Wikipedie

Kostel svatého Jakuba (Jindřichův Hradec)

kostel v Jindřichově Hradci

Kostel svatého Jakuba v Jindřichově Hradci je novogotický kostel z let 1859–1860 na mírném návrší nad Mertovými sady západně od města. V jeho kryptě se nachází prázdná hrobka šlechtického rodu hrabat Czerninů z Chudenic. Kostel je památkově chráněn,[1] je v majetku České republiky a spravuje ho Národní památkový ústav. Jinak nepřístupný objekt lze navštívit například v rámci festivalu Noc kostelů.

Kostel svatého Jakuba v Jindřichově Hradci
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice49°8′48,87″ s. š., 14°59′30,91″ v. d.
Map
Základní informace
Církevkatolická církev
ZasvěceníJakub Starší
Další informace
AdresaJindřichův Hradec IV, ČeskoČesko Česko
Kód památky20017/3-1709 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Starší historie

editovat

Původně v tomto místě stávala strážní tvrz, později kostelík s věžičkou, který se připomíná k roku 1518, kdy u něho byla zřízena křížová cesta o jedenácti zastaveních. Později byla rozšířena na 14 zastavení. Kostel byl přestavěn v roce 1605 na přání Marie Maxmiliány z Hohenzollern-Sigmaringenu (1583–1649), vdovy po Jáchymu Oldřichovi z Hradce (1579–1604), posledním mužském členu rodu pánů z Hradce. V roce 1783, tedy v období reforem císaře Josefa II., byl zrušen. Ve čtyřicátých letech 19. století byl využíván jindřichohradeckou vojenskou posádkou jako sklad střelného prachu. Nakonec byl kvůli špatnému stavu v roce 1856 stržen.

Současný kostel

editovat

Jednolodní novogotický orientovaný kostel s polygonálním kněžištěm a věží na západní straně nechal postavit majitel panství Evžen Karel Czernin (1796–1868) v letech 1859–1860.[1] Podle plánů architekta Bedřicha Augusta von Stache (1814–1895) ho postavil jindřichohradecký stavitel Jan Kocáb.[1] Kostel vysvětil českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík 10. června 1860.

Okolní park byl upraven lesmistrem Wachtlem v letech 1854–1856. Z města vede ke kostelu křížová cesta.

Od druhé poloviny 20. století nebyl kostel udržován. V roce 2020 město Jindřichův Hradec oznámilo záměr postupně kostel revitalizovat.[2] V souvislosti s tímto zájmem o obnovu památky byla v létě 2020 v kostele uspořádána výstava Černínové a kostel sv. Jakuba.[3]

Architektura

editovat

Novogotický styl charakterizují pětiboký presbytář, který uzavírá paprsčitá klenba s kruhovým svorníkem, lomená okna s kružbami a tesané kamenné rozety na věži. Jednolodí je kryté sedlovou střechou. Vchod do kostela se nachází na západní straně pod věží. Sedlový portál je opatřen tympanonem s reliéfem Ukřižovaného Krista s Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou od Františka Malinovského. Charakteru kostela odpovídal i dřevěný mobiliář zdobený gotizujícími prvky, jehož většina však byla ukradena v roce 1968.

Černínská hrobka

editovat

Na severní straně kostela se pod schodištěm nachází vchod do podzemní černínské hrobky, která byla vylámána ve skále pod kostelem. Stavebník kostela Evžen Karel Czernin nechal z Vídně převézt těla svých rodičů a dvou malých sester, sám zde byl pochován a po něm jeho nástupci. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1932, kdy zde byla uložena rakev s ostatky JUDr. Františka Jaromíra Czernina. Neutěšený stav celého areálu kostela a vlámání se do krypty v roce 1990 vedlo k tomu, že ostatky Czerninů byly v roce 1997 vyjmuty z rodinné hrobky a pochovány u jižní stěny kostela. Pohřbené připomíná novodobá pamětní deska na jižní straně presbytáře.

