Wikipedie

Bedřich Bendelmayer

český architekt

Bedřich Bendelmayer (9. dubna 1871, Praha[1] – 20. dubna 1932, Praha[2][3]) byl český architekt období secese, geometrické secese a moderny.

Bedřich Bendelmayer
Bedřich Bendelmayer
Bedřich Bendelmayer
Narození9. dubna 1871
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. dubna 1932 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
VzděláníVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povoláníarchitekt
OvlivněnýFriedrich Ohmann
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Mládí

editovat

Narodil se v rodině pražského obchodníka s cukrem Karla Bendelmayera (1836–1893) a jeho manželky Josefy, rozené Horákové (1844–1883), pokřtěn byl v pražském kostele sv. Petra. Byl druhé z pěti dětí. Když mu matka zemřela, otec se znovu oženil s Annou, rozenou Horákovou (1844–1886)[4][5]

Vystudoval architekturu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Friedricha Ohmanna. První dva projekty realizoval ještě v novorenesančním stylu se svým spolužákem Rudolfem Němcem. Jedná se o domy „U České královny“ v Hradci Králové a „U sv. Jiří“ v pražských Holešovicích. Dalším jeho přítelem a spolužákem byl Alois Dryák. Jim dvěma předal Ohman svůj projekt hotelu Central v pražské Hybernské ulici, když odešel v roce 1898 do Vídně. Provozovali společnou projekční kancelář, která je doložena v dobové inzerci z roku 1903. Po Aloisu Dryákovi převzal funkci hlavního inženýra stavební firmy Quido Bělský. Po roztržce s majitelem byl ale 1. srpna 1904 propuštěn.

Dne 24. února 1906 se ve Lstiboři oženil se Zdeňkou Židlickou (1883–??). Měli spolu tři syny.[6]

Architekt secesních a novoklasicistických domů

editovat

Bendelmayerova stavba nájemních domů U Prašné brány 1–3 byla jedním z prvních secesních domů v Praze po desetiletích vládnoucí historizující architektury. Dostalo se mu za ni zdrcujícího odsouzení od kritika Františka Xavera Harlase, který stavbu označil jako „arogantně odpudivého souseda“ novogoticky zrekonstruované Prašné brány.[7]

Po první světové válce tvořil v novoklasicistním stylu. Z této doby jsou patrně nejznámější budovy krajského trestního soudu, později Nejvyššího soudu a vrchního soudu (Praha 4, Náměstí hrdinů 11) a budova bývalé České průmyslové banky (Praha, Na příkopě 14).

Zemřel 20. dubna 1932 v Praze[8] a byl pohřben do rodinné hrobky na Olšanských hřbitovech.[9]

Dílo

editovat

Stavby v Praze

editovat
  • 1897–1899 Nájemní dům „U sv. Jiří“ či „Belvedere“, Praha 7 – Holešovice, čp. 675, Kamenická 2, spolu s Rudolfem Němcem[10]
  • 1898 soutěžní návrh na pomník Františka Palackého v Praze, spolu se sochařem Antonínem Štruncem[10]
  • 1899 II. místo v soutěži na přestavbu pojišťovny Slavia na Senovážném náměstí[10]
  • 1899–1901 Hotel Central, Praha 1–Nové Město, čp. 1001, Hybernská 10, spoluautoři: Friedrich Ohmann, Alois Dryák
  • 1901 Úprava průčelí domu čp. 978, Praha 1–Nové Město, Senovážné náměstí 23. Původní dům z roku 1872 podle projektu Aloise Turka, v letech 1920–1921, 1928–1929 přestavěno v kubisticko-novoklasicistním stylu Františkem Krásným[11]
  • 1903–1904 Nájemní domy, Praha 1–Staré Město, čp. 1078, 1079, U Prašné brány 1–3, (spolu s Emilem Weichertem)[12]
  • 1903–1905 Hotel Arcivévoda Štěpán (dnes Evropa), Praha-Nové Město, čp. 826, Václavské náměstí 25, spoluautoři: Quido Bělský, Bohumil Hübschmann, Jan Letzel, Alois Dryák[13]
  • 1905 soutěžní návrh na přestavbu Staroměstské radnice (spolu s Emilem Weichertem)
  • 1905–1906 Dům „U první reduty“, čp. 203, Praha 1–Josefov, Maiselova 23, Břehová 2, Pařížská 19, novostavba secesního nájemního domu, spoluautor Karel Manda[14]
  • 1906 Nájemní dům s obchody, Praha 1–Josefov, čp. 52, Kaprova 6[10]
  • 1908–1909 Nájemní domy, Praha 1–Josefov, čp. 20, 22, Valentinská 10, 12[15]
  • 1908, 1912–1913 Obchodní a nájemní dům čp. 598, Praha 1–Nové Město, Ve Smečkách[10]
  • 1910 Nájemní dům, Praha 7–Holešovice, čp. 1069, V Háji 30
  • 1910 I. cena v soutěži na Společenský dům v Praze na Žižkově[10]
  • 1911 Obchodní a nájemní dům, Praha 2–Vinohrady, čp. 390, Anglická 19
  • 1911–1913 Palác Hvězda, Praha 1–Nové Město, čp. 793, Václavské nám. 36, malby na průčelí: Vratislav Mayer, dlouholeté sídlo nakladatelství Melantrich[16]
  • 1923 Rodinný dům, Praha 6–Bubeneč, čp. 606, Bubenečská 57
  • 1927–1929 Kancelářský dům, Praha 1–Nové Město, čp. 108, Spálená 51[17]
  • 1927–1928 Dům čp. 1100, Praha 6–Dejvice, Stavitelská ul.
  • 1927–1933 Budova České průmyslové banky, Praha 1–Nové Město, čp. 854, Na Příkopě 14. Bendelmayer získal v roce 1922 1. cenu v soutěži na tuto budovu. V následujícím roce byly projektové práce zastaveny. Podle pozměněného projektu byla stavba realizována v letech 1927–1933[18]
  • 1928–1930 Budova krajského trestního soudu v Praze, Praha 4–Nusle, čp. 1300, Náměstí Hrdinů 11, projekt z roku 1926
  • 1929 soutěžní projekt na budovu Živnostenské banky Praha 1–Nové Město, Na Příkopě 24–26[19]
  • Nájemní dům Praha 6-Bubeneč, čp. 367, U Vorlíků 3, malby na průčelí: Vratislav Mayer

