpovím. Většinu informací o tisícovkách čerpám z výborné publikace Tisícovky Čech, Moravy a Slezka (ISBN: 80-903266-0-9) a ze souvisejícího webu Tisicovky.cz od autorů Tomáše Formánka a Michala Holuba. Ti pro nepojmenované vedlejší vrcholy používají jméno hlavního vrcholu doplněné o směr od hlavního vrcholu, např. Plešivec - V vrchol, Janova skála - SZ vrchol nebo právě Kutná - J vrchol. Kutná je trochu speciální případ v tom, že pojmenovaný vrchol (1002 m n.m.) je nižší než nepojmenovaný (1009 m n.m.), ale podobný případ je např. i krušnohorský Dub - S vrchol. Takže nejde o místní název, ale o jakýsi technický název, zavedený zmíněnými autory, které mimochodem zmiňuji jako zdroj informací na stránce Tisícovka, na kterou obsahuje i titulek všech tisícovkových navigačních šablon. Maoman 22. 5. 2010, 22:59 (UTC)

Vysvětlení beru, díky. Ale v současném stavu dochází na wikipedii ke tlučení se informací. Pod odkazem Kutná J se nachází hlavní Kutná s textem o chybném pojmenování sousedního vrcholu. Pokud by se Vám chtělo toto uvést do souladu buď založením samostatné stránky nebo samostatného odstavce na stránce Kutná, kde by byla daná problematika vysvětlena podobným způsobem, jako jste učinil mně. Že se jedná o "technický" název použitý v odborné literatuře by mělo zaznít přímo, ne jen v externím odkazu. Pokud na to najdete čas a chuť, bylo by to fajn. Přece jenom jste v problematice "tisícovek" kovanější. Předem díky. --Railfort 23. 5. 2010, 16:52 (UTC)

Rozumím a souhlasím. Doplnil jsem proto na stránku Kutná nový odstavec o Kutné - J vrcholu, který všechno vysvětluje. Maoman 23. 5. 2010, 23:26 (UTC)

Koruna a Střední vrch

Se zájmem sleduji Vaši aktivitu ohledně tisícovek. Věřím, že to dotáhnete do konce. Mám v archívu fotky Koruny a Středního vrchu v Orlických horách, kdybyste chtěl, ale neumím je vkládat. Railfort

Díky za povzbuzení! Do konce to myslím nedotáhnu, je jich moc, ale pár jich ještě zamodřím a doufám, že i Vy k několika desítkám Vašich tisícovek ještě nějaké přidáte ;-) Za fotky Koruny a Středního vrchu bych byl velmi vděčný, na obou horách jsem byl, ale zrovna dost pršelo, takže fotky nemám. Pro vložení fotek je nejjednoduší použít odkaz Načíst vlastní dílo na Commons, případně Načíst soubor na Wikipedii (pokud nemáte účet na Commons) nebo se můžeme domluvit přes email. Předem díky, Maoman 1. 6. 2010, 09:15 (UTC)

Bohužel z desítek mých tisícovek jsou desítky pod magickou hranicí 1000 m:-)

Commons jsem vzdal už dříve, bez fyzické asistence se tím neprokoušu a na funkci email bohužel nechápu, jak poslat fotku. Pokud by Vám to nečinilo obtíže, tak můj mail je railfort@atlas.cz (chodím s ním na trh leckde, takže mi nevadí, když ho tu najde spamovací robot), když mi tam zašlete svůj, já Vám to pošlu zpět.--Railfort 2. 6. 2010, 14:59 (UTC)

Spočinek

Přeji pěkný den. Chtěl jsem se zeptat, zda u spočinků nemůže zůstat infobox hora. Vypadá to tam dobře, dá se tam dobře hodit fotka, jsou tam základní informace (geologie, povodí aj.). Čili pouze praktické důvody, než vyrábět zvláštní infobox spočinek. Zatím jsem to spolu s dodáním fotek vrátil u Velké Šindelné. Pokud si myslíte, že by to tam být nemělo, tak to klidně zase můžete zneviditelnit, revertační války kvůli tomu nepovedu.--Don Pedro 12. 7. 2010, 18:22 (UTC)

Taky pěkný den. Naprosto souhlasím, že ponechání infoboxu je šikovné v tom, že tam zůstanou ty základní informace a pokud je i fotka, vypadá to pěkně. Jenom mě irituje ten řádek vrchol, protože spočinek obvykle žádný vrchol nemá, je to jen kóta na spádnici. Uznávám, že smazání infoboxu není ideální řešení, lepším řešením by mohlo být:

* změna infoboxu hora, aby se první řádek nejmenoval vrchol, ale výška (i v anglické verzi je Elevation, v německé Höhe, v ruské Высота)

* vytvoření infoboxu spočinek (nebo kóta) jako kopie infoboxu hora, kde bude místo vrcholu výška

* využití poznámky k výšce a uvést, že nejde o vrchol

Měnit infobox hora se mi upřímně moc nechce, přeci jen je použit na 1000+ stránkách a je dost možné, že by to zase někdo revertoval zpátky. Zatím jsem u Velké Šindelné využil tu poznámku k výšce, koukněte se prosím, jestli to dává smysl. Pokud ano, mohlo by se to samé udělat i s ostatními šesti spočinky. Předem díky za váš názor.--Maoman 12. 7. 2010, 19:56 (UTC)

Já si myslím, že to jako provizorní řešení to je dobré. K Tetřeví hoře mám už taky fotky a doplním to taky tak.--Don Pedro 12. 7. 2010, 20:17 (UTC)

Dobře, díky. Z ostatních spočinků jsem tedy upravil Hnědý vrch (obdobně jako Velkou Šindelnou) a také Mlynářskou slať, která nakonec podle Tisicovky.cz není spočinkem, ale samostatným vrcholem. Zbývají Roklanská slať (která ale není sama spočinkem, jen je u ní zmínka o spočinku Medvěd), polský Świeradowiec (o kterém není známa ani přesná poloha ani nadmořská výška) a pak už jenom "vaše" Tetřeví hora.--Maoman 12. 7. 2010, 22:17 (UTC)

Nadmořské výšky

Je to už delší dobu, co jsem si všimnul, že u pohraničních hor Poláci a Češi (možná i Češi a Němci ale to nevím) často udávají rozdílnou nadmořskou výšku. Otázkou je, jak je to možné, asi to nebude tím, že by Poláci měli jiný metr. Spíš to bude tím, že některé hory mají svůj absolutní vrchol těsně za hranicí v Polsku, a Češi si víceméně hrají na svém písečku a udávají nejvyšší výšku u nás. Ale to není správné, má se udávat absolutní výška vrcholu a je jedno, ve kterém státě leží. Ono se to týká jak wikipedie, tak tisícovky.cz. Někdy to bývá o metr až 2, třeba Králický Sněžník nebo Klepý, Sněžka. Ale jsou i větší extrémy, jako Malý Sněžník, kdy se udává výška od 1324 až po 1338. Rozdíl 14 m je už dost. 1338 je prý chybné a moc, 1324 je zas málo a značí jen ČR, ale absolutní vrchol je v Polsku, jak přiznává server tisícovky.cz. Poláci udávají 1336 nebo 1337. Kde je pravda nevím. A hlavně, jak přesnou výšku zjistit a komu věřit. A takové problémy jsou i u jiných hor.--Don Pedro 20. 7. 2010, 13:40 (UTC)

To je opravdu zapeklitý problém. Nejpřesnější čísla o výškách mají tisícovkáři (Tisicovky.cz), ale sami si určili, že se budou věnovat jenom českým vrcholům a že vrcholy do tuším 50 metrů za hranicemi sice zahrnou mezi české tisícovky, ale budou brát jen výšku nejvyššího bodu na českém území. Hlavním důvodem myslím nebyl nějaký zlý záměr, ale zkrátka nedostupnost přesných údajů o vrcholech těsně za hranicemi. Pro české území mají k dispozici detailní ZABAGED od ČÚZK, ale pro Polsko (Německo, Slovensko) asi takhle přesné údaje nemají a používat nepřesné výšky z turistických map, které často udávají výšku geodetického bodu (víc viz Výšky vrcholů na Tisicovky.cz), jim asi nepřipadalo správné. Wikipedisté logicky převzali výšky od Tisícovkářů, protože ani oni nic přesnějšího nemají. Řešení bych viděl v použití pole Poznámka k výšce v Infoboxu hora, kam se může uvést alternativní výška s odkazem na zdroj, nic lepšího mě nenapadá.--Maoman 20. 7. 2010, 15:56 (UTC)

Chápu, ale Poláci přeci musí mít také nějaký Zabaged? Nebo ne? Záleží, jestli je dostupný (zdarma či za peníze) a kde. nevím to a už dříve jsem se po tom sháněl a docela by se to hodilo.--Don Pedro 20. 7. 2010, 17:02 (UTC)

To po pravdě řečeno nevím. Ještě před pár lety byl ZABAGED přístupný jen v tištěné formě v regionálních kancelářích ČÚZK a ne úplně levně, takže v Polsku to může být podobné. To by ale spíš věděl nějaký polský Wikipedista, věnující se horám, případně se můžete zeptat Tisícovkářů (info@tisicovky.cz), jestli o tom nevědí něco víc.--Maoman 20. 7. 2010, 19:36 (UTC)

Zkusím se po tom zeptat, kdysi jsem to dost potřeboval, ale nesehnal jsem to a ptal jsem se i lidí, kteří mají s Polskem hodně společného a umí i plynně Polsky. Nesehnal jsem nic, nejvýše nějaké turistické mapy.--Don Pedro 20. 7. 2010, 20:02 (UTC)

Ty, co mety nedosáhly

Mám takový tip, až jednou s tisícovkami skončíte. Možná by se hodilo níže umístit tabulku s významnými vrcholy např. nad 990 metrů, které prostě mety těsně nedosáhly. Mám na mysli nejvyšší vrcholy pohoří, vrcholy s rozhlednami apod. Napadá mne Suchý vrch (Orlické hory) nebo Velká Čantoryje.--Railfort 3. 8. 2010, 19:29 (UTC)

Díky za tip pro vzdálenou budoucnost :-) Šumavských tisícovek pořád chybí několik set. Ale nápad je to zajímavý, podobných smolařů je určitě víc, napadají mě třeba Hruškové skály (Jizerské hory, 997 m), Velký Lipový (Moravskoslezské Beskydy, 999 m) nebo Anenský vrch (Orlické hory, 991 m) a nějaký seznam by si zasloužily...--Maoman 3. 8. 2010, 20:32 (UTC)

Šeřín

Zdravím zas na té Vaší:-) Chtěl bych naše úsilí trochu zkoordinovat z hlediska umístění geom. zařazení do stránky. Systém v infoboxu s lomítky jsem asi první použil já, ale považuji to za jakési dlouhodobé a postupně odstraňované provizorium mající za cíl dostat alespoň nějaké geom. zař. do wikipedie co nejrychleji. Postupem času bych chtěl toto nedostatečné lomítkové řešení převést plnohodnotně do textu a v infoboxu nechat striktně jen geom. celky. U zakládaných či více editovaných vrcholů již tak činím a tam, kde již bylo geom. zař. v textu dříve jej nechávám. U Šeřína, kde jsem měl už finální verzi, jste mi geom. zař. z textu zjednodušeně převedl do tabulky. Rád bych tedy o výsledné podobě s Vámi podiskutoval a v případě neshody bychom to mohli dát i pod lípu. Radši se ozývám, protože výsledné řešení jsem už umístil do více stránek a do dalších to hodlám provést, tak aby jeden z nás nečinil nějakou zbytečnou práci. Jak to vidíte?--Railfort 18. 8. 2010, 10:45 (UTC)

Zdravím ;-) Tak to se tedy povedlo, měl jsem za to, že konečné řešení bude to s lomítky a že naopak stránky bez lomítek jsou provizorium. Proto jsem v posledních dnech doplnil geomorfologické členění v lomítkové formě ke všem tisícovkám (kromě Šumavy a Jeseníků, na které se teprve chystám, i když u některý šumavských hor už je něco podobného, viz např. Oblík) a i k některým netisícovkám. Osobně se mi víc líbí ta Vámi zavedená lomítka, přijde mi to stručné, jasné a vždy na stejném místě (v infoboxu). Přesunutím do textu se tyto informace rozmělní v dlouhém souvětí bez výraznější přidané hodnoty. Ale nechám to na Vás jako expertovi na geomorfologii, případně to tedy můžeme dát Pod Lípu (s tím osobně zkušenosti nemám) nebo přímo oslovit těch pár wikipedistů, kteří se horami aktivně zabývají - napadají mě Don Pedro a Vavrik, případně Miaow Miaow, možná víte ještě o někom...--Maoman 18. 8. 2010, 12:11 (UTC)

Čekal jsem spíše kritiku, než, že by se to někomu líbilo. Hledal jsem jen způsob, jak rychle a provizorně rychle zmáknout všechny vrcholy na wikipedii, abych měl z krku hledání v tabulkách, přičemž výsledek bych časem převedl do textu. Dám to pod lípu. Kdyby shodných názorů na lomítka bylo více, v podstatě by mi to ušetřilo práci:-) Zmíněné wikipedisty upozorním, ale kromě Dona Pedra vlastně nikoho neznám. Geomorfologie (či spíše mapy) mne baví, ale za odborníka se nepovažuji. Vždyť jen opisuji tabulky.--Railfort 18. 8. 2010, 13:20 (UTC)

Mně se lomítka vysloveně líbí, až to bude Pod Lípou, určitě se za ně přimluvím.--Maoman 18. 8. 2010, 13:41 (UTC)

Už to tam je. Dovolil jsem si zmínit naši debatu.--Railfort 18. 8. 2010, 13:48 (UTC)

Geomorfologie, AOPK

AOPK poskytuje služby pro veřejnost, které by se mohly hodit. Mapový server je tady: [1]. Slouží hlavně k mapování biotopů, pro toho, kdo v tom nedělá, bych musel poskytnou instrukce. Ale má i vedlejší produkty, jsou tam různé vrstvy, mimo jiné geomorfologie. Je třeba kliknout na Úlohy (nahoře vlevo), dále Mapování biotopů. Pak kliknete na Vrstvy. Z mapového podkladu necháte zatrhlé to, co je vyčerněno, jak se budete zvětšovat, půjde to až na 1:10000 a let. snímek. Vyzvětšoval jsem např. horu Malý Šišák. Nahoře vpravo kliknete na bílý sešitek a pak na vrchol hory v mapě a vyjede vám výpis: -980105). Možná by se to při psaní o horách hodilo.--Don Pedro 20. 8. 2010, 19:29 (UTC) Výpis správně: http://mapy.nature.cz/AopkReport/Report.aspx?S_RepType=01&S_ShpDefType=shape&S_ShpDef=point(-646717 -980105) --Don Pedro 20. 8. 2010, 19:33 (UTC) Tak u toho výpisu to wikiprogram deformuje, dejte tu adresu tam ručně pomocí ctrl c a v.--Don Pedro 20. 8. 2010, 19:35 (UTC)

To je moc zajímavá informace. Mapu i výpisy atributů jsem rozchodil a funguje to velmi dobře. Zkusil jsem i pár dalších hor (Ještěd, Dvorský les, Vrchmezí...) a geomorfologické členění vždy sedělo. Mapový server AOPK si tedy hned přidávám do oblíbených nástrojů, díky!--Maoman 20. 8. 2010, 23:07 (UTC)

Fotka Dvorského lesa

Všiml jsem si pěkné fotky Rýchor, kterou jste dodal např. k Dvorskému lesu. Mám ale obavy, že ten na fotce vůbec není vidět a že je zakryt tzv. J-vrcholem Kutné. To je, dle mého názoru, ten kopec vpravo. Pokud by to byl Dvorský les, J-vrchol, který je z tohoto směru +/- před ním, by z fotky nějak vyšuměl. Omlouvám se, že Vám poněkud "sedím za zády", ale nějak to vyplývá z našich velmi podobných aktivit.--Railfort 1. 9. 2010, 09:40 (UTC)

