Zámecká kaple Morzinů
Zámecká kaple Morzinů ve Vrchlabí je kaple s hrobkou někdejších majitelů nedalekého zámku rodu Černínů-Morzinů,[pozn. 1] která se nachází ve Vrchlabí za městským parkem. Původně byla zasvěcena svatému Jakubovi. Od roku 1947 slouží jako modlitebna sboru věřících Československé církve husitské. Kaple je od roku 2006 chráněnou kulturní památkou České republiky
| Zámecká kaple Morzinů | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| okres | Trutnov |
| kraj | Královéhradecký |
| Obec | Vrchlabí |
| Lokalita | areál zámku |
| Souřadnice | 50°37′30,83″ s. š., 15°36′22,39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | Církev československá husitská |
| Diecéze | Královéhradecká |
| Sbor | Náboženská obec Církve československé husitské ve Vrchlabí |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Štěpán Tragl |
| Stavební sloh | novogotický |
| Výstavba | 1887–1891 |
| Další informace | |
| Kód památky | 102040 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatVýstavba zámecké kaple na návrší nad západní stranou parku probíhala v letech 1887–1891 téměř současně se stavbou nového kostela sv. Vavřince na náměstí ve Vrchlabí.
Kapli nechala vystavět Aloisie Černínová, rozená Morzinová,[pozn. 2] podle návrhu smíchovského architekta Štěpána (Stephana) Tragla[pozn. 3] v čistém novogotickém slohu. Stavební práce na kapli s hrobkou pod ní byly svěřeny vrchlabským firmám, které budovaly i tamní kostel. Zednické práce převzal vrchlabský podnikatel Edmund Zirm[pozn. 4] a kamenné Eduard Wlačih.
... asi kus textu chybí... duchovních, dne 20. října 1891 královéhradecký biskup Josef Jan Hais. Kaple byla zasvěcena svatému Jakubovi a oltář Panně Marii Bolestné oplakávající mrtvé tělo Kristovo pod křížem. Bylo to již v době, kdy v prostoru hrobky pod oltářem odpočívaly pozůstatky hraběte Heřmana z Černínu,[zdroj?] manžela Aloisie, které sem byly uloženy 7. srpna téhož roku. Poslední vlastník panství hrabě Jaromír Černín prodal vrchlabský zámek nacistickým úřadům Protektorátu Čechy a Morava, které v něm zřídily okresní úřad – „Landrát“. Po obnovení československé státnosti zámek podlehl, co by německý majetek, konfiskaci podle jednoho z dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Mezi vyvlastněnými nemovitostmi byla i kaple Morzinů spolu s hrobkou.
Po vysídlení obyvatel německé národnosti z československého pohraničí noví čeští osídlenci ve Vrchlabí založili náboženskou obec Československou církev, s později přijatým názvem husitskou (ČSCH). Její diecézní rada roku 1947 požádala Okresní národní výbor ve Vrchlabí, aby ji přidělil kapli jako bohoslužebný stánek. Poté ČSCH kapli s hrobkou a pozemkem od Ministerstva zemědělství koupila, cena nemovitosti byla 58 115 tehdejších Kčs.[1] Později byl pozemek církvi zabaven a teprve po roce 1989 opět vrácen.
Popis
editovatExteriér
editovatZámecká kaple Morzinů se nachází západně od vrchlabského zámeckého parku pod zahrádkářskou kolonií. Od parku vede ke kapli dřevěný visutý most, který je v současné době uzavřený.
Kaple je situována na vyvýšené kamenné terase se dvěma přístupovými rameny schodišť po stranách. Terasa vyrovnává kopcovitý terén, na kterém je kaple vystavěna na obdélném půdorysu s polygonálně uzavřeným presbytářem na západní straně. Mezi rameny schodišť je pod terasou s kaplí vchod do hrobky.
