Wikipedie

Šavu'ot

židovský svátek
(přesměrováno z Šavuot)

Šavu'ot (česky Šavuot, hebrejsky zvuk שָׁבוּעוֹת‎, doslova „týdny“) je židovský svátek, který připadá na 6. a 7. den židovského měsíce sivan (konec května nebo začátek června). Připomíná den, kdy Hospodin daroval Mojžíšovi Desatero na hoře Sinaj – proto se též označuje jako zman matan Toratenu (זְמַן מַתַּן תּוֹרָתֵנוּ‎, doslova „čas darování naší Tóry“). Jedná se o druhý ze tří poutních svátků, jež jsou hebrejsky souhrnně označovány jako šaloš regalim (hebrejsky שָׁלוֹשׁ רְגָלִים‎, doslova „třikrát“).[1][2]

Šavu'ot
Julius Schnorr von Carolsfeld: Rút na Boazově poli (1828)
Julius Schnorr von Carolsfeld: Rút na Boazově poli (1828)
Oficiální názevhebrejsky: שבועות‎ nebo חג שבעות‎
Jiný názevSvátek týdnů, letnice
Slavenýv judaismu, Židy
Druhžidovský
Význam a smyslJeden ze tří poutních svátků. Oslavuje přijetí Tóry, kterou Mojžíš obdržel od Hospodina na hoře Sinaj 49 dní (7 týdnů) po exodu z Egypta. Připomíná období sklizně v Zemi izraelské. Vyvrcholení 49 dnů počítání omeru.
Začátek6. sivan
Konec7. sivan (6. v Izraeli)
Rok 202325.–26. (27.) květen
Rok 202411.–12. (13.) červen
Rok 20251.–2. (3.) červen
Zvyky a tradiceSváteční jídlo. Celonoční studium Tóry. V aškenázských synagogách recitace liturgické básně Akdamut. Čtení Knihy Rút. Pojídání mléčných výrobků. Vyzdobení synagogy zelení.
Souvisí sPesach, který Šavu'ot předchází

Datum konání svátku se přímo odvíjí od svátku Pesach a následuje bezprostředně po konci počítání omeru.[3] Tóra ukládá počítat sedm týdnů od oběti omer (עֹמֶר‎, doslova „odříznuté klasy, snop, snopek“[4]) přinášené na druhý den svátku Pesach a v padesátý den (7 týdnů a 1 den) slavit tento svátek. Toto počítání dnů a týdnů se chápe jako vyjádření přání a očekávání darování Tóry. O Pesachu byl židovský národ osvobozen od svého zotročení faraonem a o Šavu'ot mu byla darována Tóra a stal se národem zavázaným k službě Hospodinu.

Šavu'ot má mnoho aspektů, v důsledku čehož je nazýván různými jmény. V Tóře je označován jako Svátek týdnů (hebrejsky חַג הַשָּׁבוּעוֹת‎, Chag ha-šavu'ot)[5], Svátek sklizně (hebrejsky חַג הַקָּצִיר‎, Chag ha-kacir)[6] či Den prvního ovoce (hebrejsky יוֹם הַבִּכּוּרִים‎, Jom ha-bikurim)[7]. Mišna a Talmud zmiňují Šavu'ot jako Aceret (hebrejsky עֲצֶרֶת‎, slavnostní shromáždění). Jelikož se Šavu'ot koná 50 dní po Pesachu, získal od křesťanů v řadě zemí označení Pentecost (řecky πεντηκόστη, „padesátý [den]“).[3]

Podle židovské tradice se Šavu'ot slaví v Izraeli pouze jeden den, zatímco v diaspoře (mimo Izrael) dva dny.[3] Reformní Židé slaví svátek i mimo Izrael pouze jeden den.[8][9]

Souvislost se sklizní

editovat

Kromě významnosti, coby svátek připomínající darování Tóry na hoře Sinaj, se s tímto svátkem v Izraeli pojí období sklizně obilí. V biblických dobách trvala sklizeň obilí sedm týdnů[zdroj⁠?!] a byla obdobím radosti a veselí. Začínala během Pesachu sklizní ječmene[10] a končila o Šavu'ot sklizní pšenice. Šavu'ot je tedy závěrečný svátek sklizně obilí, obdobně jako je osmý den svátku Sukot závěrečný svátek sklizně ovoce. Během existence jeruzalémského Chrámu se o Šavu'ot přinášela oběť dvou bochníků kynutého chleba[11].

