Zápředníček polní
Zápředníček polní (Plutella xylostella) je druh můry, rozšířený po celém světě.[1][2] Je nejhorším škůdcem brukví na světě, živí se listy košťálových zelenin.
 Zápředníček polní | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | motýli (Lepidoptera) |
| Čeleď | zápředníčkovití (Plutellidae) |
| Rod | zápředníček (Plutella) |
| Binomické jméno | |
| Plutella xylostella Linnaeus; 1758 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původně se k hubení zápředníčka používaly pesticidy, ale druh si vůči mnoha běžným chemikáliím vyvinul odolnost. Je považován za první organismus, který vyvinul rezistenci vůči DDT. Z tohoto důvodu se hledají nové způsoby biologické a chemické kontroly, anebo také odlišné metody výsadby, které by vedly ke snížení škod.[3][4]
Popis
editovatTato malá můra je zbarvena šedě a hnědě. Má rozpětí křídel asi 15 mm a délku těla 6 mm. Přední křídla jsou úzká, hnědošedá a světlejší podél předního okraje, s jemnými tmavými skvrnami. Zadní křídla jsou úzká a světle šedá. Konce křídel se při pohledu ze strany stáčejí nahoru. Má výrazná tykadla.[3]
Rozšíření
editovatRozmnožování
editovatZápředníček preferuje jako hostitelskou rostlinu kapustu druhu brukev zelná.[4]
Zápředníček klade vajíčka na rostliny z čeledi brukvovité. Napadá téměř všechny brukvovité, např. řepku, brokolici, růžičkovou kapustu, hlávkové zelí, čínské zelí, květák nebo kapustu kadeřavou.
Rostlinným druhem z této čeledi, který nepodporuje šíření zápředníčka, je barborka obecná. Samice zápředníčka sice na tuto rostlinu kladou vajíčka, ale nově vylíhlé larvy umírají v důsledku účinku přírodních chemikálií zvaných saponiny.[5]
Životní cyklus
editovat
Vajíčka jsou oválná a zploštělá, jsou 0,44 mm dlouhá a 0,26 mm široká. Zpočátku jsou žlutá nebo světle zelené, později ztmavnou.[1] Samice je kladou jednotlivě nebo ve skupinách po dvou až osmi do prohlubní na povrchu listů. Larvy vylézají z vajíček asi za šest až sedm dní.[3]
Larvy mají čtyři instary, každý s průměrnou dobou vývoje asi čtyři dny. Tělo larvy se na obou koncích zužuje. Larvy jsou poměrně aktivní, a když jsou vyrušeny, mohou se prudce svíjet a spřádat vlákno, na kterém visí.
Nažloutlá kukla je asi 8 mm dlouhá a zabalená v hedvábném kokonu. Fáze kukly trvá v průměru osm dní.[3]
Průměrná délka života samic je tři až čtyři týdny, samci žijí kratší dobu.[1] Tyto můry jsou slabí letci, málokdy se vznesou více než 2 m nad zem a nelétají na dlouhé vzdálenosti. Jsou to však pasivní migranti, které vítr na velké vzdálenosti snadno přenáší.[1][3]
Přezimují jako dospělci mezi zbytky brukvovitých plodin. Chladné zimy nepřežijí. Do studenějších oblastí je však každé jaro zanáší vítr.[3]
Nepřátelé
editovatZemědělský průmysl se snaží najít biologické způsoby, jak hubit zápředníčka polního, zejména od té doby, co se stal odolný vůči pesticidům. Mezi jeho nepřátele patří parazitoidi Trichogramma chilonis a Cotesia plutella a také zlatoočka obecná. Zlatoočka se živí vajíčky a mladými larvami, zatímco parazitoidi napadají vajíčka.[6]
Škůdce
editovatZápředníček polní je nejhorším škůdcem brukví na světě. Jeho larvy poškozují listy, poupata, květy a semena košťálové zeleniny. Přestože jsou larvy malé, mohou být velmi početné a s výjimkou žilek úplně odstranit listy. Poškozují tak mladé sazenice a mohou narušit tvorbu hlávek v zelí, brokolici a květáku.
Zápředníček je vnímán jako škůdce zejména v oblastech, které nezažívají příliš chladné zimy, protože ty pomáhají snižovat aktivitu dospělců a hubí přezimující jedince.[7]
Odolnost vůči pesticidům
editovatZápředníček má málo přirozených nepřátel, jako jsou parazitoidi, což může být způsobeno rozšířeným používáním insekticidů v 50. letech 20. století. Zápředníček polní je považován za první organismus, který vyvinul rezistenci vůči DDT. Jeho rezistence vůči pyretroidům je známa od 80. let.[8]
Preventivní opatření
editovatV zelinářských provozech se závlahou je možné regulovat zápředníčka intenzivním zadešťováním. Vhodným opatřením je také „intercropping“, tzn. pěstování jiné kultury, např. salátu, spolu s brukvemi. V takovém uspořádání je zápředníček méně početný a je více napadán parazitoidy.
Další možností je obsev. Pole s méně atraktivní plodinou (zelí) se obseje kapustou či hořčicí, kterým dají zápředníčci přednost.[8]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Diamondback moth na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e AgroAtlas
- ↑ Chybí název periodika! PMID 23565158.
- ↑ a b c d e f g Dostupné online.
- ↑ a b Chybí název periodika!Wee, Suk Ling (2016). "Effects of Conspecific Herbivory and Mating Status on Host Searching and Oviposition Behavior of Plutella xylostella (Lepidoptera: Plutellidae) in Relation to Its Host, Brassica oleracea (Brassicales: Brassicaceae)". Florida Entomologist. 99 (sp1): 159–165. doi:10.1653/024.099.sp119.
- ↑ Chybí název periodika! PMID 21029103.
- ↑ Chybí název periodika! PMID 11871395.
- ↑ Oklahoma State University
- ↑ a b AGROMANUÁL.CZ. Zápředníček polní - významný škůdce brukvovité zeleniny a řepky. www.agromanual.cz [online]. [cit. 2024-09-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu zápředníček polní na Wikimedia Commons
