Wikipedie:Žádost o komentář/Zdrojování informací v úvodu článku
Tato stránka obsahuje archiv žádosti o komentář; už ji prosím needitujte.
Žádost o komentář skončila výsledkem:
Průzkum názorů proběhl, viz #Cíle naplněny?. Shrnutí tří hlavních názorových proudů je v sekci #Výstup. --27. 4. 2015, 15:14 (CEST), Utar (diskuse) Snaha o nalezení konsenzu ohledně zdrojování informací v úvodu článku
Požádal: Vojtěch Zavadil (diskuse) 31. 12. 2014, 23:13 (CET)[odpovědět]
Obsah
V recenzním řízení u článku Aloe pravá (směřuje k NČ) se v diskuzi objevila neshoda dvou recenzentů ohledně toho, jestli je žádoucí zdrojovat přidáním referencí informace uvedené v úvodu článku. Jedná se o případ, kdy jsou všechny informace v úvodu uvedené i v samotném článku, kde jsou odpovídajícím způsobem ozdrojovány. Otázkou tedy je, jestli je přínosné a žádoucí přidávat tytéž reference i do úvodu. Ač kolem toho nehoří žádné vášně a nejedná se o nijak zásadní problém, rád bych komunitu požádal o vyjádření názoru, zda je zdrojování úvodu vhodné či nikoliv a jaká jsou pro a proti. Vojtěch Zavadil (diskuse) 31. 12. 2014, 23:13 (CET)[odpovědět]
Vojtěch Zavadil
editovatPodle mého mínění má smysl v úvodu zdrojovat přesné (např. číselné) údaje, a pak údaje kontroverzní či zpochybnitelné. Předejde se tím zbytečné diskuzi a zbytečnému přidávání šablony {{Doplňte zdroj}} (např. zde). Ostatní údaje pak zdrojovat pouze v případě, že nejsou dostatečně ozdrojovány v textu článku. Vojtěch Zavadil (diskuse) 31. 12. 2014, 23:13 (CET)[odpovědět]
- A proč takováto selekce. Je snad funkce referencí předcházet diskusím?--Juandev (diskuse) 2. 1. 2015, 09:06 (CET)[odpovědět]
- Vycházím ze zkušeností se spornými případy, ve kterých je podle mého názoru zdrojování přínosné. Např. se mi stalo, že jsem opravoval nějaký název či synonymum v úvodu článku a místo zdlouhavého zdůvodňování změny v diskuzi jsem tam prostě přidal referenci (podobně i v taxoboxech). Celkově se kloním k názoru úvody nezdrojovat, nechat však prostor pro případy kdy je to v kontextu tvorby článku přínosné. Když tak o tom přemýšlím, většina (IMHO) užitečných referencí v úvodu slouží spíše k ochraně informací před zpochybněním a k předejití zbytečným diskuzím, než že by měly primární přínos pro čtenáře. Takže ano, z praktického hlediska je funkcí referencí i předcházet diskuzím. Jistě taková situace nenastává často. Kdo ale někdy editoval sporná témata, určitě ví, o čem je řeč. Vojtěch Zavadil (diskuse) 3. 1. 2015, 11:18 (CET)[odpovědět]
- Aha.--Juandev (diskuse) 5. 1. 2015, 11:01 (CET)[odpovědět]
Juandev
editovatPodle mého názoru je úvod článku text jako každý jiný a tudíž by se zde mělo aplikovat závazné pravidlo Wikipedie:Ověřitelnost. Je úplně jedno, jestli se pak ta informace opakuje v textu je tam znovu refována.
