Wikipedie

Luisa Meklenbursko-Střelická

pruská královna

Luisa Meklenbursko-Střelická (německy: Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen[1]; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.

Luisa Meklenbursko-Střelická
královna pruská, kurfiřtka braniborská
Portrét
Luisa Meklenbursko-Střelická roku 1802
Doba vlády1797–1810
Úplné jménoLuise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg -Strelitz
Narození10. března 1776
Hannover
Úmrtí19. července 1810
(ve věku 34 let)
Zámek Hohenzieritz, Braniborsko
PohřbenaCharlottenburg, Berlín
Sňatek24. prosince 1793
ManželFridrich Vilém III.
PotomciFridrich Vilém
Vilém
Charlotta
Frederika
Karel
Alexandra
Ferdinand
Luisa
Albrecht
DynastieMeklenburští
OtecKarel II. Meklenbursko-Střelický
MatkaFrederika Hesensko-Darmstadtská
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luisa Augusta von Mecklenburg-Strelitz se narodila 10. března roku 1776 v Hannoveru jako šesté[2] dítě (čtvrtá z přeživších dcer) meklenburského vévody Karla II. Meklenbursko-Střelického (1741–1816) a jeho první manželky Frederiky Karoliny Luisy Hesensko-Darmstadtské (1752–1782), dcery lankraběte Jiřího Viléma Hesensko-Darmstadtského a jeho manželky Marie Luisy Albertiny z Leiningen-Dagsburg-Falkenburg. Mimo jiné byla starší sestrou hannoverské královny Frederiky Meklenbursko-Střelické a neteří britské královny Šarloty Meklenbursko-Střelické, manželky krále Jiřího III.

Biografie

editovat

Mládí a manželství

editovat
 
Portrét královny Luisy

Po smrti své první ženy se Luisin otec v roce 1784 podruhé oženil s Šarlotou Hesensko-Darmstadtskou, mladší sestrou své první zemřelé ženy. Toto manželství záhy skončilo Šarlotinou smrtí v prosinci roku 1785 po narození jejich jediného dítěte (Karel Meklenburský, 1785–1837). Protože se v této situaci jako vdovec necítil schopen svým dcerám poskytnout potřebnou péči a výchovu, rozhodl se její otec o pomoc požádat jejich babičku, svou tchyni, princeznu Marii Luisu Albertinu z Leiningen-Dagsburg-Falkenburg, žijící v Darmstadtu. Svěřil jí své dcery Charlottu Georginu, Terezu Matyldu, Luisu a Frederiku. Život v péči babičky a vychovatelky Salomé de Gélieu byl pro dívky šťastný.

 
Uzavření dohody mezi Fridrichem Vilémem III. a Alexandrem I. nad sarkofágem Fridricha II. Velikého

Dne 14. března 1793 se princezny „náhodou“ setkaly v divadle ve Frankfurtu nad Mohanem s pruským králem Fridrichem Vilémem II. (1744–1797). Ten byl nadšen sličností a půvabem princezen Luisy a Frederiky. O několik týdnů později dojednal vévoda Karel s králem Fridrichem Vilémem svatební smlouvu o sňatku s jeho syny. Zasnoubení obou párů se oslavilo 24. dubna téhož roku v Darmstadtu. V prosinci roku 1793 se dívky vypravily na cestu do Berlína, kde se 24. prosince uskutečnila svatba starší princezny Luisy s pruským korunním princem Fridrichem Vilémem (1770–1840) (od roku 1797 pruského krále) a dva dny nato svatba Frederiky s jeho mladším bratrem, princem Fridrichem Ludvíkem Karlem, zvaným Luis (1773–1796). Z manželství Luisy a Fridricha Viléma vzešlo deset potomků[3], mezi nimi dva pruští králové.

Luisa byla krásná žena, vzdělaná, výjimečně inteligentní; měla na svého muže velký vliv, silně zapůsobila i na ruského cara Alexandra I. Byla iniciátorkou tajné prusko-ruské dohody proti Napoleonovi, uzavřené v roce 1805 v Postupimi nad sarkofágem Fridricha II. Velikého.

 
Setkání pruského královského páru a cara Alexandra I. s Napoleonem v Tylži v srpnu 1807

Období napoleonských válek

editovat

Po demisi Karla Augusta von Hardenberga stanula v čele protifrancouzské strany, která se v roce 1806 postavila Napoleonovi. Po prohraném střetu uprchla s manželem z Berlína přes Schwedt, Štětín, Grudziądz, Osterode do Ortelsburgu, odkud se královský pár vydal 10. prosince 1806 do Královce. V lednu 1807 se Luisa v Klaipėdě setkala s ruským carem Alexandrem I. V době mírového jednání v Tylži (6.–7. srpna 1807) se pokořila před císařem Napoleonem, prosíc ho o zmírnění podmínek diktovaných poraženým Prusům v Tylžské mírové smlouvě. Nepodařilo se jí však zachránit pro Prusy strategicky důležitou pevnost v Magdeburgu.

Od ledna roku 1806 do ledna roku 1809 pobývala v Rusku. Královský pár trávil většinu času v Petrohradu, dále v Královci a Klaipėdě. V lednu roku 1809 se vrátili do Berlína, kde Luisa podporovala tajné přípravy Ferdinanda von Schilla a Gerharda von Scharnhorsta na novou válku s Francií.

Smrt a odkaz

editovat
 
Královna Luisa se svými dvěma nejstaršími syny, pozdějšími králi Fridrichem Vilémem IV. a Vilémem I.

Luisa zemřela v 34 letech v náručí svého manžela na zápal plic a na nádor v oblasti plic a srdce[4] dne 19. července roku 1810 na zámku Hohenzieritz v Braniborsku, v sídle svého otce, kterého sem přijela navštívit. Pochována byla v mauzoleu v Charlottenburgu.[5] V roce 1840 byl po jejím boku pochován i její manžel.

Vlastenectví a odvaha, které projevila v průběhu napoleonských válek, jí přinesly obrovskou popularitu, slávu a respekt.[6]

V Prusku byla královna Luisa vzorem dobročinnosti. Byla symbolem mateřství, označována jako Pruská madona (Preussische Madonna) a nazývána matkou králů. August Wilhelm Schlegel ji nazýval Královnou srdcí (Königin des Herzens).[7]

V roce 1814 založil Fridrich Vilém III. Řád Luisin (Luiseorden), udělovaný ženám za péči o choré a nemohoucí. V tomtéž roce na její počest byla založena Luisina nadace (Luisenstift) k výchově a vzdělávání dívek. V roce 1880 byla odhalena Luisina socha v Zoologické zahradě v Berlíně.

Potomci

editovat
  1. Narozená mrtvá dcera (7. října 1794)[8]
  2. Fridrich Vilém (15. října 1795 – 2. února 1861) – od roku 1840 pruský král, neuchâtelský kníže ⚭ 1823 Alžběta Ludovika Bavorská (13. listopadu 1801 – 14. prosince 1873), bavorská princezna
  3. Vilém (22. března 1797 – 9. března 1888) – vévoda lauenburský, pruský král (1861–1888), první německý císař (1871–1888) ⚭ 1829 Augusta Sasko-Výmarská (30. září 1811 – 7. ledna 1890)
  4. Šarlota (13. července 1798 – 1. listopadu 1860) – od roku 1817 jako manželka cara Mikuláše I. ruská carevna (známá jako Alexandra Fjodorovna),
  5. Frederika (13. července 1799 – 30. března 1800)
  6. Karel (29. června 1801 – 21. ledna 1883), velmistr Řádu johanitů (braniborské bailivy) ⚭ 1827 Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská (3. února 1808 – 18. ledna 1877)
  7. Alexandra (23. února 1803 – 21. dubna 1892) ⚭ 1822 velkovévoda Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřinský (15. září 1800 – 7. března 1842)
  8. Ferdinand (13. prosince 1804 – 1. dubna 1806)
  9. Luisa (1. února 1808 – 6. prosince 1870) ⚭ 1825 princ Frederik Nizozemský (28. února 1797 – 8. září 1881)
  10. Albrecht (4. října 1809 – 14. října 1872), generálplukovník
    ⚭ 1830 Marianna Oranžská (9. května 1810 – 29. května 1883)
    ⚭ 1853 Rosalie von Rauch (29. srpna 1820 – 5. března 1879), morganatický sňatek

