Pest (župa)

Pest (maďarsky Pest vármegye) či Pešťská župa je župa na severu centrálního Maďarska. Na severozápadě hraničí se Slovenskem. Dále sousedí s několika dalšími maďarskými župami, od severu po směru hodin Nógrád, Heves, Jász-Nagykun-Szolnok, Bács-Kiskun, Fejér a Komárom-Esztergom. Župa vznikla v roce 1950, kdy byl zaveden v Maďarsku nový župní systém. Obklopuje maďarskou metropoli Budapešť, která do ní nepatří, ale je jejím sídlem. Největší město župy je Érd, od roku 2006 město se župním právem. Další větší města jsou Vác, Gödöllő, Cegléd.

Župa Pest Pest vármegye
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Budapešť
Souřadnice	47°25′ s. š., 19°20′ v. d.
Rozloha	6 393,1 km²
Nejvyšší bod	Csóványos (939 m n. m.)
Časové pásmo	středoevropský čas
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 333 533 (2022)
Hustota zalidnění	208,6 obyv./km²
Jazyk	maďarština
Národnostní složení	Maďaři
Náboženství	katolictví
Správa regionu
Stát	Maďarsko Maďarsko
Druh celku	župa
Podřízené celky	18 okresů
Vznik	1. února 1950
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	HU-PE
Oficiální web	www.pestmegye.hu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny

Letecký pohled na hrad Visegrád

První oblasti dnešní župy, které byly osídleny Maďary, se nacházejí v severní části, v okolí města Visegrád. Visegrád bylo jedno z prvních uherských královských měst. Pohoří Pilis, ve kterém se Visegrád nachází, tehdejší obyvatelé považovali za posvátné.

Po druhé světové válce a nástupu komunismu, bylo v roce 1950 schváleno nové administrativní rozdělení Maďarské lidové republiky, které poněkud racionalizovalo dosavadní historické členění. Původní obrovská župa Pest-Pilis-Solt-Kiskun byla zhruba rozpůlena na severní Pest a jižní Kiskun (spojený se zbytkem Bačky do župy Bács-Kiskun). Již se počítalo s projektem Velké Budapešti, k níž se od roku 1954 až do konce osmdesátých let připojovaly okolní obce, a v mezilehlých plochách vznikala velká panelová sídliště. V devadesátých letech došlo ke zpomalení tohoto rozmachu a naopak se začala projevovat suburbanizace, což vedlo k populačnímu nárůstu v Pešťské župě.

Přírodní podmínky

Hlavní řeku tvoří Dunaj (maďarsky Duna), který protéká i Budapeští. V rámci župy se na Dunaji nacházejí dva velké ostrovy, na severu Svatoondřejský a na jihu Csepel (obtékaný Ráckevským Dunajem). Župou protéká ještě řada dalších, ovšem mnohem menších toků (např. Benta, Nagy-Csatorna, Galga, Rákos-patak, Tápió), na severu teče po hranici Ipeľ. V rovině jižně od Budapešti je hustá síť rybníků a jezírek.

Do župy Pest zasahují dva národní parky – na severu Duna-Ipoly a na jihu stepní Kiskunsági. Na západ od Budapešti se prostírají Budínské vrchy a na severu masiv Börszöny s nejvyšším bodem na území župy (Csóványos 938 m). Na jih a jihovýchod od Budapešti je krajina rovinatá, otevřená do Velké dunajské nížiny. Nejnižším místem župy přitom není výtok Dunaje, ale jihovýchodní okraj u obce Jászkarajenő, kde se území přibližuje k řece Tise (86 m n.m.).

Doprava

Dopravní síť vyplývá z polohy župy kolem Budapešti, kam se radiálně sbíhají hlavní silniční a železniční tahy v zemi. Díky Dunaji je v župě rozvinutá i lodní doprava. Letecké spojení je dobře dostupné díky budapešťskému mezinárodnímu letišti Ference Liszta.

Silniční

Župou vedou všechny hlavní dálnice v Maďarsku vycházející z Budapešti. Hlavní dálnicí je dálnice M0 (obchvat Budapešti), která je částečně ve výstavbě a na ni se napojují dálnice M1 (E60, E75, směr Vídeň a Bratislava), M2 (E77, směr Banská Bystrica, Krakov), M3 (E71, směr Miskolc, Debrecín), M5 (E75, směr Bělehrad, Temešvár), M6 (E73, směr Pětikostelí) a M7 (E66, E71, směr Balaton, Záhřeb), a dále dálková silnice č. 4 (E60 směr Szolnok a Velký Varadín).

Železniční

Župou Pest procházejí hlavní maďarské železniční tratě, ovšem dálkové vlaky tudy mnohdy jen projíždějí. Největší význam má lokální příměstská doprava do Budapešti ze všech směrů, po tratích MÁV nebo HÉV. Významným železničním uzlem je Cegléd, dále Aszód, Érd, Vác. Ve stanici Szob je přechod na Slovensko.

Okresy

Župa Pest se dělí na 18 okresů:

název okresu	správní centrum	rozloha (km²)	počet obyvatel (1. ledna 2013)	počet sídel
Okres Aszód	Aszód	298,37	36 992	11
Okres Budakeszi	Budakeszi	288,95	84 646	12
Okres Cegléd	Cegléd	886,30	89 261	12
Okres Dabas	Dabas	614,23	48 746	11
Okres Dunakeszi	Dunakeszi	103,08	78 757	4
Okres Érd	Érd	184,29	117 304	7
Okres Gödöllő	Gödöllő	449,66	140 205	15
Okres Gyál	Gyál	170,99	40 309	4
Okres Monor	Monor	329,81	64 227	12
Okres Nagykáta	Nagykáta	710,12	74 168	16
Okres Nagykőrös	Nagykőrös	349,25	27 824	3
Okres Pilisvörösvár	Pilisvörösvár	130,81	52 466	9
Okres Ráckeve	Ráckeve	417,05	36 120	11
Okres Szentendre	Szentendre	326,58	77 720	13
Okres Szigetszentmiklós	Szigetszentmiklós	211,28	110 033	9
Okres Szob	Szob	438,32	24 487	17
Okres Vác	Vác	362,19	67 781	18
Okres Vecsés	Vecsés	119,74	47 126	4

Turistika

Mezi turistické cíle župy, využívané k rekreaci zejména obyvateli Budapešti, patří hlavně lesnaté pohoří Pilis, kde se nachází starobylý Visegrád a hluboce zaříznuté Dunajské ohbí, dále Gödöllő s císařským zámkem a závodní okruh Hungaroring (mezi Mogyoródem a Kerepesem). K ubytování lze využit přes 20 kempů na pobřeží Dunaje, či velké množství hotelů a penzionů v Budapešti a okolí.

Odkazy

Související články

• Administrativní dělení Maďarska

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pest na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Pešťská župa v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

• Oficiální stránky župy (maďarsky)
• Soubor užitečných odkazů týkající se Pešťské župy (maďarsky)

Autoritní data	BNF: cb122877331 (data) GND: 4379779-9 LCCN: n81024791 MBAREA: b96293b9-ebde-4b1c-afad-f8e613d4e598 NLI: 987007552874305171 VIAF: 139561234 WorldCat Entities: E39QbtfRj9JxB4W6XpTVMpJdkc

Portály: Geografie | Maďarsko