Vstup do kaple od východní strany je profilovaným portálem, ve vrcholu zakončeným lomeným obloukem. Na přímém překladu s koutovými konzolkami je v tympanonu umístěn kamenný reliéfní erb vytvořený spojením erbu černínsko-morzinské větve, obou původních rodových znaků.[pozn. 5]
Ostění je zdobeno polosloupy a dvěma hranolovými sloupky zakončenými fiálami. V nadpraží je trojúhelný štít s kvadrilobem, který je zdoben po obvodu kraby. Nad vstupním portálem je kruhová rozeta.
Trojúhelný štít se dvěma sdruženými okny v patře vrcholí hranolovou věžičkou zakončenou osmibokým jehlancem s makovicí a latinským křížkem.
Boky kaple po evangelní a epištolní straně, s úzkými okny zdobenými vitrážovými výplněmi s vegetativními motivy, jsou zakončeny lomeným obloukem, který je zdoben kružbou čtyřlistu.
Mezi okny jsou uplatněny rytmizovaně odstupněné opěráky se stříškami a štítky. Krov sedlové střechy s bedněním a s odvětrávacími oplechovanými vikýři má pokládku eternitovými šablonami.[2]
Interiér
editovatVstup do interiéru kaple umožňují dvoukřídlé dřevěné dveře se štítkem, klikou a závěsy s povrchovým zdobným kovovým ostěním. Nad vchodem je vystavěn kůr s varhany a interiér osvětlují okna s velmi decentní vitráží.
V interiéru se nachází novogotický oltář s pietou, dále náhrobky z opuky hrabat Vojtěcha Czernina z Chudenic (1745–1816) a jeho manželky Josefy, rozené Thunové († 1810).[zdroj?] V rozích kaple jsou zahalené karyatidy.[zdroj?]
Kaple je sklenuta křížovou klenbou. Podkruchtí je segmentové s klenebními žebry, zdobené novogotickou ornamentikou, dřevěné zábradlí kruchty nese kvadrilobní kazety.
Presbytář je od lodi oddělen triumfálním lomeným obloukem, klenební žebra ve vrcholu se svorníky, pravé křížové klenby na profilovaných žebrech. Po obvodu stavby jsou svazkové jednoduché přípory se soklem, patkou, prstencem a listovou hlavicí s krycí deskou.
Podlaha je složena ze skládaného teraca s geometrickými motivy.[2] Dveře do hrobky chráněné dvoukřídlou mříží jsou dřevěné, zdobené kazetami. Předsíň hrobky má plochý strop bez výzdoby, po pravé straně kamenné zdi je pouze vytažena deska s textem o průběhu stavby kaple.
Samotná hrobka je shodná s půdorysem stavby kaple, její prostor je křížově sklenut s dvěma řadami sloupů s entazí, jejichž hlavice jsou zdobeny rostlinnými motivy. Klenební pole jsou oddělena klenebními plochými žebry s obvodovou mírnou profilací.[3]
Mobiliář kaple
editovatOltář
editovatNovogotická oltářní architektura s hranolovitou dřevěnou mensou a nárožními polosloupky je zdobená kazetami, uprostřed s latinským křížem. Plochá deska menzy nese obdélné retabulum dělené do tří částí, když jeho prostřední část je mírně předstupující a zvýšená a po stranách má fiály s kraby. Na podnožní desce uprostřed retabula je umístěno sousoší Piety, která je v životní velikosti a na jejím pozadí je prostý latinský kříž. Retabulum má tři reliéfy, uprostřed reliéf Ukřižování, po stranách reliéfy Narození a Nanebevstoupení. Leštěné dřevo retabula je ohraničeno zlatými lineárními pásky. Dřevořezby oltáře patrně pocházejí z dílny c. k. dvorního řezbáře J. Steinera z Meranu v Tyrolích (stejně jako řezby v děkanském kostele sv. Vavřince) a jejich vznik lze zařadit do roku 1890.[2] (č.j.:865/2006)
Křtitelnice
editovatNovogotická křtitelnice má polygonální odstupňovaný sokl, hranolový dřík a osmibokou mísou. Je zhotovena z bílého mramoru o celkové výšce 100 cm a její vznik lze datovat na počátek 20. století.[2]
Lavice
editovatKaple má dvě řady lavic v celkovém počtu 8 ks, které stojí na průběžném hranolovém soklu s palubovou podlahou. Mají segmentované bočnice s vpadlými zrcadly se zakončením zavíjenými volutami.[2] Lavice byly zhotoveny v roce 1890 z hnědého mořeného dřeva.
Varhany
editovatNástroj s hranolovým postamentem má 5 polí s cínovými píšťalami a jeho boční pole jsou zakončena trojúhelnými štíty s fiálami a kraby. Prostřední pole má konkávní římsu.[2]
Mobiliář hrobky
editovatMobiliář hrobky je prostý s několika katafalky. Ty nejsou v nejlepším stavu jako i samotná krypta.[2] Její prostor čistého novogotického trojlodí však stále působí velkoryse a důstojně. Ve zprávě o činnosti sboru ČSCH otištěné roku 1976 je mimo jiné také uvedeno: „několik rakví, které už byly vadné, bylo v roce 1950 z důvodů hygienických vyzvednuto a pietně pohřbeno v opuštěné hrobce na místním hřbitově“.[4]
Seznam pohřbených
editovatV hrobce bylo pohřbeno šest osob. Po dokončení výstavby kaple byl v hrobce jako první pochován hrabě Heřman Czernin († 1892). Další příslušníci rodu následovali až ve 20. století. V chronologickém pořadí to byla hraběnka Emma (v roce 1905), dále zakladatelka kaple Aloisie, rozená Morzinová (v roce 1907), Aloisiin syn a dědic Rudolf († 1927), po pouhém půl roce nástupnictví na vrchlabské panství jeho syn Rudolf († 1928). Jako poslední zde v roce 1929 nalezl místo posledního odpočinku vnuk Rudolfa a Emmy hrabě Egon.[pozn. 6]
Chronologicky podle data úmrtí
editovatV tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[5][6] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Czerninů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněni majitelé statku Vrchlabí. Přestože jsou předkové Czerninů připomínáni už ve 12. století, zde jsou generace počítány až od Humprechta Czernina (1447 – po 1499). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.
| Po-řadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
| 1. | 12. | Heřman František Czernin z Chudenic[pozn. 7] | 20. 2. 1819 Vídeň[7] | Evžen I. Karel Ervín Czernin z Chudenic 4. 11. 1796 Vídeň – 11. 7. 1868 Petrohrad |
13. 11. 1853 Praha-Malá Strana:[9] Marie Aloisie z Morzinu (č. 3) |
Pohřben 6. 8. 1892 v hraběcí hrobce.[10] | Zakladatel vrchlabské větve Czerninů. C. k. komoří.[10] Majitel panství Kysibl (Stružná) (od 1863).[10][8] Zemřel ve věku 73 let na plicní edém.[10] |
| 2. 8. 1892 Neu-Coswig u Drážďan[10][pozn. 8] | Marie Terezie z Orsini-Rosenbergu 25. 9. 1798 Vídeň – 18. 4. 1866 Vídeň | ||||||
| 2. | (13.) | Emma z Orsini-Rosenbergu[pozn. 9] | 8. 7. 1858 Štýrský Hradec[11] | Josef z Orsini-Rosenbergu |
22. 6. 1878 Praha-Malá Strana:[12] Rudolf z Czernin-Morzinu (č. 4) |
Pohřbena 8. 7. 1905 v hraběcí hrobce.[13] | Dáma Řádu hvězdového kříže (1881). Zemřela ve věku 47 let na karcinom.[13]
Porodila následující děti:
|
| 6. 7. 1905 Horní Maršov[13] | Ida Grimaud z Orsay | ||||||
| 3. | (12.) | Aloisie z Morzinu[pozn. 10] | 6. 5. 1832 Praha-Malá Strana[16] | Rudolf z Morzinu 13. 3. 1801 Praha – 22. 9. 1881 Praha |
13. 11. 1853 Praha-Malá Strana:[9] Heřman František Czernin z Chudenic (č. 1) |
Pohřbena 29. 7. 1907 královéhradeckým biskupem Josefem Doubravou ve Vrchlabí.[17] | Dáma Řádu hvězdového kříže.[17] Dědička statku Vrchlabí a Morzinského paláce v Praze, majitelka statku a zámku Benešov nad Ploučnicí (1877–1888), statku a zámku Horní Maršov (od 1883[18]),[8] zakladatelka hrobky. Zemřela jako 75letá na sešlost věkem.[17][pozn. 11]
