Jakub Malý

český novinář, překladatel a spisovatel

Jakub Malý, celým jménem Jakub Josef Dominik Malý (4. srpna 1811, Praha7. března 1885, Praha) byl český národní buditel a novinář, autor publikací z oboru historie a literatury, překladatel z angličtiny, francouzštiny a němčiny a autor několika encyklopedií. Používal též pseudonymy Budislav (pro básně) a Václav Pravda (především pro historické spisy).

Jakub Malý
Jakub Malý (portrét z r. 1889)
Jakub Malý (portrét z r. 1889)
Narození4. srpna 1811
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí7. března 1885 (ve věku 73 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
PseudonymBudislav
Povolánípřekladatel, spisovatel, novinář, učitel a redaktor
Tématadějiny českých zemí
Významná dílaVlastenský slovník historický
Manžel(ka)Marie Malá
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vystudoval na Karlově universitě filosofii a práva, seznámil se s mnoha tehdejšími vlastenci (Josef Kajetán Tyl, František Ladislav Čelakovský, Václav Hanka, František Palacký, Josef Jungmann). Začal psát básně do mnoha častopisů, živil se jako učitel jazyků. Spolupracoval s Jungmannem na sestavování Slovníku, pracoval jako redaktor a překladatel (redigoval literární časopis Denice)[1]. Vydával ostře protivládní politické články, historické spisy (Dějepis národu českého pro čtenáře každého stavu, 1863). Významně přispěl k vzniku českých všeobecných encyklopedií. Byl spolueditorem Riegerova slovníku naučného od druhého do posledního svazku. Po něm hned začal vydávat vlastní, devítisvazkový Stručný všeobecný slovník věcný. A hned poté (1884) byl až do své smrti hlavním redaktorem Ottova slovníku naučného. V této roli ho pak vystřídal Tomáš Masaryk.

Na sklonku života vydal své paměti, v nichž popsal situaci na počátku národního obrození (Naše znovuzrození). Mimo vlastní tvorbu překládal, především z angličtiny (Oliver Goldsmith, Washington Irving, William Shakespeare, učebnice angličtiny a knihy o amerických reáliích), francouzštiny, němčiny a polštiny. Je autorem prvního překladu Charlese Dickense z roku 1840. Psal i německy. Patřil k nejplodnějším českým spisovatelům své doby.

  • Národní české pohádky a pověsti, 1838
  • Spravedlivá kronika česká. Prostonárodní dějepis České země I–VII, 1844–45
  • Krátká mluvnice česká pro Čechy I–II, 1845–46
  • Příkladové české mluvy, 1846
  • Soustavný nástin slovesnosti, 1848
  • Napoléon Bonaparte I–II, 1848–49
  • Hraběte Lva Thuna úvahy o nynějších poměrech, hledíc zvláště k Čechám, 1848
  • Dějiny národu českého, 1849
  • Svět a jeho divy, 1851
  • František Ladislav Čelakovský, 1852
  • Amerika od času svého odkrytí až na nejnovější dobu I–VI, 1853–57
  • Riegerův slovník naučný (od 2. dílu byl hlavním editorem společně s Riegerem)
  • Úvahy Čecha o novém zřízení Rakouska, 1861
  • Mezi vzkříšením, 1862
  • Politické zlomky, 1862
  • Vymožení Rudolfova majestátu od stavů českých roku 1609, 1862
  • Dějepis národu českého I–II, 1864
  • Ukázka frazeologie česko-německé a německo-české, 1868
  • Rukověť anglického jazyka, 1870
  • Vzpomínky a úvahy starého vlastence, 1870
  • Shakespeare a jeho dílo, 1872
  • Výbor z drobných spisů I–III, 1872–76
  • Soustátí severoamerické a jeho ústava, 1872
  • Stručný obraz jazyka českého, 1872
  • Anglická čítanka, 1872
  • Stručný všeobecný slovník věcný I–IX, 1873–85
  • Populární poučení o pravopise českém, 1877
  • Vlastenecký slovník historický, 1877
  • Život a působení Jiřího Melantricha z Aventina, 1880
  • Naše znovuzrození: přehled národního života českého za poslední půlstoletí I–VI, 1880–84
  • Amerika, 1882
  • Vzorný dopisovatel, 1892.

Reference

editovat
  1. LENKA., Kusáková,. Literární kultura a českojazyčný periodický tisk, 1830-1850. [s.l.]: Academia ISBN 9788020020345. OCLC 793214809 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat