Bedřich Bendelmayer

český architekt

Bedřich Bendelmayer (9. dubna 1871, Praha[1]20. dubna 1932, Praha[2][3]) byl český architekt období secese, geometrické secese a moderny.

Bedřich Bendelmayer
Bedřich Bendelmayer
Bedřich Bendelmayer
Narození9. dubna 1871
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. dubna 1932 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
VzděláníVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povoláníarchitekt
OvlivněnýFriedrich Ohmann
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí

editovat

Narodil se v rodině pražského obchodníka s cukrem Karla Bendelmayera (1836–1893) a jeho manželky Josefy, rozené Horákové (1844–1883), pokřtěn byl v pražském kostele sv. Petra. Byl druhé z pěti dětí. Když mu matka zemřela, otec se znovu oženil s Annou, rozenou Horákovou (1844–1886)[4][5]

Vystudoval architekturu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Friedricha Ohmanna. První dva projekty realizoval ještě v novorenesančním stylu se svým spolužákem Rudolfem Němcem. Jedná se o domy „U České královny“ v Hradci Králové a „U sv. Jiří“ v pražských Holešovicích. Dalším jeho přítelem a spolužákem byl Alois Dryák. Jim dvěma předal Ohman svůj projekt hotelu Central v pražské Hybernské ulici, když odešel v roce 1898 do Vídně. Provozovali společnou projekční kancelář, která je doložena v dobové inzerci z roku 1903. Po Aloisu Dryákovi převzal funkci hlavního inženýra stavební firmy Quido Bělský. Po roztržce s majitelem byl ale 1. srpna 1904 propuštěn.

Dne 24. února 1906 se ve Lstiboři oženil se Zdeňkou Židlickou (1883–??). Měli spolu tři syny.[6]

Architekt secesních a novoklasicistických domů

editovat

Bendelmayerova stavba nájemních domů U Prašné brány 1–3 byla jedním z prvních secesních domů v Praze po desetiletích vládnoucí historizující architektury. Dostalo se mu za ni zdrcujícího odsouzení od kritika Františka Xavera Harlase, který stavbu označil jako „arogantně odpudivého souseda“ novogoticky zrekonstruované Prašné brány.[7]

Po první světové válce tvořil v novoklasicistním stylu. Z této doby jsou patrně nejznámější budovy krajského trestního soudu, později Nejvyššího soudu a vrchního soudu (Praha 4, Náměstí hrdinů 11) a budova bývalé České průmyslové banky (Praha, Na příkopě 14).

Zemřel 20. dubna 1932 v Praze[8] a byl pohřben do rodinné hrobky na Olšanských hřbitovech.[9]