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
 Adolf Bedřich I. Meklenburský
 
 
 Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
 Marie Kateřina Brunšvicko-Dannenberská
 
 
 Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
 Kristián Vilém I. Schwarzbursko-Sondershausenský
 
 
 Kristiana Emilie Schwarzbursko-Sondershausenská
 
 
 
 
 
 
 Antonie Sybille of Barby-Mühlingen
 
 
 Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
 Arnošt Sasko-Hildburghausenský
 
 
 Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský
 
 
 
 
 
 
 Žofie Henrieta Waldecká
 
 
 Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
 Jiří Ludvík I. z Erbachu-Fürstenau
 
 
 Žofie Albertina z Erbachu
 
 
 
 
 
 
 Amálie Kateřina Waldecko-Eistenburská
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský
 
 
 Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
 Dorotea Šarlota Braniborsko-Ansbašská
 
 
 Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
 Jan Reinhard III. Hanavsko-Lichtenberský
 
 
 Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
 
 
 
 
 Dorotea Frederika Braniborsko-Ansbašská
 
 
 Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
 Jan Leiningensko-Dagsbursko-Falkenburský
 
 
 Kristián Karel Reinhard z Leiningen-Dachsburg-Falkenburg
 
 
 
 
 
 
 Johana Magdalena Hanavsko-Lichtenberská
 
 
 Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
 
 
 
 
 
 
 Jiří Ludvík Solmsko-Rödelheimský
 
 
 Kateřina Polyxena ze Solms-Rödelheim
 
 
 
 
 
 
 Šarlota Sibyla Ahlefeldtsko-Rixingenská
 

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ CLARK, Christopher. Luise von Preussen: Keine von uns. Die Zeit. 2010-07-15. Dostupné online [cit. 2016-04-30]. ISSN 0044-2070. 
  2. ↑ RAUTENBERG, Carl L. Das Leben der Königin von Preußen Luise Auguste Wilhelmine Amalie: Ein Denkmal für alle, zunächst f. jedes Preußenherz in Trauer und Freude : Mit d. in Stahl gestochenen Bildnisse d. Monarchin. [s.l.]: Verlag vom Bücher-Magazin f. Preußen 264 s. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ Stichtag: 19. Juli 1810 - Königin Luise stirbt in Hohenzieritz [online]. www1.wdr.de, 2015-07-18 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ HANSELMANN, Matthias. "Eine große Figur der deutschen Geschichte": Der Historiker Daniel Schönpflug über die vor 200 Jahren verstorbene Luise von Preußen [online]. Deutschlandradio Kultur, 2010-03-04 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ Luise von Mecklenburg-Strelitz [online]. www.preussen.de [cit. 2016-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-10. 
  6. ↑ FUHR, Eckhard. Warum wird die Preußenkönigin Luise so verehrt?. Welt Online. 2010-01-08. Dostupné online [cit. 2016-04-30]. 
  7. ↑ AUSTILAT, Andreas. Königin Luise: Preußens Topmodel. Die Zeit. 2010-03-18. Dostupné online [cit. 2016-04-30]. ISSN 0044-2070. 
  8. ↑ BRÜHL, Christine von. Die preußische Madonna: Auf den Spuren der Königin Luise. [s.l.]: Aufbau Digital 231 s. Dostupné online. ISBN 9783841209085. (německy) 

Externí odkazy

editovat
Pruská královna 
Předchůdce:
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská 		1797–1810
Luisa Meklenbursko-Střelická 		Nástupce:
Alžběta Ludovika Bavorská
Braniborská kurfiřtka  
Předchůdce:
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská 		1797–1806
Luisa Meklenbursko-Střelická 		Nástupce:
–
Neuchâtelská kněžna  
Předchůdce:
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská 		1797–1806
Luisa Meklenbursko-Střelická 		Nástupce:
Marie Alžběta Bavorská
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Luisa_Meklenbursko-Střelická&oldid=24169248“