Porodila následující děti:
|
| 26. 7. 1907 Vrchlabí[17] | Filipína ze Swéerts-Sporcku 19. 10. 1808 Krakov – 21. 10. 1834 Vrchlabí | ||||||
| 4. | 13. | Rudolf z Czernin-Morzinu[pozn. 12] | 8. 1. 1855 Praha-Malá Strana[19] | Heřman František Czernin z Chudenic (č. 1) | 22. 6. 1878 Praha-Malá Strana:[12] Emma z Orsini-Rosenbergu (č. 2) |
Pohřben 9. 9. 1927 ve Vrchlabí.[20] | C. k. komoří (1881), tajný rada (1917), doživotní (od roku 1905) a později dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1912–1918),[21] majitel statků Stružná (od roku 1892), Vrchlabí a Horní Maršov (od roku 1907). V roce 1908 přijal jméno Czernin-Morzin (Czernin von Chudenitz und Morzin) a spojil erby obou rodů.[21] Zemřel ve věku 72 let na krvácení do mozku.[20][pozn. 13]
Druhé manželství zůstalo bezdětné. Druhá manželka byla pohřbena v rodinné hrobce Friesů v Černé Hoře na Moravě.[22] |
| 5. 9. 1927 Vrchlabí[20] | Marie Aloisie z Morzinu (č. 3) | 5. 8. 1907 Černá Hora:[23] Terezie Friesová z Friesenbergu 21. 3. 1874 Černá Hora – 14. 11. 1946 Černá Hora | |||||
| 5. | 14. | Rudolf Heřman z Czernin-Morzinu[pozn. 14] | 15. 2. 1881 Praha-Malá Strana[24] | Rudolf z Czernin-Morzinu (č. 4) | 7. 6. 1903 Praha-Nové Město,[25] (rozvedeni 1920): Vera zu Hohenlohe-Waldenburg-Schillingfürst-Kaunitz 22. 5. 1882 Görz (Gorice) – 1. 12. 1940 Praha |
Pohřben 30. 3. 1928 ve Vrchlabí.[26] | C. k. komoří (1906), rytmistr hulánů v záloze, majitel statků Vrchlabí a Horní Maršov. Zemřel ve věku 47 let na chronický zánět mozkových blan.[26][pozn. 15]
Narodily se mu následující děti:
|
| 24. 3. 1928 Vídeň[27][26] | Emma z Orsini-Rosenbergu (č. 2) | ||||||
| 6. | 15. | Egon z Czernin-Morzinu | 31. 8. 1911 Stružná | Rudolf Heřman z Czernin-Morzinu (č. 5) | Pohřben 7. 8. 1929 ve Vrchlabí.[28] | Student zemědělské (hospodářské)[29] školy v Kadani.[28] Zemřel ve věku 18 let na následky motocyklové nehody (prasknutí lebky a krvácení do mozku).[28][29][pozn. 17] | |
| 4. 8. 1929 silnice u Jičína[28][29] | Vera zu Hohenlohe-Waldenburg-Schillingfürst-Kaunitz 22. 5. 1882 Görz (Gorice) – 1. 12. 1940 Praha |
Příbuzenské vztahy pohřbených
editovatNásledující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manžela nebo manželky, pokud někdo vstoupil do manželství více než jednou. Tučně jsou vyznačeni vladaři. Linie potomků Jaromíra Czernina († 1908) vymřela v roce 1932, štýrskohradecká větev Humprechta (Humberta) Czernina († 1910) vymřela po meči v roce 1987. Zeleným orámováním je zvýrazněn Jan Rudolf Czernin z Chudenic († 1845), 3. vladař domu hradeckého a chudenického, a Wolfgang Maria Czernin († 1813), pán na Vinoři, jimiž se nedrahovická větev Czerninů rozdělila na dvě linie. Modře je zvýrazněn Evžen Alfons Czernin († 1955) z vrchlabské linie, který byl adoptován Františkem Jaromírem Czerninem, 7. vladařem domu hradeckého a chudenického, a stal se pokračovatelem jindřichohradecké větve a 8. vladařem. Oranžově je zvýrazněn Jaromír Czernin-Morzin († 1966), poslední majitel statku Vrchlabí. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen Czerninů.