Fotku jsem našel na Commons pod německým názvem Rehorngebirge (teď jsem si všiml, že je i na české stránce Rýchor), pečlivě jsem ji prostudoval (v plném rozlišení) a přišlo mi, že Dvorský les na ní přeci jenom je. Malá část hřbetu Dvorského lesa je vidět v sedle mezi Kutnou a jejím J vrcholem a kousek vrcholu vykukuje vpravo od J vrcholu. Není to nic moc, ale přijde mi to lepší než nic, a proto jsem tu fotku použil (kromě Mravenečníku) i pro Dvorský les. A neomlouvejte se, vím, že Rýchory jsou vaše výsostné území, takže jsem nějakou reakci očekával :-) --Maoman 1. 9. 2010, 10:33 (UTC)

Dovolím si nesouhlasit. Dle mého názoru byla fotografie pořízena z luční enklávy Honzův potok (viz [2]) přes hřeben s kótou 756 m (tmavý masív dolní polovině snímku). V tomto směru J-Kutná skutečně Dvorský les zakrývá. V místě, kde zdánlivě Dvorský les vykukuje, se ve skutečnosti nachází podvrcholový svah s horskou loukou (na snímku zasněžený pruh) s roztroušeným porostem zakrslých smrků (tvoří ten tmavý proužek nad světlým). Na té louce mmj. pramení i Maxův potok, který tvoří ten výrazný žlab v ose snímku. Na mapě je vidět, že se vrchol Dvorského lesa nenachází v ose toku, ale jižněji.--Railfort 1. 9. 2010, 12:01 (UTC)

Bude to asi tak. Myslel jsem, že by to mohlo být foceno z Krausových Bud, které jsou výrazně výše a od nich by byl vrchol Dvorského lesa vidět - hřbet mezi vrcholy Kutné a vrchol vpravo od J vrcholu. Pokud je to ale foceno z enklávy Honzův potok (a úhel Maxova potoka tomu nasvědčuje), pak je Dvorský les opravdu celý schovaný. Fotku tedy mažu. Pokud máte nějakou jinou vhodnou fotku, tak mi ji prosím pošlete a já ji načtu na Commons.--Maoman 1. 9. 2010, 13:12 (UTC)

Bohužel jen kazím radost a náhradu nemám:-)--Railfort 1. 9. 2010, 13:59 (UTC)

Defaultsorty

Ahoj, zrevertoval jsem po tobě defaultsorty bez diakritických znamének, protože takovéto řazení je v češtině nesmyslné. Písmeno Č patří v abecedě až za písmeno C, nikoli mezi něj. To, že se v současné době písmena s diakritikou řadí v kategoriích až za poslední písmena abecedy je známá chyba a na jejím řešení se pracuje. — Jagro 11. 9. 2010, 18:08 (UTC)

Ahoj, nevěděl jsem, že se na řešení pracuje. Díky za info a doufám, že to bude brzo ;-) Mimochodem můžou se zrevertovat i defaultsorty na stránkách Černá stráň, Červená hora a Šerák.--Maoman 12. 9. 2010, 20:38 (UTC)

Bohužel na brzké řešení to nevypadá, ale stejně… Za odkazy díky, vzhledem k tomu, že jsem to bral jenom podle tvých příspěvků, tak jsem o nich nevěděl. — Jagro 12. 9. 2010, 21:24 (UTC)

Já se právě těmito stránkami s defaultsorty inspiroval… Mimochodem když to na brzké řešení nevypadá, nemohlo by se použít provizorní řešení typu DEFAULTSORT:Szzerazzk? Takhle to vypadá hrozně, ale zajistilo by to správné řazení. Co myslíš? --Maoman 13. 9. 2010, 22:05 (UTC)

Nesouhlasím. Jakmile bude zavedeno správné české třídění, museli bychom to všude zase opravovat - IMHO zbytečná práce, já sám osobně bych Vám doporučoval jinačí aktivitu. MiroslavJosef 13. 9. 2010, 22:07 (UTC)

IMHO by se to opravovat nemuselo, protože nové české třídění by třídilo stejně jako tohle provizorní, ale rád si ušetřím práci a budu doufat, že správné české třídění bude zavedeno co nejdřív. --Maoman 14. 9. 2010, 14:53 (UTC)

Netřídilo by to stejně, protože pokud máme články Aa, Az a Áa, byly by tímto „systémem“ zařazeny jako Aa – Áa – Az, což je špatně. Správné pořadí bude až po opravení tohoto problému celkově a bude to Aa – Az – Áa. Pro více informací bych doporučoval mrknout na některé z odkazů v tomto výsledku hledání. — Jagro 14. 9. 2010, 15:12 (UTC)

Díky za odkazy na starší diskuse na toto téma. Samozřejmě výsledky těchto diskusí respektuji a nechystám se podnikat jakékoli partyzánské akce. V minulém příspěvku mi šlo jen o odpověď na akademickou otázku, jestli by fungovalo třídění typu Szzerazzk (nebo Sšeraák, jak jsem našel v jedné starší diskusi). Tímto "systémem" by se články Aa, Az a Áa seřadily jako Aa, Az a Azza (Aáa), tj. správně. Ale souhlasím, že je to nesystémové řešení a zbytečná mravenčí práce, která se dá vynaložit na užitečnější věci. --Maoman 14. 9. 2010, 17:23 (UTC)

Setkání v Liberci

Ahoj, díky za doplňování Portál:Liberec. Myslím, že by bylo dobré aby se wikipedisté z Liberce sešli a pohovořili co a jak dál... . --M.D. 23. 9. 2010, 22:14 (UTC)

Ahoj, setkání libereckých wikipedistů je dobrý nápad, ale já sám jsem bohužel už jen bývalý Liberečák, takže pro mě to asi nebude. Každopádně Portál:Liberec se Ti povedl, budu ho nadále sedovat a případně i občas doplňovat. --Maoman 23. 9. 2010, 22:36 (UTC)

Nečlení se

Zdravím. Technická: Pokud je jedna úroveň g. členění vynechána, neznamená to, že se jednotka nečlení. To jsou holt ty prokleté tečky. Nezkusíte se s tím poprat, aby to nebylo zavádějící? Vím, že se mi to jednoduše říká.--Railfort 30. 9. 2010, 17:43 (UTC)

Zdravím a rozumím, ale čím se tedy má vyplnit ta část geomorfologické šablony pro Králický Sněžník, kde má být podcelek, který neexistuje? Termín nečlení se používají v těchto případech tisícovkáři, od kterých jsem to jednoduše převzal. Uznávám, že v případě přeskočené jednotky je to trochu matoucí (protože členění existuje, jen v nižší úrovni), ale nic lepšího mě zatím nenapadlo. Kdyby Vás něco napadlo, tak dejte vědět, já o tom taky ještě popřemýšlím...--Maoman 30. 9. 2010, 18:26 (UTC)

Krkonošské tisícovky

Zdravím. Rád bych mezi krkonošskými tisícovkami viděl také vrcholy na polské straně (Szrenica = Jínonoš, Kopa, Smielec, Sucha Gora, Borowa Gora, atd...). Máte nějaké námitky?Rtep Ýtavalh 11. 10. 2010, 14:37 (UTC)

Zdravím. To je dobrý nápad. Proti polským krkonošským tisícovkám nic nemám (mimochodem na Szrenici jsem byl teď o víkendu), jediný problém je s úplností a přesností případného seznamu. České tisícovky byly pečlivě vybrány autory projektu Tisicovky.cz, kteří na to šli velmi vědecky, a u polských tisícovek těžko najdeme podobně kvalitní zdroje. Např. při zpracovávání Jizerských tisícovek jsem narazil na různé seznamy polských tisícovek, které se navzájem lišily a ani dostupné mapy mi úplně nepomohly. Větší jistotu jsem získal, až když jsem si všechny potenciální tisícovky objel na kole. Podobná situace je i v Krkonoších - v seznamu na pl:Karkonosze#Szczyty je hned několik evidentních spočinků (Sokolník, Suszyca, Ptasiak, Turek) a v seznamu pl:Lista szczytów Karkonoszy je ještě pár dalších (např. Dzwonkówka).

Po vyloučení spočinků a vrcholů uvedených mezi českými tisícovkami mi zbylo 8 vrcholů. Ruku do ohně za ně nedám, a tak jsem je přidal jen jako seznam na konec části Krkonoše#Vrcholy a do šablony Krkonošských tisícovek bych je nepřidával. Co vy na to? Máte nějaké námitky/připomínky? --Maoman 11. 10. 2010, 22:55 (UTC)

Těchto 8 vrcholů mi z toho vychází také, pouze údaje o nadmořské výšce se liší v řádu jednotek metrů. Ale do šablony krkonošské tisícovky podle mě rozhodně patří - jsou to Krkonoše, bez nich je šablona zavádějící a neúplná. Velice se přimlouvám za přidání výše uvedených vrcholů do šablony krkonošské tisícovky.Rtep Ýtavalh 12. 10. 2010, 05:16 (UTC)

To jsem rád, že jsme se shodli na těchto 8 vrcholech. K přidání do šablony jste mě tedy přemluvil, už to tam je. Ale dost mě mrzí, že všechny polské tisícovky jsou zatím červené. Měl jsem totiž v plánu zamodřit celou šablonu, o víkendu jsem pro tyhle účely byl nafotit 4 tisícovky západně od Szrenici a po jejich vytvoření by mi zbývaly už jenom Vlašský vrch a Javor. Takhle k nim přibylo dalších 8 červených tisícovek. Nechcete mi prosím s jejich zamodřováním pomoct? Alespoň vytvořením pahýlů s infoboxem a souřadnicemi? Co vy na to? :-) --Maoman 12. 10. 2010, 17:36 (UTC)

Myslím, že šablona je nyní skoro dokonalá. A červené odkazy se jistě zamodrají - rád pomůžu - ale momentálně nemám čas. Možná později... Každopádně díky. Rtep Ýtavalh 13. 10. 2010, 10:17 (UTC)

Díky za pomoc! Já jsem právě vytvořil Śmielec a už nám jich zbývá jenom 6.
Mimochodem co by se mělo přidat/změnit/ubrat, aby byla šablona úplně dokonalá? --Maoman 14. 10. 2010, 13:57 (UTC)

Šablona:Geomorfologické členění Krkonoš

Ahoj. Můžu se zeptat proč je tento navbox použit atypicky? Tj. s rozsahem ne přes celou stránku a s nutností vkládání přes div style? Mám za to, že je takovéto použití nepraktické, a že není důvod pro to, aby nebyl použit na konci článku jako ostatní navboxy. --Faigl.ladislav _slova^činy 24. 10. 2010, 20:02 (UTC)

Ahoj. Samozřejmě. Důvod je ten, že geomorfologické členění pohoří je potřeba popsat v kapitole Geomorfologické členění a ne až na konci článku. Forma svinovacího navboxu (s vnořenými navboxy) je pro něco takového ideální, ale šířka přes celou stránku v tomto případě ideální není - články o pohořích totiž mají velmi dlouhé infoboxy, které by šablonu v plné šířce nedovolily zobrazit vedle sebe, ale až pod samotným infoboxem, čímž by často vznikl veliký blok bílého místa a to by bylo velmi nepřehledné/nepěkné. Proto jsem se uchýlil k nestandardnímu řešení s plovoucím divem a postup popsal v dokumentaci. Druhou možností byl jednoduchý hierarchický seznam jednotek (viz tato pracovní verze), který je ale příliš dlouhý a mnohem méně přehledný. --Maoman 24. 10. 2010, 20:31 (UTC)

Chápu, že geomorfologické členění je třeba popsat v kapitole o geomorfologickém členění, nicméně k tomu slouží tabulky, nikolivěk navboxy, které se umisťují do zápatí článku. Stejný případ je tato šablona {{Geomorfologické členění Moravskoslezských Beskyd}}. Všiml jsem si již diskuse (nevím ale už kde), ve které se diskutující rovněž postavili proti takovémuto používání navboxů. Je tedy třeba takovéto použití nahradit tabulkami. --Faigl.ladislav _slova^činy 3. 11. 2010, 12:58 (UTC)

Navíc jsem teď koukal kupříkladu na článek Růžohorská rozsocha a užitečnost šablony mi tam vážně uniká. Je jasné, že v části o geomorfologii je vhodné popsat pod jaké geomorfologické území spadá (to ostatně v článku popsané je). Není však ale nezbytné, aby uprostřed článku byly i nerelevantní informace o nesouvisejícím území. Tedy v tomto případě beru zpět nápad s tabulkou, neb užitečnost v sekci o geomorfologii není. Jako navbox ve své klasické podobě však může být na konci článku. --Faigl.ladislav _slova^činy 3. 11. 2010, 13:03 (UTC)

Respektive abych byl přesný. Třeba tato šablona {{Geomorfologické členění Moravskoslezských Beskyd}} má jako tabulka přímo v textu smysl v článku o Moravskoslezských Beskydech, ale ne už v článku Veřovické vrchy, kde by mělo být geomorfologické zařazení rozepsáno v textu a šablona jako taková v klasické podobě na konci článku. --Faigl.ladislav _slova^činy 3. 11. 2010, 13:09 (UTC)

Díky za připomínky, právě na takovém řešení pracuji. Už jsem upravil šablonu pro Moravskoslezské Beskydy a její dokumentaci a teď měním její umístění na stránkách - na stránce o pohoří v kapitole Geomorfologické členění (v rozvinutém stavu bez možnosti skrýt) a na stránkách o nižších jednotkách v klasické podobě na konci článku. Až to bude, napíšu to sem i na tu zmíněnou diskusi o navboxech Pod lípu.

Hotovo, viz diskuse Pod lípou. --Maoman 3. 11. 2010, 14:46 (UTC)

Český les

Zbytek Českého lesa je v diskusi u šablony. Je dvě ráno a nemám sílu to do ní vkládat. Jestli to tam vložíte, tak díky, v diskusi to, prosím, smažte. Děkuji.--Railfort 31. 10. 2010, 00:02 (UTC)

Díky za podklady, už je to tam.

Mimochodem Pod Lípou se rozpoutala diskuse o našich geomorfologických šablonách. Podle některých jde o nevhodné použití šablony navbox. Některé argumenty jsem už myslím vyvrátil, ale ještě probíhá diskuse o skrývatelnosti a umístění uprostřed článku - buď že by se před uživateli nemělo uprostřed článku nic skrývat (na druhou stranu rozbalené členění např. na stránce Čerchovský les by úplně zastínilo ostatní obsah) nebo že by nemělo být uprostřed a uživatel ho nemusel přeskakovat, aby se dostal na další obsah (u článků o pohoří není myslím důvod přeskakovat, protože jde o důležitou informaci, u článků o nižších jednotkách je to řešeno právě tím skrytím). Umístění na konci článku by naopak vytvořilo nový problém - geomorfologické členění by pak nebylo umístěno v kapitole Geomorfologické členění, což by bylo spíš víc matoucí než víc přehledné.

Ještě mě napadlo takové kompromisní řešení - na stránce o pohoří by byl navbox v kapitole geomorfologické členění (tj. uprostřed článku), protože jde o základní informaci a není důvod ji ukrývat až na konci článku. Nicméně na stránkách o nižších jednotkách by mohl být na konci stránky, podobně jako to je u tisícovek a u většiny ostatních navboxů. Ostatně standardní navbox obvykle slouží k pospojování souvisejících článků (v tomto případě nižších jednotek nebo tisícovek v daném pohoří), kdežto na nadřazených stránkách bývá spíš nějaký přehled (v případě geom.členění pak upravený navbox s šířkou < 100%).

