Rostislav Švácha

český historik, historik umění a vysokoškolský pedagog

Rostislav Švácha (* 16. ledna 1952, Praha) je historik a teoretik umění a architektury, vysokoškolský pedagog (Ústav pro dějiny umění FF UK, Katedra teorie a dějin umění AVU a Katedra dějiny umění Univerzity Palackého v Olomouci). Ve svých pracích se zaměřuje na architekturu 17.20. století.

prof. PhDr. Rostislav Švácha
prof. PhDr. Rostislav Švácha (2023)
prof. PhDr. Rostislav Švácha (2023)
Narození16. ledna 1952 (72 let)
Praha
Povolánípedagog, učitel, historik architektury, fotograf a kurátor
OceněníPocta České komory architektů (2013)
Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury (2013)
Magnesia Litera 2018
Cena města Olomouce
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Narodil se 16. ledna 1952. V letech 1971–1976 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a studia ukončil obhajobou rigorózní práce K periodizaci díla Jana Aichela Santiniho (1977). V letech 19771984 byl redaktorem v nakladatelství Odeon. Roku 1985 se stal vědeckým pracovníkem Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky, kde působí doposud.

 
Rostislav Švácha na výstavě arch. Jaroslava Vaculíka v Muzeu umění a designu Benešov

Veřejné aktivity v oblasti památkové péče

editovat

Své znalosti moderní architektury a odbornou autoritu využívá pro podporu a prosazování ochrany významných staveb vzniklých ve 20. století.[1] Je členem Domácí rady Klubu Za starou Prahu,[2] a čestným členem spolku Za krásnou Olomouc.

Ocenění

editovat
  • V roce 2013 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury.[3]
  • Pocta České komory architektů za rok 2013[4]
  • Kniha Paneláci 1, 2, kterou napsal společně s Lucií Skřivánkovou, získala v roce 2018 cenu Magnesia Litera[5].

Bibliografie

editovat

Vybrané časopisecké příspěvky

editovat
  • 1980: Osada Baba, Umění 28/1980, s. 372.
  • 1983: Adolf Loos a česká architektura, Umění 31/1983, s. 490–513.
  • 1985: Arnošt Wiesner: norma a tvorba, Výtvarná kultura 9/1985, s. 64.
  • 1986: Poznámky ke Kotěrovu muzeu, Umění 34/1986, s. 171–179.
  • 2005: Na obranu Ještědu, Architekt roč. 51, č. 4, s. 51.

Reference

editovat
  1. V roce 2017 zdůrazňuje ztrátu, kterou po letech snah o záchranu znamená zboření objektu čp. 1601/II na Václavském náměstí v Praze.
  2. https://www.zastarouprahu.cz/menu-horni/o-klubu/organy-klubu/kategorie-4/
  3. Laureáti Státních cen a cen Ministerstva kultury
  4. Česká komora architektů: Poctu ČKA 2013 získal Rostislav Švácha. 04.12.2014, aktualizováno: 15.01.2015.
  5. Magnesii Literu má Erik Tabery, knihami století jsou Saturnin i Švejk. iDNES.cz [online]. 2018-04-04 [cit. 2018-04-05]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1492-1497, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • P. Bregantová, Bibliografie Rostislava Šváchy 1977–2012, in: Taťána Petrasová, Marie Platovská (eds.), Tvary-formy-ideje: Studie a eseje k dějinám a teorii architektury, UDU AV ČR 2013, s. 259–315

Externí odkazy

editovat