Budišov nad Budišovkou

Budišov nad Budišovkou
	Pohled z jihu
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Vítkov
Obec s rozšířenou působností	Vítkov; (správní obvod)
Okres	Opava
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava + Slezsko
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°47′42″ s. š., 17°37′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 824 (2024)
Rozloha	79,15 km²
Nadmořská výška	526 m n. m.
PSČ	747 87
Počet domů	706 (2021)
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	7
Počet ZSJ	8
Kontakt
Adresa městského úřadu	Halaškovo nám. 2 ; 747 87 Budišov nad Budišovkou ; m.urad@budisovnb.cz
Starosta	Ing. Patrik Schramm
	Oficiální web: www.budisov.eu
	Budišov nad Budišovkou
Další údaje
Kód obce	506460
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budišov nad Budišovkou (německy Bautsch^[4]) je město ležící v okrese Opava. Žije zde přibližně 2 800^[1] obyvatel. Ve vzdálenosti 11 km jihovýchodně leží město Vítkov, 21 km jihovýchodně město Odry, 23 km jihovýchodně město Fulnek a 24 km západně město Šternberk. Historické jádro Budišova nad Budišovkou je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Poloha

Budišov nad Budišovkou leží na přelomu dvou geomorfologických podcelků Nízkého Jeseníku. Na východě je to Vítkovská vrchovina a na západě, kde je vystavěna větší část města, Domašovská vrchovina.^[5] Město se nachází v nadmořské výšce 512 m n. m., 30 km západně od Opavy. K městu byly připojeny obce Guntramovice, Podlesí a Staré Oldřůvky. Podlesí a Staré Oldřůvky sousedí s vojenským prostorem Libavá. Téměř celé území města leží na Moravě, ale malá část katastru na území vodní nádrže Kružberk náležela původně ke katastrům dříve čistě slezských obcí Kružberk a Svatoňovic. V případě dříve svatoňovických pozemků se jedná o území na pravém břehu potoka, který do nádrže přitéká od jihu.^[6] V případě dříve kružberských pozemků se jedná o území na zatopeném levém břehu Moravice.^[7] Sousedními obcemi sídla jsou Dvorce, vojenský újezd Libavá, Vítkov, Jakartovice, Čermná ve Slezsku, Kružberk, Svatoňovice, Norberčany a Bílčice.

Historie

Budišov byl založen ve 13. století pány z Kravař jako horní město pří místních dolech na těžbu olova a stříbra. Písemná zmínka z roku 1301 hovoří o městě jako o majetku olomoucké kapituly. V průběhu staletí město vícekrát vyhořelo, značně utrpělo i za třicetileté války.^[8]

V letech 1938-1945 byl převážně německý Budišov připojen k nacistické Třetí říši v rámci Sudetské župy.

Po druhé světové válce bylo původní německé obyvatelstvo, které do té doby tradičně převažovalo, vysídleno a v obci došlo k takřka úplné výměně obyvatelstva. Německé starousedlíky vystřídali Češi z vnitrozemí a reemigranti z východu Evropy.

Pamětihodnosti

Kostel Nanebevzetí panny Marie byl zasvěcen 12. dubna 1756, měl 5 zvonů, za druhé světové války však byly všechny roztaveny. Dnes jsou v kostele jejich repliky. Kostel má 7 oltářů.
Mariánský sloup (madona s dítětem) z roku 1723 z křídového pískovce, na ohrazení se sochami sv. Floriána, Šebestiána, Antonína Paduánského a Isidora^[9]
Městská radnice byla postavena roku 1635. Byla postavena především jako soud pro okolí Budišovska.
Vodní mlýn (dnešní Muzeum břidlice): U muzea začíná Břidlicová stezka.
Kamenný most byl postaven mezi lety 1634-1636. Na kamenném mostě je socha sv. Jana Nepomuckého.
Městský hřbitov je památným místem s barokními a rokokovými hrobkami.

Osobnosti

František Ignác Kassián Halaška
Johann Schneider (1844–1926), starosta města, zemský poslanec
Ferdinand Winkler (1869–1931) podnikatel, majitel tkalcovské firmy

Městský znak

Znak Budišova nad Budišovkou se skládá ze starého znaku Dietrichštejnů: zlato-červená vlajka a na ní vinařský nůž a F - po kardinálu Františku z Ditrichštejna. Pod ním je bílá věž (Budišov měl hradby) v oknech věže dvě písmena M a W, podle probošta Martina Waclava Olomouckého – díky kterému se stal Budišov městem. Na jedné straně jsou dvě hornická kladiva (kvůli okolní těžbě břidlice) a na druhé straně jsou dvě pyramidy, které pocházejí ze znaku Olomouckého arcibiskupství.

Části města

Budišov nad Budišovkou (k. ú. Budišov nad Budišovkou a Lesy)
Guntramovice (k. ú. Guntramovice)
Podlesí (k. ú. Podlesí nad Odrou)
Staré Oldřůvky (k. ú. Staré Oldřůvky, Nové Oldřůvky a Nové Oldřůvky I)

V letech 1961–1992 k městu patřily i Svatoňovice a od 1. ledna 1979 do 23. listopadu 1990 také Staré Těchanovice.^[10]

Turistika

Cesta česko-německého porozumění, Zlatá lípa u Guntramovic, kaple svatého Jana Nepomuckého, Pomník obětem bitvy u Guntramovic, SKI Areál Horní Guntramovice, Naučná břidlicová stezka, zřícenina hradu Vikštejn, Kružberská přehrada, poutní místo Stará Voda, bývalé lázně Jánské Koupele.

V roce 2021 byla dokončena rozhledna Halaška, pojmenovaná po místním rodákovi Františku Ignáci Kassiánovi Halaškovi, a před dokončením známá jako rozhledna Kopřivná, umístěna asi 3 kilometry od města.

Doprava

Město leží na železniční trati Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou, na které se nachází stejnojmenná železniční stanice. Také zde prochází silnice II/443.

Fotogalerie

Náměstí Republiky
Socha Panny Marie na Halaškově náměstí
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Bývalý vodní mlýn, nyní Muzeum břidlice
Památkově chráněný soubor litinových křížů na hřbitově
Nádraží
Rozhledna Halaška
Městský úřad
Halaškovo náměstí
Letecký záběr

Partnerské obce a regiony

Okres Głubczyce, Polsko
Mszana, Polsko
Stráňavy, Slovensko

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 627.
↑ Vítkovská vrchovina: https://mapy.cz/turisticka?x=17.4969975&y=49.7752726&z=11&l=0&source=area&id=26449 Domašovská vrchovina: https://mapy.cz/turisticka?x=17.6118873&y=49.7936194&z=12&source=area&id=26317
↑ Mapa evidence nemovitostí „OPAVA, V. S. XIII. 10. df“, vytištěná roku 1968, zobrazující i průběh koryta potoka. archivnimapy.cuzk.cz [online]. [cit. 2015-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02.
↑ Viz mapy evidence nemovitostí Mapa evidence nemovitostí „OPAVA, V. S. XIII. 10. df“, vytištěná roku 1968 Archivováno 2. 2. 2017 na Wayback Machine. a „OPAVA. V. S. XIII, 10, de“, vytištěná roku 1966 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
↑ Nízký Jeseník. Šternberk, Moravský Beroun, Budišov nad Budišovkou. Turistická mapa 1 : 50 000. 6. vyd. Praha: Klub českých turistů - TRASA s. r. o., 2017.
↑ SLOUKA, Jiří. Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 240 s. ISBN 978-80-247-2996-1. S. 73.
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 553, 533.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Budišov nad Budišovkou na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Budišov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Budišov nad Budišovkou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 627.

[5] Vítkovská vrchovina: https://mapy.cz/turisticka?x=17.4969975&y=49.7752726&z=11&l=0&source=area&id=26449 Domašovská vrchovina: https://mapy.cz/turisticka?x=17.6118873&y=49.7936194&z=12&source=area&id=26317

[6] Mapa evidence nemovitostí „OPAVA, V. S. XIII. 10. df“, vytištěná roku 1968, zobrazující i průběh koryta potoka. archivnimapy.cuzk.cz [online]. [cit. 2015-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02.

[7] Viz mapy evidence nemovitostí Mapa evidence nemovitostí „OPAVA, V. S. XIII. 10. df“, vytištěná roku 1968 Archivováno 2. 2. 2017 na Wayback Machine. a „OPAVA. V. S. XIII, 10, de“, vytištěná roku 1966 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.

[:0-8] Nízký Jeseník. Šternberk, Moravský Beroun, Budišov nad Budišovkou. Turistická mapa 1 : 50 000. 6. vyd. Praha: Klub českých turistů - TRASA s. r. o., 2017.

[9] SLOUKA, Jiří. Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 240 s. ISBN 978-80-247-2996-1. S. 73.

[prehled-obci-10] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 553, 533.

[4]

[1]

[2]

[3]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]