Diskuse:Aloe pravá
chtělo by sem napsat ,na jaké věci působí. např.odřeniny popáleniny
Mohli byste mi prosím říct kolik má v sobě aloe procent vody?
Editujte s odvahou
editovatDěkuji vám, že se snažíte Wikipedii pomoci. Neváhejte v článku provést potřebné změny, a to nejlépe s uvedením zdroje. Noví přispěvatelé jsou vždy vítáni. MiroslavJosef 24. 11. 2010, 14:04 (UTC)
Trochu nesmysly
editovatVe článku se uvádí, jak není aloe zázračná, ale přitom se odkazuje na pochybné zdroje, přičemž ve skutečnosti se nikdy zázračnost aloe neprokázala. Stačí srovnat tento článek a článek na anglické wikipedii. 78.128.177.229 20. 7. 2013, 23:24 (UTC)
- Z toho důvodu jsem přidal NPOV, protože jde skutečně o kraviny zdrojované nerencenzovanými plátky odborných nul. Právě poměrná stabilita a jistá "zakomponovanost" takových hloupostí na české Wikipedii je hlavní důvod, proč není kompetentními lidmi pokládána za seriózní zdroj informací.--78.136.142.132 13. 7. 2014, 21:36 (UTC)
Připomínky V.D.
editovatNa žádost Vojtěcha Zavadila přidávám své připomínky. Podle mého názoru do dobrého článku chybí:
- rozepsat se, co se myslí "klimaticky příhodnými oblastmi celého světa" v rozšíření. Nejlépe uvést konkrétní geograf. oblasti či jejich příklady (a uvést zdroje)
- lépe uspořádat sekce. Podle mně "Anatomie listu aloe" patří jako podsekce do Popisu rostliny, název bych zkrátil na prosté "List"
- slova latex, gel není nutné mít tučně, tak zvýrazňujeme pouze přesměrované termíny - navrhuji vytvořit odkazy na konkrétní či potenciální články.
- typografické vady - před % se obvykle píše mezera (není li v roli přídavného jména) desetinná čárka a nikoliv desetinná tečka.
- dodat wikiodkazy na všechny chemické látky v té tabulce.
- Pedanius Dioscorides - není to anglicismus? třeba by věděli humanisticky vzdělaní kolegové např. Jan.Kamenicek nebo Jann? I další starověká (latinská, čínská) jména osob a děl by si zasloužila zkontrolování někým v tomto zběhlým.
- Pedanius Dioscorides je v pořádku, i když občas se vyskytne i přepis Pedanios Dioscorides (z originálu Πεδάνιος Διοσκουρίδης), ale ten není moc častý. Nevidím ani žádné jiné problémy v psaní jmen, jen název "De materia medica" se podle mne píše pouze první písmeno velké, ostatní malé. Kontrolu čínských výrazů nechám na Jannovi :-) Jan.Kamenicek (diskuse) 24. 11. 2014, 22:37 (CET)
- Čínská jména jsem poupravil; Pedanius Dioscorides je latinsky, když je latinsky jeho kniha, nechal bych ho, jak je. --Jann (diskuse) 24. 11. 2014, 22:57 (CET)
- Aloe je komerčně pěstována např. v Indii, v Thajsku, v USA ... dodat odkazy na státy
- "V době, kdy bylo k dispozici jen málo klinických studií působení aloe a navíc přinášely rozporuplné výsledky" - nutně potřebuje zdroj
- "Od 90. let 20. století se však množí odborné studie, publikované v odborných medicínských časopisech a odkrývající mnohostranné účinky této rostliny." - opět zdroje, vím, že jsou dále rozebírány ale neuškodí je zopakovat.
- Nelíbí se mi rozdělení na "Význam a využití v léčitelství a domácí medicíně" a "Význam a využití v tradiční (neevropské) medicíně". Vytvořil bych kapitolu Využití v léčitelství a zahrnul do ní podsekci věnované euroamerickému léčitelství a pak i přístupy asijských léčitelských tradic - ale uměle je od sebe oddělovat mi přijde jako europocentrismus.
- Je tam jedna zbývající anglická citace - Choonhakarn C, Busaracome P, Sripanidkulchai B, Sarakarn P(Feb 2010), doporučuji převést na šablonu Citace periodika. Příp. pokud tam chcete tu česko poznámku, tak můžete založit poznámku.
Do nejlepšího článku je třeba navíc:
- Sekce "Potvrzeny byly hojivé účinky gelu z aloe na různé typy poranění. Klinickými studiemi byl zjištěn zejména podstatný vliv užívání gelu z aloe pravé na snížení hladiny krevního cukru u diabetických pacientů, dále na snížení hladiny tuků, triglyceridů a cholesterolu. Byla také prokázána ochrana některých orgánů před nahromaděnými kyslíkovými radikály a superoxidy a též protizánětlivé a antibakteriální působení. Některé látky izolované z aloe jsou dále zkoumány z hlediska boje s některými typy rakovinných nádorů. Komplexní účinky a případná škodlivost vnitřního podávání aloe jsou však stále předmětem výzkumu." - připadá mi to jako opakoávání informací, které jsou dále podrobně. Obvykle není zvykem být takto mnohomluvný. Pokud je vše dále v článku uvedeno, nerozebíral bych to.
