Lstiboř
Lstiboř je vesnice v okrese Kolín, je součástí obce Klučov. Nachází se asi 1,5 kilometru jižně od Klučova. Lstiboř je také název katastrálního území o rozloze 3,79 km².[3]
| Lstiboř | |
|---|---|
.jpg) kostel Nanebevzetí Panny Marie, vpravo statek čp. 21 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Klučov |
| Okres | Kolín |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′47″ s. š., 14°54′22″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 248 (2021)[1] |
| Katastrální území | Lstiboř (3,79 km²) |
| PSČ | 282 01 |
| Počet domů | 72 (2011)[2] |
  Lstiboř | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 66656 |
| Kód k. ú. | 666653 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352,[4] kdy fara náležela k děkanátu Kouřimskému. Název obce má vlastnický původ, vykládá se jako Lstiborův dvůr. V letech 1390–1405 se připomínají Jan a Petr, vladykové ze Lstiboře, v jejich držení byl také Kamýk. Roku 1543 se uvádí další příslušník rodiny, Vilém Kamýcký z Elstiboře, přebytečné „e“ v jeho přídomku vzniklo chybnou zkratkou předložky „ze“.[5] Poslední příslušník rodu, bezdětný Jiří Kamýcký ze Lstiboře, byl kvůli své evangelické víře vykázán ze země. V roce 1628 odešel do Saska a část svého majetku prodal (např. zámek v Kamýku), neprodaný majetek byl šlechtě zkonfiskován.[6] Jiří Kamýcký žil v Pirně, kde dne 10. června 1660 vystavil listinu o dobrém jménu Valentýna Holého z Kamýku u Litoměřic. Listinu sepsal na žádost svého bývalého poddaného, rovněž exulanta.[7] Tvrz zpustla a zanikla.
Pamětihodnosti
editovat- Kostel Nanebevzetí Panny Marie s farou je jednolodní barokní kostel, který byl roku 1747 postaven na starších základech při středověké hranolové věži. Sakristie v podvěží má gotickou křížovou klenbu. Hlavní oltář s kopií Rubensova obrazu Nanebevzetí Panny Marie od J. Reiniše (1781), který roku 1877 přemaloval Adolf Liebscher, vytvořil řezbář Jan Kabourek († 1811) roku 1790, stejně jako postranní oltáře sv. Kateřiny a sv. Prokopa. Oltářní obraz sv. Kateřiny namaloval Josef Kramolín, protějškový obraz Pravé podoby sv. Prokopa s čertem na řetěze (tzv. Vera effigies) je kopií obrazu z klášterního kostela v Sázavě. Varhany byly postaveny v 19. století.[8] Ze hřbitova středověkého původu se dochovaly jen fragmenty pozdějších náhrobků.
Osobnosti
editovat- František Pokorný (1797–1850), dirigent
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-30.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-16. ISBN 80-250-1310-3. S. 104.
- ↑ Antonín Profous, Místní jména v Čechách II, s. 682, dostupné online [1]
- ↑ Ottův slovník naučný VIII., s. 370
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 15.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 324.
Literatura
editovat- PODLAHA, Antonín:Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, díl XXIV. Politický okres Českobrodský. Praha 1907, s. 102
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lstiboř na Wikimedia Commons - Katastrální mapa Lstiboře na webu ČÚZK
- Lstiboř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