Stavby v Praze

editovat
  • 1897–1899 Nájemní dům „U sv. Jiří“ či „Belvedere“, Praha 7 – Holešovice, čp. 675, Kamenická 2, spolu s Rudolfem Němcem[10]
  • 1898 soutěžní návrh na pomník Františka Palackého v Praze, spolu se sochařem Antonínem Štruncem[10]
  • 1899 II. místo v soutěži na přestavbu pojišťovny Slavia na Senovážném náměstí[10]
  • 1899–1901 Hotel Central, Praha 1–Nové Město, čp. 1001, Hybernská 10, spoluautoři: Friedrich Ohmann, Alois Dryák
  • 1901 Úprava průčelí domu čp. 978, Praha 1–Nové Město, Senovážné náměstí 23. Původní dům z roku 1872 podle projektu Aloise Turka, v letech 1920–1921, 1928–1929 přestavěno v kubisticko-novoklasicistním stylu Františkem Krásným[11]
  • 1903–1904 Nájemní domy, Praha 1–Staré Město, čp. 1078, 1079, U Prašné brány 1–3, (spolu s Emilem Weichertem)[12]
  • 1903–1905 Hotel Arcivévoda Štěpán (dnes Evropa), Praha-Nové Město, čp. 826, Václavské náměstí 25, spoluautoři: Quido Bělský, Bohumil Hübschmann, Jan Letzel, Alois Dryák[13]
  • 1905 soutěžní návrh na přestavbu Staroměstské radnice (spolu s Emilem Weichertem)
  • 1905–1906 Dům „U první reduty“, čp. 203, Praha 1–Josefov, Maiselova 23, Břehová 2, Pařížská 19, novostavba secesního nájemního domu, spoluautor Karel Manda[14]
  • 1906 Nájemní dům s obchody, Praha 1–Josefov, čp. 52, Kaprova 6[10]
  • 1908–1909 Nájemní domy, Praha 1–Josefov, čp. 20, 22, Valentinská 10, 12[15]
  • 1908, 1912–1913 Obchodní a nájemní dům čp. 598, Praha 1–Nové Město, Ve Smečkách[10]
  • 1910 Nájemní dům, Praha 7–Holešovice, čp. 1069, V Háji 30
  • 1910 I. cena v soutěži na Společenský dům v Praze na Žižkově[10]
  • 1911 Obchodní a nájemní dům, Praha 2–Vinohrady, čp. 390, Anglická 19
  • 1911–1913 Palác Hvězda, Praha 1–Nové Město, čp. 793, Václavské nám. 36, malby na průčelí: Vratislav Mayer, dlouholeté sídlo nakladatelství Melantrich[16]
  • 1923 Rodinný dům, Praha 6–Bubeneč, čp. 606, Bubenečská 57
  • 1927–1929 Kancelářský dům, Praha 1–Nové Město, čp. 108, Spálená 51[17]
  • 1927–1928 Dům čp. 1100, Praha 6–Dejvice, Stavitelská ul.
  • 1927–1933 Budova České průmyslové banky, Praha 1–Nové Město, čp. 854, Na Příkopě 14. Bendelmayer získal v roce 1922 1. cenu v soutěži na tuto budovu. V následujícím roce byly projektové práce zastaveny. Podle pozměněného projektu byla stavba realizována v letech 1927–1933[18]
  • 1928–1930 Budova krajského trestního soudu v Praze, Praha 4–Nusle, čp. 1300, Náměstí Hrdinů 11, projekt z roku 1926
  • 1929 soutěžní projekt na budovu Živnostenské banky Praha 1–Nové Město, Na Příkopě 24–26[19]
  • Nájemní dům Praha 6-Bubeneč, čp. 367, U Vorlíků 3, malby na průčelí: Vratislav Mayer

Stavby mimo Prahu

editovat

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Matrika narozených, kostel sv. Petra, 1867-1871, snímek 392, záznam o narození a křtu
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, sign. SPVIN Z3, s. 394
  3. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve vinohradské nemocnici, sign. NEMVIN Z1, s. 147
  4. Soupis pražských obyvatel, Bendlmayer Karl, 1836
  5. Policejní přihlášky, Praha, Bendelmayer Karl
  6. Soupis pražských obyvatel, Bendlmayer Bedřich, 1871
  7. HARLAS, František Xaver. Moderna v pražských ulicích, 2. část. Architektonický obzor. 5. říjen 1904, roč. III, čís. 10, s. 37. Dostupné online. ISSN 1803-3350. 
  8. Úmrtí. Národní listy. 22. 4. 1932, s. 4. Dostupné online. 
  9. Bedřich Bendelmayer. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  10. a b c d e f g h i VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola Bendelmayer, Bedřich, s. 55. 
  11. Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 519–520
  12. Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 534
  13. Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 462–464
  14. Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 565
  15. Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 560
  16. Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 450
  17. Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 222
  18. Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 477
  19. Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 483
  20. Zajímavosti o domě čp. 310, Hradec Králové. www.kavarnapodeliskou.cz [online]. [cit. 2012-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-19. 
  21. POKLEMBOVÁ, Ľubica. Odkrývanie histórie: české osobnosti v Košiciach: architekti 20.-30. rokov 20. storočia.. In: Jaromír Kubíček; PRCHALOVÁ, Lea. Sdružení knihoven České republiky v roce 2012 : ročenka. Ostrava: Sdružení knihoven ČR, 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-26. ISBN 978-80-86249-67-4. S. 119. (slovensky) Archivováno 26. 12. 2016 na Wayback Machine.
  22. SJV 79. 85 let od otevření krajského soudu v Klatovech II.. Klatoviny [online]. 2013-07-19 [cit. 2014-12-28]. Dostupné online. 
  23. BEDRICH BENDELMAYER BRONZE SCULPTURE AT JENNMAUR GALLERY

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat