Zbyněk Zajíc z Hazmburka

pražský arcibiskup
Tento článek je o pražském arcibiskupovi. O jeho dědovi, zvaném Zámořský, pojednává článek Zbyněk Zajíc z Hazmburka (1368).

Zbyněk Zajíc z Hazmburka (* okolo roku 1376, † 28. září 1411 v Prešpurku) byl v letech 1403 až 1411 pražským arcibiskupem. Nejprve naslouchal, ale později vystupoval proti Janu Husovi. Pocházel z rodu Zajíců.

Vysoce důstojný a osvícený
Zbyněk Zajíc z Hazmburka
5. arcibiskup pražský
Arcibiskupský znak Zbyňka Zajíce
Arcibiskupský znak Zbyňka Zajíce
CírkevŘímskokatolická církev
Provinciečeská
MetropolePraha
Arcidiecézepražská
Jmenování1403
PředchůdceOlbram III. ze Škvorce
NástupceZikmund Albík z Uničova
ZnakZnak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Mělnický probošt
Osobní údaje
Datum narození1376
Místo narození České království
Datum úmrtí28. září 1411 (ve věku 34–35 let)
Místo úmrtíPrešpurk, Uherské království
Místo pohřbeníKatedrála sv. Víta v Praze
RodičeVilém Zajíc z Hazmburka
Anna ze Slavětína a Libochovic
PříbuzníVilém Zajíc z Hazmburka[1], Jitka Zajícová z Hazmburka, Eliška Zajícová z Hazmburka a Anna Zajícová z Hazmburka (sourozenci)
Povoláníkatolický kněz a katolický biskup
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbyněk byl syn Viléma Zajíce z Hazmburka a Anny ze Slavětína a Libochovic a vnuk Zbyňka Zajíce „Zámořského“ z Hazmburka, který pro rod zakoupil hrad Hazmburk. Měl pět bratrů a čtyři sestry. Zhruba v letech 1395 až 1400 vlastnil šestinu hradu Hazmburk.

Původně byl Zbyněk dvořan krále Václava IV. a poté mělnický probošt. Ačkoli měl být především duchovním, proslavil se spíše jako vojevůdce – kromě jiného vedl na příkaz Václava IV. výpad do Bavorska – a bylo mu vytýkáno nedostatečné vzdělání (odtud i jeho posměšná soudobá přezdívka).

Roku 1403 se stal pražským arcibiskupem. Nejprve stál na straně Jana Husa a chtěl po něm, aby mu hlásil „nedostatky nebo odchylky od práva“. Od roku 1407 pak již vystupoval proti Janu Husovi. Odsoudil Viklefovy spisy a Hus mu vyčetl, že „lenivé a hříšné kněze nechává a pilné pastýře od stáda vyhání“. Král Václav nechtěl uznat ani jednoho ze dvou tehdy existujících papežů a chtěl počkat na rozhodnutí koncilu v Pise. Zbyněk Zajíc dal do klatby všechny, kteří uposlechli krále, tedy především Čechy. Král Václav IV. se na arcibiskupa rozhněval, takže ten raději uprchl. V září 1409 se ale přiklonil k nově zvolenému papeži Alexandru V. Následně král zatratil Viklefovo učení a zakázal kázání mimo kostely, tedy i Husovo v Betlémské kapli.

Dne 16. července 1410 (1. července 1410)[2] nechal Zbyněk Zajíc na dvoře svého malostranského paláce spálit zabavené Viklefovy spisy (včetně filosofických).[3][pozn. 1] Jana Husa následně uvrhl do klatby. Musel ale znovu uprchnout, aby se zachránil před rozlíceným davem. Podle Václava IV. měl klatbu odvolat a nahradit zničené knihy. Zbyněk odmítl a král mu proto zastavil jeho příjem. Arcibiskup však opět zopakoval klatbu. Václav IV. proto zabavil všechny církevní poklady. Po zásahu Zikmunda se Zbyněk s králem usmířil. Nicméně se Zbyněk necítil v Praze bezpečný a odjel do Uherska. Po cestě onemocněl a v Prešpurku (dnešní Bratislava) zemřel.

Roku 1436 byl pohřben v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

Poznámky

editovat
  1. v té souvislosti se po Praze rozšířila posměšná říkanka:[4]
    Zajíc biskup abeceda
    spálil knihy,
    nic nevěda,
    co je v nich napsáno.

Reference

editovat
  1. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svoboda. 1984. Dostupné online.
  2. MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický [online]. V Praze: Rohlíček & Sievers, 1877 [cit. 2022-02-21]. Heslo Abeceda. Dostupné online. 
  3. Kritiků poměrů v církvi bylo víc. Proč známe hlavně Jana Husa?. Plus [online]. 2022-07-06 [cit. 2022-07-06]. Audio, kolem 9:00 a dříve. Dostupné online. 
  4. PORÁK, Jaroslav a KAŠPAR, Jaroslav. Ze Starých letopisů českých. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1980. 576 s. [Viz str. 24.]

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat