Palačinka

moučník z litého těsta

Palačinka je nekynutý moučník, který je vyráběn z litého těsta, jehož základem je mouka, mléko a vejce, které mohou být doplněné solí, cukrem a ochucovadly. Má podobu velmi tenké placky, pečené na pánvi nebo na rozpálené desce (kameni). Jako postní jídlo (pokud se nekombinuje s masem) se leckde spojují s určitými rituály jara, adaptovanými v náboženstvích.

Palačinka
Palačinka s kopečkem šlehačky, politá čokoládou a sypaná moučkovým cukrem
Palačinka s kopečkem šlehačky, politá čokoládou a sypaná moučkovým cukrem
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lokální varianty a podobná jídla

editovat

Pokrmy typu palačinek z mouky, kravského mléka a slepičích vajec jsou rozšířené prakticky po celém světě a připravují se v řadě variant, zejména podle druhu mouky, případně krupice:

  • V Česku známá varianta je zpravidla z těsta z pšeničné mouky, kravského mléka a slepičích vajec je populární zejména v zemích Střední Evropy.
  • Ve Francii a podle ní také v angličtině a románských jazycích se palačinka nazývá crêpe.
  • Ve východní Evropě se palačinky nazývají bliny.
  • V Číně mají jarní palačinky[1] apod.
  • Podobným pokrmem jsou lívance ze stejného nebo podobného těsta s droždím a tedy kynutého resp. kypřeného, které se pečou silnější a často s menší plochou (lívanečky).
  • V USA jsou typickým velmi podobným jídlem lívance (pancakes), které jsou často ochucovány javorovým sirupem.
  • Z Německa pochází recept na v troubě pečenou palačinku zvanou dutch baby.[2]
  • V jihovýchodní Asii připravují serabi, což jsou palačinky z rýžové mouky a kokosového mléka.[2]
  • V Etiopii a Eritreji mají palačinky zvané injera, které se připravují z kvašeného těsta z miličky habešské.[2]

Podávání

editovat

Palačinka (resp. více kusů v porci jako „palačinky“) se podává obvykle plněná (tedy z jedné strany namazaná a pak zarolovaná nebo složená), nejčastěji na sladko, ale i na slano:

  • Palačinky na sladko jsou plněny ovocem (ať už čerstvým nebo ve formě kompotu, marmelády), sladkými pomazánkami nebo tekutou čokoládou. Zvenku, někdy i zevnitř, bývá palačinka ozdobena šlehačkou, jogurtem nebo tvarohem, čokoládovou polevou, případně kombinací.
  • Je také možné palačinku podávat na slano, tj. plněnou špenátem, masem, sýrem apod.

Palačinky se někdy (zejména v restauracích) plní v kuchyni před servírováním. V domácích podmínkách se častěji podávají palačinky nenaplněné; náplně, které jsou samostatně na stole, si jedlíci mohou sami namíchat dle vlastního vkusu.

Etymologie

editovat

Název pokrmu „palačinka“ sleduje stopy výpůjček v několika jazycích střední a jihovýchodní Evropy. V rakousko-bavorské němčině je slovo Palatschinke převzato z českého slova palačinka, to pochází zase z maďarského palacsinta. Palacsinta pochází z rumunského plăcintă (zákusek, koláč), který pochází z latinského slova placenta, kde znamenalo nejen plodové lůžko, ale i plochý koláč.[3] Slovo placenta pak vychází z řeckého πλακύς, které je příbuzné se slovanským ploský.[4]

Palačinka je také název v dalších slovanských jazycích (slovenština – palacinka, slovinština, bosenština, bulharština, makedonština, chorvatština, srbština). V polštině se toto jídlo nazývá naleśnik, v rumunštině clătită, v maďarštině palacsinta.

Palačinkám podobné jsou východoevropské bliny (ukrajinsky млинці (mlynci), rusky блины (bliny), bělorusky бліны (bliny).

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Palatschinken na anglické Wikipedii.

  1. Peking duck pancakes. Taste [online]. [cit. 2021-09-02]. Pekingská kachna na palačinkách. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Palačinky - nejlepší recepty, tipy a rady pro přípravu. Palacinky.org [online]. [cit. 2017-02-13]. Dostupné online. 
  3. Kluge Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache, 2003, Walter de Gruyter, s. ISBN 978-3-11-017473-1
  4. ŠMILAUER, Vladimír. Výklady slov: Palačinka. Naše řeč. 1940, roč. 24, čís. 9–10, s. 281–288. Dostupné online. ISSN 0027-8203. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat