Marie Markéta z Valdštejna
Marie Markéta z Valdštejna, také z Waldsteinu, rozená Černínová (Czerninová) z Chudenic (1. prosince 1687 Vídeň – 4. července 1728 Komorní Hrádek)[1] byla česká šlechtična, dcera Heřmana Jakuba Černína z Chudenic a manželka Františka Josefa Oktaviána z Valdštejna (1680–1722).
| Marie Markéta hraběnka z Waldsteinu | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Marie Markéta Černínová z Chudenic |
| Narození | 1. prosince 1687 Vídeň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 4. července 1728 (ve věku 40 let) Komorní Hrádek Habsburská monarchie |
| Choť | (1704) František Josef z Waldsteinu (1680–1722) |
| Děti | František Josef Jiří z Valdštejna-Vartenberka František Arnošt z Waldsteinu |
| Rodiče | Heřman Jakub Czernin z Chudenic (1659–1710) a Marie Josefa Slavatová z Chlumu a Košumberka (1667–1708) |
| Příbuzní | František Josef Černín z Chudenic (sourozenec) Emanuel Filibert z Valdštejna a Jiří Kristián z Waldstein-Wartenbergu (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovat
V roce 1704 se provdala za hraběte z Valdštejna. Po neočekávané smrti otce působila s manželem jako poručník svého mladšího bratra Františka Josefa. Stala se známou zejména později, kdy se jí díky štědré podpoře kapucínů dostalo přízviska „máti kapucínů“, například ve valdštejnském rezidenčním městě Mnichově Hradišti nechala zbudovat kapli svaté Anny, investovala do přestaveb Lorety u hradčanských kapucínů. Vedla spory se svým švagrem Janem Josefem z Valdštejna o poručnictví nad svými syny. Majetek, na jehož správě se podílela, v odhadní ceně 2,43 milionů zlatých, byl odevzdán synům zatížen dluhem 1,1 milionu zlatých.[2] Marie Markéta patrně nenese hlavní díl viny na astronomickém dluhu, ale podílela se na něm vlivem příliš štědrých církevních donací.
Zemřela 4. července na zámku Komorní Hrádek v péči alžbětinek. Její tělo bylo převezeno do Prahy a pohřbeno v kryptě kláštera kapucínů na Hradčanech.[3]
Rodina
editovatDne 17. července 1704 se v pražském Černínském paláci provdala za Františka Josefa z Valdštejna (1680–1720).[4] Měli spolu několik dětí, pouze dva synové František Arnošt a František Josef Jiří se dožili dospělosti:
- Jan František Arnošt Heřman (19. července 1705 Praha – 14. září 1748 Mnichovo Hradiště), založil starší valdštejnskou linii mnichovohradištskou
- ⚭ (1727) Marie Alžběta z Fürstenberg-Stühlingenu (28. února 1703 – 22. ledna 1767 Praha)
- Maria Josefa Anežka (1708–1709)
- František Josef Jiří (24. dubna 1709 Praha – 2. února 1771 Mnichovo Hradiště), založil duchcovsko-litomyšlskou linii rodu Valdštejnů, která vymřela roku 1901 po meči
- ⚭ (1729) Marie Josefa Terezie z Trauttmansdorffu (1704–1757)
- Marie Markéta (1710–1717)
- František Václav (1711–1712)
- Marie Antonie (1713–1718)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ HOJDA, Zdeněk a CHODĚJOVSKÁ, Eva. Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje. I., Kavalírská cesta českého šlechtice do německých zemí, Itálie, Francie, Španělska a Portugalska. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 758 s. ISBN 978-80-7422-281-8. S. 73, pozn. č. 154.
- ↑ Hrbek, s. 338-339.
- ↑ Arka Karkonoszy - Osoba - Waldstein Maria Margaretha (Czernin) *1689. archakrkonos.cz [online]. [cit. 2024-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o sňatku farnost kostela sv. Víta
Literatura
editovat- HRBEK, Jiří. Barokní Valdštejnové v Čechách: 1640-1740. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2013. 860 s. České dějiny; sv. 5. ISBN 978-80-7422-233-7. S. 330-341.
- SVOBODOVÁ, Jana. Fundace Marie Markéty z Valdštejna. Praha 2009. Bakalářská práce na KTF UK, vedoucí práce Martin Zlatohlávek, oponent práce Marek Pučalík.
- ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Máti kapucínů. In Od pravěku k dnešku II. Praha 1930, s. 163–183.
