Tento článek je o obecném historickém titulu hornických měst. O obci (bývalém městě) u Rýmařova v Moravskoslezském kraji pojednává článek Horní Město.

Horní město (královské horní město) je obecné historické označení měst vzniklých v místech těžby drahých kovů. Horní města podléhala přímo panovníkovi, neboť výnosy z těžby drahých kovů byly jeho hlavním příjmem. Jednalo se tedy o specifickou variantu královských měst.[1]

Půdorys Kutné hory – výřez historické mapy
Zkřížená kladívka a srpek měsíce (pod ochranným andělem) ve znaku Českých Budějovic z roku 1648 (s obměnami používaným do roku 1965)

Urbanismus horních měst

editovat

Horní města měla, a některá z nich doposud mají, specifický urbanismus. Často totiž nebyla vysazována na pravidelném rastru ulic s čtvercovým či obdélným náměstím, ale podél cest k jednotlivým štolám, takže působí dojmem rostlých sídel. Jejich půdorys je proto dnes někdy mylně chápán jako poněkud chaoticky utvářený. Příkladem je půdorys Kutné Hory. V bývalých horních městech jsou často dochovány velmi náročně řešené měšťanské domy, například Kamenný dům v Kutné Hoře, velice nákladně vybavené radnice, kostely atp.

Nejvýznamnějším horním městem Čech byla Kutná Hora, do jehož Vlašského dvora byla po mincovní reformě Václava II. soustředěna veškerá ražba mincí. Údajně nejstarším horním městem byla Jihlava. Velmi důležitou roli hrály i rudné doly v Příbrami ze 14. století, kde se těžilo především stříbro a olovo.

Názvy a znaky

editovat

Bývalá horní města lze často dodnes identifikovat podle jejich názvu. Zpravidla se v něm objevuje slovo hora (Kutná Hora, Hora Svatého Šebestiána, Hora Svaté Kateřiny) či hory (Zlaté Hory, Stříbrné Hory, Kašperské Hory, Hory Matky Boží), případně horní (Horní Slavkov, Horní Blatná, Horní Město). V tomto případě je však nutné odlišit města a obce, která jsou „horní“ pouze svou polohou, například Horní Planá, Horní Stropnice. V těchto případech je ovšem adjektivum „horní“ téměř vždy mladším rozlišovacím doplňkem původního jednoslovného názvu. Těžbu drahých kovů může název vyjadřovat i jinak (Stříbro, Zlaté Hory, Stříbrné Hory).

V německých názvech se často vyskytuje část –berg (Freiberg).

Velice často identifikují bývalá horní města vyobrazení zkříženého kladívka a mlátku v městském znaku (např. Rudolfov), případně i heraldická figura nerostné suroviny (např. měsíc jako symbol stříbra v tzv. velkém znaku Českých Budějovic z roku 1648, které se zde těžilo od 13.–14. století). Naopak příkladem bývalého horního města, které neidentifikuje název ani znak je například Jílové u Prahy či Jihlava.

Horní města na území Česka

editovat

Horní města v zahraničí

editovat

Slovensko

editovat

Německo (výběr)

editovat
Sasko
Harz

Rumunsko

editovat
Sedmihradsko
Banat
Slezsko
Malopolsko

Rakousko

editovat

Maďarsko

editovat

Itálie

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bergstadt na německé Wikipedii.

  1. Ottův slovník naučný 11.. Praha: J. Otto, 1897. Dostupné online. Kapitola Horní města, s. 610.