Oghuzské jazyky

Oghuzské jazyky tvoří většinovou skupinu turkických jazyků; mluví jimi více než 90 milionů lidí v oblasti od Balkánu po Čínu.

Lingvistické znaky

Oghuzské jazyky sdílejí mnoho znaků, což vedlo lingvisty k tomu, aby je označili jako skupinu. Některé mají znaky společné i s dalšími turkickými jazyky, některé jsou pro tuto skupinu unikátní.

Sdílené znaky

vynechávání počátečního „h“ (zachovává pouze chaladžština)
vynechávání instrumentálu (zachovává pouze chaladžština a jakutština-sacha)

Unikátní znaky

vyjadřování plozivní souhlásky před předními samohláskami (gör- < kör- „vidět“)
vynechávání q/ɣ po ɨ/u (quru < quruq „suchý“, sarɨ < sarɨɣ „žlutý“)
změna v příslovečném -gan- na -an-

Zařazení

Oghuzské jazyky se podle místa užití a společných znaků mohou dělit na tři hlavní skupiny:

západní
- turecká – turečtina, osmanská turečtina, gagauzština a jazyk meschetských Turků (Ahiska)
- ázerbájdžánská – ázerbájdžánština (severní a jižní varianta), jazyk íránských Turkmenů, kaškajština a afšarština
východní (turkmenská)
- turkmenština, chorasanská turečtina, uzbečtina (oghuzský dialekt)
jižní skupina
- dialekty Íránu (např. kaškajštiny) a Afghánistánu (např. afšarština)

Nezařazené

salarština – mluví jí okolo 70 000 lidí v Číně
krymskotatarština a urumština – z historického hlediska patří mezi kypčacké jazyky, ale byly tak ovlivněny ostatními oghuzskými jazyky, že je těžké je definitivně zařadit
pečeněžština – pravděpodobně jde o oghuzský jazyk, ale je tak slabě zdokumentován, že je obtížné jej v této skupině jazyků zařadit

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oghuz languages na anglické Wikipedii.