Diskuse:České Budějovice

Poslední komentář: před 7 lety od uživatele Xth-Floor v tématu „Restaurace Trocadero

Kategorizace podle území

editovat

Musím říci, že členění kategorií mi v zeměpise zejména okolo České republiky připadá naprosto chaotické.

Nebylo by nejlogičtější rozlišení v této podobě:

Česko:

  • (Čechy)
    • kraje
      • okresy
        • města a obce
  • (Morava)
    • Kraje
      • Okresy
        • Města a obce
  • (Slezsko)

...

+ případně další pomocné kategorie (česká města, české obce) při současném zrušení pitoreskní kategorie místopis ČR?

Nikoliv, protože současné okresy vznikly s výjimkou okresu Jeseník až během totality a některé se nacházejí na území více zemí --Kirk 15:21, 26. 6. 2005 (UTC)

v tom případě by byla nejlepší pomocná kategorie česká města + moravská města + slezská města:

Města ČR

  • Česká města
  • Moravská města
  • Slezská města Cinik 15:26, 26. 6. 2005 (UTC)

spíše

  • Česká města a obce
  • Moravská města a obce
  • Slezská města a obce
  • Moravskoslezské obce a města
  • Města a obce na pomezí Čech a Moravy

Vzhledem ke sporné příslušnosti tzv. Moravských enkláv ve Slezsku, bych byl proto, aby se o nich konalo hlasování, které by rozhodlo zda je zařadit pod:

  • Moravská města a obce a Moravskoslezská města a obce nebo
  • Slezská města a obce a Moravskoslezská města a obce --Kirk 15:36, 26. 6. 2005 (UTC)

Doprava

editovat

Oddílek o dopravě není jasný. Jak je to s těmi trolejbusy? Nahradily tramvaje a pak byly zrušeny, ale stále jezdí? --Ben Skála 00:55, 24. 1. 2006 (UTC)

Co v Dopravě ještě chybí, aby to nebyl pahýl? Tommasel (diskuse) 3. 3. 2012, 15:27 (UTC)

Spor o německé jméno

editovat

Němci Böhmisch Budweiss nikdy ve významné míře nepoužívali. --Cinik 16:13, 11. 6. 2007 (UTC)

A to vadí komu? Oficiální název je jasný, politicky motivované antipatie někerých skupin obyvatelstva, a následné malé používání na tom nic nemění. Odstraňte někdo prosím tu cinikovu {faktickou přesnost}, děkuji --Medvídek Pú 16:21, 11. 6. 2007 (UTC)

Německý název je v pojetí wikipedie název, který nejčastěji používají Němci. A ten je Budweiss. --Cinik 16:30, 11. 6. 2007 (UTC)

Já bych poprosil tedy o zdroje obou tvrzení - jak název v pojetí wikipedie, tak nedostatečné užívání oficiálního jména Němci.--Medvídek Pú 16:33, 11. 6. 2007 (UTC)
P.S. S Budweiss asi budeš mít problém, Němci když už tak Budweis.--Medvídek Pú 16:35, 11. 6. 2007 (UTC)

Jelikož jsem výrazněji tolerantnější než Igi, co tam nechat správný název v němčině, a přidat poznámku, že část německy hovořících obyvatel s tím měla nějaký problém (i když nechápu proč, třeba u Tschechisch Budweis by to asi jasné bylo, takhle jde o přídavné jméno označující zemi kde město leží).--Medvídek Pú 16:32, 11. 6. 2007 (UTC)


Utvořil jsem sekci jméno, která je výtahem z hesla jméno města Encyklopedie Českých Budějovic. Pokud ji dotyčný nemá a má pochybnosti o tom, že tvar Bömisch Budweis není zrovna "in" ani dnes, mohu ho ještě odkázat na google (varianta bez přídomku je četnější o dva řády) či na německou verzi oficiálních stránek magistrátu města, které (pokud ovšem jméno vůbec překládají), používají tvar Budweis. Například zde. Přeji hezký den. --Cinik 11:15, 15. 6. 2007 (UTC)

P.S. A co Budweiss, už jsi tento tvar někde konečně našel, Ciniče?--Medvídek Pú 17:15, 17. 9. 2007 (UTC)

Druhá část v září 2007

editovat

Takže, (ve snaze být konstruktivní, jak mi bylo navrženo) bych navrhoval - pokud Cinik odkáže na pravidlo, které tvrdil v červnu, a já ho požádal, aby na něj odkázal, pokud na Wikipedii existuje tj. nejužívanější jméno na prvním místě, což ale v červnu, kdy s tímto tvrzením přišel, neučinil; pak přestanu s prosazováním svého pořadí. Též jsem hotov přijmout jeho omluvu za urážku v tomto shrnutí jeho editace. --Medvídek Pú 15:59, 20. 9. 2007 (UTC)

Já spíše očekávám, že můj oponent doloží: a) že dané nařízení vlády dosud platí, b) že je jednoznačně respektováno alespoň českými úřady. Já jsem již doložil, že dané jméno nerespektují ani Němci, ani českobudějovická radnice. --Cinik 13:09, 24. 9. 2007 (UTC)

Naopak, pokud TY nejsi schopen doložit že bylo dané nařízení vlády bylo zrušeno, je (z hlediska všech známých postupů formální logiky) absurdní abych já dokazoval, že nebylo zrušeno. Ad 2 - jde o oficiální název města, nerjde o to, kdo ho respektuje, jde o to, jak zní jeho úředně schválená a normovaná varianta. Za neznalost českobudějovické radnice dost těžko nmohu níst odpovědnost. Vidím, že to své tvrzení, že na Wikipedii mají přednsot názvy rozšířenější před oficiálními jsi stále nedoložil. --Medvídek Pú 14:10, 24. 9. 2007 (UTC)

Pakliže ho prakticky nikdo nerespektuje, dokonce ani radnice daného města, je zřejmé, že je třeba platnost doložit. Mám za to, že soupisy platných a uplatňovaných nařízení vlády by měly existovat. --Cinik 15:22, 24. 9. 2007 (UTC)

Tak to se mýlíš - žádný soupis platných nařízení vlády neexistuje, stačí že nebylo zrušeno. S přístupem předpokládajícím soupis platných nařízení vlády by nikoho nešlo potrestat ani za dopravní přestupek, protože žádný takový seznam neexistuje.--Medvídek Pú 15:30, 24. 9. 2007 (UTC)

Ciniku co je tohle za nesmysl, přece nemůžeš chtít po svém oponentovy aby se pokoušel vyvrátit tvrzení, které považuje za správné a které doložil věrohodnými zdroji. Jestliže se domníváš, že je to tvrzení mylné, pak to musíš doložit ty! Jinak ti nezbyde než toto tvrzení akceptovat a v tom případě se snažit najít formulaci, která bude vyhovovat oběma stranám. Co třeba:

České Budějovice (německy oficiální německý název je Böhmisch Budweis, běžně se však používá Budweis) jsou statutární město a metropole…

Jedudědek 16:28, 24. 9. 2007 (UTC)

Nesmysl to není - dotyčný vytáhl staré (a "revanšistické") nařízení vlády z doby, kdy jsme měli velkou německou menšinu a tudíž i dvojjazyčné názvy měst a obcí. Ty ale už po druhé světové válce nemáme - a jsem si jist, že Medvídek Pú to dobře ví, jen se skvěle baví nad tím, jak to buď vzdáme, nebo budeme přehrabovat internet a literaturu, abychom identifikovali čas a způsob, kdy byly zrušeny. --Cinik 13:55, 25. 9. 2007 (UTC)

No není nesmysl předpokládat, že by to nařízení pozbylo platnosti, ale to, že Medvídek Pú bude dodávat podklady jeho neplatnost stvrzující. Máme tu tvrzení, které je imho podložené dostatečně relevantním zdrojem a tudíž nestačí jen „tvůj dojem, že něco není v pořádku“ ale je potřeba tento dojem doložit relevantním zdrojem. Chápu, že se ti nechce hledat ve všech vládních nařízeních od vydání zmiňovaného, ale něco by to chtělo. Tak já se skusím poptat a uvidíme:-) Jedudědek 08:17, 26. 9. 2007 (UTC)

Domnívám se, že neplatnost je jistá. A nevěřím, že by si toho Medvídek Pú nebyl vědom. Těžko pak věřit v dobrou vůli vkladatele. Tímhle způsobem je snadno otravovat seriózní wikipedisty, znechucovat je a znemožňovat jim pořádně pracovat, ale předpokládá se patrně, že to nikdo dělat nebude! --Cinik 13:43, 26. 9. 2007 (UTC)
Zrušili to v roce 1947 [1] --Li-sung 14:22, 26. 9. 2007 (UTC)

A je to, Li-sungu díky :-) Jedudědek 14:34, 26. 9. 2007 (UTC)

Tak o takovém nesnmylsu snad ani nebudu diskutovat - 123/1947 Sb. janě ruší všechny názvy v němčině a s takovouto logikou by tu bylo německé jméno zcela chybět. Naopak je zřejmé, že se situace vrací (mimo Německého-Havlíčkova Brodu) do stavu před 30. 9. 1938 a per analogiam by mělo být postupováno i u německých názvů pokud je tedy uvádět. --Medvídek Pú 11:09, 27. 9. 2007 (UTC)

