Ječmen
Ječmen (Hordeum) je rod čeledi lipnicovitých. Zahrnuje 25 druhů planého ječmene a jeden druh kulturní: ječmen setý (Hordeum vulgare L.), který patří k hospodářsky nejvýznamnějším rostlinám.
 Ječmen | |
|---|---|
 Ilustrace ječmene setého | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | lipnicotvaré (Poales) |
| Čeleď | lipnicovité (Poaceae) |
| Rod | ječmen (Hordeum) L., 1753 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kulturní ječmen je jednoletá jarní nebo ozimá obilnina; některé plané druhy jsou víceleté.
Historie
editovat
Ječmen patří mezi nejstarší zemědělské plodiny. Vyskytuje se již v čínské a indické mytologii, archeologicky je doložen již v prehistorických dobách v Evropě, Asii a Africe. Na naše území přinesly ječmen stěhovavé národy z jihozápadní Asie asi před pěti tisíci lety.
Kvůli výrobě piva byl u většiny nově vyšlechtěných odrůd ječmene snižován obsah beta-glukanu, ovšem protože se zjistilo, že beta glukan hraje důležitou roli při odvodu přebytečné žluče z organismu, snižování hladiny cholesterolu a prevenci rakoviny, přičemž nebyly prokázány jakékoliv vedlejší účinky, je výzvou vyšlechtit nové odrůdy s asi dvojnásobným množstvím beta glukanu.[1]
Využití
editovatV dnešní době se většina vypěstovaného ječmene, zejména ozimý ječmen, používá ke krmným účelům. Nejkvalitnější část produkce (v Česku asi 30 % jarních ječmenů) slouží k výrobě sladu. V antice byla ječná kaše běžným jídlem, dodnes se konzumuje na Blízkém Východě. V Evropě ječmen z přímé konzumace vytěsnila hlavně pšenice. Běžné jsou však ječné kroupy a krupky, sloužící jako přísada do polévek a dušených jídel. Konzumaci komplikují pluchy. Na nutriční hodnotě ječmene se podílejí zejména sacharidy (asi 80%). V ječmeni jsou přítomny i vitamíny skupiny B a E. Z ječmene se připravuje náhražka kávy – melta.
Konzumuje se také mladý ječmen. Jeho rozdrcením, usušením či vylisováním vzniká zelený prášek, který se smíchá s vodou nebo s ovocným džusem. Mladý ječmen obsahuje vitamíny B, C, E, H, K, cholin nebo beta-karoten. Dále se v něm nachází až 70 různých minerálů a stopových prvků. Mladý ječmen podporuje trávení, pozitivně ovlivňuje krevní obraz, urychluje regeneraci tkáně a poskytuje antioxidační ochranu. [zdroj?]
Odrůdy ječmene vhodné pro "České pivo"
editovatČeské pivo je proslulé svou vyváženou chutí, jemnou hořkostí a plností, což je zásluhou speciálních odrůd sladovnického ječmene, jako jsou Prestige, Aksamit, Blaník a Bojos. Tyto odrůdy se vyznačují vysokou enzymatickou aktivitou, optimálním obsahem extraktu a dextrinů, které zajišťují typickou plnost a chlebovitou chuť piva.
Charakteristická nižší míra prokvašení dodává českému pivu vyšší podíl zbytkového extraktu, jenž přispívá ke sladšímu doznívání. Novější odrůdy, například Amulet a Tolar, kombinují tradiční kvality s moderními požadavky na efektivitu výroby, čímž posilují jedinečnost českého ležáku jako světového pivního standardu.[2]
Genetický kód
editovatV roce 2017 byl dokončen desetiletý výzkum genetického kódu ječmene, na kterém pracovalo 77 vědců z jedenácti zemí včetně pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd v Olomouci. DNA ječmene obsahuje 5 miliard písmen genetického kódu a 39 000 genů. Přečtení genomu ječmene bylo dosud obtížné právě kvůli jeho rozsahu (lidská DNA má "pouze" 3 miliardy písmen a 20 000 genů) a také proto, že v dědičné informaci tvoří geny jen 1,4 %. Více než 80 % zaujímají transpozony, které si jsou většinou podobné.[3]
Výskyt
editovatJečmen je ve srovnání podle osevní plochy čtvrtou nejrozšířenější zemědělskou plodinou na světě po pšenici, rýži a kukuřici. Každoročně se ve světě sklidí kolem 150 milionů tun ječmene. Nejvíce se jej vypěstuje v Rusku, Německu, Francii, Kanadě a Španělsku. V Česku zaujímá po pšenici druhé místo mezi obilovinami. Severní hranice pěstování ječmene sahá až za polární kruh (Norsko, Sibiř). V Tibetu a v Andách je ječmen pěstován v nadmořských výškách přesahujících 4000 metrů. V Česku se nejkvalitnější druhy ječmene pěstují na Hané, zejména na Vyškovsku, a v okolí Mělníka.
Agrotechnika
editovatOzimý ječmen není tak náročný jako jarní ječmen. Vhodná předplodina jsou luskoviny, snese i pšenici. Je třeba vhodně načasovat setbu. Naopak, jarní ječmen je citlivější. Kvalitní sladovnický ječmen je možno v Česku vypěstovat jen v několika oblastech. Nejvhodnější předplodiny jsou okopaniny (především cukrovka).
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ HAVEL, Petr. Návrat ječmene. Je jiný než kdysi. Vitalia.cz [online]. 9. 1. 2015 0:00. Dostupné online.
- ↑ PRUGAR, Jaroslav. Kvalita rostlinných produktů na prahu 3. tisíciletí. Příprava vydání Mgr. Světlana Sýkorová, Csc.; redakce Mgr. Ladislava Soukupová. [s.l.]: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., 2008. 327 s. ISBN 978-80-86576-28-2. S. 120,122.
- ↑ PETR, Jaroslav. Pět miliard písmen genetického kódu. Vědci rozluštili genom ječmene. Lidovky.cz [online]. 2017-05-19 [cit. 2017-05-19]. Dostupné online.
Literatura
editovat- BLAŽEK, Václav. O indoevropském slovu „ječmen“. Linguistica Brunensia. 2013, roč. 61, č. 1–2, s. 33.
- Hordeum, L., ječmen. In: MAREČEK, František, ed. Zahradnický slovník naučný. Díl 2, Č–H. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1996, s. 489. ISBN 80-85120-59-3.
- STEHLÍK, Václav, ed. Naučný slovník zemědělský. 2, E–J. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1968. 1218 s.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu ječmen na Wikimedia Commons 
Téma Ječmen ve Wikicitátech
Slovníkové heslo ječmen ve Wikislovníku
Taxon Hordeum ve Wikidruzích- Informace o ječmeni na webu pro agronomy