- ozdrojovat "Aloe pravá je často uváděna pod synonymem Aloe barbadensis."
- ozdrojovat "V minulosti se oba produkty často zaměňovaly, rovněž v některých studiích není uvedeno, o jaký produkt z aloe se jedná."
- ozdrojovat "a vysušená pokožka."
- ořízl bych obrázek "Řez listem aloe" tak aby neobsahoval velké bílé okraje - a do popisu obrázku bych doplnil informaci, že popis bodů 1,2,3,4 je v textu.
- v sekci "Produkty z aloe" jsou podle mě obrázky nadbytečně - stačily by dva, jeden obrázek rozkrojeného listu a jeden z plantáží. Nebyla by pak třeba galerie
- USDA zóna - představoval bych si odkaz nebo aspoň vysvětlení
Přeji hodně zdaru, s pozdravem --Vojtěch Dostál (diskuse) 24. 11. 2014, 22:11 (CET)
Odstranění věty o neúčinnosti
editovatS odstraněním (revertem) souhlasím. Nejprve jsem si říkal, proč? Vždyť dobré je mít pohledy obou stran. Ale ono to v tom článku skutečně zapracované je, a všechno to jsou starší práce - od té doby se mohlo mnoho změnit. Jedině snad ten novější článek z roku 2006 by stál za prozkoumání, ale nemohu se k němu dostat ani z českého, ani z britského institucionálního přístupu - bude to něco pochybného. --Vojtěch Dostál (diskuse) 25. 11. 2014, 21:20 (CET)
- Předně děkuji za připomínky výše, už na nich pracuji. Co se týče zdrojů z enwiki, dva z nich mám po ruce, z toho Evalulation... (2006) je komplexní shrnutí toho, co se o aloe ví. O tom, že by byla neúčinná, tam není vůbec psáno. V závěru je v podstatě to, co je zmíněno i v článku: při vnějším užití byla zaznamenána dermatitida, delší vnitřní užívání latexu může poškodit organismus, aloe je jako léčivo dobře použitelná zejm. k redukci glukózy a lipidů v krvi, dále že rozporuplné výsledky studií vnějšího použití jsou dílem způsobeny záměnou materiálu (druh rostliny?) a kombinací s jinými aktivními substancemi. Již úvod na enwiki je částečně vytržený z kontextu a toto zde již opravdu bylo mimo. Ten článek z roku 2006 mám v Pdf, mohu případně poslat na email. Přeji pěkný večer. Vojtěch Zavadil (diskuse) 25. 11. 2014, 21:42 (CET)
- četl jsem abstrakt, to mi asi stačí, díky :) --Vojtěch Dostál (diskuse) 25. 11. 2014, 22:07 (CET)
Návrh
editovatTen článek je velmi pěkný. Být ale autorem, tak přehodnotím svůj postoj a spokojím se s DČ, jinak to bude spousta práce (např. zamodřit všechny odkazy).--Juandev (diskuse) 30. 11. 2014, 18:19 (CET)
- Děkuji za reakci. Bylo by také možno v 1. vlně usilovat o DČ a posléze o NČ. V tomto případě se totiž nechci zastavit v půli cesty. Pokud je opravdu nutno zamodřit všechny odkazy, po odstranění tabulky s obsahovými látkami (případné články o řadě z nich by byly na úrovni slovníkových hesel) a po odejmutí odkazů na autory jmen u synonym (nemusí tam být) mi toto připadá splnitelné. Vojtěch Zavadil (diskuse) 30. 11. 2014, 18:57 (CET)
Dobrý článek už to podle mě je. Ale ať se vyjádří i ostatní, aspoň bude méně práce v nominaci na nejlepší články. Ale všechny odkazy zamodřit skutečně nutné není, snad jen ty opakující se a významné k pochopení tématu.--Vojtěch Dostál (diskuse) 2. 12. 2014, 01:05 (CET)
Než se objeví nějaký další ochotný recenzent, budu se věnovat těm odkazům a pilování článku. Mám v plánu doplnit legislativu EU a dodat podrobnější informace o pěstování na plantážích. Vojtěch Zavadil (diskuse) 4. 12. 2014, 20:27 (CET)