Je zjevné, že 123/1947 ruší jakékoliv oficiální německá jména (z pohledu ČR). A tudíž již zbývá pouze jediné měřítko - užívanost. Cinik 11:13, 27. 9. 2007 (UTC)

K dalšímu Mevídkovu triku - odstranil jsem požadavek na zdroj, protože je nepodložený. Delší varianta není uvedena mezi aktuálně používanými jmény v Encyklopedii Českých Budějovic, v googlu prohrává v poměru více než 100:1, stránky radnice ji nepoužívají. IMHO pokud je zde něco, co má být doloženo, tak právo delší varianty na uvedení v úvodu. --Cinik 18:47, 31. 10. 2007 (UTC)

Prosím abys mě oslovoval mou wikipedistickou přezdívkou, nikoli její zkomoleninou (snad dokážeš bez chyby napsat alespoň Medvídek Pú). K tvému opětnému uvádění úmyslně nepravdivých údajů a klamání čtenáře - pokud nedoložíš za pomoci ověřitelného zdroje, že se tvé tvrzení "vzácně" zakládá na pravdě, tak na požadavku ověřitelnosti budu trvat.--Medvídek Pú 19:04, 31. 10. 2007 (UTC)

Odstraňuji Böhmisch Budweis z úvodu, neboť oponent nebyl schopen doložit, že je natolik používáno, aby mělo právo na tak významné uveřejnění. --Cinik 19:24, 31. 10. 2007 (UTC)

Návrat de:Budweis - podobný požafdavek na mne nebyl vznesen - chyběla šablona chybí zdroj, je jakási nezávazná zmínka v edit summary.--Medvídek Pú 19:32, 31. 10. 2007 (UTC)

Zanechte oba dva prosím editační války a dohodněte definitivní podobu zde. Pokud budete ve válce pokračovat, oba vás zablokuji, protože zamčení stránky evidentně nepomohlo. --Tlusťa 19:33, 31. 10. 2007 (UTC)

Je nutné, aby stránka byla dále zamčena? Doba nutná k ochraně článku již IMHO vypršela a ve sporu se taktéž objevilo osvětlující řešení. --Reaperman 21:56, 6. 10. 2007 (UTC)

Odemčeno --Li-sung 18:29, 7. 10. 2007 (UTC)

Vazba: „Jednak - druhak“

editovat

Zarazilo mne použití vazby „jednak — druhak“ v článku.

Zde je odpověď paní Evy Flanderkové z Ústavu pro jazyk český k dané problematice:
„Souvztažný spojovací výraz ´jednak – druhak´ se tu a tam v mluvě některých mluvčích může objevit, za plně spisovný jej však nepovažujeme, protože při jeho užití zůstává přítomen jakýsi pocit neplné patřičnosti (jak píše N. Svozilová v jazykovém sloupku, který vyšel v Literárních novinách v r. 1994, č. 24).
Výraz ´jednak – jednak´ je tedy v češtině "neutrálnější" v tom smyslu, že při jeho užití nepociťujeme jakési rozpaky. Výrazem ´jednak – jednak´ spojujeme obvykle dva celky; výrazy "třeťak" (nabízí se i "čtvrťak") čeština nemá, a proto bychom si museli vypomoci spojeními vždy dvou celků pomocí výrazu ´jednak – jednak´.“ --Emrys 15:21, 27. 3. 2008 (UTC)

... já jen dodávám, že slovo "druhak" lze obepsat celkem bezproblémově souslovím "za druhé" (případně "po druhé") ** --MiroslavJosef 6. 8. 2008, 12:18 (UTC)

Duplicity a rozpory

editovat

Jestliže odsun Němců je uveden na konci odstavce o historii německého živlu v Budějovicích v sekci Obyvatelstvo, je duplicitní mít ho i v Historii. Ta věta o počtu mi asi vypadla při přesunu, ale beztak není zdrojovaná a do jisté míry je duplicitní k údaji o procentu při předválečném sčítání. Alternativou by bylo odstavec rozpustit v Historii a ponechat Obyvatelstvo pouze popisu celkového stavu; podobně se židé duplikují mezi Obyvatelstvem a Náboženským životem.

V sekci Jméno je nyní dvakrát definován ref pro Encyklopedii ČB, s. 206; Cinik zjevně neporozuměl tomu, oč mi šlo: V sekci se tvrdí, že "Böhmisch" se vytratilo "Od poloviny 18. století, kdy kulminovalo národnostní pnutí a název začal být brán i z národnostního pohledu"; to je v rozporu s "národnosti se až do 19. století obecně nepřikládal velký význam ... K výrazné politické a společenské polarizaci došlo až v polovině 19. století" ve Složení obyvatelstva i základními školními poznatky o dějinách českých zemí. Ciniku, zjevně máte EČB po ruce: opravdu se na s. 206 mluví o století osmnáctém? Pokud ano, bude třeba to v textu vyjasnit.

Mimochodem, na to, že je článek zařazen mezi Dobré, je velmi málo zdrojován. --Flere-Imsaho 4. 8. 2008, 10:50 (UTC)

Nevidím problém v duplicitě, myslím, že stručná zmínka v historii a rozepsání v národnosti (např. je přesně to, co bychom měli chtít... :-). Uvedený rozpor do středy prozkoumám. --Cinik 4. 8. 2008, 11:09 (UTC)

Duplikovat se má nanejvýš úvodní shrnující sekce s podrobným rozvedením hloub v textu; jinak ne. Ostatně dějiny náboženské afiliace Budějovických jsou taky v Historii a v Náboženském životě je jen současný stav. --Flere-Imsaho 6. 8. 2008, 12:10 (UTC)

Paneláky

editovat

Všimli jste si někdy, jak nám choré mozky komunistických "architektů" to město zničily? Paneláky, paneláky, paneláky, paneláky... A to vůbec nemyslím Vltavu & Máj & Šumavu, ale ty, co jsou ve vnitřním městě úplně všude... Škoda města... a teď ještě k tomu azbest (z panelů) a "nota bene" ve škole!

TGM a Budějice

editovat

A ještě k návratu prezidenta T.G. Masaryka do vlasti. Nebylo to 17. prosince 1918, ale poněkud později. Národní shromáždění vítá v Horním Dvořišti jeho vlak před jednou odpoledne v pátek 20. prosince 1918. Týž den jej vítají Budějovice, kde Masarykův doprovod nasedá do čtrnácti nablýskaných automobilů (včetně jeho syna Jana, který jej uvítal v Horním Dvořišti a do Prahy cestuje s ním vlakem a dcery Olgy, která jej doprovázela již z Ameriky, přes Anglii, Francii, Itálii a Rakousko) a za jásotu davů ve sněhové chumelenici odjíždí na přeplněné hlavní Budějovické náměstí k oficiálnímu přivítání. Na jeho příjezd od "Lannovky" bylo zvědavo, přes sněhovou chumelenici (nedalo se filmovat), okolo půlmilionu jihočechů. Hudbu zajišťuje Otakar Jeremiáš a Italská posádka ve městě. Po projevu zase zpět na nádraží, kde přenocoval a ráno vzhůru do Prahy, přes Veselí-Mezimostí, Tábor a Benešov. To bylo v mrazivou, ale již jasnou sobotu 21. prosince 1918. Tož šťastnou cestu pane prezidente.

                        Vratislav

Album starých Budějovic

editovat

Postupně skenuju a nahrávám na Commons historické obrázky z publikace Album starých Budějovic, která vyšla v roce 1924. Většinou jde o fotografie, které už v té době měly historickou hodnotu - zachycují budovy zbořené na přelomu století, události kolem roku 1900, nejstarší snímek vznikl řped rokem 1880, nejstarší malba je z roku 1838. Celkem jich bude zhruba 20. V popisu uvádím i původní texty z publikace - pokud by je někdo chtěl použít ke zdrojování, je to:

  • Album starých Budějovic. České Budějovice: Grafický ústav Pejša a spol., tiskem K. Fialy, 1924. 40 s. 

--Xth-Floor (diskuse) 14. 7. 2012, 18:11 (UTC)

Historické domy

editovat

Docela mi na Wikipedii scházejí informace o významných historických domech v Budějovicích (například Wortnerův dům, Puklicův dům atd.). Něco bych pro začátek sepsal, ale otázka je, jak k tomu přistupovat - je několik možností:

  1. samostatné články - byly by asi relativně krátké, ale snadno rozšiřovatelné
  2. zakládat články ulic a rozebírat to v nich - např. článek U Černé věže s kapitolou Wortnerův dům
  3. založit tabulkový seznam nazvaný třeba Historické domy v Českých Budějovicích ve stylu kostelů

Uvítám názory a nápady :-) --Xth-Floor (diskuse) 16. 7. 2012, 19:16 (UTC)