Rozumím sice argumentům protistrany, že úvod je shrnutím následujícího článku. Už ale nerozumím argumentaci, že tedy se úvod refovat nemusí, když je refováno dále v článku. Trochu se to blíží odborným vědeckým článkům, kde se úvody a závěry (a potažmo další sekce) nerefují. Nicméně mezi odbornými články a články na Wikipedii je velký rozdíl. Pro mne je pravidlo zdrojovat vše dobré. Cílový stav Wikipedie je mít miliony článku ve vynikající kvalit - tzn. vše odzdrojováno. Články na Wikipedii vznikají tak, že si člověk nastuduje dostupné zdroje a pak vytvoří vlasntí text na základě těchto zdrojů. Pokud zdroje neexistují, nemůže člověk přinášet vlastní POV - Wikipedie má smůlu. Někdy se hovoří o hodnocení zdrojů - to by ale nemělo nastávat. Jde o to podat informaci objektivně a nechat čtenáře hodnotit jak obsah tak zdroje. Nechť ať se hodnotí jen z pohledu pravidel, která tu k tomu máme. Jistý problém nastává, když existuje málo zdrojů, nebo jen zdroj s určitým tendenčním směrem.
Praktickou výhodu zdrojování úvodu vidím v tom, že digitální svět a licence Wikipedie umožňuje svobodné nakládání s obsahem Wikipedie. Je možno přebírat, dále šířit a kolážovat pouze úvody. Jakou má hodnutu úvod+refovaný text a jakou nerefovaný úvod. Jistě má nerefovaný úvod bez dalšího textu nižší hodnotu, než když je to tady na Wikipedii.
Další praktickou výhodu vidím i v tom, že čtenáři mohou číst jen úvody (protože u dobrých článků jsou úvody dobré). Pokud si ale chtějí nějakou informaci z úvodu ověřit mají smůlu. Respetive musí objetovat čas a úsilí najít tu samou informaci níže v textu a k ní příslušnou referenci. A co když ten čas nemají? Tak mají prostě smůlu - ověřit si to nemohou.--Juandev (diskuse) 1. 1. 2015, 01:30 (CET)[odpovědět]
Silesianus
editovatOsobně nevidím problém v tom, aby nemohla být v úvodu reference na to, co už bylo ozdrojováno jinde. Koneckonců od toho taky máme parametr name v refovacím tagu. --Silesianus (diskuse) 1. 1. 2015, 09:49 (CET)[odpovědět]
Obecně považuji za mnohem horší problém přidávání nezlomitelných (nebo jak se tomu říká) mezer do kódu stránky, která prakticky výrazně zhoršuje přehlednost kódu, a to jenom kvůli tomu, abychom nedejbože náhodou neměli „a“ na konci řádku. A to je prosím nutné kritérium pro každý NČ. --Silesianus (diskuse) 4. 1. 2015, 18:19 (CET)[odpovědět]
- Tak ten kdo používá VisualEditor, ten tento problém nemá. Zkuste to!--Juandev (diskuse) 5. 1. 2015, 11:03 (CET)[odpovědět]
- Zkusil jsem, opustil jsem. --Silesianus (diskuse) 5. 1. 2015, 11:04 (CET)[odpovědět]
- Ale ano, mě ta zaplácanost kódu také obtěžuje. Proto se mi právě hodně ulevilo s VE, i když některé věci stále neumí. To je ale otázka času. Možná by díky rozvoji VE a přidružených nástrojů mohlo vzniknout řešení tohoto problému – třeba, že by nějaký parser správně dělal konce řádků a tak by jsme to nemuseli dávat do kodu. Ač mne to také obtěžuje, tak jsem pro to, aby prostě NČ byly ve všech ohledech správně.--Juandev (diskuse) 5. 1. 2015, 11:22 (CET)[odpovědět]
Packa
editovatRefy trochu snižují čitelnost. Kolegům, kteří často používají vědecké články (anebo vlastně i autorům wiki), to už tak nepřijde, ale mezi čtenáři wiki výrazně převažují ti, kteří s nimi nemají větší zkušenosti. Úvod je zrovna jedna z částí článku, která by měla dobře čitelná. Je to "výkladní skříň" článku, podle které se člověk rozhoduje, jestli bude číst dál nebo ne. Takže pokud shrnuje informace orefované jinde, v úvodu se už refovat nemusí. Z dalšího textu však musí být jasné, že refování se vztahuje k informaci, která je i v úvodu. Při současném způsobu refování, kdy mnozí (často pravda i já) uvedou ref jen jednou na začátku odstavce, to tak nemusí být.
