Wikipedie

Karel Buquoy-Longueval

Rakouský a český šlechtic z rodu Buquoyů, podnikatel a politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu.

Karel Bonaventura hrabě Buquoy-Longueval (24. září 1854[3][4] Vídeň[5] – 9. srpna 1911 Vídeň[6][7]) byl rakouský a český šlechtic z rodu Buquoyů, podnikatel a politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu.

Karel Buquoy-Longueval
Majitel fideikomisu Nové Hrady a Rožmberk
Ve funkci:
1878 – 1911
PředchůdceJiří Jan Jindřich Buquoy-Longueval
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1885 – 1911
PanovníkFrantišek Josef I.
Dědičný člen Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
26. prosince 1879[1] – 9. srpna 1911
PanovníkFrantišek Josef I.
Tajný rada
PanovníkFrantišek Josef I.
C. k. komoří
PanovníkFrantišek Josef I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana konzervativního velkostatku
Narození24. září 1854
Ober Meidling[1] (od roku 1892 Vídeň)
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. srpna 1911 (ve věku 56 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníBuquoyská hrobka
Choť(1878) Filipína Terezie Czerninová z Chudenic (1858–1937)
RodičeJiří Jan Jindřich Buquoy (1814–1883) a Žofie Terezie z Öttingen-Öttingen a Öttingen-Wallersteinu (1829–1897)
DětiŽofie, provd. Westphalen-Fürstenbergová (1879–1945)
PříbuzníFerdinand Maria Jindřich z Buquoy (sourozenec)
Bedřich Karel Westphalen z Fürstenbergu[2] a Karel Filip Vestfálský z Fürstenbergu[2] (vnoučata)
Alma materKarlo-Ferdinandova univerzita
Profesepolitik a podnikatel
Ocenění1911 rakouský Řád zlatého rouna (č. 1169)
CommonsKarel Buquoy-Longueval
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Jeho otcem byl Jiří Jan Jindřich Buquoy-Longueval (1814–1883), matkou Žofie Terezie princezna z Oettingen-Wallersteinu. Jeho bratr Ferdinand Maria Jindřich z Buquoy byl rovněž politikem.

V roce 1878 převzal svěřenské statky Nové Hrady a Rožmberk a alodiální panství Přísečnice v Krušných horách. Mladší bratr Ferdinand Maria Heinrich von Buquoy (počátkem 20. století předlitavský ministr zemědělství) převzal lenní panství Hauenštejn. Získal titul tajného rady a císařského komořího. Byl rytířem řádu Zlatého rouna.[3] Vychodil gymnázium v Praze a Vídni a absolvoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě.[4]

Byl aktivní veřejně i politicky. Od roku 1880[4] zasedal jako dědičný člen v Panské sněmovně (jmenovaná horní komora Říšské rady).[3] Zde patřil ke sněmovnímu klubu Karla III. ze Schwarzenbergu.[4]

Od doplňovacích voleb v listopadu 1885 zasedal také na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou, svěřenecké velkostatky.[8] Mandát obhájil v řádných zemských volbách v roce 1889,[4] zemských volbách v roce 1895,[4] zemských volbách v roce 1901[9] a zemských volbách v roce 1908.[10] Byl členem zemské zemědělské rady v Čechách. Věnoval se rozvoji lesního hospodaření a rozvoji průmyslu na svých statcích.[3]

Patřil ke Straně konzervativního velkostatku.[4] Byl jedním z jejích předáků. Od roku 1892 předsedal jejímu poslaneckému klubu na zemském sněmu (poté, co z této funkce odešel Alfred August Windischgrätz. Podílel se na pokusech o česko-německé vyrovnání v Čechách a v roce 1901 navrhl jménem velkostatkářů nerealizovaný návrh na reformu volebního systému, který počítal s rozdělením velkostatkářské kurie na pět územně definovaných volebních obvodů. V témže roce také sepsal svoji závěť, která byla posléze důležitým dokumentem v rozdělování rodinného majetku.[11] V roce 1908 krátce ustoupil z funkce předsedy poslaneckého klubu konzervativních velkostatkářů, když na toto místo usedl Jiří Kristián z Lobkowicz, ale po smrti Lobkowicze se na post vrátil. Ještě v roce 1910 se účastnil dalších česko-německých usmiřovacích rozhorovů, ale pro zdravotní komplikace se musel těchto aktivit vzdát.[6]

Zemřel v srpnu 1911. Jeho zdravotní obtíže začaly již v říjnu 1909, kdy byl na svém statku v Nových Hradech bodnut hmyzem, následkem čehož u něj vznikla otrava krve. V posledním roce žil v sanatoriu Loew ve Vídni, kde také zemřel.[6][1] Byl pohřben v Nových Hradech v Buquoyské hrobce, kterou nechal krátce předtím postavit.[3]

Manželství a potomci

editovat

Karel Bonaventura se v Praze 1. května 1878 oženil s hraběnkou Filipinou Černínovou z Chudenic (1858–1937), dcerou Heřmana Zdenka Černína z Chudenic a Marie Aloisie z Morzinu (1832–1907). Měli spolu jednu dceru:

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c Buquoy, Karl Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-01-09]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ a b c d e BAŽANT, Eduard: Hrabata z Buquoyů - poslední majitelé hradu Rožmberk [online]. kohoutikriz.org [cit. 2014-06-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. 557 s. Dostupné online. S. 341. 
  5. ↑ Buquoy, Karl Bonaventura, 1854-1911 [online]. katalog.cbvk.cz [cit. 2014-06-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Hrabě Karel Buquoy zemřel. Národní politika. Srpen 1911, roč. 29, čís. 219, s. 4. Dostupné online. 
  7. ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 24.07.31. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2024-08-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/3/stenprot/001schuz/s001002.htm
  9. ↑ Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  10. ↑ Zemské volby v kurii velkých statků. Národní listy. Březen 1908, roč. 48, čís. 65, s. 2. Dostupné online. 
  11. ↑ DVOŘÁKOVÁ, Miroslava. Testament hraběte Karla II. Bonaventury Buquoye [online]. České Budějovice: 2024 [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  12. ↑ Archivovaná kopie. gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-25. 
  13. ↑ Archivovaná kopie. gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-25. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Buquoy-Longueval&oldid=24161646“