Zagyva
Zagyva [zaďva] (slovensky Sadzava[zdroj?]) je řeka v severním a středním Maďarsku, přítok Tisy. Délka toku je 179 kilometrů. Plocha povodí zabírá rozlohu 5 677 km². Je nejdelší řekou, tkterá pramení a končí svůj tok na území současného Maďarska.
| Zagyva | |
|---|---|
 Zagyva poblíž Szolnoku | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 179 km |
| Plocha povodí | 5,677 km² |
| Průměrný průtok | 9,5 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Karancs (asi 600 m n. m.) 48°8′27″ s. š., 19°52′17″ v. d. | |
| Ústí | |
| do Tisy v Szolnoku 47°10′20,2″ s. š., 20°12′8,5″ v. d. | |
| Protéká | |
 Maďarsko (Nógrád, Heves, Jász-Nagykun-Szolnok, Pest) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Tisa | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Název
editovatJméno řeky je příbuzné s českou řekou Sázava, původ jména je tedy pravděpodobně keltský.
Průběh toku
editovatŘeka Zagyva pramení u obce Mátraszelé v župě Nógrád. Odtud směřuje přes vesnici Rákóczibánya do města Bátonyterenye, kde se do ní vlévá potok Tarján-patak. Dále teče na jih širokým údolím přes vesnici Mátraverebély až k vesnici Szurdokpüspöki, kde dále její tok pokračuje v regulovaném korytu a obrací se směrem na jih. Několik obcí nese název podle řeky (např. Zagyvaszantó).
Severo-jižním směrem protéká i městem Hatvan, kde od sebe odděluje dvě jeho významnější části. Jižně od uvedeného sídla se nachází řada pískoven v bezprostřední blízkosti toku. U obce Jászfényszaru opouští řeka regulované koryto a stáčí se mírně na jihovýchod. Její koryto je zde velmi otevřené a široké a vyskytují se zde různé lužní lesy. Těsně před městem Jászberény se obrací na východ; jedno její rameno protéká samotným středem města, většina jejího toku je ale vyvedena severně od něj. Poté se řeka vrací k svému jihovýchodnímu směru a ve volně meadrujícím korytu teče až do Szolnoku, kde se vlévá u bývalého hradu do Tisy.
Osídlení
editovatOkolo řeky žije celkem 35 700 lidí v 12 obcích v župě Nógrád (Novohrad), dalších 37 200 v 6 obcích na území župy Heves a dalších 135 100 v dvanácti obcích na území župy Jász-Nagykun-Szolnok. Celkem tak okolo Zagyvy bydlí okolo dvou set tisíc lidí. Jednotlivé obce jsou následující: Salgóbánya, Zagyvaróna, Mátraszele, Mátraterenye, Nemti, Dorogháza, Bátonyterenye, Mátraverebély, Tar, Pásztó, Szurdokpüspöki, Jobbágyi, Apc, Zagyvaszántó, Petőfibánya, Lőrinci, Hatvan, Boldog, Jászfényszaru, Jászfelsőszentgyörgy, Jászberény, Jászjákóhalma, Jásztelek, Alattyán, Jánoshida, Jászalsószentgyörgy, Szászberek, Újszász, Zagyvarékas a Szolnok, kde řeka ústí do Tisy.
Historie
editovatNa zákaladě údajů z 18. století lze zjistit, že na řece Zagyvě stálo celkem 11 vodních mlýnů (konkrétně na dolním toku, mezi Hatvanem a Szolnokem).
Ještě v polovině 19. století byl tok řeky Zagyvy nezpoutaný. V nížinných částech (např. u města Lőrinci) zabírala široké plochy, kde protékala obecně podmáčenou krajinou. V Hatvanu protékala blíže středu města a tvořila početné ostrovy. Jižně od Hatvanu se poté dále rozlévala do široké krajiny (Só mocsár) až po obec Jászfényszaru. Procházela obcí Jászberény (přímo jejím středem). Poté široce meandrovala tak jako dnes, ale nevytvářela zde rozsáhlé podmáčené plochy. Její meandry do značné míry tvořily podobu řady sídel, které říčku obklopovaly. Regulace se uskutečnila v druhé polovině 19. století, neboť již na mapách třetího vojenského mapování má řeka víceméně současnou podobu. Během regulace vniklo několik jezer, nejznámější z nich je Holt-Zagyva u vesnice Besenyszög.
