Zdeněk Bořek Dohalský
Zdeněk Maria Bořek Dohalský z Dohalic, krycím jménem Halík či Bedrník (10. května 1900, Přívozec[1] – 7. února 1945, Terezín, popraven[2])[3] byl český šlechtic z rodu Dohalských z Dohalic, člen protinacistického odboje a prvorepublikový novinář Lidových novin.
Zdeněk Bořek-Dohalský | |
---|---|
Zdeněk Maria Bořek Dohalský z Dohalic | |
Narození | 10. května 1900 Přívozec Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | únor 1945 (ve věku 44 let) nebo 7. února 1945 (ve věku 44 let) Terezín Protektorát Čechy a Morava |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | novinář |
Ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka 2. třídy in memoriam (1992) |
Choť | (1933) Anna Šírlová (1911–1998) |
Rodiče | František Karel Bořek-Dohalský (1843–1925) a Ludovika d’Hoop (1863–1920) |
Rod | Dohalští z Dohalic |
Příbuzní | bratr: František Bořek-Dohalský (1887–1951) bratr: Antonín Bořek-Dohalský (1889–1942) bratr: Ludvík Bořek-Dohalský (1895–1909) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatByl hrabětem z rodu Dohalských, což byl rod, jehož kořeny sahají až do 15. století. Narodil se na rodovém zámku Přívozci jako nejmladší syn hraběte Františka Karla Bořka-Dohalského (1843–1925) a původem belgické šlechtičny Ludoviky, rozené d’Hoop (1863–1920).
Jeho bratři byli kněz Antonín Bořek-Dohalský (1889–1942) a diplomat František Bořek-Dohalský (1887–1951).
Obecnou školu navštěvoval v Domažlicích. Choval silné citové pouto k rodnému Chodsku, kam často se vracel. Středoškolská studia dokončil v roce 1920 na pražském malostranském gymnáziu. V témže roce zahájil studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, ta však nedokončil.
Během studií vstoupil do Národní strany práce a díky tomu se sblížil s generálním tajemníkem této strany Jiřím Benešem, synovcem Edvarda Beneše. Přátelské vztahy navázal i s dalšími osobnostmi této malé strany: kupř. s Janem Herbenem a Jaroslavem Stránským, majitelem Lidových novin.
V červnu 1929 začal pracovat jako parlamentní zpravodaj Lidových novin. Při této práci dokázal využít svého původu a bohatých společenských kontaktů mezi českou šlechtou, klérem a osobnostmi politického života. Stejně jako řada jeho kolegů a přátel z okruhu Lidových novin, i on náležel mezi obdivovatele a podporovatele prezidenta Masaryka, s kterým se také jako jeden z pátečníků stýkal. Spolupracoval také s Peroutkovou Přítomností a spolu s Milenou Jesenskou zastával v Přítomnosti funkci redakčního tajemníka.
Dne 22. června 1933 se v Praze oženil a Annou Šírlovou (27. dubna 1911 Praha – 5. června 1998 Praha, dcerou Josefa Šírla a Anny Kaslové), která pocházela z bohaté pražské rodiny. Díky tomu dosáhl finančního zajištění. V prosinci 1937 odešel z redakce Lidových novin a pokusil se dokončit studia práv. K tomu však díky událostem následujícího roku nedošlo.
V období okupace se bratři Dohalští zapojili do domácího odboje. Zdeněk vytvářel spojku mezi domácí protektorátní vládou a exilovou vládou v Londýně.[4] Dne 21. října 1941 byl zatčen gestapem, 6. února 1945 byl převezen do Terezína a následující den popraven v Malé pevnosti.[3][5]
Manželka a všichni tři bratři byli pohřbení na Olšanských hřbitovech v Praze.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ ŠTICHA, Ladislav. Krycí jméno Bedrník – hrabě Zdeněk Bořek Dohalský. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2016-12-18]. Dostupné online.
- ↑ a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 123.
- ↑ První Československá republika, rod Bořků Dohalských z Dohalic a oslavy 28. října v Lysé n. L., Listy města Lysá nad Labem 9/2003.
- ↑ VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 76.
- ↑ Anna Bořek-Dohalská [online]. Billion Graves [cit. 2020-11-17]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 64–65.
- FIRT, Julius. Knihy a osudy. Brno. Atlantis, 1991. S. 37-53.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 122–123.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh–Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 75–76.
Externí odkazy
editovat- Autor Zdeněk Bořek-Dohalský ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdeněk Bořek-Dohalský na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bořek-Dohalský, Zdeněk, 1900-1945
- http://patricus.info/Rodokmeny/Dohalsky.txt (osoba č. 149)
- Zdeněk Bořek-Dohalský ve Filmové databázi
- https://web.archive.org/web/20160304213759/http://www.oslj.cz/archiv/soubory/reunion/9_2.pdf
- https://web.archive.org/web/20130419115034/http://www.historickaslechta.cz/s-marii-borek-dohalskou-o-jejim-bratrovi-karlu-zichovi-id2009100006-26
- Bořek-Dohalští z Dohalic, Modrá krev, Česká televize