Co si o tom myslíte? Jakým směrem by se měla posunout ta diskuse? --Maoman 1. 11. 2010, 09:00 (UTC)

Upřímně řečeno mi je jedno, kde to je, hlavně, že to tam je. V příštím plánu jsou Novohradské hory. Děsím se Šumavy a jejího podhůří.--Railfort 1. 11. 2010, 14:13 (UTC)

OK, zkusím tu diskusi nějak úspěšně uzavřít. Jinak Šumavy se děsím také (ani tisícovkou šablonu jsem pro ni nevytvářel). Možná bychom ji mohli pro začátek přeskočit nebo ji třeba zpracovat jenom do úrovně okrsků, protože kompletní členění bude nejspíš gigantické. Taky bych se chtěl přimluvil za přednostní zpracování Brd, ty by neměly být moc složité... --Maoman 2. 11. 2010, 12:57 (UTC)

Brdy? Výměnou za Železné hory, co říkáte?:-) Víte co, já jsem rád, že to do těch tabulek dáváte Vy. Já na to nejsem. Když jsem svého času doplňoval krkonošské tisícovky do seznamu, strávil jsem jen nad východními Krkonošemi celou noc. Furt se mi to rozhazovalo. Ono také, kdybych nechodil do práce v noci a o víkendech, tak by wiki o hodně bajtů přišla:-) Zkusím to dnes odpoledne. Novohradské hory jsou už na místě.--Railfort 4. 11. 2010, 06:24 (UTC)

Hotovo. Brdská vrchovina je na mé diskusní stránce, protože by se to tlouklo s informacemi na vlastní stránce. Železné hory jsou na své stránce.--Railfort 4. 11. 2010, 13:50 (UTC)

Geomorfologické členění

Zdravím. Nevím, jestli jste ještě na příjmu, ale je chyba v naviboxu Orlických hor. Asi jsem to zfušoval původně já, ale Výprachtická vrchovina je podřazena pod Bukovohorskou hornatinu. Chtěl jsem to zeditovat sám, ale při pohledu na věc jsem si nakonec netroufl. Omlouvám se a díky.--Railfort 13. 11. 2010, 20:19 (UTC)

Zdravím. Opraveno. Na příjmu částečně jsem, svoji diskusi sleduji. Tohle téma jsem právě přejmenoval na Geomorfologické členění, klidně mi piště všechno sem. --Maoman 15. 11. 2010, 08:26 (UTC)

Pozvánka na sraz wikipedistů

Pozvánka na setkání wikipedistů

1. liberecký sraz se uskuteční
ve čtvrtek 24. listopadu 2011 od 17.30 hodin v (konkrétní místo bude upřesněno)
Všichni jsou srdečně zváni!

Pokud máte zájem, tak se zapište a stránku pro případné změny sledujte.

--Juandev 2. 11. 2011, 06:54 (UTC)

Šumava

Zdravím. Na mé stránce jsou pro Vás k dispozici ty nejvyššjí vrcholy Šumavy.--Railfort 22. 2. 2012, 19:27 (UTC)

Prominence

Jsem rád, že s někým mohou diskutovat o prominenci. Databázi jsem začal dělat až včera, ale v hlavě ji mám už delší čas (jen jsem zatím nenašel čas ji zhmotnit). Pošlu Vám ji na mail v formátu ODS (OpenOffice). Zatím nemám plně aktivovaný účet na Wikipedii. Samozřejmě není úplná, ale tu nemá asi nikdo.

Ohledně mateřských vrcholů. U Lysé hory by měl být mateřským vrcholem Gerlach protože Babia Gora má jako mateřský vrchol Gerlach (slovenský seznam) a klíčové sedlo mezi nimi (650m) je vyšší než sedlo mezi Lysou horou a Babí Gorou (553 - Jablunkov).

Podobně netypické je to i u Milešovky (v okamžiku zaplavení jejího klíčového sedla je nejvyšší horou "ostrova" Mont Blank, naštěstí ne Mount Everest tam je klíčové sedlo ve 113m).

Jinak je potřeba to křížově kontrolovat, neboť ve všech databázích jsou asi chyby. Např. prominence na německé Wikipedii pro Klínovec vyžaduje sedlo 480m mezi Klínovcem a Velkým Javorem. Takové sedlo jsem hledal marně (Všerubský průsmyk má rozhodně více než 500 metru, i je asi o pár metrů nižší než uváděných 510, neboť silnice nevede nejnižším bodem).

Jinak protože učím na VŠ, tak plánuji dát prominenci jako bc práci (jsem na katedře informatiky, ale možná je i spolupráce s katedrou geografie).

Jvf (diskuse) 10. 7. 2012, 20:23 (UTC)

Nejvyšší hory Austrálie a Oceánie

Dvě technické připomínky:

• ...která je s výškou 4884 m dokonce nejvyšší horou celé Asie a Oceánie. – To asi těžko. Co třeba osmitisícovky v Himálaji?

Díky za upozornění - ta Asie a Oceánie byl pochopitelně překlep, už jsem to opravil na Austrálii a Oceánii.--Maoman (diskuse) 25. 10. 2012, 21:30 (UTC)

• Ta nula na mapě předpokládám označuje právě Puncak Jaya. Chtělo by to ale někde ozřejmit. V tabulce to není, tak to aspoň zmínit do textu nad ní. A vhodnějším označením by možná byl třeba římská I, nebo písmeno A. --Vachovec1 (diskuse) 24. 10. 2012, 22:03 (UTC)

Ještě mě napadlo, když tam vidím ty další hory (Mauna Kea atd.), možná by šlo udělat další tabulku, označit zmíněné hory (včetně Puncak Jaya) A, B, C atd. a taky zobrazit na mapě. --Vachovec1 (diskuse) 24. 10. 2012, 22:06 (UTC)

Tabulka by asi šla, ale pokud by obsahovala jen těch pár hor, tak by byla neúplná, a pokud by naopak byla úplná, bylo by to proti logice všech dosavadních seznamů, které obsahují jen nejvyšší hory samostatných států. Vypíchnutí těch pár zajímavých hor mi přijde ideální. Zobrazení těchto hor na mapě je dobrý nápad, právě jsem je přidal.--Maoman (diskuse) 25. 10. 2012, 21:30 (UTC)

Souřadnice

V čem byl problém (revert JAnDbota)? --Vachovec1 (diskuse) 15. 11. 2012, 20:08 (UTC)

Obecně se mi myšlenka sjednocené šablony pro souřadnice líbí, ale v současné podobě je pro použití v tabulkách tohoto typu nevhodná. Původní souřadnice zadané v pevném formátu v té tabulce pěkně lícovaly a navíc zabíraly o dost méně místa. Zkrátka se do tabulky tohoto typu hodí o dost víc, než roztáhlé (až o 20 % širší) a hlavně nesourodé souřadnice z nové šablony.

Nejlíp to objasní malý příklad - tabulka níže porovnává souřadnice některých hor Oceánie v dosavadním kompaktním formátu (vlevo) a v novém nesourodém (vpravo). Myslím, že je z ní popisovaný rozdíl dobře vidět. Novou šablonu tedy budu rád používat, ale zatím jen v nějakém textu, kde není potřeba, aby souřadnice lícovaly. V podobných tabulkách půjde použít, až když umožní nastavit pevný výstupní formát.

Pevný formát	Nepevný formát
07°33′55″ s. š., 134°34′10″ v. d.	7°33′55″ s. š., 134°34′10″ v. d.
09°54′00″ s. š., 169°08′00″ v. d.	9°54′ s. š., 169°8′ v. d.
06°51′19″ s. š., 158°14′09″ v. d.	6°51′19″ s. š., 158°14′9″ v. d.
10°45′00″ s. š., 179°30′00″ v. d.	10°45′ s. š., 179°30′ v. d.

--Maoman (diskuse) 15. 11. 2012, 22:05 (UTC)

Já vas jenom upozorním, že kolega JAn Dudík a jeho bot vám to mezitím všude revertovali zpět. Možná byste si měli promluvit na jeho diskusi. --Vachovec1 (diskuse) 15. 11. 2012, 22:19 (UTC)

Díky za upozornění, už mu o tom píšu... --Maoman (diskuse) 15. 11. 2012, 22:21 (UTC)

Commonscat doleva

Nechte toho, než si pro to najdete podporu komunity. Používání HTML značek přímo v článcích pro podobné účely je silně nestandardní postup a například já s ním nesouhlasím. --Tchoř (diskuse) 27. 2. 2013, 13:43 (UTC)

Dále Pod lípou.--Tchoř (diskuse) 27. 2. 2013, 13:45 (UTC)

Díky za info, zapojím se do diskuze Pod lípou.--Maoman (diskuse) 27. 2. 2013, 17:05 (UTC)

Ultraprominentní

Ahoj, založil jsem diskusi u článku Prominence. Mám pochybnosti o vhodnosti některých českých termínů, např. ultraprominentní, které vytvořil překladem wikipedista Tomastr. Nejde mi faktografický obsah článku, proto jsem smazal z článku tvé odkazy na mapy Googlu, takový obsah nezpochyňuji, jde mi o to, jestli ekvivalent anglického názvu např. Wet prominence je česky opravdu mokrá prominence. Bylo by dobré to nějak vyřešit, nejlépe najít v české literatuře české ekvivalenty.--Ladin (diskuse) 20. 4. 2013, 11:32 (UTC)

Ahoj, díky za info, odpověděl jsem v Diskuse:Prominence.--Maoman (diskuse) 20. 4. 2013, 21:24 (UTC)

Geomorfologické členění

Máte něco proti určení úrovní geomorfologických jednotek v článcích o kopcích? Co je např. Slatinská pahorkatina za jednotku čtenář nemající dotyčnou referenční literaturu nemůže vědět, protože wikičlánky na podobné malé jednotky neexistují, infobox nevysvětluje strukturu členění a mimo wikipedii to též nelze nalézt. Pokud už chcete mazat něco, co se Vám nelíbí, tak by byla slušnost to s autorem nejdřív projednat, zvlášť když jsem sekci "geomorfologické členění" dodal už do desítek článků. --LaSo (diskuse) 25. 4. 2013, 19:46 (UTC)

Ahoj, samostatná kapitola o geomorfologickém členění, ve které jsou jenom vyjmenované jednotky ve standardním pořadí (celek/podcelek/okrsek/podokrsek) mi přijde zbytečná, když ta samá informace je i v infoboxu. Naopak pokud je v takové kapitole něco navíc (viz např. Malý Bezděz), tak mi to přijde velmi užitečné.

Na druhou stranu uznávám, že by bývalo bylo lepší to s Tebou jako autorem nejdřív projednat. Rozhodně jsem neměl v plánu tyto kapitoly nějak systematicky odstraňovat, spíš jsem jenom tak zkusil, co na to řekneš, když je z těch dvou článků vyjmu (když už jsem v těch článcích byl, kvůli přidání prominence a izolace).

Až po Tvojí reakci jsem si navíc uvědomil, že ne každému je to infoboxové standardní geomorfologické členění zřejmé (tak jako Tobě, mně nebo třeba Railfortovi). Možným řešením by mohl být nový infobox výhradně pro české hory, který by měl u titulku Pohoří odkaz na Geomorfologické členění Česka, kde by bylo všechno podrobně vysvětleno. Ale to by bylo práce jak na kostele a proto bude určitě jednodušší to nechat jak to je, tj. na zvážení autora.

P.S.: Kloubouk dolů za tu spoustu vytvořených článků (a fotek) o horách a kopcích v Ralské pahorkatině i jinde!

--Maoman (diskuse) 25. 4. 2013, 21:24 (UTC)

Ahoj, kapitola o geomorfologickém členění není jen opakování strohých geomorfologických údajů z infoboxu, ale jejich základní doplnění resp. vysvětlení – právě proto, že v infoboxu to vysvětlené není - často bývá článek jen na geomorfologický celek a nižší jednotky jsou prázdné odkazy, z kterých se nedá zjistit, co je co. Samozřejmě se dá proklikáním přes několik definičních článků odvodit tu sestupnou hierarchii, když člověk ví, že ta první úroveň je celek. Vytvořit u titulku Pohoří odkaz na Geomorfologické členění Česka je celkem dobrý nápad, na druhou stranu by neznalý člověk musel zase proklikat postupně několik článků (z článku o definici celku na definici podcelku atd.). V mnou používané gmf kapitole má všechny úrovně od celku níže vyjmenované za sebou, což by mělo sloužit jako takový shrnující výchozí bod, z něhož stačí jedno kliknutí pro danou jednotku. Stejný způsobem (stručná gmf hierarchie v infoboxu a vysvětlující v článku) to je psané i v článcích o konkrétních gmf jednotkách a nikomu to nevadí. Obecně mám radši článek bohatší než stručný, pokud to není jen čisté opakování z infoboxu. V gmf kapitole v článku Malý Bezděz není nic navíc. Informace, že Bezdězská část zahrnuje právě jen Velký a Malý Bezděz neříká nic zvláštního, protože jak jsem pochopil, Část geomorfologické jednotky jako nejnižší gmf úroveň vždy zahrnuje jen daný vrch nebo těsnou skupinu (souvrší). --LaSo (diskuse) 27. 4. 2013, 00:20 (UTC)

Díky za odpověď, myslím, že si už rozumíme. Taky mám radši článek bohatší než stručný, pokud to není jen čisté opakování z infoboxu. U Slatinných vrchů a Mlýnského vrchu mi to původně jako opakování přišlo (naopak u Malého Bezdězu nebo Borného mi ty informace navíc přišly obohacující), ale teď už uznávám, že i v téhle podobě to může být užitečné. Takže jsem tam ty kapitoly vrátil, viz [1] a [2]. --Maoman (diskuse) 27. 4. 2013, 00:59 (UTC)

Zdravím, do hesla Lužické hory jste kdysi vložil šablonu, kterou neumím opravit. Ona tvrdí, že se např. Hvozdský hřbet dále nečlení, což jiní wikikolegové v konkrétních heslech kopců popírají (viz infoboxy). Nemůžete ono "dále se nečlení" vymazat, nechat tam jen ty nejvyšší kopce? Protože jinak je ta tabulka dobrá. A jak se to člení, si čtenáři přečtou u nižších jednotek, tady v hesle Lužické hory to třeba není. Díky předem.--Zákupák (diskuse) 29. 7. 2013, 20:56 (UTC)

Zdravím, díky za upozornění. Šablonu jsem vytvořil podle členění, vloženého vámi zhruba před rokem, které jsem omylem považoval za kompletní. Teď také vidím, že u jednotlivých hor jsou zmiňovány i podokrsky, které ale ve vámi (i mnou) dostupné literatuře chybí. Balatka/Kalvoda (Geomorfologické členění reliéfu Čech, 2006) je zdá se nesehnatelný (má ho jenom kolega Railfort) a zatím jsem nesehnal ani Demek/Mackovčin/Balatka (Hory a nížiny, 2006). Takže prozatím jsem v šabloně s členěním Lužických hor to zavádějící/chybné "nečlení se" smazal a zkusím u Railforta poptat kompletní členění. Je ale asi dost zaneprázdněný, protože už několik týdnů u něj pro kolegu LaSo poptávám členění Ralské pahorkatiny a Jičínské pahorkatiny a zatím na ně neměl čas… --Maoman (diskuse) 29. 7. 2013, 22:18 (UTC)

Díky, je to tak. Já mám půjčenou od Demka/Bíny Z nížin do hor z roku 2012, jenže tam jde jen na úroveň Podcelků, podrobněji nic. A mapky uvnitř jsou taky nepodrobné.--Zákupák (diskuse) 29. 7. 2013, 22:32 (UTC)

Přesně tak. Já si dokonce Demka/Bínu koupil - vzhledem k rozsahu 344 stran jsem doufal, že bude obsahovat kompletní členění (tak jako podstatně útlejší Balatka/Kalvoda, který ale neobsahuje Moravu a Slezsko), ale brzo jsem zjistil, že jsem doufal marně.

Jinak Demek/Mackovčin by měl být dostupný v některých knihovnách (po prázdninách ho zkusím konečně sehnat), ale z dřívějších diskuzí s Railfortem vím, že členění podle Demka a podle Balatky se někdy liší - např. krkonošská Lysečina patří podle Balatky do Krkonošské rozsochy / Růžohorská hornatina / Maloúpská rozsocha, kdežto podle Demka do Krkonošské rozsochy / Růžohorská rozsocha / Dlouhý hřeben. To znamená, že ani pořízení Demka/Mackovčina nemusí vyřešit všechny problémy s chybějícími zdroji. --Maoman (diskuse) 29. 7. 2013, 22:56 (UTC)

Schneealpe

Ahoj/dobrý den, u hesla Schneealpe, jak jste změnil šablonu hora za reliéf, vám vypadly zeměpisné souřadnice. Pozor i u jiných článků, ať se tento pro někoho důežitý údaj (a odkaz na mapu) neztratí. Podobně Račinský hřbet: tam souřadnice odkazovaly na mapku, teď zmizela. --Pavouk (diskuse) 20. 8. 2013, 06:53 (UTC)

Ahoj, díky za upozornění. Nechal jsem je vypadnout po zralé úvaze - pohoří obvykle souřadnice nemají (např. ani Himálaj), orientační polohu určuje poloha nejvyššího vrcholu. V tomto případě ale články o nejvyšších vrcholech neexistují, a tak jsem souřadnice zase vrátil. U Schneealpe odkazují na vrchol Windberg, u Račinského hřbetu odkazovaly někam do údolí, a tak jsem je posunul na vrchol Lebeuris Mta.

Geomorfologické členění - podokrsky

Zdravím, chtěl bych se dotázat, odkud získáváte podklady k geomorfologickému členění jednotlivých celků: až po okrsky je těch zdrojů dosti (Hory a nížiny, www.geoportal.gov.cz), ovšem na mapu s podokrsky jsem nikde nenarazil? Na to navazuje můj další, již konkrétnější dotaz: celek Český les - v ZM (geoportal.gov.cz) jsem nikde neobjevil Vámi uváděné nejvyšší body Lískovecké vrchoviny, Vysocké vrchoviny a Paličské pahorkatiny. Naopak jsem objevil přesné pojmenování pro nejvyšší vrchol Modřínovecké vrchoviny - Na skále. Prozatím mám takto zpracován Český les (až po podokrsky) a Český les (až po podokrsky), pokud byste měl zájem, naleznete to na http://www.geomorfologicka-ceskoslovenska.bluefile.cz. Oproti vaší tabulce na wikipedii je tam zpřesněna výška dle ZM (na 1 desetinné místo). Honzak83 (diskuse) 2. 9. 2013, 12:52 (UTC)

Zdravím a díky za odkaz na vaši tabulku s několika užitečnými upřesněními ze ZM. Právě jsem podle ní upravil i šablonu Geomorfologické členění Českého lesa (přibyly 3 vrcholy).

Jinak podklady pro tyto geomorfologické šablony získávám od kolegy Railforta, který je má z poměrně vzácné (dnes v podstatě nesehnatelné) publikace Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6). Ta obsahuje podrobné geomorfologické členění Čech (bez Moravy a Slezska) až na úroveň podokrsků a částí. Obsahuje i rozsahy nadmořských výšek, ze kterých Railfort na mapě dohledal názvy vrcholů. Někdy ovšem ani o vrcholy nejde a nejvyšší bod představuje bezejmenná/neoznačená kóta. Takže pokud máte nějaké konkrétní dotazy (kóty v Dyleňské hornatině), tak se zkuste obrátit přímo na Railforta, jestli by vám k tomu neřekl víc.

Mimochodem podrobné geomorfologické členění by mělo být i v publikaci Jaromír Demek, Peter Mackovčin - Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006, 582 s., ISBN 80-86064-99-9). V některých případech se prý liší od Balatky/Kalvody (např. ve členění východních Krkonoš), ale zato pokrývá celou ČR (včetně Moravy a Slezska). Sám ji nemám, ale měla by být sehnatelná v knihovnách (narozdíl od toho Balatky). --Maoman (diskuse) 2. 9. 2013, 17:00 (UTC)

Díky za info, zkusím se podívat do Balatky, ve vědeckých knihovnách k dispozici je. Toho nového Demka mám, ale ten je pouze po úroveň okrsků, netuším proč:( U některých navíc není uveden nejvyšší vrch, ale pouze významné vrchy. Upřesnění - asi došlo k nějakým aktualizacím, určitě bude problém u Šumavy, podcelku Trojmezenská hornatina - podokrsek Stožecká kotlina povýšil dle geoportal.gov.cz na okrsek, pak je tam okrsek Výtoňská kotlina (nejvyšší bod zřejmě kóta 856.8 m, východně od obce Pásečná - dost možná je to původní podokrsek Pásečenská kotlina)...--Honzak83 (diskuse) 9. 9. 2013, 14:31 (UTC)

Ibox hora vs. reliéf

Zdravím, takhle [3] výměna iboxu je asi oprávněná, ale nejde locmap integrovat přímo do infoboxu? Takhle to je trochu krok zpět (vpravo visí 2 rámečky). --Davcza (diskuse) 4. 9. 2013, 18:55 (UTC)

Zdravím. Původně jsem zkusil tu LocMap přenést do infoboxu, ale nepovedlo se – infobox reliéf očekává v parametru mapa název souboru, a když se do něj vloží celá šablona LocMap, tak zobrazuje nesmysly. Dala by se do něj vložit maka s označením celého pohoří jako barevně zvýrazněné plochy, jako je to na mapách od Miaow Miaow (třeba mapka pro Krkonoše), ale taková mapa asi pro pohoří Karmel neexistuje.

Nicméně zrovna u izraelských pohoří to myslím nevypadá vůbec špatně, mapa Izraele je taková protáhlá a v tom samostatném užším rámečku vypadá skoro líp než v infoboxu. --Maoman (diskuse) 4. 9. 2013, 19:10 (UTC)

Jasně, obojí má svá pro a proti. No a nemám to hodit jako dotaz na nástěnku? Je tu hodně wikipedistů, který tyhle skriptózní věci umí vyřešit? --Davcza (diskuse) 4. 9. 2013, 19:20 (UTC)

To by bylo fajn, kdyby se toho někdo ujal a upravil Infobox reliéf tak, aby se do parametru mapa dal vložit jak obrázek, tak celá LocMap. --Maoman (diskuse) 4. 9. 2013, 19:25 (UTC)

Infobox u stránek vrcholů - pohoří

Asi by nadpis pohoří bylo vhodno přepsat na celek a následně to podle toho upravit. Bude se to týkat max. několika desítek vrcholů. Nyní je jako pohoří uváděn někdy celek, někdy oblast...--Honzak83 (diskuse) 30. 9. 2013, 09:22 (UTC)

Díky za tip. Už se to jednou probíralo a kamenem úrazu jsou hory v zahraničí, kde nepoužívají stějně standardizované členění na celky/podcelky/okrsky apod. jako my v Česku. Typickým příkladem jsou Alpy a ostatně všechna velká (Himálaj, Andy atd.) i menší pohoří. Proto je v infoboxu napsáno pohoří a v dokumentaci k šabloně Infobox - hora je uvedeno, že parametr pohoří je u českých hor vyplněn kompletním geomorfologickým členěním od geomorfologického celku (běžně chápaného jako pohoří, např. Krkonoše), přes podcelek, okrsek a podokrsek (s doplněním příkladu pro Sněžku).

Pokud víš o nějakých horách/vrcholech, kde je členění jiné (tj. začíná např. oblastí), tak je klidně a s odvahou uprav. Já vím jenom o horách v Českomoravské vrchovině (což je oblast), u kterých pohoří v infoboxu obvykle začíná právě oblastí, protože podle ní si každý danou horu lehce zařadí - Českomoravskou vrchovinu zná každý, celky typu Hornosvratecká vrchovina zná málokdo. Není to úplně systémové, ale mně osobně to v tomto případě nevadí. U hor v ostatních pohořích (hlavně u těch převyšujících 1000 m, o které se hlavně zajímám) je to pokud vím v pořádku a pokud není, tak bude jenom dobře, když se to opraví. --Maoman (diskuse) 30. 9. 2013, 14:11 (UTC)

Určitě to bylo špatně u Velkého Blaníku, tam jsem to už upravil (byla tam uvedena Středočeská pahorkatina, což je oblast). Postupně budu doplňovat hory nenáležející do Balatky, tj. Moravu a Slezsko, tam je mnohde uveden jen celek. Doplním to po okrsky podle Demka (Hory a nížiny, 2006), členění pro podokrsky pro Moravu nemám.--Honzak83 (diskuse) 30. 9. 2013, 18:06 (UTC)

Všiml jsem si těch úprav u Blaníku, na Vysočině a v Beskydech, pěkně to přibývá, jen tak dál :) Mimochodem podrobné členění pro Moravu určitě někde existuje, ale v Balatkovi není a v Demkovi jsou jen okrsky. Nicméně na Tisicovky.cz uvádějí u tisícovek Beskyd, Jeseníků a dalších moravských hor i podokrsky. Na můj dotaz mi spoluautor projektu Michal Holub před 3 lety napsal, že měl materiály přímo od pana Balatky, který jim zapůjčil zákres nižších geomorfologických jednotek v mapách 1:100 000, tak jak jej sám zanesl v letech 1995-2002. Jenom nevím, proč potom Moravu do své knížky nezařadil… --Maoman (diskuse) 30. 9. 2013, 20:10 (UTC)

Pod lípu

Wikipedie:Pod lípou#Ekosystém Tisícovky... Littledogboy (diskuse) 2. 10. 2013, 14:56 (UTC)

Díky za odkaz, o této diskuzi jsem nevěděl, zapojím se...--Maoman (diskuse) 2. 10. 2013, 16:11 (UTC)

Ultraprominentní II

Ahoj, navazuji na naši předchozí diskusi výše a taky na diskusi pod lípou, o které je zmínka v předchozím odstavci. Možná jsi si všiml, že jsem přidal do článku Prominence a Ultraprominentní vrchol šablonu {{vlastní zdroj}}, vysvětlení proč jsem dal do diskuse. Vzhledem k tomu, že jsi nijak přímo nereagoval, tak jsem se chtěl zeptat, jestli pořád platí tvé vysvětlení z této diskuse? Vzhledem k tomu, že svůj termín „prominence“ přidáváš i poté do dalších článků, tak předpokládám že ano.... --Ladin (diskuse) 11. 10. 2013, 19:36 (UTC)

Ahoj. Mám teď na Wikipedii málo času, takže jsem chtěl na Tvoje poslední příspěvky odpovědět až příští týden, ale zkusím odpovědět hned. Vložení těch šablon do Prominence a Ultraprominentní vrchol jsem si všiml, ale zatím jsem se snažil vyřešit tisícovku a prominenci bych řešil hned potom. Můžeme se tedy zkusit dohodnout na dalším postupu? Tvým výhradám rozumím (především těm k názvosloví kolem prominence, těm obviněním z propagace "mého" s.r.o. rozumím o něco méně), a i když ne se vším 100% souhlasím, tak věřím, že nakonec najdeme nejlepší řešení - pro Wikipedii i její čtenáře.

1. Tisícovka - poslední editací jsem se snažil vyhovět všem připomínkám. Upozadil jsem projekt Tisícovky.cz a vyzdvihl tisícovku jako obecný pojem, obdobný pojmu Osmitisícovka nebo Alpská čtyřtisícovka (které nikdo nerozporuje) a doplnil i související pojmy jako jsou například Brdské osmistovky. Článek má i zajímavou část o tisícovkách a podobných kategoriích hor používaných v zahraničí (kromě n-tisícovek např. Munro ve Skotsku). Tím vším chci říct, že tisícovka není "produkt" nějaké s.r.o., ale obecný a srozumitelný pojem, který má na Wikipedii své místo a byl zde mimochodem dávno před tím, než jsem mu založil tento samostatný článek. Projekt Tisícovky jsem ve zmíněné editaci zmínil jako autory rozumného dodatečného kritéria (prominence > 15 m), podle kterého se určují tisícovky v Česku (pojem prominence prosím zatím nerozporujme, vrátím se k němu později). Takové kritérium se používá i u jiných obdobných seznamů/kategorií (osmitisícovky, alpské čtyřtisícovky atd.), takže opět nejde o nějaký umělý vynález autorů projektu. Druhá reference se týká počtu tisícovek v jednotlivých pohořích, který je myslím užitečný nejen pro sběratele tisícovek, ale obecně pro všechny horaly a turisty, protože přináší zajímavé srovnání našich nejvyšších pohoří a některé poměrně překvapivé skutečnosti (viz můj příspěvek ze 4.10. výše). Myslel jsem, že těmito úpravami jsem vyhověl Tvým připomínkám, a proto jsem si dovolil odstranit ty šablony, což bylo možná unáhlené, ale udělal jsem to v dobré víře, že připomínkám bylo vyhověno. Proto mě poměrně překvapila Tvoje reakce - vrácení šablon beru (souhlasím, že je třeba dát šanci i ostatním wikipedistům vyjádřit svůj názor), ale nerozumím tomu odebrání odkazu na Jizerské tisícovky ani odebrání srovnání s osmitisícovkami a alpskými čtyřtisícovkami. Tam Tě asi vyprovokovalo to slovo prominence, ale jak napsal Pod lípou wikipedista Tchoř, tak neexistence české terminologie je sice problém (a ten musíme vyřešit, viz níže), ale pokud jev existuje a je encyklopedicky významný, tak patří i na českou Wikipedii. Takže i když je ten použitý termín problematický (a já souhlasím, že je a že je potřeba to nějak vyřešit), tak by to myslím nemělo být důvodem ke smazání celé věty, zvlášť když na ni navazuje další věta, která teď po tom smazání nedává moc smysl :-) Takže co teď dál? Navrhuji nechat tam ty šablony třeba ještě týden nebo dva a počkat, jak se k nim vyjádří další wikipedisti. Zároveň bych ale rád vrátil odkaz na Jizerské tisícovky i tu větu o osmitisícovkách a čtyřtisícovkách, aby se ti další wikipedisti mohli vyjádřit ke kompletnímu článku. Souhlasíš s tímto návrhem?

2. Prominence - jak už jsem zmínil, nemám tolik času, kolik bych si přál, a tak bych se chtěl diskuzi o prominenci věnovat až po nalezení shody ohledně Tisícovky. Rád bych ale aspoň vysvětlil, proč článek vznikl a proč pod tímto názvem, a uvedl další souvislosti a plány. Vznikl proto, že koncept prominence je na všech velkých Wikipediích zpracován (celkem ve 28 jazycích), ale na české Wikipedii dosud chyběl. Pokud jde o název článku, tak souhlasím s tím, že česká terminologie je problém - přestože slovo prominence v češtině existuje, používá se často v jiných (a hodně rozličných) významech. Samotná podstata pojmu (převýšení od nejvyššího sedla s nějakou vyšší horou) je v českém prostředí známá (i když ne moc rozšířená), ale shoda v názvu podle všeho neexistuje. Při mém průzkumu českého webu jsem narazil jak na pojem prominence (ten se objevoval nejčastěji), tak i na odvozené pojmy typu prominentní výška, prominentní převýšení nebo topografická prominence, ale také na pojmy zcela jiné - význačnost, převýšení od sedla nebo relativní výška. Mimochodem relativní výška je i v Tebou zmiňovaném zeměměřičském slovníku na www.vugtk.cz, ale má trochu jiný význam než anglický termín prominence. K odborné literatuře přístup nemám, ale jsem ve spojení s Mgr. Jiřím Fišerem Ph.D., vyučujícím na ústecké Univerzitě J. E. Purkyně, který mě kontaktoval právě v souvislosti s prominencí. Koncept prominence prý zná z anglické literatury, v české na něj dosud nenarazil, ale když se o něm bavil s kolegy z katedry geografie, všem ten koncept připadal přirozený, přestože pojem pro něj neznali. Zdá se ale, že se blýská na lepší časy, protože právě na UJEP vznikla v minulém semestru seminární práce Prominence českých hor - nástroje a prezentace, na jejíž abstrakt se dá už nyní odkázat a jejíž výsledky by měly být v blízké budoucnosti volně dostupné.

