Wikipedie

Bakov nad Jizerou

město v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji

Bakov nad Jizerou (německy Backofen an der Iser[zdroj?] či Bakow an der Iser[zdroj?][pozn 1]) je město v okrese Mladá Boleslav. Leží 6 kilometrů severně od Mladé Boleslavi a 50 kilometrů severovýchodně od Prahy. Leží přibližně v polovině cesty mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm. Žije zde přibližně 5 300[1] obyvatel. V minulosti ho proslavily výrobky z rákosu a orobince, např. pantofle, tašky, holubovky (tropické helmy pojmenované po Emilu Holubovi), rohože a spousta dalších. Městem či v jeho bezprostřední blízkosti protékají řeka Jizera a říčky Kněžmostka a Bělá, které se zde do Jizery i vlévají.

Bakov nad Jizerou
Sloup Nejsvětější Trojice na Mírovém náměstí
Sloup Nejsvětější Trojice na Mírovém náměstí
Znak města Bakov nad JizerouVlajka města Bakov nad Jizerou
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecMladá Boleslav
Obec s rozšířenou působnostíMladá Boleslav
(správní obvod)
OkresMladá Boleslav
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°28′57″ s. š., 14°56′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel5 316 (2024)[1]
Rozloha27,01 km²[2]
Nadmořská výška222 m n. m.
PSČ294 01
Počet domů1 547 (2021)[3]
Počet částí obce13
Počet k. ú.6
Počet ZSJ19
Kontakt
Adresa městského úřaduMírové náměstí 208
294 01 Bakov nad Jizerou
info@bakovnj.cz
StarostkaMgr. Jana Blechová
Oficiální web: www.bakovnj.cz
Bakov nad Jizerou
Bakov nad Jizerou
Další údaje
Kód obce535427
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

K městu náleží Trenčín, Malá Bělá, Zvířetice, Podhradí, Horka, Buda, Studénka, Chudoplesy, dále samoty Brejlov, Malý a Velký Rečkov a Klokočka.

Historie

editovat
 
Zřícenina hradu Zvířetice

Počátky města Bakov sahají pravděpodobně do 13. století. Původně se jednalo o rybářskou osadu. Obec je prvně zmiňována ve 14. století jako farní ves s kostelem sv. Bartoloměje, poddaná cisterciáckému klášteru Hradiště. Roku 1345 byla správa nad vsí a kostelem svěřena opatem hradišťského kláštera Markvartovi ze Zvířetic.

Roku 1497 získává majitel panství Hašek ze Zvířetic pro Bakov městská práva a pečeť. Král Vladislav II. udělil městu právo pondělního týdenního trhu a trhu výročního. Po Markvarticích patřilo město Sezimům z Ústí. V 16. století získávají Bakov dědičně páni z Vartemberka. Roku 1590 darovali městu právo várečné a prodej soli bratři Hendrych a Zikmund a o 17 let později tato práva potvrdil Jan z Vartemberka, který navíc udělil ještě právo vinného šenku.

V roce 1622 byla polovina panství konfiskována kvůli účasti ve stavovském povstání. O rok později koupil panství Albrecht z Valdštejna, který jej dále přenechal svému synovci Maxmiliánovi. Město bylo v držení Valdštejnů až do roku 1848.

Během Třicetileté války, 22. května 1643 byl Bakov vydrancován a vypálen Švédy. Další drancování postihlo město roku 1866. Ve stejném roce pak bylo město stiženo i ničivou epidemií cholery. O tři roky později padla více než polovina města za oběť ničivému požáru a tím utrpěl zejména původní barokní ráz města. Opětovnému rozvoji však přispělo vybudování železnice v roce 1865.

Místní obyvatelé se živili během středověku zejména zemědělstvím a řemesly. Působil zde cech hrnčířský. Od 19. století se Bakov proslavil výrobou rákosového a proutěného zboží.[zdroj⁠?!]

V Bakově sídlila od středověku významná židovská obec, z jidiš názvu města pochází aškenázské příjmení Backofen.

Právo užívat vlajku bylo městu uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000.[4]

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování města zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[5]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[5]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mnichovo Hradiště[8]
  • 1949 Liberecký kraj, okres Mnichovo Hradiště[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[10]

Rok 1932

editovat

Ve městě Bakov nad Jizerou s 3600 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:[11]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický kostel, kostel československé církve, chudobinec, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů, obchodní grémium, živnostenské společenstvo smíšených živností, elektrárna, 2 mlýny, továrna na výbuchuvzdorné nádoby, výroba sáněk.
  • Služby (pouze výběr): 2 lékaři, 3 autodopravci, biograf Sokol, drogerie, elektrárenské družstvo, fotoateliér, 3 hodináři, 11 hostinců, hotel, knihkupectví, lékárna, obchod s obuví Baťa, 2 pískovny, výrobny rákosového zboží, Nádražní restaurace, Městská spořitelna, živnostensko-hospodářská záložna, stavitel, vinárna, velkoobchod s výbušnými látkami, zubní ateliér.

Ve vsi Horka se 126 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Bakova nad Jizerou) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[12] hostinec, obuvník, obchod s lahvovým pivem, trafika.

Ve vsi Chudoplesy s 205 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Bakova nad Jizerou) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[13] hostinec, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika.

Ve vsi Malá Bělá s 890 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Bakova nad Jizerou) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[14] 2 cihelny, elektrárna, holič, 4 hostince, dělnický konzum, kovář, 2 krejčí, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, pila, 2 pokrývači, 2 řezníci, 2 trafiky, koňský řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím.

Části města

editovat

Obyvatelstvo

editovat

Počet obyvatel

editovat

Počet obyvatel je uváděn za Bakov nad Jizerou podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších městech Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[15][16][17] V celé bakovské aglomeraci nicméně žije necelých 6 tisíc obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[15][16][17]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
3 233 3 611 3 845 4 065 4 719 4 745 5 603 4 733 5 020 4 792 4 601 4 369 4 544 4 978 4 976
Vývoj počtu domů za roky 1869 - 2011[15][16][17]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
432 417 442 469 581 653 969 1 141 1 126 1 134 1 155 1 334 1 380 1 477 1 547

Doprava

editovat

Město Bakov nad Jizerou patří mezi významné dopravní uzly severní části středních Čech. V Bakově nad Jizerou je křižovatka tří železničních tratí. Nejdůležitějším silničním tahem je trasa z Prahy na sever do oblasti Liberce nebo do Polska.

Silniční doprava

editovat

Poblíž města prochází mezinárodní dálnice D10 Praha–Turnov. Okrajem města vede silnice II/610 Praha – Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Turnov. Městem prochází silnice II/276 Bělá pod Bezdězem – Bakov nad Jizerou – Kněžmost.

Železniční doprava

editovat
 
Železniční stanice Bakov nad Jizerou se nachází zhruba 1 km jihozápadně od města

Město je železniční křižovatkou tratí 070 Praha–Turnov, 080 Bakov nad Jizerou – Jedlová a 063 Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov.

Na území města leží odbočná železniční stanice Bakov nad Jizerou (tratě 070, 080, 063) a tři mezilehlé železniční zastávky Bakov nad Jizerou město (tratě 070 a 063), Buda (trať 063) a Malá Bělá (trať 080). Rychlíky zastavují ve stanici Bakov nad Jizerou a v zastávce Bakov nad Jizerou město.

Železniční trať 070 Praha–Turnov je jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1865. Po trati 070 jezdí osobní vlaky i rychlíky, přepravní zatížení mezi Bakovem nad Jizerou a Mladou Boleslaví v pracovních dnech roku 2011 bylo obousměrně 10 rychlíků, 1 spěšný a 13 osobních vlaků, mezi Bakovem nad Jizerou a Turnovem 5 rychlíků, 1 spěšný a 10 osobních vlaků.

Železniční trať 080 Bakov nad Jizerou – Jedlová je jednokolejná celostátní trať, doprava do České Lípy byla zahájena roku 1867. Přepravní zatížení mezi Bakovem nad Jizerou a Českou Lípou v roce 2011 činilo obousměrně 5 rychlíků a 9 osobních vlaků.

Železniční trať 063 Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov – (Kopidlno) je jednokolejná regionální trať, doprava na ní byla zahájena v roce 1883. Na úseku do Kopidlna byla od roku 2007 zastavena osobní doprava.[18]Od konce března 2010 není na trati z Bakova nad Jizerou do Dolního Bousova provozována pravidelná osobní doprava.

Autobusová doprava

editovat

Z města vedly v roce 2016 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Bělá pod Bezdězem, Kněžmost, Mimoň, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Praha (dopravce ARRIVA Střední Čechy).

Městem projížděla v červnu 2011 dálková autobusová linka Praha-Mladá Boleslav-Turnov-Semily-Jilemnice-Vrchlabí-Špindlerův Mlýn (denně 1 spoj tam i zpět) (dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s., provozovna Náchod)[19]

Pamětihodnosti

editovat
 
Kaple sv. Stapina nad pramenem Klokočka

Slavní rodáci

editovat

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Dle Müllerovy mapy Čech Bakofen, Prvního vojenského mapování Bakoffen, Druhého Backofen, Indikační skici Bakowen

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Udělené symboly – Bakov nad Jizerou [online]. 2000-06-14 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  6. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  9. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  10. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  11. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 15-16. (česky a německy)
  12. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 326. (česky a německy)
  13. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 453. (česky a německy)
  14. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 786. (česky a německy)
  15. ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
  16. ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b c Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Mladá Boleslav, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ Knižní jízdní řády. www.szdc.cz [online]. [cit. 2011-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 
  19. ↑ Portál CIS o jízdních řádech
  20. ↑ SLOUKA, Jiří. Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 240 s. ISBN 978-80-247-2996-1. S. 66. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bakov_nad_Jizerou&oldid=24111767“