Díky zkrocení řeky bylo možné vodu nově využívat pro zavlažování polí, ale také pro potřeby průmyslu.[1] Průmyslové využití vody však znamenalo také riziko jejího znečištění, a to především na horním toku, kde se nachází např. průmyslové město Salgótarján.[1] Škodliviny byly vypouštěny do řeky ale i v Hatvanu, kde se nacházel rozsáhlý cukrovar[1] nebo v Jaszberény. Ve snaze snížit zatížení řeky a úhyn ryb vypouštěly závody nádrže se škodlivinami během vysokého průtoku vody.[2]
Regulace řeky také umožnila výstavbu protipovodňových valů, mnohé z nich byly dále rozšiřovány a rozvíjeny i v 21. století.[3] Při povodnch se nicméně obnovují původní záplavové plochy okolo řeky.[4] V roce 2022 zasáhlo řeku sucho a rekordně nízký průtok, během kterého bylo zakázáno odebírat vodu z řeky.[5]
Vodní řežim
editovatPrůměrný průtok řeky Zagyvy v obci Zagyvarékas dosahuje 9,5 m³/s při normálním stavu vody a 254 m³/s při povodni. Průtok vody je určován většinou množstvím srážek v pohoří Mátra a jarním táním. Během roku se výška hladiny řeky velmi nápadně mění.[1] Například v roce 2022, kdy Maďarsko postihla sucha, se nacházela hladina vody v obci Jásztel, kudy Zagyva protéká, na úrovni 87 cm, zatímco průtok se snížil na pouhých 1,5 m³/s. Naopak v lednu 2023, kdy bylo srážek a tání sněhu více, dosáhl průtok 500 m³/s.
Regulovaný tok řeky umožňuje také napouštět řadu rybníků, které se nacházejí nedaleko toku řeky.
Přítoky
editovatMezi přítoky řeky Zagyvy patří: Tarján-patak, Kis-Zagyva (Malá Zagyva), Szuha-patak, Bér-patak, Galga a Kövecses-patak. Vlévjí se do ní také řeky Tarna a Gyöngyös, dále potom Tápió. Největším přítokem je řeka Tarna.
Fauna a flóra
editovatZagyva je oblíbeným místem rybářů. Hlavními druhy ryb, které se zde vyskytují, jsou štika obecná (Esox lucius), kapr obecný (Cyprinus carpio), jelec tloušť (Leuciscus cephalus), jelec jesen (Leuciscus idus), sumec velký (Silurus glanis), candát obecný (Sander lucioperca) a lín obecný (Tinca tinca).
Ochrana přírody
editovatBěhem své trasy prochází řeka několik oblastí, které jsou chráněny podle zákona. Mezi ty patří např. chráněná oblast Karancs–Medves o rozloze 6619 ha, dále potom chráněná oblast okolo Mátry (11841 ha), chráněná oblast Kelet-Cserhát (7425 ha), Hajta-mocsár u města Jászberény o rozloze 353 ha a další, které jsou většinou co do rozlohy velmi malé. Předpokládá se vyhlášení několika dalších oblastí jako chráněných, které by mohly zahrnovat louky Borsóhalmi (615,3 ha) apod. Od roku 2013 je chráněna rovněž i lokalita, kde řeka Zagyva pramení.
Doprava
editovatV horním toku je údolí řeky využíváno pro některé dopravní tahy. Vedena je tudy například železniční trať č. 81 z Hatvanu do Somoskőújfalu Její trasu kopíruje silnice celostátního významu č. 21. Stejně tak od Hatvanu dále na jih jsou podél řeky vedeny tratě a silniční komunikace, nicméně ne v blízkosti toku.
Okolo řeky se nacházejí polní cesty, v některých případech jsou turisticky značené, v jiných případech nikoliv. Okolo Szolnoku se nachází potom ještě zpevněné cesty podél řeky, mnohé jsou značené jako cyklotrasy.
Reference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Zagyva na anglické Wikipedii, Zagyva na německé Wikipedii a Zagyva na maďarské Wikipedii.
- ↑ a b c d HAMAR, J. Effects of the waste water of sogar-works on natural history of the river Zagyva. In: Tiscia. Szolnok: Authority of the water conservancy of the middle course of Tisza, 1969. S. 109. (angličtina)
- ↑ HAMAR, J. Effects of the waste water of sogar-works on natural history of the river Zagyva. In: Tiscia. Szolnok: Authority of the water conservancy of the middle course of Tisza, 1969. S. 112. (angličtina)
- ↑ Befejeződött a Zagyva menti árvízvédelmi fejlesztés Hatvan térségében. HEOL [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ Madártávlatból is festői a vízjárta Zagyva-völgy. sokszinuvidek [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ Patakként csordogál a Zagyva, korlátozzák a vízkivételt. magyarnarancs [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (maďarsky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zagyva na Wikimedia Commons