Zjišťoval jsem také, jak se s termínem prominence poprali na ostatních wikipediích. Více než třetina z nich používá buď přímo termín prominence a jeho ekvivalenty typu prominència nebo topografická prominence (Topografische prominentie/Prominenza topografica apod.). Druhá třetina nepoužívá latinku, takže tam se to těžko srovnává :-) A konečně třetí třetina používá jiné pojmy, skandinávské země se shodnou na Primärfaktor, ostatní země mají pokaždé jiný termín, ale řada z nich zmiňuje prominenci jako alternativní název (např. Němci mají článek Schartenhöhe, ale v textu je zmíněna i Prominenz). V použití alternativních názvů se shodnou téměř všechny jazyky, včetně angličtiny. Např. francouzký článek obsahuje celou kapitolu nazvanou Vocabulaire, kde je vysvětleno zvolení názvu článku i různé alternativní názvy používané v jiných zemích/jazycích. To by myslím bylo vhodné řešení i pro český článek - vytvořit např. kapitolu Názvosloví, ve kterém by se uvedly jak zmíněné alternativní české pojmy (s odkazy na původní zdroje), tak pojmy používané v jiných zemích/jazycích. Něco takového vlastně doporučoval i zmíněný Tchoř Pod lípou. Podobně by se pak mohly zpracovat i ostatní pojmy typu klíčové sedlo, ultraprominentní apod. Co si o tomto řešení myslíš? Bylo by to schůdné a dostatečné? Tedy alespoň do doby, než se objeví nějaká česká odborná publikace, která buď potvrdí použité pojmy nebo zavede nějaké nové?

Předem díky za odpověď. --Maoman (diskuse) 11. 10. 2013, 23:26 (UTC)

Děkuji za obsáhlou odpověď. Nejdříve bych se raději zabýval termínem prominence, k té tisícovce snad někdy později. Omlouvám se, že jsem obrátil pořadí, ale tvorbu nových termínů, jako prominence, považuji za daleko vážnější problém. Možná to vidím černě, ale tady podle mě opravdu hrozí, že to někdo, třeba v odborných médiích zjistí a rozmázne s nedobrými důsledky pro wiki. Proto jsem rád, že k tomu přistupuješ konstruktivně. Z tvých informací mě nejvíc potěšila zpráva o připravované seminární práci, která by náš problém mohla rozseknout. Do té doby je možné to řešit alespoň částečně. Zkusím tady napsat alespoň pár návrhů co a jak upravit, posuď to a uvídíš:

• úprava článku Prominence: podle mě relativně jednodušší část úkolu. Překlady neexistujících odborných termínů by podle mě měly být uváděny vždy v závorce za anglickým termínem, třeba v kurzívě, jako volný český překlad. Pokud by byly v tomto článku používány, tak by se uváděly v uvozovkách.
• ostatní články: prozatím navrhuji nerozšiřovat používání těchto termínů nedoložených v odborné literatuře do dalších článků. Jak to skutečně vyřešit, když tyto nové termíny jsou už v názvech tolika článků, to teď nedovedu říct. Původně jsem na to chtěl založit ŽoK, ale určitě počkám na tvůj názor a nebo případně návrhy. Z mého hlediska, jako optimální variantu, bych viděl, kdyby ty termíny jako prominentní, ultras atd byly ve všech člácích úplně nahrazeny, nevím jak postupovat s názvy článků. Dovedu si představit nahrazení například pojmu ultras v textu článku opisem, ale jak to nahradit v názvech čláků, to bude trochu složitější.

Co se týká tebou uváděných zahraničních zkušeností s překladem stejného termínu, můj názor je takový, že těmito přístupy se v překladu odborné literatury nemůžeme inspirovat. Jádro problému je v neexistující české odborné terminologii. Jestli existuje polská, francouzská či jiná odborná terminogie, nebo jestli ji wikipedisté používají, nebo postupují nějakou vlastní cestou není třeba v mých silách zjistit, ani to pro mě není podstatné. Myslím že by bylo dobré si zachovat nějaké vlastní standardy, bez ohledu na jiné jazykové verze. Zatím ahoj, k té tisícovce zkusím někdy jindy.--Ladin (diskuse) 14. 10. 2013, 20:02 (UTC)

ad Tisícovky: Mám pořád stejné výhrady, ať už opticky nebo obsahově, většinu obsahu článku tvoří info z jednoho webu, případně knihy stejných autorů. Kladu si otázku, jsou opravu jejich kritéria pro klasifikaci tisícovek ta pravá, proč je vše zdrojováno jenom z jednoho turistického webu, respektive eshopu? Nemělo by to být doloženo alespoň jedním solidním článkem z novin, když už ne z odborné literatury? Dokud nebudou uvedená kriteria skutečně doložena z nějakého jiného zdroje, jsem pro vyčlenění těch informací a doložení encyklopedické významnosti webu tisicovky.cz v samostatném článku. Pokud bychom si odmysleli informace převzaté z webu tisicovky.cz, zbyde nám pár skutečně velmi základních informací a vlastní výzkum (tady souhlasím s Pavoukem v diskusi pod lípou), což mi na samostatný článek přijde málo. Některé relevantní informace, kterým je opravdu málo, by se částečně mohly přesunout do seznamu tisícovek.

Ke smazanému odkazu: web [4] podlě mě nepojednává o tisícovkách z geografického nebo topografického hlediska, ani nijak článek neobohacuje. Je to článek o turistech v Jizerských horách, ve kterém je mimo jiné použito slovo tisícovka. Klidně tam vrať info o o osmitisícovkách, ať to dává smysl. Možná bylo by dobré v diskusi pokračovat na diskusní stránce článku.--Ladin (diskuse) 15. 10. 2013, 19:08 (UTC)

Medaile zkušeného uživatele

Vyznamenání za věrnost Wikipedii: Medaile zkušeného uživatele

Dobrý den, kolego, všiml jsem si, že Vám za všechny editace již náleží Medaile zkušeného uživatele (statistika), proto Vám ji s radostí uděluji. Hodně zdaru při editování a všechno dobré přeje --Mario7 (diskuse) 23. 10. 2013, 21:00 (UTC)

Díky :-) --Maoman (diskuse) 23. 10. 2013, 22:31 (UTC)

Nadmořská výška Sněžky

Dobrý den, pokusil jsem se zde najít Váš email, ale to se mi nepodařilo, takže Vás zkouším oslovit touto cestou. Předně musím uvést, že jsem úředně oprávněný zeměměřický inženýr, aby jste můj příspěvek vůbec dočetl do konce :-). Opravu výšky Sněžky z 1602 na 1603 m n.m. jsem samozřejmě neprovedl na základě doměnky, ale na základě geodetického zaměření, které bylo provedeno v rámci zaměřování elektrické přípojky od rozvodny. Pokud mi sdělíte svůj email na turecko@post.cz, tak Vám rád zašlu část tohoto zaměření ve formě PDF jako důkaz. V historii změn stránky lze zapsat pouze 200 znaků, takže tam jsem se bohužel více o změně rozepsat nemohl. Moje poznámka ohledně stránek cuzk.cz nesměřovala na ZABAGED, ale na databázi bodových polí http://bodovapole.cuzk.cz/. Pokud se podíváte na TB12, zjistíte, že udávaná výška je 1602,02 a to je tento bod výrazně pod nejvyšším vrcholem. Dalším bodem blíže k vrcholu je ZB1 s výškou 1602,48. Není třeba ani geodetických přístrojů, stačí si tyto body v terénu najít a každý ihned vidí, že nejvyšší vrchol nacházející se při patě kaple sv.Vavřince je minimálně o 50 až 100 cm výše od ZB1. V případě, že mi na sebe zašlete kontakt, uvidíte na geodetickém zaměření hodnotu 1603,11 m n.m. a to není zdaleka stále nejvyšší bod vrcholu. Troufnu si říci, že bychom se při pečlivém proměření okolí kaple dostali na hodnotu až 1603,40 m n.m. Uvědomte si, že ČÚZK a ZÚ jsou státní úřady a jejich setrvačnost v nápravě trvá poměrně dlouho, přestože mají data, která moje tvrzení dokládají (např. DMT resp. DMP ze laserskeningu). V době, kdy geodeti měří výšky na setiny mm je legrační, že se nedovedeme domluvit na výšce nejvyšší hory v metrech. Tímto Vás tedy prosím, seberte odvahu a ponechte výšku Sněžky na hodnotě 1603 m. Mapy.cz se k tomuto příští týden také odhodlají, takže věřím, že po mých urgencích dojde k nápravě i ze strany ZÚ. Děkuji a přeji hodně odvahy :-).

Dobrý den, díky za zajímavý příspěvek, odpovím na mail. --Maoman (diskuse) 31. 10. 2013, 20:43 (UTC)

Sněžka

Dobrý den, chtěl bych upozornit, že je podstatný (asi 1 metr) rozdíl mezi tvrzením, že "Sněžka má výšku 1 603 m nad mořem" a mezi nepravdivým tvrzením, že "nejvyšší bod Česka má 1 603 m n. m.". Kóta 1 603 m n. m. se totiž nachází v Polsku.

Dobrý den, děkuji za upozornění. Máte ale nepřesné informace - rozdíl mezi vrcholem Sněžky a nejvyšším bodem Česka není 1 metr, ale 10 cm, viz geodetické měření. Také tvrzení, že kóta 1603 m se nachází v Polsku není úplně přesné. Na polském území se nachází kóta 1603.30 m (asi 3,5 metru od hranice), ale Sněžka přesahuje výšku 1603 m i na českém území, nejvyšší bod má 1603.20 m. Takže je to jen hraní si s centimetry na poměrně plochém vrcholu. Podstatné na novém měření je, že Sněžka nemá 1602 m, ale 1603 m.

Viljučinskij

Dobrý den. Při úpravě článku Viljučinskij jste v infoboxu upravil typo číslovky 2 173 na 2173. Co Vás k tomu vedlo? Dle českého pravopisu následuje za řádem tisíců mezera (s výjimkou letopočtů), proto je pravopis 2 173 správný. Herigona (diskuse) 15. 4. 2014, 17:55 (UTC)

Dobrý den. Máte pravdu, dle českého pravopisu následuje za řádem tisíců mezera, ale zároveň pravidla umožňují psát čtyřciferná čísla bez mezery, jako příklad je v internetové jazykové příručce uvedeno 4256 km. Dále se v ní píše, že ČSN 01 6910 doporučuje v textech administrativní povahy psát čtyřciferná čísla s mezerou, kromě letopočtů, které jsou bez mezery vždy. Nadmořská výška se přímo nezmiňuje (asi i proto, že se v textech administrativní povahy moc nevyskytuje), ale obvyklé použití je bez mezery - ať už v mapách (Mapy.cz i tištěné mapy od KČT a ShoCartu), na webech o horách (např. Tisícovky.cz, Horydoly.cz, Ceskehory.cz, Turistika.cz…) nebo třeba při geodetickém měření (viz nedávné přeměření Sněžky]) se všude používá výška bez mezery. Podle pravidel pravopisu jsou tedy správně obě varianty, obvyklejší je ale použití bez mezery, a proto jsem ho použil i při úpravě článku Viljučinskij. Maoman (diskuse) 15. 4. 2014, 22:39 (UTC)

Řád dobrého seznamu

Řád dobrého seznamu

Za dotáhnutí seznamu tisícovek. --Jklamo (diskuse) 28. 4. 2014, 12:57 (UTC)

Děkuji, potěšilo! :-)

Maoman, 28. 4. 2014, 13:31 (UTC)

Global account

Hi Maoman! As a Steward I'm involved in the upcoming unification of all accounts organized by the Wikimedia Foundation (see m:Single User Login finalisation announcement). By looking at your account, I realized that you don't have a global account yet. In order to secure your name, I recommend you to create such account on your own by submitting your password on Special:MergeAccount and unifying your local accounts. If you have any problems with doing that or further questions, please don't hesitate to contact me on my talk page. Cheers, DerHexer (diskuse) 14. 1. 2015, 01:47 (CET)

Šablona:Souřadnice seznam

Dobrý den, obracím se na vás jako autora této šablony. Na šablonu jsem narazil, když jsem se původně snažil někde použít šablonu {{Mapa souřadnic}} a koukal jsem, že na rozdíl od enwiki se v mapě souřadnic nezobrazují názvy bodů. Zjistil jsem, že na cswiki není v šabloně {{souřadnice}} aplikován parametr "name". Přidání parametru jsem navrhnul a v minulých dnech byla aplikována - takže tam to už funguje - viz třeba Osada Baba - jména bodů se zobrazují jak v Googlemapách a Bingmapách, ale také v WikiMiniAtlasu, klikatelnému u souřadnic. To se ale neděje u šablony {{Souřadnice seznam}}. Mně ta šablona připadá poněkud neohrabaná a původně jsem ji navrhnul sloučit se šablonou "souřadnice". Mohu se ale pokusit tam parametr "name", resp. v češtině "název" přidat, ale skoro bych to udělal jako pojmenovaný parametr, i když to bude docela guláš.--Jirka Dl (diskuse) 16. 1. 2015, 07:21 (CET)

Šablona opravena včetně dokumentace. Bylo to jednodušší, než jsem čekal. Stačilo opsat kousek kódu z {{souřadnice}}. Použití je vidět na stránce Federální dependence, kde jsem to testoval jsem navíc přidal k bodům měřítko, takže i na WikiMiniAtlasu jsou teď všechny body vidět rovnou v jedné mapě. Pro {{souřadnice seznam}} může být potřeba vyprázdnit cache, jak je psáno u šablony, ale funguje to.--Jirka Dl (diskuse) 16. 1. 2015, 15:02 (CET)

Ahoj, díky za upgrade šablony {{Souřadnice seznam}}. Koukal jsem na ty Federální dependence a ve WikiMiniAtlasu se mi ty názvy ostrovů zobrazují, ale na Google mapě vidím jenom #1, #2 atd. Na Google mapě pro Osadu Baba (se šablonou {{Souřadnice}}) vidím i názvy domů. Zkusil jsem i vyprázdnit cache, ale nepomohlo to. Tobě se ty názvy ostrovů zobrazují? --Maoman (diskuse) 16. 1. 2015, 16:56 (CET)

Ahoj, napsal jsem, že je to v návodu k šabloně {{mapa souřadnic}}, ale teď koukám, že tam vůbec žádná dokumentace není - pamatoval jsem si to z enwiki - takže v té adrese stránky: - např. https://maps.google.com/maps?q=http://toolserver.org/~para/cgi-bin/kmlexport%3Farticle%3DCurrent_article_name%26usecache%3D1 je třeba zaměnit "usecache%3D1" za "usecache%3D0" a pak se to objeví i na Federální dependence - tedy aspoň mně se to objevuje. U Bingmapy je to podobně. Ale někdy, když jsem to opravoval, tak jsem musel vyprázdnit napřed cache stránky a pak cache toho odkazu a někdy to nějak stejně nepomohlo hned, ale až časem. --Jirka Dl (diskuse) 16. 1. 2015, 18:11 (CET)

Hm, a teď ta šablona {{mapa souřadnic}} momentálně nefunguje vůbec, ale to je snad nějaký problém toolserveru. --Jirka Dl (diskuse) 16. 1. 2015, 18:13 (CET)

Spočinek 2

Dobrý den, vyjádřete se prosím v diskusi ohledně definice. --Jvs 23. 4. 2015, 13:34 (CEST)

Infobox - hora: souřadnice

Dobrý den, není mi jasné, jaký je důvod k doplńování souřadnic do IB v situaci, že jsou přebírány z wikidata? Není takové zdvojení zbytečné? Karel61 (diskuse) 9. 7. 2015, 22:14 (CEST)

Dobrý den, máte pravdu, je to zbytečné - viděl jsem prázdné souřadnice, tak jsem je doplnil a nedošlo mi, že se tahají z wikidat…--Maoman (diskuse) 9. 7. 2015, 22:21 (CEST)

Kavkaz - prominentní vrcholy

Dobrý den pane kolego, omlouvám se, že zase otravuji. V seznamu Seznam ultraprominentních vrcholů v západní Asii uvádíte vrchol Šan, na gruzínské severní hranici 4451 mnm s prominencí 1775 m. Můžete mi, prosím, napovědět, kde se takový osamělý krasavec nachází? Nemohu ho nikde najít. Můžete mi název napsat i gruzínsky, už jsem se to naučil slabikovat. Karel61 (diskuse) 17. 7. 2015, 00:34 (CEST)

Dobrý den pane kolego, díky za dotaz. Seznam kavkazských ultras a s ním i Šan jsou převzaté z en wiki, kde je Šan pod jménem en:Gora Shan (z ruštiny) nebo en:Mount Shani. Gruzínský název by měl být შანი. Jsou u ní i souřadnice a reference (Peaklist a Peakbagger). Tak snad tam fakt někde je :-) Předem díky za prověření a případné upřesnění. --Maoman (diskuse) 17. 7. 2015, 16:58 (CEST)

Je je jé - to víte, že je - proháním terénní enduro kolem něj a nevím o něm - až teď, díky Vám, milý kolego. Jen se nám ten rošťák schovává za nižšími hřebeny jak z údolí Těreku, tak i údolí řeky Snosckali. Od Gergeti je vidět jen vrcholek. Nelze ho spatřit ani od osady Juta v údolí Snosckali, kde sjízdnost pro enduro končí (na hřbetě jednoho koně pak začíná). Ale udělal jste mi radost, mám ho i na pár fotkách od Gergeti. Upřesním, slibuji, dám si záležet. Už vím, že je to nejvyšší ingušská hora pojmenovaná podle starého ingušského tejpu Šoan-chój.Karel61 (diskuse) 18. 7. 2015, 00:48 (CEST)

Světadíl u Velkého Kavkazu

Zdravím, všiml jsem si, že jste změnil světadíl u článku Puškinův štít na Asie. Já obvykle uvádím obě varianty Asie/Evropa, poněvadž není jednoznačné, kudy hranice mezi světadíly vede. Máte na věc jiný názor? S pozdravem: Karel61 (diskuse) 8. 11. 2015, 21:41 (CET)

Zdravím, ano, u Puškinova štítu jsem to změnil. Trkla mě ta Azie se Z a když už jsem ji opravoval na Asii, tak mi to nedalo a rovnou jsem odmázl tu Evropu. Až pak jsem si všiml, že některé kavkazské hory (mj. Puškinův štít nebo Šchara) měly původně světadíl Evropa a až vy jste ho změnil na Asie / Evropa, což už je samo o sobě (z mého pohledu) změna k lepšímu a u dalších hor jsem to proto meněnil. Máte samozřejmě pravdu, že hranice je sporná, já osobně "fandím" hranici, která leží nad Kavkazem. Mám k tomu tyto 2 důvody:

• Podle článku/odstavce Hranice mezi Evropou a Asií existuje několik verzí hranice. Podle rozšířené a i na českých školách vyučované verze vede hranice po řekách Emba, Juma, Manyč a Don do Azovského moře, tedy stovky kilometrů nad Kavkazem. První alternativní verze vede hranici po severním úbočí Kavkazu, takže ani v této verzi nejsou kavkazské hory v Evropě. Až další alternativní verze, navržená americkými geografy, vede po hlavním hřebeni Kavkazu. Teprve v této druhé alternativní verzi by hory hlavního hřebene (a hory severně od něj, jako Elbrus) patřily do Evropy. Mimochodem Lahili by byla i v této verzi asijská.
• Asi před dvěma lety jsem se zeptal mého dobrého známého z Ruska, jaká je podle něj nejvyšší hora Evropy. Bez váhání odpověděl, že Mont Blanc. Pak jsem mu řekl, že podle některých geografů je to Elbrus, takže nejvyšší hora Evropy by byla v Rusku, ale tomu se velmi podivil a tvrdil, že to si v Rusku nikdo nemyslí. To mě jenom utvrdilo v názoru, že hranice Evropy vede nad Kavkazem.

Proto ve článcích mnou založených (např. Nejvyšší hory evropských zemí) nebo výrazněji upravovaných (např. Seznam ultraprominentních vrcholů v Evropě) řadím kavkazské hory do Asie, ale na druhou stranu uznávám, že to není úplně 100% jednoznačné a většinou to zmiňuji a používám odkaz na výše zmíněný odstavec. U toho Puškinova štítu jsem se neudržel, ale pokud považujete za správnější uvést Asie / Evropa, tak nejsem proti. S pozdravem, Maoman (diskuse) 8. 11. 2015, 23:33 (CET)

Děkuji za podrobné stanovisko. Nechám si věc ještě projít hlavou. Nicméně hranice vedená rozvodím HKH je mezinárodně uznávaná čím dál tím častěji. Dokonce i ve Francii. Nicméně máte pravdu, že Rusi tvrdošíjně prosazují strahlenbergovu kumomanyčskou hranici. IMHO je pro slábnoucí imperiální Rusko menším zlem, aby nejvyšší hora Evropy byla v Alpách, než na okupovaném a jim tak silně nepřátelském Kavkazu, který po částech ztrácí. Z hlediska wiki-encyklopedického bych považoval za optimální označovat hory mezi strahlenbergovou hranicí a rozvodím HKH jako Asie/Evropa. Co myslíte? Karel61 (diskuse) 9. 11. 2015, 19:45 (CET)

Děkuji za odpověď se zajímavými informacemi. Inspirovalo mě to k malému průzkumu, jak se na to dívají v dalších zemích. Na německé wiki označují strahlenbergovou hranici jako tradiční a rozvodí HKH jako preferovanou hranici v anglicky a francouzsky mluvících zemích. Na polské wiki používají kumomanyčskou hranici a zmiňují, že je to v souladu se závěry Mezinárodní geografické unie.

S návrhem každopádně souhlasím, taky mi to připadá jako optimální řešení. U Puškinova štítu jsem už Asii/Evropu vrátil a Lahili jsem posunul do Asie. Maoman (diskuse) 10. 11. 2015, 23:46 (CET) (během psaní komentáře vložil do diskuse svou reakci i Grtek, toto je zatím jen odpověď pro Karla61)

Myslím, že to Asie/Evropa v článcích hor ve sporných oblastech by chtělo dovysvětlit poznámkou. (Snad to jde - ale jestli jde do toho infoboxu vkládat reference, tak by asi měly jít i poznámky...)

A Karel61: do tohoto tematu bych politiku moc netahal - vedení hranice Kumomanyčskou sníženinou má opodstatnění v geologii, kdy tam jsou stejné sedimenty, jaké tvoří východní podhůří Uralu. Stejně tak mají (zase jiná) opodstatnění jiné hranice Evropy, a proto jsou také různé názory. Ale ruské národovectví tím opodstatněním (alespoň v odborné veřejnosti) myslím nebude...--Grtek (diskuse) 10. 11. 2015, 23:13 (CET)

U Piku Puškina přidána poznámka (takže to jde). Osobně nevidím moc důvod, proč by to mělo být zpracováno jinak u něj a jinak kupříkladu u Lahili, přidal bych tu Evropu klidně do všech vrcholů až po Arménskou vysočinu (když tedy podle některých britských geografů jsou hranice Evropy až na severních hranicích Íránu a Turekca, jen bych uvažoval, zda to nepsat spíš: Asie (nebo Evropa <ref name="hranice" group="p"> Názory na vedení hranice mezi Evropou a Asií se různí. Díky tomu mohou být kavkazské vrcholy počítány jak za součást Evropy, tak za součást Asie, a některé leží podle některých názorů přímo na té hranici. Více informací v článku [[Evropa#Hranice_mezi_Evropou_a_Asi.C3.AD|Evropa]].</ref>) - prostě trochu tu Evropu vůči Asii trochu upozadit...--Grtek (diskuse) 10. 11. 2015, 23:41 (CET)

Poznámka je fajn a upozadění Evropy závorkou mi přijde ještě o chlup lepší než Asie / Evropa. Vzhledem k tomu, že vy dva jste vytvořili většinu stránek o kavkazských horách, nechám ty úpravy jednotlivých stránek na vás. Maoman (diskuse) 11. 11. 2015, 00:11 (CET)

Poslušně hlásím, že se mi varianta se závorkou též zamlouvá. Do článku Evropa jsem pak dle de-wiki doplnil mapu různých variant hranice. Jinak myslím, že jsem svou okrajovou poznámku o ruském imperiálním národovectví zcela zřetelně od aspektu wiki-encyklopedického oddělil:-) Karel61 (diskuse) 11. 11. 2015, 17:54 (CET)

Ta mapa v článku Evropa a hlavně její popisky jsou skvělé - výrazně podrobnější než na de wiki. Jenom bych měl 3 připomínky:

• Varianta G je jižní úpatí Velkého Kavkazu a ne severní (asi překlep, resp. copy/paste)
• Popisek pod mapkou zmiňuje že verze F je moderní stěžejní verze, podle popisku na Commons jsou ale moderní mainstreamové verze B a F.
• Nejlepší by asi bylo nejlepší "sesynchronizovat" obsah článku (kde jsou uvedeny i podrobnější popisy jednotlivých variant) s obrázkem.

Nakonec jsem to s odvahou upravil přímo v článku, kdyžtak to s odvahou doupravte :-) Díky. Maoman (diskuse) 11. 11. 2015, 19:34 (CET)

Také jsem koukal na ty popisky obrázku na commons. Také stojí za pozornost, jaká diskuze ten obrázek na en:wiki používá - diskuze u uživatele, která podle kontextu zřejmě odkazovala k článku Boundaries between continents, kde je jako "moderní" a "konvenční" označována hranice řekou Ural a rozvodím Velkého Kavkazu, a ostatní možné hranice jsou zde označovány jako "méně často citované". Nicméně, reference v této sekci článku pocházejí téměř výhradně z amerických zdrojů (CIA World Factbook, National Geographic). Takže jestli autor (autoři?) pracoval téměř výhradně s americkými zdroji, tak vůbec není divu, že se mu jeví ostatní hranice jako méně často citované. Z mého pohledu jde tedy o dobře ozdrojované POV. ;-)

Hranici Embou a Kumomanyčskou propadlinou používá například i Encyclopedia Britannica, a zřejmě ji na svém 20. kongresu v roce 1964 v Londýně přijala za svou i Mezinárodní geografická unie a zřejmě je toto usnesení dosud v platnosti (ovšem je to informace z nic moc zdroje, na stránkách IGU jsem se na nic takového nedoklikal (ale bylo by s podivem, kdybych se doklikal). Bylo by fajn najít nějaký oficiální dokument IGU na toto téma, ale nevidím to moc nadějně. Každopádně by šlo snadno doložit ze sekundárních zdrojů, že na té konferenci bylo skutečně toto přijato, hůře už by šlo doložit, že je usnesení stále v platnosti).

Každopádně mi přijde, že máme tu hranici mezi Evropou a Asií psanou docela pěkně neutrálně, kdyby snad o tom někdo chtěl psát samostatný článek, tak by tam určitě bylo záhodno doplnit a dozdrojovat jaké mezinárodní a národní instituce používají jaké hranice, a případně popsat hranici mezi Evropou a Asií v kontextu geologickém, geomorfologickém, kulturním, politickém, etc. To jen takový námět ;-)

Nicméně zpět k předmětu diskuze - zdá se, že jsme se všichni zde diskutující shodli používat u "sporných" vrcholů v infoboxu Asie (nebo Evropa [pozn.]). Takže je tenhle můj sáhodlouhý příspěvek asi dost zbytečný ;-)--Grtek (diskuse) 12. 11. 2015, 00:16 (CET)

Nesouhlasím s tím, že Váš sáhodlouhý příspěvek je zbytečný - já jsem si pěkně početl a dozvěděl se další zajímavé souvislosti. Se vším ostatním souhlasím ;-) Maoman (diskuse) 12. 11. 2015, 11:57 (CET)

Commonscat

Zdravím kolego, šablona {{Commonscat}} pod nadpis reference nepatří, viz Vaše editace zde. Mimochodem, koukám, že pocházíte z Liberce, nevím, zda-li je to aktuální, ale jak byste se tvářil na liberecký minisraz Wikipedistů? Je to dobrý nápad? --Jan Kovář^BK (diskuse) 21. 11. 2015, 01:44 (CET)

Zdravím kolego, díky za upozornění, vím, že se Commonscat vkládá před externí odkazy (přestože to dokumentace nevyžaduje), koneckonců byl jsem u toho, když řádková verze Commonscat vznikala. Ale Smrk žádné externí odkazy nemá (jen reference), takže myslím není úplně jednoznačné, jestli se má jenom kvůli Commonscat zakládat nová kapitola. Navíc mám rád, když většinu prostoru v článku zabírá skutečný obsah a ne elementy typu citační aparát, TOC, Pahýl, Commonscat, Překlad apod. Článek o Smrku je poměrně stručný, tak jsem chtěl samotný obsah zvýraznit potlačením ostatních elementů. Na druhou stranu uznávám, že v referencích je Commonscat lehce matoucí (i když svým způsobem mohou být fotky referencí např. k informaci, že vrchol hory je zalesněn smrkem), takže nakonec s Tvojí úpravou souhlasím.

Jinak z Liberce pocházím, ale už v něm (bohužel) spoustu let nebydlím a na případný liberecký minisraz (což dobrý nápad rozhodně je) bych to měl daleko...

--Maoman (diskuse) 21. 11. 2015, 02:20 (CET)

Aha, díky za vysvětlení, no já nevím, jak k tomu přesně přistupovat, ale commonscat pod nadpisem reference mne dost ruší. Podle mne ty nadpisy nevadí, snad to není špatně. Jinak díky za názor, já zase tolik Wikipedistů z Liberce neznám, tak jsem spíš sondoval terén :). Mějte se. --Jan Kovář^BK (diskuse) 21. 11. 2015, 02:26 (CET)

Zdravím, na to by mohla proběhnout širší diskuse, jestli zakládat sekci EO jen kvůli šablonám sesterských projektů, čemuž se tady dlouhodobě věnuje kolega Zákupák. Takovému umístění ale odpovídá WP:VaS#Externí odkazy, na rozdíl od s. Reference.--Kacir 21. 11. 2015, 02:48 (CET)

Tady to teda dneska v noci žije :-) Zdravím a děkuji za poznámku. Souhlasím, že Externí odkazy jsou pro odkazy na sesterské projekty (vč. Commons) vhodnější než Reference, ale jak také píšete - otázka je, jestli kvůli odkazu na Commons zakládat sekci EO. Pro mě za mě by stačilo odřádkování a pod něj Commonscat bez hvězdičky. Podobně by to mohlo stačit třeba pro šablonu Překlad, pokud článek nemá sekci Reference. Ale nepovažuji to za nijak zásadní otázku a větší diskusi např. Pod lípou k tomu zakládat neplánuji. --Maoman (diskuse) 21. 11. 2015, 03:00 (CET)

NOTOC + TOCLIMIT

Dobrý den, přestaňte prosím vkládat tyto šablony do článků. Děkuji. --Silesianus (diskuse) 23. 11. 2015, 15:44 (CET)

Dobrý den, na vysvětlenou:

Šablonu {{TOCLIMIT|2}} vkládám do článků, které mají jen jednu úroveň nadpisů, s výjimkou rozvětvené kapitoly Odkazy, s podnadpisy pro reference, související články, externí odkazy atd., přičemž v těchto sekcích je často jen jeden odkaz. Tyto podnadpisy myslím nemají v tabulce obsahu žádnou (velkou) přidanou hodnotu a jen zvětšují vzdálenost mezi úvodním obsahem a dalšími kapitolami, tj. odsouvají zajímavý obsah níže, často až pod okraj obrazovky, kam je řeba rolovat. Při použití TOCLIMIT|2 tabulka s obsahem v článku zůstane, ale obsahuje jen nadpisy první úrovně, tj. v případě závěrečné sekce jen Odkazy, bez dodatečných řádků pro Reference, Extrerní odkazy atd. (poslední věta přidána v 17:43)

Šablonu {{NOTOC}} vkládám do článků, které technicky splňují požadavek 4 kapitol na zobrazení tabulky s obsahem (TOC), ale ve skutečnosti to jsou jen krátké stránky (často pahýly), u kterých většinu kapitol tvoří Odkazy/Reference/Externí odkazy, jako např. Pekelský vrch.

Předem děkuji za Váš komentář. Maoman (diskuse) 23. 11. 2015, 15:57 (CET)

To je ale jen Váš názor. Zvyklostí Wikipedie je obsah neskrývat. --Silesianus (diskuse) 23. 11. 2015, 16:06 (CET)

Ano je, to můj názor, který jsem s odvahou aplikoval. Prvních asi 50 článků jsem upravil v pátek večer, nikdo s těmito úpravami nepolemizoval, tak jsem v nich dnes pokračoval, protože jsem přesvědčen, že Wikipedii vylepšují. Samozřejmě souhlasím, že obsah kapitol je užitečný a nemá se skrývat, ale v těchto speciální případech popsaných výše je myslím prospěšnější udělat víc místa samotnému obsahu článku, než tabulce obsahu (či jejím položkám), která odkazuje jen na odkazové a často jednořádkové kapitoly.

Teď jsem si všiml, že jste na nástěnce správců požádal o hromadný revert. Přidám tam tedy odkaz na tuto diskusi, ať správcové znají důvody pro mé úpravy a zároveň důvody pro vaši žádost. Maoman (diskuse) 23. 11. 2015, 16:36 (CET)

Dobrý den, jestliže se zde vede diskuse o vkládání výše uvedených šablon, pak se přikláním k názoru kolegy Silesiana, že je lépe obsahy automaticky neskrývat. To může každý uživatel zvolit sám dle vlastního uvážení a učinit tak jediným kliknutím. Herigona (diskuse) 23. 11. 2015, 17:30 (CET)

Podle mého názoru, mohu-li se taky vyjádřit, za určité situace je vynucené skrytí obsahu lepší z hledicka praktického i estetického. Pokud se vlastní text článku skládá jen z jedné sekce, a jeho ostatní sekce jsou jen 'Odkazy' apod., tak dojde k tomu, že se obsah udělá pod tou jednou sekcí textu, následován odkazy na externí zdroje, reference, související články atd. - což dílem nevypadá dobře, dílem obsah až na konci článku nedává moc logický smysl - jeho smyslem je snad pomoct se v článku orientovat, ne aby tam visel za každou cenu. 'Wikipedisticky čistší' řešení - podle mého názoru - je změnit rozvržení sekcí v článku, tak aby se obsah dělal na začátku - například oddělením intra, ale pokud to z nějakého důvodu není možné, tak by snad nic nemělo vadit na vyeditování "obsahu", zejména u článků opravdu menšího rozsahu. Koneckonců, jaký by pak šablona {{NOTOC}} měla důvod k existenci, kdyby neměla být vůbec nikde používaná? -87.249.145.69 23. 11. 2015, 18:01 (CET)

A Když pak někdo rozšíří článek a zapomene vyměnit šablonu, bude stále okleštěný obsah i když struktura článku bude úplně jiná... Tyto šablony by měly být přednostně užívány mimo hlavní jmenný prostor u nápověd a jiných komunitních stránek. JAn (diskuse) 24. 11. 2015, 07:17 (CET)

Když někdo rozšíří článek a přitom přehlédne šablonu na začátku článku, nejspíš si toho relativně brzy všimne někdo jiný. -87.249.145.69 25. 11. 2015, 17:48 (CET)

Děkuji za komentář. Ano, to se může stát, na druhou stranu většina stránek o horách (kam jsem tyto šablony vkládal) se příliš nevyvíjí. A pokud někdo některou z nich přeci jen výrazně rozšíří, pak si určitě poradí jak s NOTOC (pokud počet skutečných kapitol vzroste na alespoň 4) tak případně i s TOCMLIMIT (pokud bude stránka rozšířena tak výrazně, že bude mít smysl použít 2 úrovně nadpisů). Sám bych byl radši, kdyby MediaWiki uměla rozlišovat mezi typy nadpisů a kdyby šlo např. nastavit, aby se tabulka obsahu vkládala jen pokud má článek alespoň 3 kapitoly jiné než Odkazy (a aby se druhá úroveň nadpisů zobrazila v obsahu jen kdyby šlo o jiné kapitoly než podsekce Odkazů), ale protože to podle všeho nejde, připadá mi použití NOTOC a TOCLIMIT v těchto specifických případech vhodné. Maoman (diskuse) 24. 11. 2015, 21:30 (CET)

@Maoman, ad obsahuje jen nadpisy první úrovně, tj. v případě závěrečné sekce jen Odkazy, bez dodatečných řádků pro Reference, Extrerní odkazy: Technická: to by měly být nadpisy _druhé_ úrovně , protože úroveň nadpisu odpovídá počtu použitých rovnítek, tedy == XX == odpovídá <h2>XX</h2>. Nadpisem první úrovně je samotný název článku nahoře, nadpisy první úrovně by se tak neměly v hlavním jmenném prostoru používat. S pozdravem --24. 11. 2015, 09:03 (CET), Utar (diskuse)

@Utar: ano, je to přesně tak, první úroveň je název článku a ten v obsahu není. Myslel jsem první úroveň nadpisů v obsahu, což je ale druhá úroveň nadpisů v článku. Omlouvám se za nepřesné vyjádření a děkuji za upřesnění. Maoman (diskuse) 24. 11. 2015, 21:30 (CET)

Nadpisy

Dobrý den, na úvod bych chtěl předeslat, že si Vaše příspěvky rád čtu. Takže to není nic osobního. Tohle je nicméně naprosto zbytečná editace, navíc v rozporu s doporučením na stránce WP:ZS. Cituji: „Pokud úpravy editora nespočívají v zařazení nové závěrečné sekce s příslušným obsahem nebo odstranění některé ze stávajících, považuje se za nevhodné přepisovat dříve zvolené řešení závěrečných sekcí jiným.“ Když už znovu vkládáte {{TOCLIMIT}}, přestože byl rozporován, tak zanechte alespoň těchto nepřínosných editací. S pozdravem --Jan Kovář^BK (diskuse) 3. 12. 2015, 01:04 (CET)

Navíc koukám ničíte zápis šablony {{Commonscat}}. No, co se dá dělat. --Jan Kovář^BK (diskuse) 3. 12. 2015, 01:11 (CET)

Dobrý den, děkuji za komentář i za ten úvod. Nejdřív ke {{Commonscat}} - na stránkách jako např. Dymník, které mají v externích odkazech Commonscat a k ní 1-2 odkazy, mi přišel hezčí zápis bez hvězdičky, protože pak byla ikona Commonscat pěkně zarovnaná s odrážkami těch externích odkazů. Ale uznávám, že to je nestandardní a asi i matoucí a už jsem to opravil zpátky.

Článek Pekelský vrch a jemu podobné byl důvod, proč jsem předminulý týden začal do takových článků vkládat šablony NOTOC - tabulka s obsahem totiž obsahuje jenom kapitolu Odkazy a její 3 podkapitoly, a navíc je umístěná hned nad kapitolou Odkazy, čímž tak trochu ztrácí smysl. O tom psal i Wikipedista:87.249.145.69 o pár odstavců výše - "obsah až na konci článku nedává moc logický smysl - jeho smyslem je snad pomoct se v článku orientovat, ne aby tam visel za každou cenu". Na základě diskuse výše jsem se ale rozhodl přestat NOTOC používat, a proto jsem hledal jiný způsob, jak Pekelský vrch vylepšit a zbavit ho toho nepříliš smysluplného obsahu. Přeskupení závěrečné sekce mi přišlo jako nejlepší možnost, přestože jsem si byl vědom, že podle Vámi citovaného doporučení by se dříve zvolené řešení závěrečných sekcí nemělo svévolně měnit. V tomto případě mi to přišlo oprávněné a přínosné, ale uznávám, že to je subjektivní. Podobných editací tedy zanechám a budu se věnovat něčemu smysluplnějšímu.

A pro úplnost ještě k šabloně {{TOCLIMIT}} - do několika málo (8) článků jsem ji vrátil/vložil, ale jen do takových, které měly pár "normálních" kapitol, a za nimi košatě rozvětvenou sekci Odkazy, se 3-4 podsekcemi, ve kterých se přitom krčily jen 1-2 odkazy. Nikam jinam se ji už ale vkládat nechystám, viz poslední věta minulého odstavce :-) S pozdravem, Maoman (diskuse) 3. 12. 2015, 02:27 (CET)

Posvátné horyː Olymp

Dobrý večer, všiml jsem si, že jste přesunul kategorii Posvátné hory ze stránky Olymp na stránku Mytikas. Nedomnívám se, že jde o úplně šťastné řešeníː myslím, že běžný čtenář zná coby sídlo řeckých bohů právě Olymp a odkaz pouze na nejvyšší vrchol masivu s nepříliš známým jménem ho může uvést do rozpaků. I Encyklopedie antiky z Academie má hesla "Olympos" a "olympští bohové", o Mytikasu jmenovitě žádná zmínka, pouze to, že "Zeus prý sídlil na nejvyšším temeni Olympu - 2918 m." (str. 435)). Zdejší článek Olymp je také obsáhlejší než Mytikas, kde navíc v popiscích obrázků stejně figuruje Olymp. Přimlouval bych se tedy za návrat do původního stavu, snad s upřesněním či rozvedením té výše zmíněné informace o Diovi. S pozdravem, --Borzywoy (diskuse) 20. 1. 2016, 20:51 (CET)

Dobrý večer, souhlasím, že posvátný je Olymp a ne Mytikas a že z tohoto pohledu není přesun kategorie úplně šťastný. Jenže na české Wikipedii pojednává článek Olymp o pohoří a ne o hoře. (Pro zajímavost: na většině jinojazyčných Wikipedií, včetně anglické a německé, mají jenom článek Olymp, který pojednává jak o pohoří tak o hoře.) O hoře je článek Mytikas, což je název nejvyššího vrcholu (2917 m) pohoří/masivu Olymp. No a kategorie Posvátné hory obsahuje hory (její nadřazenou kategorií jsou Hory a kopce) a ne pohoří (Pohoří). A z tohoto pohledu zase není šťastné řešení, mít u článku o pohoří kategorii pro horu. Proto jsem se rozhodl tu kategorii přesunout.

Nešlo mi jen o článek Olymp, ale hlavně o logiku systému kategorií a také o různé křížové reference a kontroly, které kategorie využívají. Já např. používám nástroj CATSCAN pro kontrolu celého stromu kategorií Hory a kopce, např. jestli články v něm obsažené obsahují Infobox hora a mapku LocMap. Pokud nějaký nový (nebo nově překategorizovaný) článek o hoře nemá infobox/mapku, tak mě na to CATSCAN upozorní a já daný článek doplním/rozšířím. Předpokládám, že podobné (i jiné) kontroly a databázové dotazy používají i jiní wikipedisté, a pokud bude článek o pohoří v kategorii o hoře, může to vést k matoucím výsledkům (tak jako mě zmátlo, když mě CATSCAN upozornil, že článek Olymp by měl mít Infobox hora a LocMap).

Jestli máte nějaký nápad, jak dostat Olymp mezi posvátné hory a přitom zachovat logiku kategorií, tak to bude skvělé. Mě napadá jenom přejmenování článku Mytikas na Mytikas (Olymp), případně rozšíření článku Mytikas ve smyslu, že hora se často označuje názvem celého pohoří Olymp, a že Olymp byl považován za sídlo Dia. S pozdravem, Maoman (diskuse) 20. 1. 2016, 22:47 (CET)

Dobrý den, dostal jsem se k tomu až teď. Jak to chápu, je tedy Olymp název zároveň pro pohoří i jeho nejvyšší horu, která má několik vrcholků, z nichž nejvyšší je Mytikas. S přihlédnutím k technickým problémům, které uvádíte, by asi bylo nejlepší provést vámi zmíněné řešení a přejmenovat článek Mytikas na Mytikas (Olymp) a zde potom více rozvést tu mytologickou stránku věci, zatímco v článku o pohoří by šlo hlavně o geologii a biologii. Nepříjemné je, že všechny články zmiňující řeckou mytologii odkazují na článek Olymp, nikoli na Mytikas, ale to by šlo asi řešit umístěním odkazu nebo upozornění na začátek článku a odkazy časem přesměrovat, zvlášť pokud by na stránce Mytikas postupně vznikl podrobnější článek o olympských božstvech.

A nebo zvážit druhou variantu, tj. výměnu infoboxu u Olympu, článek rekategorizovat důsledně jako horu a Mytikas na něho přesměrovat, ať zbytečně nedublujeme informace? V tom se ale zatím příliš neorientuji, zatímco první možnost bych zvládl provést sám. Co vy na to? S pozdravem, --Borzywoy (diskuse) 28. 1. 2016, 10:28 (CET)

Dobrý večer, ano, přikláním se k tomu přejmenování na Mytikas (Olymp). Mytologická stránka věci se může rozvést v obou článcích, ale klidně více v článku Olymp (kde se to spíš očekává a kde už stručná kapitola Mytologie je), a u Mytikase (nebo jak se to skloňuje) by to stačilo jen stručně a na podrobnosti odkázat na článek Olymp. Ovšem Kategorie:Posvátné hory by měla zůstat u článku Mytikas, protože ten je na české Wikipedii o hoře, Olymp je o pohoří.

