Zengíovci

dynastie

Zengíovci (arabsky زنكيون) byla muslimská sunnitská dynastie turkického původu, která vládla velké části Blízkého východu jako vazalové Seldžucké říše. Zengíovští emíři a atabegové (správci provincie Seldžucké říše) vládnoucí v Aleppu, Mosulu, Damašku, Sindžáru aj. ovládali velkou část Levanty a Horní Mezopotámie.

Zengíovský emirát
الدولة الزنكية
 Seldžucká říše
 Edesské hrabství
 Búríjovci
11271250 Luluovci 
Ajjúbovský sultanát 
Ílchanát 
Vlajka státu
vlajka
Geografie
Mapa
Území za vlády Zengího v roce 1145 (tmavě červená) a Núr ad-Dína roku 1174 (světle odstíny).
Obyvatelstvo
Státní útvar
Seldžucká říšeSeldžucká říše Seldžucká říše (zengíovští atabegové byli správci a vazalové Seldžuků)
Státní útvary a území
Předcházející
Seldžucká říše Seldžucká říše
Edesské hrabství Edesské hrabství
Búríjovci Búríjovci
Následující
Luluovci Luluovci
Ajjúbovský sultanát Ajjúbovský sultanát
Ílchanát Ílchanát

Historie

editovat
 
Území ovládané dynastií potomků Zengího v první pol. 12. století
 
Zengíovská mince z let 11971219

Dynastie byla založena Imádem ad-Dínem Zengím, který se roku 1127 stal atabegem v Mosulu a o rok později v Aleppu. Zengí usiloval dvakrát o dobytí Damašku Búríjovců, avšak neúspěšně, když byl nucen současně čelit vojskům Byzance a jeruzalémských, edesských a antiochijských křižáků, kteří se proti němu spojili s Damaškem. Bojoval také s Armény a porazil Edesské hrabství, když roku 1144 dobyl hlavní město Edessu. Roku 1145 byl Zengí zavražděn eunuchem franckého původu a jeho říši si rozdělili synové, nejstarší Saíf ad-Dín Ghází I. získal Mosul a mladší Núr ad-Dín Aleppo.

 
Núr ad-Dín

Núr ad-Díově vojevůdci Šírkúhovi se roku 1169 podařilo dobýt Fátimovský Egypt, ale nově zvolený místodržitel Saláh ad-Dín odmítl Núr ad-Díovu svrchovanost, místo toho se jako projevil jako schopný vojevůdce a panovník, když v Egyptě založil vlastní dynastii Ajjúbovců nezávislou na Zengíovcích a Seldžucké říši. Saladin ovládl velkou část dřívějšího jak fátimovského tak zengíovského území a sjednotit tak velkou část muslimů proti křižákům v Levantě. Zengíovci byli téměř vytlačeni, ale část z nich přetrvala v oblasti severního Iráku až do 13. století, v Mosulu až do roku 1234.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Zengíovci na Wikimedia Commons