Z důvodů čitelnosti bych se tedy přimlouval z neferování informací, které jsou jasně orefované dál. --Packa (diskuse) 1. 1. 2015, 12:59 (CET)[odpovědět]
- Čili já tu vidím dva argumenty:
- refy snižují čitelnost
- funkce úvodu je reklamě-motivační
- Já si tedy myslím, že tvůj názor je subjektivní a moc se mi nechce věřit tomu, že většina čtenářů by fungovala způsobem, jaký popisuješ. Tedy že si přečtou úvod a na základě toho se rozhodnou, jestli budou číst dál. Trochu mi to připomíná snahu udělat co nejatraktivnější přebal knihy (=úvod článku), aby si ji čtenář koupil a přečetl. Podle mého názoru se tak dít může, ale bude to minimální procento čtenářů Wikipedie. Hlavní fcí wp je encyklopedie a tak si myslím že je chápána. Tudíž většina čtenářů bude číst článek dokud nenajde odpověď na svou otázku (a úvod v této snaze nebude hrát žádnou roli).--Juandev (diskuse) 2. 1. 2015, 09:13 (CET)[odpovědět]
- Juane, promiň, asi jsem dost nezdůraznil, že ta "výstavní skříň" je jeden u důvodů, ne hlavní. Budeš mít asi pravdu, že většina lidí čte úvod z jiného důvodu (pokud ho vůbec čte :-) --Packa (diskuse) 2. 1. 2015, 12:42 (CET)[odpovědět]
- Tak většina lidí hlavně neví, že je to "úvod" - není to tam napsáno. A většinou jsou ty tzv. úvody, tak špatné, že se stejně čte dál, než se narazí na patřičnou ifnormaci.
- A co je tedy tím hlavním důvodem?--Juandev (diskuse) 2. 1. 2015, 13:26 (CET)[odpovědět]
- Ano, ale pokud jsou úvody špatné, pak je otázka, zda refovat i v nich, celkem podružná. Tady se bavíme o dobrých a výborných úvodech.
- Hlavním důvodem je, že tam článek začíná, čili většina lidí tam taky začíná číst. --Packa (diskuse) 3. 1. 2015, 03:43 (CET)[odpovědět]
David Beneš
editovatJsem určitě proti refování.
Úvod, podobně jako třeba velká část seznamů([1]), sám nepřináší informace z vnějších zdrojů, nýbrž jen shrnuje obsah samotné Wikipedie. Takže nejen že refování je tu zbytečné (refováno je jinde, totiž v samotném článku; pro úvod je referencí vlastně právě ten článek) a ztěžuje to orientaci, ale v první řadě to leckdy ani není dost dobře technicky možné: jediná věta úvodu může shrnovat informace z mnoha odstavců článku a tedy z mnoha mnoha desítek zdrojů dohromady (aniž by bylo možné nějakou část z toho kvanta zdrojů vynechat bez porušení "řádného ozdrojování" obsahu takové věty).
Ale asi by se snesla třeba povinnost refovat "nejkritičtější" informace, jak to píše Vojtěch Zavadil. --David Beneš (diskuse) 1. 1. 2015, 18:19 (CET)[odpovědět]
- Tak u těch seznamů bych si nebyl tak jistý. To co shrnuje informace z Wikipedie formou seznamu je Kategorie. Seznamy se dají také refovat a řada z nich obsahuje informace o věcech, který svůj článek na Wikipedii nemají.--Juandev (diskuse) 2. 1. 2015, 12:43 (CET)[odpovědět]
- Jistě, děkuju, to je jasná věc. Proto jsem právě napsal "velká část seznamů" (tj. že zdaleka ne všechny).--David Beneš (diskuse) 2. 1. 2015, 12:53 (CET)[odpovědět]
Faskal
editovatJsem pro uvádění referencí, ale úvod má být psán co nejjednodušeji → vyžadovat minimum referencí.