Obřad bikurim

editovat

Šavu'ot byl rovněž prvním dnem, kdy mohli jednotlivci přinést bikurim (první ovoce) do jeruzalémského Chrámu.[12] Jako bikurim bylo přineseno sedm druhů, kterými podle Tóry oplývá země izraelská, a to: pšenice, ječmen, vinná réva, fíky, granátová jablka, olivy a datle.[13] V převážně rolnické společnosti starověkého Izraele židovští sedláci uvazovali na svých polích stéblo rákosu kolem prvního zrajícího plodu zmíněných sedmi druhů. V době sklizně pak plody označené rákosem byly utrženy a uloženy koše pleteného ze zlata a stříbra. Koše pak byly naloženy na voly, jejichž rohy byly pozlaceny a ozdobeny girlandami z květů a kteří byli vedeni ve velkém procesí do Jeruzaléma. Když sedláci během procesí procházeli městy a vesnicemi, byli doprovázeni hudbou a průvody.[14]

Etymologie

editovat

V hebrejštině znamená slovo „Šavu'ot“ „týdny“ a označuje sedm týdnů, během kterých Židé putovali z Egypta až pod horu Sinaj. Pokud Pesach symbolizuje vysvobození fyzické, z otroctví samovládce, pak Šavu'ot symbolizuje vysvobození duchovní, zpod jha modloslužby. Právě přijetím Tóry na Sinaji bylo dovršeno vykoupení Izraele z Egypta a Izrael se stal vyvoleným národem jediného Boha. Darování Tóry není pouze milníkem v židovské historii, učenci je přirovnáváno ke svatbě mezi Izraelem a Bohem a tento svazek trvá dodnes. Na Šavu'ot si znovu a znovu Židé připomínají povinnosti, které z takového vztahu vyplývají.

Tóra má dvě části - psanou a ústně tradovanou. Psaný zákon obsahuje Tóru, Proroky (Nevi'im) a Spisy (Ktuvim). Spolu s psanou Tórou byl Mojžíšovi na Sinaji darován i ústní zákon, který doplňuje a vysvětluje psaný zákon. Tato část zákona byla předávána ústně z generace na generaci až do doby tanaitů, kdy zachované tradice byly sepsány v Mišně. Ani tehdy však ústní výklad tradice nezanikl a dále pokračoval a pokračuje až do dnešních dnů.

Židovští učenci tvrdí, že: „Bůh se dívá do Tóry a tvoří svět.“ Je také psáno, že: „Pro Tóru byl stvořen svět.“ Učíme-li se Tóru a plníme její příkazy, dáváme světu smysl, protože plníme záměr Stvoření.

Když se Bůh zjevil na Sinaji, slyšel židovský národ Desatero přímo z Božích úst:

  • Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.
  • Nebudeš mít jiného boha mimo mne.
  • Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.
  • Nevezmeš Boží jméno nadarmo (naprázdno)
  • Pamatuj den Šabatu, abys jej světil.
  • Cti otce svého a matku svou.
  • Nezavraždíš.
  • Nesesmilníš.
  • Nepokradeš.
  • Nevydáš křivého svědectví
  • Nezatoužíš po domě bližního svého, po manželce jeho ani po ničem, co náleží bližnímu tvému.

Podle jednoho výkladu nabízel Bůh Tóru i jiným národům. Ezau ji nepřijal, protože se odmítl vzdát zabíjení. Lotovi potomci ji nepřijali kvůli tomu, že se odmítli vzdát smilstva. Pouze Mojžíš ji bez výhrady přijal.

Zvyky

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shavuot na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Šavuot (Svátek týdnů). www.jewishmuseum.cz, Slovník [online]. Židovské muzeum v Praze [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ BEČKOVÁ, Teresie. Na svátek Šavuot židé studují celou noc. Naslouchají rabínům a předčítají z Tóry. Radiožurnál [online]. Český rozhlas, 2017-05-31 [cit. 2023-05-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. ISBN 80-900895-3-4. S. 204–205. 
  4. ↑ PÍPAL, Blahoslav. Hebrejsko-český slovník ke Starému zákon. Praha: Kalich, 2006. ISBN 80-7017-029-8. S. 122. 
  5. ↑ Ex 34, 22 (Kral, ČEP), Dt 16, 10 (Kral, ČEP)
  6. ↑ Ex 23, 16 (Kral, ČEP)
  7. ↑ Nu 28, 26 (Kral, ČEP)
  8. ↑ Časopis Šavua tov 30/5767, str. 13. www.olam.cz [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-07. 
  9. ↑ Overview: Shavuot In the Community [online]. My Jewish Learning [cit. 2009-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-01. (anglicky) 
  10. ↑ LAU, Jisra'el Me'ir. Praktický judaismus. Praha: P3K, 2012. ISBN 978-80-87343-09-8. S. 265. 
  11. ↑ Lv 23, 17 (Kral, ČEP)
  12. ↑ Mišna, Bikurim 1:3
  13. ↑ Dt 8, 8 (Kral, ČEP)
  14. ↑ Šavu'ot [online]. The Temple Institute [cit. 2009-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-23. (anglicky) 
  15. ↑ NOSEK, Bedřich; DAMOHORSKÁ, Pavla. Úvod do synagogální liturgie. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0986-7. S. 108. Dále jen Nosek, Damohorská. 
  16. ↑ Nosek, Damohorská, str. 106

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Šavu%27ot&oldid=23939609“