| I. Gundakara Marie Antonie z Colloreda 1728–1757 | Prokop Vojtěch Czernin z Chudenic † 1777 2. vladař | II. Marie Tereza Rajská z Dubnic 1736–1780 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Marie Terezie z Schönborn-Heussenstammu 1758–1838 | Jan Rudolf Czernin 1757–1845 3. vladař (JINDŘICHO-) HRADECKÁ VĚTEV | Wolfgang Maria Czernin 1766–1813 VINOŘSKÁ VĚTEV | Marie Antonie ze Salm-Neuburgu 1766–1840 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Gabriela Marie Czerninová 1782–1787 | Marie Terezie Czerninová 1783/1785[5]–1787 | Evžen I. Karel Ervín Czernin 1796–1868 4. vladař | Marie Terezie z Orsini-Rosenbergu 1798–1866 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Karolína Czerninová 1830–1852 | Karolína Schaffgotschová 1820–1876 | Jaromír Czernin 1818–1908 5. vladař | Josefína Paarová 1839–1916 | Ladislav z Falkenhaynu † 1865 | 1. Heřman František Czernin 1819–1892 VRCHLABSKÁ VĚTEV | 3. Marie Aloisie z Morzinu 1832–1907 | Humprecht (Humbert) Czernin 1827–1910 ŠTÝRSKO- HRADECKÁ VĚTEV | Terezie Josefína z Grünne 1840–1911 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Evžen II. Jaromír František Czernin 1851–1925 6. vladař | Františka z Schönburg-Hartensteinu 1857–1926 | František Jaromír Czernin 1857–1932 7. vladař | I. 2. Ema z Orsini-Rosenbergu 1858–1905 | 4. Rudolf Czernin-Morzin 1855–1927 | II. Terezie Friesová z Friesenbergu 1874–1946 | Philippine Theresia Czerninová 1858–1937 | Karel Bonaventura Buquoy-Longueval 1854–1917 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| František Czernin-Morzin – páter Wolfgang 1885–1954 | II. Karel Jan z Schönbornu 1890–1952 | Vera Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst-Kaunitz 1882–1940 | I. 5. Rudolf Heřman Czernin-Morzin 1881–1928 | Evžen Alfons Czernin 1892–1955 8. vladař | Josefína Gabriela Schwarzenbergová 1895–1965 | Karel Czernin-Morzin 1886–1978 | Vilemína Kinská z Vchynic a Tetova 1891–1971 | Ida Czernin-Morzinová 1888–1965 | Matthäus Thun-Hohenstein 1882–1945 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| I. Erwein Thun-Hohenstein 1896–1946 | Alexia Czernin-Morzinová 1906–1994 | II. Eduard Larisch-Moennich 1916–1987 | I. Marta Széchényi 1905–1997 | Jaromír Czernin-Morzin 1908–1966 | II. a III. Alix-May von Frankenberg und Ludwigsdorf 1907–1979 | 6. Egon Czernin-Morzin 1911–1929 | Sylvia Czernin-Morzinová 1916–1979 | Othmar Nádherný von Borutin 1910–1988 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| IV. Gertrud Marianne Liebl 1922–1998 | V. Margaritha Seyffert 1911–? | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zajímavosti
editovatMorzinsko-Černínská zámecká kaple je součástí naučné stezky Vrchlabím. Turistická trasa vede po nejzajímavějších místech v centru města, je značena zeleně a začíná v centru města u historické budovy radnice. Cesta poté pokračuje po hlavní Krkonošské ulici k jednomu z nejstarších domů ve městě a dále pak ke kapli.
