Alexej Michajlovič Romanov

Alexej Michajlovič
	velkokníže ruský
	Okolo roku 1890
Doba vlády	nevládl
Tituly	Jeho Imperátorská Výsost
Narození	28. prosince 1875; Tiflis, Rusko
Úmrtí	2. března 1895 (ve věku 19 let); San Remo, Itálie
Pohřben	Petropavlovský chrám
Dynastie	Romanov-Holstein-Gottorp
Otec	Michail Nikolajevič
Matka	Olga Fjodorovna
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velkokníže Alexej Michajlovič (rusky Алексей Михайлович; 16.^jul./ 28. prosince 1875^greg., Tiflis – 18. února^jul./ 2. března 1895^greg.) byl šestým synem a nejmladším potomkem Michaila Nikolajeviče a vnukem Mikuláše I. Měl se stát námořníkem, byl určen k vojenské službě v ruském válečném loďstvu, avšak zemřel mladý na tuberkulózu.

Život

Velkokníže Alexej Michajlovič se narodil v Tiflisu 28. prosince 1875, jako šestý syn a poslední potomek ze sedmi dětí velkoknížete Michaila Nikolajeviče a jeho manželky velkokněžny Olgy Fjodorovny, bádenské princezny. Byl benjamínkem větve Michajlovičů Romanovské dynastie a jediným velkoknížetem, který nesl carské jméno i patronymum (po Alexeji Michajlovičovi).

Dětství strávil v gruzínském Tiflisu, kde jeho otec vykonával funkci generálního guvernéra Zakavkazska. Když mu bylo v roce 1882 sedm let, byl otec jmenován předsedou imperiální rady a rodina se přestěhovala do Petrohradu. V osmi letech byl svědkem ceremonie v Zimním paláci a zaujaly ho cizí uniformy, především ty, které nosili vyslanci orientálních zemí. Obdobně jako všechny mužské potomky dynastie Romanovců, i Alexeje čekala vojenská kariéra. Dostalo se mu spartánské výchovy, spal na kavalci, bral studené koupele. Vzdělávali jej domácí učitelé. Jeho otec, zaměstnán vojenskými a vládními povinnostmi, zůstával rezervovaný. Dominantní v rodině byla matka, která vyžadovala přísnou disciplínu, ve strohém prostředí vyrůstal ve stínu starších bratrů. Vyhledával svoje vrstevníky a často si hrával s nejmladšími dětmi cara Alexandra, Michalem a Olgou.

Brilantní chlapec svobodného ducha a naprosto upřímný, podle jeho bratra Alexandra, byl Alexej inteligentní a temperamentní. V osmnácti letech byl vysoký, štíhlý, dobře vypadající mladý muž, vždy oblečený v uniformě. Výcvik námořního důstojníka byl téměř u konce, když se u něj projevila tuberkulóza. Jeho zdravotní stav nikdy nebyl dobrý. Bratranec, Kirill později říkal, že otec odmítl dát Alexejovi čas na zotavení a naléhal, aby dokončil výcvik. Avšak Alexejovo zdraví se natolik zhoršilo, že posléze byl poslán do San Rema, kde 2. března 1895 zemřel. Bylo mu devatenáct let. Poprvé měl na sobě praporčickou uniformu, napsal Kirill, když byl v rakvi.

Jeho bratr Alexandr napsal ve své knize vzpomínek, že k Alexejovi měl blíže než k ostatním členům rodiny, že nelitoval jeho odchodu, protože Alexej strádal v tísnivé atmosféře paláce a jeho předčasná smrt jej snad ušetřila horšího osudu.