- Článek jsem jenom zběžně prolítl a také se mi velmi líbí. Koukal jsem především na kapitolu "význam a využití v konvenční medicíně". Cením si především kvalitních zdrojů - nemám žádné výhrady. Moc hezká práce! :) --Hagar (diskuse) 23. 12. 2014, 10:06 (CET)
Recenze Juandev
editovatJe to poměrně dobrý článek. Líbí se mi jeho sloh - hlavní autor píše výstižně a neplácá tam vatovitý text. Na druhou stranu mám k tomu textu i nějaké připomínky (viz níže). Jelikož je ale požadavek zlatý puclík Nejlepšího článku, rozdělil bych svoji recenzi do několika fází. V té první jsem si článek přečetl a zaznamenal nějaké poznámky: jedná se o doporučení, nápady či části textu kterým nerozumím (když píši že něčemu nerozumím očekávám, že to bude napraveno přímo v textu). Tyto poznámky jsou samozřejmě subjektivní a je možno o nich vést diskusi. Kritéria WPK pro NČ bych aplikoval až v pozdějších fázích, protože ze začátku může docházet k velkým změnám - proto nemá cenu to řešit hned nyní. Tak tedy:
- Zamítnuto. Galerie tam nemá co dělat, to patří na Commons
- Za galerii se v případě botanických článků přimlouvám, neboť slouží jako doplnění popisu vzhledu rostliny na rozdíl od mnoha jiných obrázků, které jsou v článcích spíše pro parádu. Podobné je to i s galerií u obsahových látek. Vím, že se použití galerií spíše nedoporučuje, naproti tomu jsem nikde nenašel zmínku o tom, že by v NČ neměla být. Podle mého mínění článek ve výpovědní hodnotě o něco málo zchudne, pokud bude galerie nahrazena odkazem na Commons. Vojtěch Zavadil (diskuse) 25. 12. 2014, 20:47 (CET)
- Dobrá.--Juandev (diskuse) 25. 12. 2014, 23:15 (CET)
- Za galerii se v případě botanických článků přimlouvám, neboť slouží jako doplnění popisu vzhledu rostliny na rozdíl od mnoha jiných obrázků, které jsou v článcích spíše pro parádu. Podobné je to i s galerií u obsahových látek. Vím, že se použití galerií spíše nedoporučuje, naproti tomu jsem nikde nenašel zmínku o tom, že by v NČ neměla být. Podle mého mínění článek ve výpovědní hodnotě o něco málo zchudne, pokud bude galerie nahrazena odkazem na Commons. Vojtěch Zavadil (diskuse) 25. 12. 2014, 20:47 (CET)
- Moc odkazů v řadě zhoršuje čitelnost a přehlednost - viz Nápověda:Vnitřní odkazy což je možná výcuc z Overlinking and underlinking
- Můžete dát nějaký příklad, které odkazy máte na mysli? Prošel jsem článek, odstranil jsem několik odkazů které se v jedné stati opakovaly a dál nevím. Po více v řadě jsou zejména názvy zemí kde se aloe vyskytuje nebo pěstuje a občas symptomy na které se používá, tyto odkazy mi ale připadají konstruktivní. Vojtěch Zavadil (diskuse) 27. 12. 2014, 16:17 (CET)
- Je to samozřejmě na zvážení:
- Mimo cév xylému a sítkovic floému jsou zde přítomny ještě kanálky
- steroly (lupeol, kampesterol a β-sitosterol)
- a v egyptském Ebersově papyru
- Popisuje ji Hippokratés, Celsus a v díle Historia naturalis Plinius starší. Řecký lékař Pedanius Dioscorides v díle De Materia medica z roku 74--Juandev (diskuse) 27. 12. 2014, 17:45 (CET)
- Je to samozřejmě na zvážení:
- Můžete dát nějaký příklad, které odkazy máte na mysli? Prošel jsem článek, odstranil jsem několik odkazů které se v jedné stati opakovaly a dál nevím. Po více v řadě jsou zejména názvy zemí kde se aloe vyskytuje nebo pěstuje a občas symptomy na které se používá, tyto odkazy mi ale připadají konstruktivní. Vojtěch Zavadil (diskuse) 27. 12. 2014, 16:17 (CET)
- Nejsou jiné externí odkazy? a chybí literatura.
- Není orefován úvod
- úvody se imho nezdrojují --Vojtěch Dostál (diskuse) 23. 12. 2014, 10:34 (CET)
- To je věc, kterou tu prosadil Chmee2 a se kterou nesouhlasím. Je to sice práce, ale pokud máme cílům Wikipedie, tak by se refovat měly. Vy argumentujete, že není potřeba zdrojovat, protož je to výcuc toho co se nachází dále v článku. Pokud běžného čtenáře zaujme v úvodu nějaká informace a chce si ji ověřit, tak musí začít hledat níže v textu, kdeže je ta informace a kdeže k jí je reference. Je to jak přesípací hodiny. Pokud si to autor zjednoduší, tak to stíží čtenáři. Nicméně mám daleko závažnější argument pro zdrojování. Není přece ničí povinnost přebírat celý článek. Pokud bude někdo přebírat jen úvody - které bývají u takových článků velmi výstižné, je ale odsouzen k tomu, že si ty informace neověří. Tedy pokud čtenář někde narazí na klon (zrcadlo) Wikipedie - jako že jich není málo, tak už tam nenarazí na reference, nemůže si to ověřit a tím klesá důvěryhodnost takového zdroje.--Juandev (diskuse) 23. 12. 2014, 23:57 (CET)
- Tak, to že s tím jeden wikipedista nesouhlasí, ještě nic neznamená, že.--Vojtěch Dostál (diskuse) 24. 12. 2014, 00:23 (CET)
- O práci navíc nejde, všechny informace uvedené v úvodu jsou zdrojovány v textu a zkopírování referencí je práce na pět minut. Díval jsem se namátkou na biologické Nejlepší články a je to s referencemi v úvodu tak půl na půl, rozhodně to není zavedená praxe. Vnímám to tedy jako prostor pro vlastní uvážení. V úvodu bych ozdrojoval číselné a potenciálně sporné údaje, takové tam ale v tomto případě nejsou. Vojtěch Zavadil (diskuse) 24. 12. 2014, 01:55 (CET)
- Ano, je to půl na půl, protože tato praxe byla zavedena později. Hledal jsem to v „žocích“, ale nenašel - takže to není praktikováno na základě konsenzu komunity. V diskusi WikiProjektu kvalita jsem k tomu našel jen zmínku z roku 2010 o tom, že se to někde diskutovalo a že to někteří praktikují. Z toho myslím vyplývá, že to není nějaký standard (nerefování úvodu), který by se měl dodržovat.--Juandev (diskuse) 24. 12. 2014, 08:54 (CET)
- V tom případě bude nejlepší požádat komunitu o komentář, aby se probrala fakta a dospělo se k nějakému konsenzu. Udělám to jakmile se k tomu dostanu. Vojtěch Zavadil (diskuse) 24. 12. 2014, 12:10 (CET) Založeno zde. Vojtěch Zavadil (diskuse) 31. 12. 2014, 23:47 (CET)
- To je věc, kterou tu prosadil Chmee2 a se kterou nesouhlasím. Je to sice práce, ale pokud máme cílům Wikipedie, tak by se refovat měly. Vy argumentujete, že není potřeba zdrojovat, protož je to výcuc toho co se nachází dále v článku. Pokud běžného čtenáře zaujme v úvodu nějaká informace a chce si ji ověřit, tak musí začít hledat níže v textu, kdeže je ta informace a kdeže k jí je reference. Je to jak přesípací hodiny. Pokud si to autor zjednoduší, tak to stíží čtenáři. Nicméně mám daleko závažnější argument pro zdrojování. Není přece ničí povinnost přebírat celý článek. Pokud bude někdo přebírat jen úvody - které bývají u takových článků velmi výstižné, je ale odsouzen k tomu, že si ty informace neověří. Tedy pokud čtenář někde narazí na klon (zrcadlo) Wikipedie - jako že jich není málo, tak už tam nenarazí na reference, nemůže si to ověřit a tím klesá důvěryhodnost takového zdroje.--Juandev (diskuse) 23. 12. 2014, 23:57 (CET)
- úvody se imho nezdrojují --Vojtěch Dostál (diskuse) 23. 12. 2014, 10:34 (CET)
- alloeh uvést arabsky
- Burmann - uvést celým jménem
- obrat Aby to nebylo málo složité, do nč nepatří
- proč se tomu říká Aloe vera, když posledním platným názvem je Aloe succotrina? V.Z.: platný název aloe pravé je Aloe vera(L)Burm.f., protože byl publikován nejdříve. Aloe succotrina Lam. je rovněž platný název, avšak pro jiný druh. Pokusil jsem se odstavec trochu doladit, aby se ta taxonomická motanice zpřehlednila.
- Zamítnuto. ostnatě, nebo ostnitě? já bych preferoval to první, viz ostnatý drát, ne ostnitý drát V.Z.: v botanice se používá spíše termín ostnitý (pokrytý ostny) - viz např. eleuterokok ostnitý
- nahradit českým ekvivalentem: lokulicidní, introdukovaná, herbivory = býložravci, sinergicky
- Anatomie listu -vymyslet jak lépe prolinkovat na obrázek
- provedl jsem. Samozřejmě by to šlo provázat i odkazem a kotvou, ale takto zatím snad stačí. U toho obrázku doplňte prosím zbytek. Uvést v obrázku odkaz do textu je irelevantní. Vám se možná ten obrázek zobrazuje u vysvětlujícího textu, ale to nemusí být pravidlem. Někdo má menší obrazovaku, někdo na to kouká z mobilu a pak se ty obrázky přeskládají jinam.--Juandev (diskuse) 25. 12. 2014, 23:15 (CET)
- jak si představit "pryskyřičnatou kapalinu"? to jsem nikdy neslyšel, že by něco mělo pryskyřičnaté vlastnosti
- nesrozumitelné: (záměna za kapskou aloe, Aloe ferox?)