V kapli se pravidelně konají v letním období každou neděli a o církevních svátcích bohoslužby ČSCH.[30] Přímo na louce vedle kaple o prázdninách je v provozu letní kino a louka je také využívána pro sochařské sympozium. Jeden z účastníků ponechal u kaple sochařský portrét Mistra Jana Husa.[31]
-
Erb rodu Morzinů -
Erb rodu Černínů
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Černínové (Czerninové) z Chudenic jsou staročeský šlechtický rod připomínaný od 12. století. Morzinové byli český šlechtický rod původem ze severní Itálie (Furlanska), který vymřel po meči roku 1881.
- ↑ Aloisie (Luisa 1832–1907), jediná dcera posledního mužského člena rodu Rudolfa Morzina (1801–1881), se roku 1853 provdala za hraběte Heřmana Františka Černína z Chudenic (1819–1892) a tak vznikl rod Černín-Morzin.
- ↑ Stephan Tragl byl také tvůrcem kostela svatého Vavřince ve Vrchlabí, či německého spolkového domu v Terezíně
- ↑ Edmund Zirm byl také tvůrcem jednoho z návrhů nového vrchlabského kostela, který nebyl přijat.
- ↑ Ke sloučení erbu a jmen rodů Morzinů a Czerninů došlo v roce 1908.
- ↑ Hraběnka Emma († 1905) byla snachou zakladatelky hraběnky Aloisie (Luisy) Czerninové-Morzinové († 1907), Emmin manžel hrabě Rudolf († 1927) byl syn zakladatelky a Rudolf ml. († 1928) pak její vnuk a hrabě Egon († 1929) pravnuk.
- ↑ Pokřtěn 20. února 1819 jako Hermann Franz Seraphicus.[7] Miroslav Marek nebo Pavel Juřík uvádějí Heřman Zdenko, ale jméno druhé jméno Zdenko se neobjevuje ani v matrice narozených, oddaných ani zemřelých.[5][8]
- ↑ Zemřel v léčebném institutu Lindenhof v Neu-Coswig u Drážďan v Sasku.[10]
- ↑ Pokřtěna 10. července 1858 jako Maria Emma Dominica.[11]
- ↑ Pokřtěna 7. května 1832 jako Aloisia Gabriela Josepha Carolina.[16]
- ↑ V matrice zemřelých je uvedeno jako příčina úmrtí německy Altersschwäche.[17]
- ↑ Pokřtěn 10. ledna 1855 jako Rudolph Severin.[19]
- ↑ V matrice zemřelých je uvedeno jako příčina úmrtí německy Gehirnblutung.[20]
- ↑ Pokřtěn 17. února 1881 jako Rudolf Hermann Joseph.[24]
- ↑ V matrice zemřelých je uvedeno jako příčina úmrtí německy chronische Hirnhautentzündung.[27][26]
- ↑ Vera byla od roku 1938 druhou manželkou Kurta Schuschnigga (1897–1977), rakouského kancléře v letech 1934–1938. Narodila se jim jedna dcera Maria Dolores Elisabeth (1941–1989).
- ↑ V matrice zemřelých je uvedeno jako příčina úmrtí německy Schädelbruch, Gehirnblutung, Unfall.[28][29]
Reference
editovat- ↑ Potvrzení Ústřední rady Církve československé ze dne 21. prosince 1950.
- ↑ a b c d e f g FúAvV, Rozhodnutí o prohlášení zámecké kaple ve Vrchlabí za kulturní památku č. j.: 865/2006 , v Praze 21.8.2006 , autor: Vladimíra Koubová, str. 2 z 4
- ↑ Informace z archivu farního úřadu ČSCH ve Vrchlabí (Krkonošská 21, 543 01 Vrchlabí)
- ↑ Informace z archivu farního úřadu ČSCH ve Vrchlabí, Rozhodnutí Ministerstva kultury České republiky prohlášení zámecké kaple za kulturní památku V Praze dne 21.8.2006
- ↑ a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Czerninů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-02-16 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online.
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 84–88.