Úvod je text jako každý jiný a kontroverzní argument vyžaduje reference, ať je kdekoli ve článku. Myslím, že úvod by neměla být výjimka proto, že se tělo článku může měnit bez toho, aby to bylo reflektováno v úvodu, a informace, která byla do úvodu umístěná s tím, že "reference je někde hlouběji", může svou referenci ztratit, nebo se změní její kontext a výsledné vyznění. Navíc to rozvolňuje "citační morálku".
Spíš bych řekl, že v úvodu by měly být informace obecné a jednoduché, tedy často nekontroverzní a citaci nevyžadující – většinou až při hlubším rozboru problému se narazí na fakt, který je nutné doložit. Pokud se ale takový fakt objeví už v úvodu, je potřeba jej dodat. Jinými slovy – úvod by měl být psán tak, aby jej pochopil i neodborník, a tím, že se napíše jednoduchým způsobem, zmizí potřeba zdrojovat jednotlivá tvrzení, protože většina z nich bude natolik vágní, že nebude potřeba doložit jejich pravdu odbornou literaturou. Pokud se tam ale nějaká taková informace objeví, ozdrojovat.--Faskal (diskuse) 1. 1. 2015, 18:51 (CET)[odpovědět]
Rosičák
editovatJsem pro refování (faktických) důležitých údajů v úvodu, pokud nejsou dále podrobněji zpracovány. Myslím, že ozdrojování ozdrojovaných informací uvedených dále v článku je nadbytečné. Pochybovačům ale nikdo nebrání požadovat dozdrojování informací.--Rosičák (diskuse) 1. 1. 2015, 18:59 (CET)[odpovědět]
David Kennedy
editovatJá osobně se přikláním k názoru, že by se v úvodu obecně zdrojovat nemělo – pokud jsou tytéž informace ozdrojovány v samotném textu. (ALE) Pokud hodláme do úvodu uvést nějakou informaci, u které cítíme, že je jakkoli kontroverzní či velice specifická, tak bych tam tu referenci prostě práskl. --David Kennedy (diskuse) 1. 1. 2015, 19:10 (CET)[odpovědět]
Bazi
editovatK čemu slouží úvod: „Ideální zvláště u podrobnějších článků jsou dva až tři odstavce pojaté jako krátké (cca do 700 znaků) shrnutí celého článku.“ Možná to nemusí být nezlomným pravidlem, ale ale předpokládám, že v úvodu se dozvím stručně shrnuté informace, které jsou podrobněji dále v článku rozepsané (a zdrojované). Pokud se v úvodu vyskytne nějaká informace nebo tvrzení, které v dalším textu nemá oporu, pak nechť je samozřejmě zdrojováno v úvodu. (Podobně to je s infoboxem: Informace v něm obsažené není IMHO nutno zdrojovat, jsou-li už obsažené v textu článku. Pokud ale v článku nejsou, zaslouží si referenci v infoboxu.)
Pokud je tam informace, která se dále opakuje a je zdrojovaná, tak bych upřednostnil, aby se v úvodu znovu zdrojovat nemusela, protože má-li být úvod stručným shrnutím, dalo by se čekat, že kdybychom zdrojovali všechny takto zhuštěné informace, stal by se úvod nejhustěji refovanou částí textu, což je docela odrazující (pro čtenáře) a otravné (pro editory). Navíc pokud mají být plné reference uváděny u prvního výskytu a dál už jen opakovány formou „name“, tak i ve wikikódu by byl úvod nejzaplácanější částí textu.