- tak když není jasný původ tohoto druhu, jak je to s jinými? Toto náleží IMHO spíše do článku o rodu Aloe, ostatní druhy mají areál definovaný a jsou známy v přírodních populacích. Vojtěch Zavadil (diskuse) 25. 12. 2014, 20:47 (CET)
- Tak jde o to, že vy tam ten původ dost řešíte. Řešíte ve smyslu, že jste toho asi hodně na čet a máte přehled o tom jaký původ se uvažoval. Pouhá zmínka odkud jsou ostatní druhy stejného rodu by jistě byla zajímavá. Tedy jestli jsou tam nějaké společné areály.--Juandev (diskuse) 25. 12. 2014, 23:15 (CET)
- V tomto smyslu ano, to je v některé ze studií podrobně rozebráno. Doplním. Vojtěch Zavadil (diskuse) 27. 12. 2014, 16:17 (CET)
- Tak jde o to, že vy tam ten původ dost řešíte. Řešíte ve smyslu, že jste toho asi hodně na čet a máte přehled o tom jaký původ se uvažoval. Pouhá zmínka odkud jsou ostatní druhy stejného rodu by jistě byla zajímavá. Tedy jestli jsou tam nějaké společné areály.--Juandev (diskuse) 25. 12. 2014, 23:15 (CET)
- Oddíl Obsahové látky je dost složitý Osobně bych ho nechal, tak jak je. Výpis obsažených látek vždy složitý bude (názvy látek), ale většinou člověka zajímá pouze některá skupina a tu si najde. Byla by podle mě škoda to redukovat. --Hagar (diskuse) 23. 12. 2014, 10:09 (CET)
- Rozhodně jsem svou poznámkou nechtěl redukovat výpis obsažných látek. Jen se odvolávám na kritérium WPK, že DČ a NČ má být srozumitelný i pro neodborníka. Já si nemyslím, že by bylo něco špatného na výpisu. Prostý výpis to nijak nezesložiťuje - prostý výpis udává seznám látek, které nemusám znát, ale vím, že jsou to nějaké látky. Například druhé souvětí onoho odstavce: Ve vodivých pletivech pod povrchem listu je přítomen latex, jehož hlavní účinnou složkou jsou glykosidické deriváty hydroxyanthronu, zejména barbaloin neboli aloin (C-glykosid hydroxyanthronu) a hydroxyaloin se silně projímavým účinkem. Snažil jsem se zvýraznit to co může být pro laika problém. A jak vidno tak je toho docela dost. Co s tím? Pokusit se to přepsat a použít méně odborný všeobecný slovník, třeba stačí říct barbaloin a už nepsat " neboli aloin (C-glykosid hydroxyanthronu)" - tyto informace se už najdou v článku o barbaloinu.--Juandev (diskuse) 23. 12. 2014, 23:57 (CET)
- Připomínku beru, pokusím se to zjednodušit. Vojtěch Zavadil (diskuse) 24. 12. 2014, 01:55 (CET)
- Rozhodně jsem svou poznámkou nechtěl redukovat výpis obsažných látek. Jen se odvolávám na kritérium WPK, že DČ a NČ má být srozumitelný i pro neodborníka. Já si nemyslím, že by bylo něco špatného na výpisu. Prostý výpis to nijak nezesložiťuje - prostý výpis udává seznám látek, které nemusám znát, ale vím, že jsou to nějaké látky. Například druhé souvětí onoho odstavce: Ve vodivých pletivech pod povrchem listu je přítomen latex, jehož hlavní účinnou složkou jsou glykosidické deriváty hydroxyanthronu, zejména barbaloin neboli aloin (C-glykosid hydroxyanthronu) a hydroxyaloin se silně projímavým účinkem. Snažil jsem se zvýraznit to co může být pro laika problém. A jak vidno tak je toho docela dost. Co s tím? Pokusit se to přepsat a použít méně odborný všeobecný slovník, třeba stačí říct barbaloin a už nepsat " neboli aloin (C-glykosid hydroxyanthronu)" - tyto informace se už najdou v článku o barbaloinu.--Juandev (diskuse) 23. 12. 2014, 23:57 (CET)
- která legenda praví, že Odstraněno, nemám primární zdroj. Vojtěch Zavadil (diskuse) 31. 12. 2014, 23:47 (CET)
- proč je linkována barbadoská aloe a není linkována např. kapská?
- v Edinburgu kde?
- Tato tekutina přirozeně z listu vytéká při jeho odkrojení. - co to znamená odkrojení listu?
- sulfovaný polysacharid - konkrétní jméno? V.Z.: jedná se o celou skupinu látek, ve zdrojích nejsou konkrétně pojmenované, změnil jsem na množné číslo
- umístění obrázků moc neodpovídá
- Dominika - není ofiko název Dominikánská republika?