- ↑ a b Matrika narozených (Taufbuch) 1804–1824, rok 1819, Wien 01., St. Michael, sing.: 01-19, fol. 190 [online]. Matricula [cit. 2024-11-08]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c JUŘÍK, Pavel. Czerninové. Nezahyneš ani ohněm, ani mečem. Praha: Euromedia Group a. s., 2021. 160 s. ISBN 978-80-242-7274-0. S. 99–100.
- ↑ a b Matrika oddaných 1851–1862, rok 1853, Praha III-Malá Strana, kostel sv. Mikuláše, MIK O11, pag. 60 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-11-08]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e f Matrika zemřelých 1881-1913, rok 1892, Vrchlabí, sign.: 177-7061, poř. č. 11480, fol. 64 [online]. Státní oblastní archiv v Hradci Králové [cit. 2024-11-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Matrika narozených (Taufbuch VII) 1854–1868, rok 1858, Graz-Graben, sing.: 196, fol. 59 [online]. Matricula [cit. 2024-11-08]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Matrika oddaných 1872–1889, rok 1878, Praha III-Malá Strana, kostel sv. Mikuláše, MIK O13, pag. 141 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-11-08]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Matrika zemřelých 1881-1913, rok 1905, Vrchlabí, sign.: 177-7061, poř. č. 11480, fol. 176 [online]. Státní oblastní archiv v Hradci Králové [cit. 2024-11-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ VAN DAM, Marianne. Grafenstein Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-11-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VAN DAM, Marianne. Vienna Friedhof Döbling [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-11-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Matrika narozených 1832–1838, rok 1832, Praha III-Malá Strana, kostel sv. Mikuláše, MIK N17, fol. 6 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-11-08]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1881-1913, rok 1907, Vrchlabí, sign.: 177-7061, poř. č. 11480, fol. 199 [online]. Státní oblastní archiv v Hradci Králové [cit. 2024-11-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 125.
- ↑ a b Matrika narozených 1851–1855, rok 1907, Praha III-Malá Strana, kostel sv. Mikuláše, MIK N21, fol. 167 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-11-07]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d Matrika zemřelých 1913–1927, rok 1927, Vrchlabí, sign.: 177-7997, poř. č. 11481, fol. 394 [online]. Státní oblastní archiv v Hradci Králové [cit. 2024-11-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Czernin, seit 1908 Czernin-Morzin, Rudolf Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-11-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ IVANOV, Jan. Czernin-Morzin Theresia (Fries von Friesenberg) *1874 [online]. Archa Krkonoš, 2024-05-09 [cit. 2024-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Matrika zemřelých 1863-1912, rok 1907, Černá Hora, číslo knihy 237, fol. 117 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2024-11-07]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Matrika narozených 1881–1888, rok 1881, Praha III-Malá Strana, kostel sv. Mikuláše, MIK N26, fol. 4 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Matrika oddaných 1900–1904, rok 1903, Praha II-Nové Město, kostel sv. Jindřicha, JCH O21, pag. 281 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d Matrika zemřelých 1927–1940, rok 1928, Vrchlabí, sign.: 177-8829, poř. č. 11482, fol. 14 [online]. Státní oblastní archiv v Hradci Králové [cit. 2024-11-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1928, rok 1928, Vídeň 18., Weinhaus, sign.: 03-22, fol. 11 [online]. Matricula [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1927–1940, rok 1929, Vrchlabí, sign.: 177-8829, poř. č. 11482, fol. 63 [online]. Státní oblastní archiv v Hradci Králové [cit. 2024-11-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d Matrika zemřelých 1928–1935, rok 1929, Jičín, sign.: 70-8156, poř. č. 4491, fol. 19 [online]. Státní oblastní archiv v Hradci Králové [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Královéhradecká diecéze Církve Československé husitské- Náboženská obec Vrchlabí [online]. [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Informace z letáku naučné stezky z Regionálního turistického informačního centra Krkonoše
Literatura
editovat- WOHANKOVÁ, Gabriela. Stavební dílo Czernin-Morzinů ve Vrchlabí ve 2. pol. 19. století s kontextem architekta Stephana Tragla. Praha, 2022 [cit. 2024-05-20]. 82 s. diplomová. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Eva Bendová. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámecká kaple Morzinů na Wikimedia Commons