Jsem tedy toho názoru, že informace dále v textu uvedené (a zdrojované) není nutno v úvodu zdrojovat. Jako určitou vstřícnost, kterou naznačil zakladatel ŽoKu, bych chápal možnost zopakovat referenci týkající se kontroverzního tvrzení. Ale jen jako možnost, ne povinnost. --Bazi (diskuse) 2. 1. 2015, 12:19 (CET)[odpovědět]
- U těch sporných věcí se myslí jako sporné věci v článcích, kde dochází stále k hádkám?--Juandev (diskuse) 3. 1. 2015, 07:02 (CET)[odpovědět]
- Mám na mysli třeba takové informace, které by např. z článků o žijících lidech měly být bez dostatečného zdrojování odstraňovány. --Bazi (diskuse) 3. 1. 2015, 10:43 (CET)[odpovědět]
Faigl.ladislav
editovatÚvod má být shrnutím článku, a měl by tedy obsahovat informace v článku obsažené. Shrnuté informace již jsou na příslušných místech v textu refované (v ideálním případě, což by DČ a NČ měly být), a pokládám proto za redundantní, aby se refovaly v úvodu znovu. Stejná situace se týká infoboxů. Z logiky věci ani v jednom případě nemůže jít o porušení WP:Ověřitelnost, neb příslušné informace jsou v článku ověřitelné věrohodným zdrojem. Smysl tvých argumentů, Juane, mi v některých ohledech uniká. Kupříkladu: že nerefovaný text má pro někoho, kdo by ho chtěl na základě svobodné licence využít, nižší cenu, než refovaný. O co nejvyšší kvalitu článku snad usilujeme kvůli Wikipedii jako takové, a ne kvůli tomu, jestli si někdo chce nebo nechce její obsah přebírat. Nejoriginálnější je ale bezesporu poslední argument, a totiž, že nerefovaný úvod může přivodit trable někomu, kdo nemá čas si pročíst víc, než jen ten samotný úvod, a nestíhá si tak v něm obsaženou informaci ověřit, protože k ní nemá ref přímo pod nosem. Abych to tedy shrnul: jsem proti refování v úvodu článku, i když jako všude samozřejmě existují výjimky. --Faigl.ladislav slovačiny 2. 1. 2015, 14:48 (CET)[odpovědět]
- Tak to je diskutabilní, jestli usilujeme o co nejvyšší kvalitu kvůli Wikipedii Láďo. Spíše bych se zde řídil obecnými slogany, jako všechny informace pro všechny. Tzn. že NČ má obsahovat všechny informace. A pro všechny se zajišťuje tím, pod jakou je to licencí. Wikipedie je jen prostředek - tedy vhodné uložiště a pracoviště.--Juandev (diskuse) 5. 1. 2015, 11:26 (CET)[odpovědět]
Jiekeren
editovatNavrhuji řídit se zdravým rozumem v závislosti na konkrétním případu a zbytečně nezobecňovat. Opakované uvedení reference obecně ničemu neškodí, a jak píše Juandev, čtenáři může ušetřit trochu času, pokud nemusí reference k údajům v úvodu dohledávat jinde v článku. Na druhou stranu nemám problém s tím, pokud někdo zdroj v úvodu neuvede s odůvodněním, že už je tento údaj ozdrojován jinde v textu.--Jiekeren (diskuse) 2. 1. 2015, 15:19 (CET)[odpovědět]
- Jistě nepředpokládáš, že bude někde v úvodu poznámka ve stylu „Jednotlivé reference hledejte v textu.“ Tohle není třeba odůvodňovat, to je přece samozřejmé. --Faigl.ladislav slovačiny 2. 1. 2015, 16:30 (CET)[odpovědět]
- To jistě nepředpokládám, ani nevím, jak z mého příspěvku vyplývá, že bych to mohl předpokládat. Uvedl jsem jen jednu možnou výhodu opakované reference.--Jiekeren (diskuse) 2. 1. 2015, 16:38 (CET)[odpovědět]
- Už to asi vidím, poslední věta :) Odůvodněním pochopitelně nemyslím poznámku v textu, je to samozřejmě jen argument, pomocí kterého se uživatel může v případě potřeby obhájit třeba v diskusi.--Jiekeren (diskuse) 2. 1. 2015, 16:43 (CET)[odpovědět]
Vojtěch Dostál
editovatPřikláním se spíše k názoru, že referencovat je v úvodu vhodné jen tvrzení velmi rozporná či tvrzení, která nejsou dále v textu ozdrojována. Nemám na to silný názor, asi se shodneme, že tato drobnost není téma na flame war, ale jsem rád, že se dozvíme názor komunity, protože se tato otázka v Nominacích na nejlepší články objevuje poměrně často. --Vojtěch Dostál (diskuse) 2. 1. 2015, 22:41 (CET)[odpovědět]
Kacir
editovatUž to zde opakovaně zaznělo – obecně vzato –, nezdrojovat. Úvod je shrnutím, tedy informace by měly být rozvedeny a zdrojovány níže v článku.