Stavby mimo Prahu

editovat

Galerie

editovat
  • Stavby Bedřicha Bendelmayera
  •  
    1897–1899 Dům „U České královny“, Hradec Králové
  •  
    1899 Nájemní dům „U sv. Jiří“, Praha 7-Holešovice, čp. 675, Kamenická 2, nároží Kamenické a Kostelní ulice.
  •  
    1899–1902, Hotel Central, Praha, Hybernská 10
  •  
    1903–1905 Hotely Arcivévoda Štěpán a Garni, Praha, Václavské náměstí 25 a 27
  •  
    1903–1904 Nájemní dům, Praha, U Prašné brány 1
  •  
    1906–1908 Nájemní dům, Praha, Kaprova 6
  •  
    1923 Rodinný dům čp. 606, Praha 6 – Bubeneč, Bubenečská 57
  •  
    1922–1924 Gymnázium v Hlučíně, čp. 586, Dr. Ed. Beneše 7
  •  
    Nájemní dům Praha 6-Bubeneč, čp. 367, U Vorlíků 3, malby na průčelí: Vratislav Mayer
  •  
    1927–1933 Vstup do budovy České průmyslové banky, Praha, Na Příkopě 14
  •  
    1928–1930 Budova Vrchního soudu v Praze

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Matrika narozených, kostel sv. Petra, 1867-1871, snímek 392, záznam o narození a křtu
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, sign. SPVIN Z3, s. 394
  3. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve vinohradské nemocnici, sign. NEMVIN Z1, s. 147
  4. ↑ Soupis pražských obyvatel, Bendlmayer Karl, 1836
  5. ↑ Policejní přihlášky, Praha, Bendelmayer Karl
  6. ↑ Soupis pražských obyvatel, Bendlmayer Bedřich, 1871
  7. ↑ HARLAS, František Xaver. Moderna v pražských ulicích, 2. část. Architektonický obzor. 5. říjen 1904, roč. III, čís. 10, s. 37. Dostupné online. ISSN 1803-3350. 
  8. ↑ Úmrtí. Národní listy. 22. 4. 1932, s. 4. Dostupné online. 
  9. ↑ Bedřich Bendelmayer. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d e f g h i VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola Bendelmayer, Bedřich, s. 55. 
  11. ↑ Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 519–520
  12. ↑ Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 534
  13. ↑ Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 462–464
  14. ↑ Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 565
  15. ↑ Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 560
  16. ↑ Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 450
  17. ↑ Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 222
  18. ↑ Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 477
  19. ↑ Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 483
  20. ↑ Zajímavosti o domě čp. 310, Hradec Králové. www.kavarnapodeliskou.cz [online]. [cit. 2012-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-19. 
  21. ↑ POKLEMBOVÁ, Ľubica. Odkrývanie histórie: české osobnosti v Košiciach: architekti 20.-30. rokov 20. storočia.. In: Jaromír Kubíček; PRCHALOVÁ, Lea. Sdružení knihoven České republiky v roce 2012 : ročenka. Ostrava: Sdružení knihoven ČR, 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-26. ISBN 978-80-86249-67-4. S. 119. (slovensky) Archivováno 26. 12. 2016 na Wayback Machine.
  22. ↑ SJV 79. 85 let od otevření krajského soudu v Klatovech II.. Klatoviny [online]. 2013-07-19 [cit. 2014-12-28]. Dostupné online. 
  23. ↑ BEDRICH BENDELMAYER BRONZE SCULPTURE AT JENNMAUR GALLERY

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bedřich_Bendelmayer&oldid=23989798“