Volgograd

Volgograd (rusky Волгогра́д), od 10. dubna 1925 do 7. listopadu 1961 a ve dnech významných výročí nazýván Stalingrad (rusky Сталингра́д), v letech 1589–1925 Caricyn (rusky Цари́цын), je město v Ruské federaci na jihu její evropské části. Město je důležitým přístavem na řece Volze; podél jejího západního břehu se táhne v délce přibližně 60 km. Město je centrem Volgogradské oblasti. Žije zde přibližně 1 milion obyvatel.

Volgograd Волгоград
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	48°42′31″ s. š., 44°30′53″ v. d.
Nadmořská výška	0–102 m n. m.
Časové pásmo	UTC+4
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Jižní
Oblast	Volgogradská
Administrativní dělení	8 rajónů
Volgogradská oblast na mapě Ruska
Volgograd
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	859 km²
Počet obyvatel	1 004 763 (2021)
Hustota zalidnění	1 169,7 obyv./km²
Etnické složení	Rusové, okrajově též Ukrajinci, Kazaši, Tataři a další
Náboženské složení	pravoslavné křesťanství
Správa
Starosta	Vitalij Lichačov
Vznik	1589
Oficiální web	www.volgadmin.ru
Telefonní předvolba	+7 (8442)
PSČ	400001—400138
Označení vozidel	34
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Carské Rusko a občanská válka

Bělogvardějský generál Wrangel v Caricynu 15. října 1919

Trosky Stalingradu po německém útoku

Volgograd byl založen roku 1589 jako pevnost Caricyn na soutoku řek Carica a Volha.

Účelem pevnosti bylo hlídat nestálou hranici carského Ruska před nájezdy nomádů z jižních stepí. V roce 1670 dobyli město vzbouření kozáci pod vedením Stěnky Razina. O století později, za dalšího kozáckého povstání, tentokrát vedeného Jemeljanem Pugačovem, se povstalcům už Caricyn dobýt nepodařilo; byl ubráněn carským vojskem pod vedením plukovníků Cypletěva a Bošňaka.

V 19. století se tehdejší Caricyn stal významným přístavem na Volze a důležitou dopravní křižovatkou. Během občanské války v Rusku po Říjnové bolševické revoluci to bylo místo těžkých bojů. Velitelé Stalin, Vorošilov a Buďonnyj obsadili město sice už roku 1918, avšak nedlouho poté je s pomocí československých legionářů získali „bílí“ zpět. Roku 1920 byla nakonec ustanovena sovětská moc a v roce 1925 bylo město přejmenováno na Stalingrad na počest aktuálního vládce.

2. světová válka

Za dob Stalinovy vlády se „jeho město“ stalo důležitým přístavem. Bylo zde překládáno zboží z vlaků na lodě a naopak. V době 2. světové války tak mělo město značný strategický význam, umocněný navíc symbolikou jeho jména. Mezi 21. srpnem a listopadem 1942 město dobývala německá vojska a téměř celé je obsadila. Při německém bombardování Stalingradu v prvních dnech útoku zahynulo přes 40 000 civilistů. Pak však byla německá 6. armáda obklíčena, a do 2. února 1943 zničena anebo zajata. Bitva o Stalingrad, kterou nakonec vyhrála Rudá armáda, je považována za bod obratu v bojích na východní frontě. Za dobu bitvy padlo nebo bylo zraněno téměř 2 miliony lidí na obou stranách; celé město bylo totálně zničeno. Po skončení války roku 1945 dostal Stalingrad titul Město-hrdina a ocenil je také britský král Jiří VI.

Poválečná doba

Jako památník na 2. světovou válku byla v letech 1959–1967 na dominantní výšině postavená socha Matka vlast volá, s jejími 85 metry to byla největší socha té doby, nyní je to nejvyšší socha ženy na světě.

Roku 1961 Nikita Chruščov v rámci procesu destalinizace přejmenoval Stalingrad na Volgograd, podle protékající řeky. Tato změna byla přijata s rozpaky, jelikož název Stalingrad měl doma i v zahraničí velkou historickou váhu a město pod tímto jménem obdrželo svůj hrdinský titul.

V 80. letech byla zřízena tramvajová rychlodráha. V 90. letech překonal počet obyvatel milionovou hranici.

V roce 2010 ruští monarchisté a představitelé pravoslavných organizací požadovali, aby se město vrátilo ke svému původnímu předrevolučnímu názvu Caricyn, úřady však jejich návrh zamítly.

Podle různých anket by údajně mnoho lidí uvítalo návrat k historicky proslulému názvu Stalingrad, a město se proto rozhodlo k dočasnému návratu titulu „Město hrdinů Stalingrad“. Titul se tak na základě rozhodnutí z roku 2013 může používat po šest dní v roce během významných výročí, mj. na den začátku porážky nacistických vojsk u Stalingradu.

Ekonomika a doprava

Systém Metrotram

Na Volze byla vybudována přehradní nádrž, dnes je Volgograd stále důležitou dopravní křižovatkou mezi Donbasem, Sibiří, Kavkazem a Ruskem. Roku 1952 byl vybudován Volžsko-donský kanál, do dneška je Volha velmi důležitý dopravní kanál. V dnešní době se zde nachází velké množství loděnic a závodů na zpracování oceli, hliníku a ropy.

Volgograd je dnes také významným železničním uzlem, z hlavního volgogradského nádraží jezdí vlaky do Moskvy, Saratova, Astrachaně, Rostova na Donu a Krasnodaru.

Místní veřejná doprava je zajištěna autobusy, trolejbusy, tramvajemi, včetně tramvají československé výroby Tatra T3, a systémem metrotram. Přes Volgograd také prochází evropská silnice E40 vedoucí z francouzského Calais do Ridderu v Kazachstánu.

Mezinárodní letiště Volgograd se nachází 15 km severozápadně od města.

Sport

Stadion Volgograd Arena hostil některé zápasy Mistrovství světa ve fotbale 2018.

Galerie

• 
  Matka vlast volá je největší socha v Evropě a největší socha ženy na světě
• 
  Katedrála všech svatých
• 
  Katedrála Kazaň
• 
  Volgogradská synagoga
• 
  Rezidenční komplex ve Volgogradu

Partnerská města

• Coventry, Velká Británie (1943)
• Ostrava, Česko (1949–2022)
• Kemi, Finsko (1953)
• Lutych, Belgie (1959)
• Dijon, Francie (1959)
• Turín, Itálie (1961)
• Port Said, Egypt (1962)
• Čennaí, Indie (1966)
• Hirošima, Japonsko (1972)
• Kolín nad Rýnem, Německo (1988)
• Saská Kamenice, Německo (1988)
• Cleveland, USA (1990)
• Toronto, Kanada (1991)
• Ťi-lin, Čína (1994)
• Jerevan, Arménie (1998)
• Čcheng-tu, Čína (1998)
• Kruševac, Srbsko (1999)
• Ruse, Bulharsko (2001)
• Huntingdon, Pensylvánie, USA (2003)
• Orlando, Florida, USA (2008)

Osobnosti

• Vladimir Krjučkov (1924–2007), sovětský právník, diplomat a předseda KGB v letech 1988 až 1991
• Alexandra Pachmutovová (* 1929), ruská a sovětská hudební skladatelka, zejména populárních písní tzv. sovětské estrády
• Vasilij Sidorenko (* 1961), bývalý ruský kladivář, mistr Evropy z roku 1994
• Jekatěrina Grigorjevová (* 1974), bývalá ruská atletka, sprinterka
• Denis Pankratov (* 1974), bývalý ruský plavec, dvojnásobný olympijský vítěz z her v Atlantě 1996
• Maxim Opalev (* 1979), ruský rychlostní kanoista, vítěz olympijských her v Pekingu na trati 500 m
• Anna Chapmanová (* 1982), ruská špionka pracující pro Službu vnější rozvědky
• Jelena Isinbajevová (* 1982), bývalá ruská atletka, skokanka o tyči, dvojnásobná olympijská vítězka
• Jelena Slesarenková (* 1982), bývalá ruská atletka, olympijská vítězka a dvojnásobná halová mistryně světa ve skoku do výšky
• Olga Kučerenková (* 1985), ruská atletka, jejíž specializací je skok daleký
• Julija Zaripovová (* 1986), ruská atletka, běžkyně
• Michail Kukuškin (* 1987), kazašský profesionální tenista

Odkazy

Související články

• Sarepta na Volze

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Volgograd na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Rozsáhlá fotogalerie — zvláště z místního muzea a Mamajevova návrší se sochou Matky Rusi

Autoritní data	Biblio: 9c132dc6-8e6f-44c6-82ce-ef0db2918b2b NKC: ge311214, ge666488, ge666499 BNE: XX457360 BNF: cb119577502 (data) GND: 4079377-1 LCCN: n81011156 MBAREA: b4c32e0f-718e-4370-945c-2a859dd69ab2 NARA: 10045057 NLI: 987007548029005171 SUDOC: 027564096 VIAF: 239459316 WorldCat Entities: E39PBJcR7bYwgV7Yd4HqWPwHmd

Portály: Geografie | Rusko