Jistě, zejména u kratších hesel může úvod obsahovat nezjevnou informaci, která se už níže neobjeví, pak logicky refovat. Druhá výjimka, která mě napadá, je datum a místo narození/úmrtí, opět za předpokladu že taková informace není níže.
P.S. Pro zajímavost odkazuji na anglický manuál WP:LEADCITE, ke zdrojování úvodní sekce.--Kacir 2. 1. 2015, 23:01 (CET)[odpovědět]
Jann
editovatZ hlediska referencování má článek má tři základní části: vlastní text, úvod a infobox. Klíčové informace jsou tedy v kvalitních článcích uvedeny třikrát. Ale trojnásobné uvádění referencí mi přijde už přehnané. Když už, tak dvakrát - v textu a infoboxu.
Přikláním se proto k neopakování referencí v úvodu. Ověřitelnost tím nenarušujeme, neboť informace nemusí být ozdrojovaná při každém výskytu. Informace neuvedené a nereferencované v textu a/nebo infoboxu, a také sporné by však ref mít měly.
Co se týče přebírání textu, pokud jsem na internetu viděl převzaté části článků, tak obvykle z referencí zůstala jen odkazová čísla v hranatých závorkách rušící při čtení.
Správné názory: Bazi, Faigl.ladislav, Vojtěch Dostál, Kacir. --Jann (diskuse) 3. 1. 2015, 20:37 (CET)[odpovědět]
Týnajger
editovatInformace, které jsou uvedeny a orefovány dále v článku, se v úvodu refovat nemají. Je to zbytečné a nehezké. --Týnajger (diskuse) 4. 1. 2015, 08:37 (CET)[odpovědět]
Okino
editovatNevím, jestli se tu dokážeme sejít na nějakém konsensu, protože se tu objevují dobré argumenty pro i proti. Celkem nepochybně je úvod bez referencí hezčí a lépe se čte. Kdo chce, najde si referenci v článku. To jsou dobré argumenty proti refování v úvodu. Ale byť jsem přišel do téhle diskuse s tím, že se přidám na stranu těch, kdo refovat v úvodu nechtějí, našel jsem tu argumenty, které mne přesvědčily, že odcházím s opačným názorem.
Ty důvody pro refování v úvodu, které jsem tu našel a které považuji za podstatné, jsou:
- Utužování refovací morálky. Pravidlo Wikipedie:Ověřitelnost, jeden ze základních stavebních kamenů celé věrohodnosti Wikipedie, pořád příliš mnoho wikipedistů považuje za luxus. A to je – nebojím se to napsat – ostuda. Dokud se to nezmění, je třeba refovat a refovat, trvat na tom a trvat na tom.
- Dotaz na ověření. Jak tu dokonce Rosičák výslovně napsal (a jiní si to téměř jistě myslí), každý pochybovač může vložit dotaz na ověření. Jak to bude fungovat? V lepším případě ho někdo smaže, ve shrnutí vysvětlí, kde je zdroj, a pochybovač si to přečte. V horším případě začne revertovat nebo se rozběhne diskuse v diskusi. V každém případě se ale pak může objevit další pochybovač a celý kolotoč začne nanovo.
- Vývoj článku. Ano, články se vyvíjejí a úvodů se to týkat nemusí (a naopak). Je tu možné najít články, které obsahují rozpory mezi úvodem a textem. V takové situaci se článek může dostat do přímého rozporu s WP:OV.
- Přebírání článků: Ano, přebírání úvodů článků je sice téměř marginální důvod, ale do mozaiky zapadá rovněž.
Nakonec se tedy přikláním k tomu, že nezjevná fakta konkrétní povahy (zpravidla třeba číselné údaje) a fakta kontroverzní by se měla v úvodu refovat. Kolik referencí v úvodu má být - to už je spíš otázka na to, kolik referencí má být i v samotném článku. Já sám patřím mezi ty, kteří refují opravdu hodně, ale také ne úplně každou větu a každé slovo v ní. Takže ani sám na to neumím dát jasnou odpověď kromě nějakého vnitřního citu.