- Existuje Dominika i Dominikánská republika.--Vojtěch Dostál (diskuse) 23. 12. 2014, 10:36 (CET)
- V tomto případě se bezesporu jedná o Dominikánskou republiku. Vojtěch Zavadil (diskuse) 24. 12. 2014, 01:55 (CET)
- Existuje Dominika i Dominikánská republika.--Vojtěch Dostál (diskuse) 23. 12. 2014, 10:36 (CET)
- stejně tak bych obrat Jížní Afrika zaměnil oficiálním názvem JAR
- mnohostranné účinky této rostliny.[1] [2] [32] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] - možná bych sem spíše vložil kotvu na poznámky a tam ty studie uvedl
- Tady to tedy závisí na tom, jestli ty reference hovoří o tom, že se množí studie - pak asi není potřeba to tolikrát citovat anebo, jestli jsou toto příklady konkrétních studií. Pak bych to kvůli čitelnosti dal do poznámky.--Juandev (diskuse) 25. 12. 2014, 23:15 (CET)
- Smyslem je upozornit na to, že medicínských studií je v současné době již větší množství - ještě v relativně nedávné době se objevoval názor, že aloe žádné lékařsky prokázané účinky nemá. Vojtěch Zavadil (diskuse) 31. 12. 2014, 23:47 (CET)
- Ano, říkáte, že je smyslem to a to. Pozná to ale běžný čtenář, asi ne - stejně si bude muset droje otevřít. No to je ale jedno. Mě spíše v této připomínce šlo o "čitelnost, přístupnost". Stejně tak jako přístupnost může ničit hodně odkazů za sebou, tak bych to viděl i v tomto případě. Proto jsem se pídil po tom, jestli jsou to sekundární a terciární zdroje, anebo zdroje primární. Ale možná, když tedy píšete, že šlo o to upozonit - co to tam vložit jako poznámku. Přecijenom si nejsem jisté, jestli je sémanticky/slohově správné používat reference - v tomto smyslu "množství" referencí k ilustraci tvrzení. Tu informaci má nést text, nikoliv - eh jak to říct - nikoliv nějaké znaky.--Juandev (diskuse) 1. 1. 2015, 01:14 (CET)
- Tady to tedy závisí na tom, jestli ty reference hovoří o tom, že se množí studie - pak asi není potřeba to tolikrát citovat anebo, jestli jsou toto příklady konkrétních studií. Pak bych to kvůli čitelnosti dal do poznámky.--Juandev (diskuse) 25. 12. 2014, 23:15 (CET)
- nebo přídavek jiné aktivní substance - jak je to myšleno?
- všechny druhy bych uváděl česky a do závorky latinsky
- je tam opravdu hodně odborných termínů a slov cizího původu - pokud možno počeštit
- myslím si, že není vhodné část pěstování začínat tím jak se pěstuje v ČR. Uvedl bych, že se pěstuje buď na plantážích, nebo doma s tím, že tam kde podmínky nevyhovují se pěstuje jen jako pokojovka. Pak bych vysvětlil jak se pěstuje jako pokojovka a a jak na platáži - přecijen má být článek kosmopolitní.
- a jak konkrétně se dělá agrotechnika na plantáži aloe? třeba jak se sklízí? - zde pomůže YouTube.
--Juandev (diskuse) 21. 12. 2014, 16:44 (CET)
- Díky za recenzi, postupně to zapracuji, popřípadě přijdu s námitkami. Vojtěch Zavadil (diskuse) 21. 12. 2014, 21:34 (CET)
Další připomínky
editovatPěkně zpracováno. Ještě bych měl nějaké připomínky:
- myslím si, že v sekci obsahové látky není potřeba míti galerii s obrázky. Článek je o rostlině, nikoliv o chemikáliích. Čili ilustrace článku o rostlině 4mi obrázky grafického uspořádání chemických látek mi přijde nadbytečná
- Název Pěstování v ČR. Proč jste nepřistoupil na můj návrh brát to více kosmopolitně?
- myslím si, že to komerční pěstování by se dalo ještě lépe propracovat. Nemusí se to nějak zvětšovat co do objemu textu, ale můžete to obsahovat o trochu více informací a dát ucelený obraz o Agrotechnice Aloe. Kdyžtak navrhnu nějakou strukuturu, podle které by se to mohlo řídit.--Juandev (diskuse) 7. 1. 2015, 23:30 (CET)
- Že vy proti té chemii něco máte...! :-) Sekci pěstování jsem přepracoval, některé informace ale nemohu dohledat, např. jestli se sází ručně nebo jak. Mám ještě v plánu předělat sekci Obsahové látky a celé si to po sobě přečíst. Vojtěch Zavadil (diskuse) 9. 1. 2015, 22:14 (CET)
- Ano, mám. Pořád mě ve škole otravovala.
- Jinak přemýšlím, že bych osobně zasáhl do té sekce o agrotechnice. Článek je hezky sepsán ve smyslu popisu rostliny a jejího využítí v lékařství. Bez vypěstování rostliny by, ale používat v lékařství nic nešlo. Proto si myslím, že by tato sekce měla být stejně významná/rozsáhla jako ostatní (včetně stanoviště - což jení v tomto případě uvedeno ve ekologických interakcích, prototože je známa pouze z kultury). Stejně tak bude jistě vedena nějaká statistika produkce (čili ekonomický význam).
- Takže jsem shlédl nějaká videa na YouTube abych si udělal obrázek o tom, jak se provádí agrotechnika. Teď bych si prošel nějakou literaturu a zkusil to přepsat. Viděl bych to na následující strukturu: stanoviště (ekologické nároky) - životní cyklus/způsoby pěstování (kbelík x na plantáži (ruční/mechanizovaný) - příprava plantáže - sázení - přihnojování/pletí/ochrana proti škůdcům/zavlažování/"oddělování výhonů a jejich příprava k vysazení" - sklizeň - likvidace pantáže/rotace. Dále postskizňové operace: získání gelu a šťávy. Plus eknomika - kolik která země vyprodukuje, jaký je světový obchod s produkty (a možná nějaké příklady produktů?).