Druhá varianta by také šla, ale přijde mi to zbytečné, protože obě stránky obsahují jiné věci a obě mají svůj smysl. Koneckonců česká Wikipedie není jediná, kdo to takhle má, stejně to má i řecká (!), bulharská, polská a slovenská (i když hlavní Wikipedie jako anglická, německá a většina ostatních mají jenom Olymp). Jenom ta mytologie je trochu zavádějící, ale to by se právě vyjasnilo rozvedením kapitoly Mytologie v obou článcích. Přeji hodně štěstí s úpravami :-) --Maoman (diskuse) 31. 1. 2016, 22:53 (CET)

Seznam ultraprominentních vrcholů v Evropě

Nazdar, tluču se smíchem. Podobnou úpravu, kterou jsem provedl v Seznamu ultraprominentních vrcholů v Evropě a Vy jste revertoval, jsem objevil v řadě jiných článků, pod kterými jste podepsán, nebo Vaši kolegové. Já jsem je neupravoval tzn. že jsou z Vaší dílny. V nich je to zřejmě správně, ale když to tak upravím já, tak je to chybně. Mám z toho smíšené pocity ale nezbývá mi nic jiného než se tomu z plna hrdla smát, spíše chechtat. Přeji Vám nádherný večer, plný pohody a srdečně Vás zdravím--Jan kozak (diskuse) 22. 3. 2016, 19:45 (CET)

To jsem rád, že jsem Vás rozesmál. Práce na Wikipedii by měla přinášet i zábavu :-) Vaši úpravu jsem revertoval především proto, že stejný styl (tj. jednotka "m" u výšky/prominence a zarovnání doprava) používá i většina obdobných seznamů (Seznam ultraprominentních vrcholů v Africe, v západní Asii, v Japonsku, v Karibiku) a tuto jednotnost jsem chtěl zachovat. Druhým důvodem byla šířka sloupce Prominence, která po Vaší editaci nakynula o 60%. Snažím se seznamy vytvářet co nejužší, aby se vešly i na menší obrazovky a mobilní zařízení, bez zalamování řádků, které takové seznamy/tabulky značně znepřehledňuje. Děkuji a i Vám přeji nádherný večer a srdečně zdravím. --Maoman (diskuse) 23. 3. 2016, 21:15 (CET)

Dobrý den, vážený. Děkuji za odpověď. Mám však problém. Pokud se přece píše o horách, tak se má uvádět jejich výška. Ta se však ale neudává v metrech, ale vždy v metrech nad mořem. A jestli bude kvůli tomu tabulka o centimetr širší, tak to ničemu nebude vadit. A jen tak pro zajímavost, trochu mírně nadsazujete - ta šířka sloupce o 60 % nenakynula. Jinak bych Vás požádal, pokud budete chtít, abyste se podíval třeba například na Seznam vrcholů v Jizerských horách, Seznam vrcholů v Moravskoslezských Beskydech, Seznam vrcholů v Alpách podle prominence. Ten poslední odkaz je dosti zajímavý, ta jeho úprava je totiž téměř shodná s úpravou, kterou jsem provedl já. Ale pozor, takových podobných odkazů bych mohl uvést ještě celou dlouhou řadu a co je na tom dosti pikantní - tak v mnoha z nich figuruje i Vaše jméno. No není to legrační? S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 24. 3. 2016, 09:20 (CET)

Dobrý večer. Ano, pokud se píše o horách, tak se má uvádět jejich výška. To ale vůbec neznamená, že se má vždy uvádět v metrech nad mořem. Copak se například v topografických mapách uvádějí výšky hor s jednotkou "m n. m."? Neuvádějí. Dokonce se uvádějí i bez jednotky metr (m), protože je z kontextu jasné, že výška hory se udává v metrech (nad mořem). V popisech objektů na mapě (tištěných i elektronických) se obvykle uvádí jen "m", např. na Mapy.cz u popisku Sněžky. Uvádět všude m n. m. je podobně zbytečné, jako uvádět u každého letopočtu zkratku n. l., i když je to z kontextu jasné, jako třeba ve větě "Karel Gott se narodil 14. července 1939 n. l."

Proto Vás prosím, abyste nevkládal m n. m. všude, kde se objeví nějaká nadmořská výška. Je to většinou zbytečné, texty článků to znepřehledňuje a seznamy/tabulky kynou do šířky (podobně jako sloupec Prominence zmíněný v minulé odpovědi*), což mj. zvyšuje pravděpodobnost, že se tabulky na zařízeních s nižším rozlišením nevejdou na obrazovku, řádky se zalamují a tabulky znepřehledňují.

Předem děkuji a přeji Vám pěkný večer. --Maoman (diskuse) 3. 4. 2016, 22:21 (CEST)

* Pro upřesnění: šířka sloupce Prominence nakynula ze 68 px na 107 px, tj. o 57,35 %, což jsem si dovolil zaokrouhlit na 60 %.

Ultrakopec

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda máte používání termínu Ultrakopec podepřeno i jinými zdroji než je web ultratisícovky.cz. Nejsem si jist, zda jde o natolik zavedený termín, aby bylo vhodné jej uvádět v šabloně:hora v kolonce typ. S pozdravem --Grtek (diskuse) 15. 8. 2016, 23:38 (CEST)

Zdravím, termín Ultrakopec se kromě webu ultratisicovky.cz používá také na webu peakclimber.com, který se zabývá seznamy hor a sbíráním výstupů na jednotlivé vrcholy. Není to ještě příliš zavedený termín, ale dobře doplňuje ostatní, již více zavedené kategorie českých hor - tisícovka a ultratisícovka. Tyto 3 termíny společně pokrývají všechny topograficky nejvýznamnější hory a kopce - nejvyšší i nejprominentnější, a proto si myslím, že je použití v kolonce typ vhodné. --Maoman (diskuse) 16. 8. 2016, 00:09 (CEST)

Osobně si nejsem úplně jist, jestli je pro dané kategorie kolonka "typ" úplně vhodná. Myslím, že původně byla v šabloně založená za jiným účelem - měla odlišovat sopky od ostatních vrcholů a dále rozlišovat sopky na stratovulkány a štítové sopky (respektive - to jen odhaduji, tak dlouho na wp nepůsobím, ale v dokumentaci k šabloně je v příkladu uveden právě stratovulkán). Osobně bych tedy v kolonce "typ" viděl radši klasifikaci hory dle geomorfologického tvaru / geologického vzniku (kupř. karling, horský štít, oblík, stratovulkán, štítová sopka, etc.., u Řípu kupříkladu sopouch).

Vámi hromadně doplňované kategorie celkem odpovídají tomu, co je v obdobné šabloně na enwiki pod polem "listings". Myslím, že by nebyla vůbec špatná idea obdobné pole do české šablony přidat, ale domnívám se, že pole pojmenované "typ" není tím vhodným místem. Asi by to bylo záhodno před nějakými hromadnými změnami šířeji prodiskutovat. Hezký večer, --Grtek (diskuse) 16. 8. 2016, 00:29 (CEST)

Přesně tak, inspiroval jsem se polem "listing" na enwiki. Pole "typ" na cswiki dosud nebylo téměř využíváno, jednou z výjimek byla kategorizace sopek (stratovulkán apod.), některé články obsahovaly i typ "kopec", ale drtivá většina článků pole typ nevyužívala, a to ani české sopky (s výjimkou Velkého Roudného). Proto mi přišlo vhodnější využít už existující (ale nevyužívané) pole, než přidávat pole nové. Dnes jsem přidal typ tisícovka/ultratisícovka/ultrakopec do 101 článků, a žádný z nich dosud pole typ nevyužíval (kromě tuším 2 hodnot "kopec"), takže věřím, že to žádné konflikty nezpůsobí.

Na druhou stranu bych se příliš nebránil ani novému poli (zřejmě "seznam"?). Zeptám se ještě na názor kolegy Tomastra, kterého považuji za největšího experta na seznamy hor. Zatím tedy nebudu pokračovat ve vkládání "typu" do dalších článků a počkám na Vaši a Tomastrovu odpověď. Pěkný večer --Maoman (diskuse) 16. 8. 2016, 01:23 (CEST)

Mám za to, že jedním ze záměrů infoboxů na wikipedii je také standardizace. A nepokládal bych za příliš dobré řešení, pokud by v jednom a tom samém poli infoboxu měly být standardně umisťovány tak rozdílné kategorie, jako je stratovulkán a ultrakopec. Napíšu ještě na diskuzní stránku wikiprojektu hory (ačkoli ten projekt je asi více mrtvý než živý, ale třeba ho někdo stále sleduje...)--Grtek (diskuse) 16. 8. 2016, 01:59 (CEST)

Myslím, že pojmy jako ultrakopec jsou naprosto nezavedené, a je nesmysl je používat na wikipedii. Jsou užívany jedine jednou partičkou nadšenců. A už vůbec se nehodí do infoboxu. Paul E (diskuse) 18. 8. 2016, 09:08 (CEST)

Krkonošské tisícovky

Pěkný den, koukám, že jste hlavním autorem šablony {{Krkonošské tisícovky}}. Chci se jen zeptat, jestli tam nechybí Zrcadla, vedlejší vrchol Černé hory. Díky.--Ben Skála (diskuse) 15. 2. 2017, 14:30 (CET)

Pěkný den, díky za otázku. Zrcadla nejsou vedlejší vrchol, ale jenom spočinek Černé hory, nemají žádnou prominenci. Na Mapy.cz jsou zobrazeny jako kóta (i když kolem ní nejsou žádné vrstevnice), ale na geografické mapě ČÚZK je název Zrcadla použit jen pro severozápadní hřbet Černé hory a ne pro kótu/bod. Nejde tedy o vrchol, ani vedlejší. --Maoman (diskuse) 15. 2. 2017, 14:51 (CET)

Hooker a Brown

Poznámka k této změně u Hooker a Brown: Jsem skutečně mile potěšen, že ti tak obskurní téma stálo za přidání infoboxu, tj. děkuji za obohacení článku. Současně si nejsem jistý, zda je v tomto článku infobox užitečný – článek samotným je věnovaný horám s historicky uváděnou chybnou rekordní výškou, přičemž jedna ze dvou hor kdysi pojmenovaných Douglasem měla jiný název a Douglasem použitý název byl přenesen na jinou, třetí horu. Z toho plyne problém, kdy na jednu stranu se v infoboxu uvádí "mytické hory" odpovídající 1. a 2. hoře, na druhou stranu se uvádí skutečné výšky 1. a 3. skutečné hory. Proto si nejsem jistý, zda je infobox na místě. Dalším problémem se mi zdají souřadnice, neboť ukazují do USA, zatímco já dosud žil v přesvědčení, že hory – všechny tři – skutečně leží na území Kanady. Zkontroluješ je prosím? Díky. --Adam Hauner (diskuse) 31. 5. 2017, 13:42 (CEST)

Za chyby se omlouvám, už jsem je opravil. Infobox je myslím užitečný i v tomto článku, i když je o původně mytických horách. Ale hory to jsou, článek je v kategorii Hory a kopce, a tak si zaslouží mít infobox hora, bez ohledu na obskurnost :-) --Maoman (diskuse) 1. 6. 2017, 01:06 (CEST)

Lužické hory

Zdravím, objevil se názor, že vaše tabulka o kopcích Lužických hor nepatří do nejlepšího článku, můžete se prosím vyjádřit? Lze dohledat ale radši dám sem

• (vrcholy) "Všech 10 sedmistovek zobrazuje tato mapa." Externí odkaz v textu je velmi neobvyklý a šel by vyhodit či dát do poznámky pod čarou a pod.
• (vrcholy) Nad a pod tabulkou je skoro stejná informace (podrobně seznam kopců viz), info pod tabulkou bych dal už pryč. Do tabulky místo prominence a izolace (a souřadnic) raděj dal zemi a malou fotografii hory a číslo (pořadí). Šlo by se inspirovat např. zde Západní_Tatry#Nejvy.C5.A1.C5.A1.C3.AD_vrcholy. Navíc věta "Podrobný seznam hor a kopců v Lužických horách podle nadmořské výšky a prominence obsahuje Seznam vrcholů v Lužických horách." možná není pravdivá, jelikož onen seznam nejspíše neobsahuje hory na německé straně pohoří. Já osobně bych ji tam nechal.Mirek256 13. 10. 2017, 16:21 (CEST)

Zdravím. Mám dlouhodobější wikidovolenou, takže diskusi jsem nezaznamenal, a proto díky za vložení návrhů sem. Se vším celkem souhlasím, změny jsem provedl (+pořadí, +fotky, -izolace/podcelek/souřadnice, +stát, -odkazy pod tabulkou), viz Lužické hory#Vrcholy. Rozšířená verze tabulky (s izolací/podcelkem/souřadnicemi) zůstává v článku Seznam vrcholů v Lužických horách (i když jen pro kopce s prominencí nad 100 m, tj. 8 z 10) a také externí odkaz na Google mapu jsem přesunul tam (ve formě reference). --Maoman (diskuse) 13. 10. 2017, 19:24 (CEST)

Členění čísel, víceslovné číslovkové výrazy

Zápis čísel pomocí číslic oddělujeme trojice řádů před a za desetinnou čárkou mezerami, tzn. že čísla, která mají více než tři místa vlevo nebo vpravo od desetinné čárky, členíme do skupin o třech číslicích: 6 378 km; 30 000 let; 2 500 000 obyvatel.--Pimlico27 (diskuse) 8. 6. 2018, 23:04 (CEST)

Zdravím. Máte pravdu, podle českého pravopisu následuje za řádem tisíců mezera, ale zároveň pravidla umožňují psát čtyřciferná čísla bez mezery. Jako příklad je v internetové jazykové příručce uvedeno 4256 km. Dále se v ní píše, že ČSN 01 6910 doporučuje v textech administrativní povahy psát čtyřciferná čísla s mezerou, kromě letopočtů, které jsou bez mezery vždy. Nadmořská výška se přímo nezmiňuje (asi i proto, že se v textech administrativní povahy moc nevyskytuje), ale obvyklé použití je bez mezery. V mapách (Mapy.cz, ČÚZK, OSM i tištěné mapy od KČT a ShoCartu) i na českých webech o horách (např. Tisícovky.cz, Horydoly.cz, Ceskehory.cz, Turistika.cz…) jsou nadmořské výšky bez mezery. Proto jsem zápis bez mezery použil i při úpravě článků, do kterých jsem vkládal seznamy hor. Jestli ale u Vašich článků preferujete mezeru, tak nejsem proti. --Maoman (diskuse) 9. 6. 2018, 12:19 (CEST)

Tanečnice

Kolego, já vám děkuji za pěkný článek Tanečnice (Vsetínské vrchy), ale prosím, když zakládáte články s rozlišovači, zkontrolujte také rozcestník, ať ty články nevisí ve vakuu :-) --Vojtěch Dostál (diskuse) 17. 6. 2018, 17:24 (CEST)

Kolego, díky za připomenutí i za přidání odkazu do rozcestníku :-) --Maoman (diskuse) 17. 6. 2018, 17:34 (CEST)

Redir na červený

Ahoj, Přimda (848 m) máš v plánu vytvořit ihned? Jinak je to na RS, vytvořit se dá vždy /nebo opravit odkazy/--Horst (diskuse) 18. 1. 2020, 13:18 (CET)

Ahoj, díky za dotaz. Dělám na tom, bude to tak za 10 minut :-) To přesměrování jsem udělal hned, abych na to pak nezapomněl... --Maoman (diskuse) 18. 1. 2020, 13:25 (CET)

Vysoká hole

Ahoj příteli z České republiky. Nejvyšší bod hory má výšku 1464,8 m n.m. má zeměpisné souřadnice 50 °03'45,48 ″ s. š., 17 °14'08,16 ″ v. d.) (→ ZABAGED. Vysoká hole. Mapa ČÚZK). Mapy ukazují další místo považované za vrchol hory, jmenovitě hlavní geodetický bod hory (35) s výškou 1463,67 m n.m. Hlavní vrchol hory podle (→ Vysoká hole (HLV 8). tisicovky.cz) - 1465 m n.m. je sekundární geodetický bod (211.), s výškou 1464,66 m n.m., tj. 14 cm níže. Pozdravy. --RadLes (diskuse) 6. 2. 2020, 11:24 (CET)

@RadLes Cześć mój przyjacielu z Polski. Dziękuję za raport. Ani Mapy.cz, ani podstawowa mapa ČÚZK nie pokazują szczyt 1444,8 m. Tylko szczyty 1464,66 m i 1463,67 m. A z nich jest wyższy południowy wschód. Ale kiedy zmienię warstwę mapy ČÚZK na ZABAGED, pojawi się szczyt 1466,8 m. Więc masz rację, współrzędne na Vysoká hole zostały już naprawione. Dzięki. --Maoman (diskuse) 6. 2. 2020, 13:46 (CET)

Zapojte se do Komunitního wishlistu!

Vážení členové komunity,

rád bych vám jménem spolku Wikimedia Česká republika oznámil spuštění projektu Komunitního wishlistu, kde můžete navrhovat témata akcí, kterých byste se rádi zúčastnili, nebo hlasovat o již navržených. Může jít např. o editaton, soutěž či cokoli jiného. Cílem komunitních wishlistů je zjistit, o jaké akce má komunita české Wikipedie zájem. Jednu ze tří vítězných akcí Wikimedia ČR ve spolupráci s komunitou zorganizuje.

Za Radu WMČR věřím, že se na stránce wishlistu nastřádá spousta nápadů i hlasů, které pro nás budou důležitým ukazatelem přání komunity, přinejmenším co se wiki-akcí týče.

Díky za vaše zapojení!

S pozdravem,
--Plánovací kalendář (diskuse) 9. 5. 2023, 23:32 (CEST)