A dovětek k infoboxům: Nezdrojování údajů v infoboxech považuji za obzvlášť nepovedené. Zatímco si dovedu představit, že není mnoho lidí, kteří si jdou do článku přečíst jeho úvod, poměrně často chodím do článku přečíst si infobox, jelikož oproti i tomu nejlepšímu úvodu je velmi přehledný. A hledat, kde je k informaci v přehledném infoboxu ukrytý zdroj v nepřehledném článku, to už ty infoboxy můžeme rovnou zrušit. O tom, že rozpory mezi infoboxy a článkem jsou ještě častější, než mezi úvodem a článkem, jsem si prakticky jist. --Okino (diskuse) 4. 1. 2015, 18:11 (CET)[odpovědět]
- Vyčítám tady z toho dobrou připomínku. U DČ a NČ se dá mluvit o úvodu a většina z diskutujících asi myslí takovou podobu úvodu, ale mnohdy je celý článek úvodem a nebo úvod úvodem vůbec není, protože článek neshrnuje. Když by se tedy takové články orefovali, tak se orefuje vše a to vše možná v přerodu v kvalitní článek zústane součástí úvodu, který tak bude orefovaný. Čili asi by to chtělo rovnou říct o úvodech nikoli o tom co jako úvod graficky vypadá.--Juandev (diskuse) 5. 1. 2015, 12:06 (CET)[odpovědět]
RPekař
editovatRovněž se domnívám, že údaje v úvodu není třeba opatřovat referencemi, pokud jsou táž tvrzení refována dále v textu. Mimochodem úvod často sestává z obecných tvrzení, která jsou shrnutím podrobných tvrzení v článku, a pak zdroj dokládající přímo takové obecné tvrzení ani nemusí být k dispozici. (To je to, co označuje kolega Faskal jako "obecná", "jednoduchá", "nekontroverzní" či "vágní" tvrzení – i ta se by se měla zakládat na zdrojích, ale zprostředkovaně přes konkrétní tvrzení v článku.) Na druhé straně pokud se některá tvrzení a informace (dejme tomu data narození a úmrtí) objeví jen v úvodu, aniž by je bylo nutné či vhodné dále v článku opakovat nebo konkretizovat, tak tam reference patří. – Zdrojovací kázeň podle mne nijak neutrpí, nebudeme-li vyžadovat touž informaci zdrojovat v článku dvakrát, a i dotazy na ověření vložené do úvodu lze vyřešit poukázáním na odpovídající existující zdroj v textu článku (nebo jeho doplněním). Ad Juandev: Čtenář, který prahne po tom si nějakou informaci z úvodu ověřit a přitom se ani nenamáhá dohledat příslušné místo ve zbytku článku, se mi jeví být ryze hypotetickou postavou.--RPekař (diskuse) 5. 1. 2015, 11:56 (CET)[odpovědět]
Janebová
editovatOsobně se domnívám, že úvod slouží k základní informaci o tom, o čem článek pojednává, tedy je to jakési shrnutí (i když u literárních útvarů jiného druhu se shrnutí píše na konec a ne na začátek). Konkrétní podrobnosti včetně zdrojů stačí uvést v dalším textu. Janebová (diskuse) 26. 2. 2015, 12:19 (CET)[odpovědět]
Děkuji všem kolegům za vyjádření. V reakcích vidím celkem 3 možné hlavní přístupy, které si dovolím stručně shrnout (pokud někdo považuje svůj názor za nesprávně interpretovaný nebo zásadní argument přehlédnutý, prosím napravte to):
- Zdrojovat všechny informace v úvodu
- Juandev
- hlavní argumenty: přebírání úvodů na jiné weby i s referencemi, ušetření času při hledání reference v těle článku, možný rozpor mezi tělem a úvodem při dalším vývoji článku, utužování zdrojovací morálky
- Úvody spíše nezdrojovat
- David Beneš, Rosičák, Bazi, Faigl.ladislav, Kacir, Týnajger, RPekař
- hlavní argumenty: čitelnost, úvod by byl při důsledném zdrojování nejorefovanější částí textu, zbytečnost takového zdrojování, při přebírání úvodů na jiné weby stejně často zůstává z reference jen číslo v závorce
- Zdrojovat informace v úvodu pouze ve zvláštních případech (kontroverzní, číselné údaje ap.)