- Co vy na to?--Juandev (diskuse) 10. 1. 2015, 13:07 (CET)
- Jsem jednoznačně pro, v této oblasti mi schází invence. Vojtěch Zavadil (diskuse) 10. 1. 2015, 14:12 (CET)
Videa
editovatDovolím si sem nandat několik videí, která ukazují agrotechniku a zpracování aloe:
- Indická loupačka listů
- Další porcovačka listů
- Vnitřnosti toho stroje
- Vysvětlení extrakce
- Produkce gelu
- Ruční extrakce gelu
- Rozsazovaní kořenáčku a uříznutí kořenů
- A jak to dopadne
- Porcování aloe
- Jak aloe stárne
- Plantáž aloe v Anadaluzii
- Polomechanizovaná sklizeň
- Ruční ošetření platáže 0
- Mechanizovaná plantáž 1
- Mechanizovaná plantáž 2 + ošetření odnoží
- Kapková závlaha plantáže 3
- Agrotechnika, kombinace s jinými plodinami
- Druhá část
- Ve Španělsku pod pařníkem
- Brazilská velkoplantáž
- A produkce na velkoplantáži
- Ruční okopávání
- Použití včetně požírání
Poznámky od Faskala
editovatMoc hezký článek! Velice čtivě psaný a přitom obsažný. Rád jej uvidím mezi nejlepšími články. I když nejsem zapsaný mezi recenzenty, přidám pár svých poznámek. (Poznámky jsou aktuální k verzi)
- "Pojem Aloe vera má také jiný a historicky starší lékárnický význam, neboť se jím označuje surovina (droga) či léčivá složka, která ovšem nemusí pocházet přímo z druhu aloe pravá." zdroj? Převzato ze starší verze článku, nemohu k tomu nic dohledat, prozatím odstraněno. Vojtěch Zavadil (diskuse) 27. 12. 2014, 16:17 (CET)
- "Květy vyrůstají v přímém, 60 až 90 cm vysokém, hroznovitém květenství." vs výška rostliny až 60 cm
- výskyt latexu je uveden v: "kanálky s latexem", "v mléčnicích" a "ve vodivých pletivech", je to všechno správně? (hlavně to poslední)
- "podíl kyselé nerozpustné pryskyřice" - tj. nerozpustné ve vodě? V latexu je jako nějaká emulze nebo na něco navázaná?
- v sekci složení může být klidně víc linků, neřekl bych, že bude vadit, když budou červeně.
- "Jsou vytvořeny z několika až několika tisíc cukerných jednotek." Šlo by to nějak přepsat/spojit s předchozí větou a zjednodušit?
- přehled obsahových látek:
- Zamítnuto. ester kyseliny skořicové - jaký ester přesně? Uvádí se v mnoha zdrojích, bez výjimky však pouze jako ester of cinnamic acid. Nemohu blíže specifikovat.Vojtěch Zavadil (diskuse) 25. 12. 2014, 20:47 (CET)
- má smysl vypisovat enzymy?
- arginin je semiesenciální, histidin je esenciální
- jaterní aloe - je tam vhodné dávat link na játra? V této větě není jasné, co jsou jiné druhy aloe a co aloe vera z různých zemí. To "jaterní" je možná synonymum a. vera (http://www.swsbm.com/ManualsOther/Culbrth1.pdf a jinde). V tomto případě se jedná pouze o obchodní názvy pryskyřice z aloe z různých míst; upraveno. Vojtěch Zavadil (diskuse) 25. 12. 2014, 20:47 (CET)
- V Písni Šalamounově se nepíše o stromech aloe, ale je řazená mezi kořením, v Žalmech je v odkázané verzi bible aloe v 45:9 a ne v 45:8. Máte pravdu, přehlédl jsem středník a celou pasáž jsem si vyložil jinak.
- v "gel z aloe" se vymražením myslí Lyofilizace? Bezpochyby ano, díky.
- Sekce komerční produkty: "V roce 1994 byla aloe pravá uzákoněna ve Spojených státech jako volně prodejný potravinový doplněk." Asi bych zmínil, že je to složitější, napříkad pro laxativní přípravdy bylo v roce 2002 zrušeno zařazení do "generally recognized as safe", protože jsou potřeba další data (http://www.fda.gov/ohrms/dockets/98fr/050902a.htm). V poslední sekci je to rozebráno dobře.Ze sekce Komerční produkty odebráno a lehce doplněno v sekci Legislativa, kamž to patří. Vojtěch Zavadil (diskuse) 1. 1. 2015, 10:39 (CET)
- Existují taky studie o karcinogenitě na potkanech (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/?term=22968693), dávám na zvážení k připojení k referenci 51. Pozdější vývoj neznám, držel bych se zdrojů zmíněných později v sekci "legislativa".
- v literatuře se rozlišuje colorized a decolorized gel a vypadá to důležité pro tuto problematiku - Má cenu to zmiňovat ve článku? Ve článku se píše: "bezbarvý gel, tedy nekontaminovaný šťávou z povrchových částí listu.", přijde mi, že použitá reference (28b) mluví o chemickém vychytání těch barevných antrachinonů.