Podle mne by bylo nejlepší vytvořit (či postupně vytvářet) šablonu "Domy Českých Budějovic" nebo podobně (či "Historické domy v Českých Budějovicích", jenže omezovat to jen na "historické" domy je možná škoda), v níž by byly domy tříděny podle ulic. Ke každému domu pak samostatný článek. Tento způsob se mi zdá přehledný a dostatečně flexibilní a rozšiřovatelný. Ansgar (diskuse)

Aby nedošlo ke zpochybnění významnosti, bylo by nejlepší nejdřív udělat nějaký seznam, ideálně články o ulicích, k těm se dá najít ledacos, v novinách vychází o některých články. V nich popsat jednotlivé domy, a pokud se k některému podaří sehnat dost zdrojů, uvést odkaz na samostatný článek. Já takhle zatím udělal základ článku Panská (České Budějovice), kde jsem zahrnul i Rabenštejnskou věž (ta by si jistě samostatný článek zasloužila, ale něměl jsem dost podkladů).
Šablonu určitě ne, vzhledem k tomu, kolik jich je (jen v centru 260, viz torzo seznamu) JAn (diskuse) 23. 7. 2012, 09:43 (UTC)
Významnost myslím nebude problém (alespoň u těch známějších domů) - prakticky ke každému je stránka na evidenci památek, některé jsou uváděné ve starém soupisu památek z roku 1900, hodně jich je docela odborně popsaných na slavnevily.cz. Také lze vygooglovat články pana Schinka a Bindera (online verze Novin českobudějovické radnice a Českobudějovického deníku). Trochu bizarní je, že občas text dosahuje stejného rozsahu jako výpis referencí :-) Každopádně pár startovacích článků jsem udělal, jeden rozšířil, všechny jsou v kategorii Domy v Českých Budějovicích. V souvislosti s tím jsem na commons roztřídil a zkategorizoval dost fotek (i podle ulic) a naskýtá se otázka, zda by i články (ne)měly být kategorizované podle ulic. Pokud ano, je tu další otázka - za rohové domy kategorizovat i do ulic, kam nemají vchod (osobně bych byl pro, jsou součástí dané ulice). --Xth-Floor (diskuse) 23. 7. 2012, 12:54 (UTC)
Kategorie podle ulic jsou medle dobrý nápad. Což mi připomíná, že bych měl najít čas a nahrát na commons to, co už mám z centra nafocené. BTW, jezdím na kole kolem centra ČB denně do práce, takže můžu případně nafotit skoro kdykoliv cokoliv :-) JAn (diskuse) 23. 7. 2012, 20:33 (UTC)
Fajn, kategorie založím. Fotky bych mohl taky nějaké udělat, jen se do centra vypravit. Přijde mi, že tenhle rok buď leje, nebo je nesnesitelný horko, takže mi to zatím moc nevychází :-) --Xth-Floor (diskuse) 23. 7. 2012, 20:42 (UTC)

Dobrý článek?

editovat

Koukám, že tento článek má statut dobrého článku a úplně si nemyslím, že si ho zaslouží... Neozdrojované pasáže (např. v historii pouze 1 zdroj), 3 požadavky na zdroj, atp. Nechtěl by článek někdo dopracovat? --Jana Lánová (diskuse) 13. 8. 2012, 08:19 (UTC)

Restaurace Trocadero

editovat

Zdravím všechny zapálené historiky Českých Budějovic a měla bych prosbu. Marně pátrám po tom, kde se vlastně nacházela restaurace Trocadero. Pokud byste někdo věděl, budu velice ráda za jakoukoliv reakci. Jsem zde pár minut a nevím jak vložit foto, takže dávám odkaz na stránku kde je foto restaurace: https://www.facebook.com/ruzena.vernerova.5?ref=tn_tnmn#!/photo.php?fbid=550467911652681&set=o.164080067057229&type=1&theater Přeji krásné dny všem Twiggina (diskuse) 11. 3. 2013, 19:18 (UTC)

Podařilo se to zjistit? Nevybavuju si, že bych podobný dům v Budějovicích viděl. Je docela zvláštní. Vypadá, že je pouze jednopatrový, ale velice dlouhý (vpravo ode dveří minimálně tři okna, vlevo to vypadá na minimálně pět oken), stylově by mi seděl někam do staré zástavby Pražského předměstí, nanejvýš okraj historického jádra. Ale tam o ničem podobném nevím. Je jisté, že snímek pochází z Budějovic? Pokud ano, asi by mě nepřekvapilo, kdyby ten dům již neexistoval, nebo se dochoval ve výrazně přestavené podobě. --Xth-Floor (diskuse) 8. 12. 2017, 22:39 (CET)Odpovědět
Zpět na stránku „České Budějovice“.