- Packa, Vojtěch Zavadil, Faskal, David Kennedy, Vojtěch Dostál, Okino, Jann
- hlavní argumenty: obecné informace v úvodu zdrojovat netřeba, předejití nadbytečným diskuzím zdrojováním potenciálně sporných údajů
- Neutrální (podle okolností, obojí možné)
- Jiekeren, Silesianus
Z dosavadní diskuze mi vystupuje jednoznačně převažující názor, že obecné informace, které tvoří většinu kvalitně napsaného úvodu, se nezdrojují. Obecná neshoda panuje v otázce, jestli zdrojovat potenciálně sporné či přesné údaje, nevidím ale důvod proč to striktně vymezovat - zde je prostor pro zvážení konkrétních okolností.
Souhlasíte s takovým shrnutím? Vojtěch Zavadil (diskuse) 10. 1. 2015, 14:08 (CET)[odpovědět]
- Nesouhlasím, rozhodně nikde netvrdím, že se mají zdrojovat všechny informace. --Silesianus (diskuse) 10. 1. 2015, 14:26 (CET)[odpovědět]
- Je to jenom pokus jak to přehledně shrnout Silesiane, nic víc. Ze shrnutí jsem vás vyjmul. Vojtěch Zavadil (diskuse) 10. 1. 2015, 14:37 (CET)[odpovědět]
- Však ano, s tím problém nemám. Jen jsem byl zařazen do špatné škatulky, toť vše. --Silesianus (diskuse) 10. 1. 2015, 14:51 (CET)[odpovědět]
- Je to jenom pokus jak to přehledně shrnout Silesiane, nic víc. Ze shrnutí jsem vás vyjmul. Vojtěch Zavadil (diskuse) 10. 1. 2015, 14:37 (CET)[odpovědět]
- Též nesouhlasím, můj příspěvek byl zásadně nepochopen. V konkrétním případě popsaném v odstavci O co jde zastávám neutrální stanovisko, nebudu podporovat systematické odstraňování duplikovaného zdrojování ani systematickou duplikaci zdrojování. Poznámka: o informacích neuvedených (a neozdrojovaných) jinde v článku tato diskuse vůbec nebyla, viz odstavec O co jde.--Jiekeren (diskuse) 10. 1. 2015, 14:53 (CET)[odpovědět]
- O.K., takto je to pro vás košer? Vojtěch Zavadil (diskuse) 10. 1. 2015, 15:43 (CET)[odpovědět]
- Ok, díky.--Jiekeren (diskuse) 10. 1. 2015, 15:47 (CET)[odpovědět]
- O.K., takto je to pro vás košer? Vojtěch Zavadil (diskuse) 10. 1. 2015, 15:43 (CET)[odpovědět]
- Pěkný zhrnutí!--Juandev (diskuse) 10. 1. 2015, 18:57 (CET)[odpovědět]
- Jo, v tuhle chvíli myslím shrnuto výstižně. --David Beneš (diskuse) 10. 1. 2015, 19:45 (CET)[odpovědět]
@Vojtěch Zavadil: Byly už komentáře v dostatečném počtu nasbírány? Jaký je aktuální cíl tohoto ŽOKu? Vyjádřilo se vícero lidí, dva měsíce už nikdo další. Může být ŽOK již tedy uzavřen? Pokud ne, mohl bys sem někam přidat kdy bude? --22. 4. 2015, 10:06 (CEST), Utar (diskuse)[odpovědět]
- Cíle naplněny, šlo o průzkum jak se komunita staví ke zdrojování informací v úvodu článku, čehož bylo dosaženo. Díky. Vojtěch Zavadil (diskuse) 22. 4. 2015, 19:01 (CEST)[odpovědět]