- Tato reference taky zmiňuje "poison ivy", ta má více synonym (podle naší wiki jedovatec/škumpa kořenující/jedovatá), mezi "škumpami" jsou možná i nejedovaté druhy, nedokážu posoudit, jestli je to v tomto stavu přesné. Máte pravdu, ve zdrojích je poison ivy (Toxicodendron radicans), zobecnil jsem to na všechny škumpy. Škumpa obecná (a příbuzné druhy) obsahuje podobné látky jako jedovatec, jen v podstatně menším množství, proto předpokládám že aloe funguje i na ni. Bez zdroje to ale neobhájím.
- zajímavý zdroj: https://www.niehs.nih.gov/health/materials/aloe_vera_508.pdf tvrdí, že za podezření na rakovinotvorné účinky jsou zodpovědné antrachinony. "The difference between decolorized and non-decolorized whole leaf extracts is mostly in how the leaf is processed or filtered. In many cases, manufacturers of oral products containing Aloe vera use a charcoal filtration process to decolorize and remove some of the components from the leaf, including anthraquinones." U komerčních přípravků je to vlastně "odbarvený gel" :-) + přidáno do odkazů.Vojtěch Zavadil (diskuse) 1. 1. 2015, 10:39 (CET)
- v literatuře se rozlišuje colorized a decolorized gel a vypadá to důležité pro tuto problematiku - Má cenu to zmiňovat ve článku? Ve článku se píše: "bezbarvý gel, tedy nekontaminovaný šťávou z povrchových částí listu.", přijde mi, že použitá reference (28b) mluví o chemickém vychytání těch barevných antrachinonů.
- "Jako další látka s prokazatelně protizánětlivým účinkem byl identifikován také nejhojněji zde zastoupený cukr, manóza-6-fosfát" Možná by bylo vhodné upřesnit, že M6P není nejhojnější v Aloe, ale v gelu.
- reference k "Gel z aloe vykazuje ochranné působení na trávicí systém" vede na review, kde to tvrzení nemůžu najít
- je reference 41(b) správná? Náhodně jsem se na pár díval a tahle mi nesedí. U některých referencí není zmíněno, že jsou to studie na zvířatech a ne na lidech, dá se to ale asi ignorovat. Reference se týkala zmínky o antioxidačních účincích, přemístěno.Vojtěch Zavadil (diskuse) 27. 12. 2014, 16:17 (CET)
- Mezi zdroji pro lékařské využití jsou velmi často primární zdroje, které (paradoxně) pro wikipedii nejsou optimální. Dal bych na zvážení navíc pár review, která tady nejsou zmíněná:
- cochrane (2012) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22336851 - analýza několika použití na spáleniny, aloe jim nefungovala
- (2011) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23572784 - zevrubný popis zpracování aloe, kdyby tady někomu chyběl
- http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25233608 (2014) a http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24707862 (2014), první o acemananu, druhý o aloe-emodinu; nemám k nim ale přístup
Tak ať to jde od ruky!--Faskal (diskuse) 24. 12. 2014, 22:54 (CET)
- Děkuji za podrobnou recenzi a erudované připomínky, postupně je zapracuji. Vojtěch Zavadil (diskuse) 25. 12. 2014, 20:47 (CET)
NČ
editovatTak co z toho udělat NČ. Na mě se neohlížejte a jděte do toho.--Juandev (diskuse) 21. 9. 2015, 09:35 (CEST)
- @Vojtěch Zavadil: Ano, do toho, tento článek si zlato jistě zaslouží. --OJJ, Diskuse 19. 7. 2016, 17:27 (CEST)
- Článek byl nově přihlášen k recenzi na NČ, ale domnívám se, že by bylo lépe ho rovnou nominovat. Důkladnými recenzemi už prošel (viz výše) a na NČ kvalitou určitě má, zbylé připomínky se odladí v diskusní fázi nominace.--Borzywoy (diskuse) 9. 2. 2019, 08:12 (CET)
- @Vojtěch Zavadil: Také bych podal přímo WP:NNČ. Za mě bych nicméně do článku k systematice doplnil evoluci, fylogenezi. OJJ, Diskuse 9. 2. 2019, 09:25 (CET)
- @OJJ: Tak jo, ještě se podívám na tu fylogenetiku a pak to podám. Vojtěch Zavadil (diskuse) 10. 2. 2019, 21:08 (CET)
- @Vojtěch Zavadil: Také bych podal přímo WP:NNČ. Za mě bych nicméně do článku k systematice doplnil evoluci, fylogenezi. OJJ, Diskuse 9. 2. 2019, 09:25 (CET)
- Článek byl nově přihlášen k recenzi na NČ, ale domnívám se, že by bylo lépe ho rovnou nominovat. Důkladnými recenzemi už prošel (viz výše) a na NČ kvalitou určitě má, zbylé připomínky se odladí v diskusní fázi nominace.--Borzywoy (diskuse) 9. 2. 2019, 08:12 (CET)