Seznam pochovaných chronologicky podle data úmrtí

editovat

Celkem zde bylo pochováno 16 osob ze čtyř generací jindřichohradecké větve Czerninů. V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[4][5] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Czerninů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny, pokud zde byly pohřbeny. Zeleně jsou vyznačeny osoby, které byly původně pohřbeny někde jinde. Červeně jsou zvýrazněni vladaři. Přestože jsou předkové Czerninů připomínáni už ve 12. století, zde jsou generace počítány až od Humprechta Czernina (1447 – po 1499). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 11. Marie Gabriela Czerninová[pozn. 1] 15. 12. 1782 Vídeň[6] Jan Rudolf Czernin (č. 4) Původně pohřbena 13. 11. 1787 na Währingském hřbitově ve Vídni.[7][8] Zemřela ve věku čtyř let na pravé neštovice.[7][pozn. 2] Ostatky byly převezeny z Vídně.[9]
12. 11. 1787 Vídeň[7] Marie Terezie Schönbornová (č. 3)
2. 11. Marie Terezie Czerninová[pozn. 3] 3. 2. 1784 Vídeň[10] [pozn. 4] Jan Rudolf Czernin (č. 4) Původně pohřbena 24. 11. 1787 na Währingském hřbitově ve Vídni.[11][8] Zemřela ve věku tří let na pravé neštovice.[pozn. 5] Ostatky převezeny z Vídně.[9]
23. 11. 1787 Vídeň[11] Marie Terezie Schönbornová (č. 3)
3. (10.) Marie Terezie z Schönborn-Heussenstammu[pozn. 6] 7. 6. 1758 Vídeň[12] Evžen Ervín z Schönborn-Buchheim a Heussenstammu
17. 1. 1727 Mohuč – 25. 7. 1801 Vídeň		 22. 10. 1781 Vídeň:[13]
Jan Rudolf Czernin (č. 4)		 Původně pohřbena 26. 2. 1838 na Schmelzském hřbitově ve Vídni.[14][8] Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[14] Zemřela ve věku 79 let na ochrnutí plic.[14] Ostatky převezeny z Vídně.[9] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Marie Gabriela (1782–1787; č. 1)
  • 2. Marie Josefa Františka (1784?–1784)
  • 3. Marie Terezie (1784–1787; č. 2)
  • 4. Kristýna Alžběta (1786–1786)
  • 5. Evžen I. Karel (1796–1868; č. 7)
23. 2. 1838 Vídeň[14] Marie Alžběta ze Salm-Salmu
4. 4. 1729 Hoogstraten – 4. 3. 1775 zámek Schönborn
4. 10. Jan Rudolf Czernin[pozn. 7]
 
 9. 6. 1757 Vídeň[15] Prokop Vojtěch Czernin
23. 3. 1726 Praha – 30. 1. 1777 Praha		 22. 10. 1781 Vídeň:[13]
Marie Terezie Schönbornová (č. 3)		 Původně pohřben 25. 4. 1845 na Schmelzském hřbitově ve Vídni.[16][8] 3. vladař domu hradeckého a chudenického (1777–1845), císařský komorník a skutečný tajný rada, nejvyšší dědičný číšník Českého království (1777–1845), nejvyšší císařský komorník (1824–1845), rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1823).[9] Zemřel jako 88letý na sešlost věkem.[16][pozn. 8] Ostatky byly převezeny z Vídně.[9]
23. 4. 1845 Vídeň[16] Gundakara Marie Antonie z Colloreda
21. 4. 1728 – 2. 10. 1757
5. 12. Karolína Czerninová[pozn. 9] 31. 12. 1830 Vídeň[17] Evžen I. Karel Czernin (č. 7)
14. 7. 1852 Marie Terezie z Orsini-Rosenbergu (č. 6)
6. (11.) Marie Terezie z Orsini-Rosenbergu
 
 25. 9. 1798 Vídeň František z Orsini-Rosenbergu 27. 5. 1817 Vídeň:
Evžen I. Karel Czernin (č. 7)		 Tělo vykropeno doma (Paradeplatz 9 ve Vídni 8-Josefstadtu) 20. 4. 1866 a poté odvezeno do Jindřichova Hradce,[18] následně 24. 4. byla pohřbena v rodinné hrobce v kostele sv. Jakuba.[19] Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[19] Zemřela ve věku 67 let na srdeční vadu.[18][pozn. 10]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Jaromír (1818–1908; č. 10)
  • 2. Heřman František (1819–1892; pohřben v zámecké kapli ve Vrchlabí)
  • 3. Rudolf (1821–1873)
  • 4. Humbert (1827–1910; č. 11)
  • 5. Marie Terezie, provd. Pejasevichová de Veröcze (1829–1916)
  • 6. Karolína (1830–1852; č. 5)
18. 4. 1866 Vídeň[18][19]
7. 11. Evžen I. Karel Czernin[pozn. 11]
 
 4. 11. 1796 Vídeň[20] Jan Rudolf Czernin (č. 4) 27. 5. 1817 Vídeň:
Marie Terezie z Orsini-Rosenbergu (č. 6)		 Tělo bylo slavnostně vykropeno 14. 7. 1868 a 17. 7. pohřbeno v rodinné hrobce v Jindřichově Hradci.[21] 4. vladař domu hradeckého a chudenického (1845–1868) a nejvyšší dědičný číšník Českého království. C. k. komoří a tajný rada,[21] poslanec Českého zemskéh sněmu (1861–1863, 1867) a dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (od roku 1861).[22] Majitel primogeniturního fideikomisu Chudenice, Jindřichův Hradec, Petrohrad a Krásný Dvůr (1845–1868).[22] Zemřel ve věku 71 let na plicní edém.[21]
11. 7. 1868 Petrohrad[21] Marie Terezie z Schönborn-Heussenstammu (č. 3)
8. (12.) Karolína Schaffgotschová 13. 9. 1820 Brno Jan František Schaffgotsch
30. 6. 1792 Brno – 3. 11. 1866 Brno		 26. 2. 1843 Vídeň:
Jaromír Czernin (č. 10)		 Pohřbena 14. 11. 1876 v hraběcí hrobce kostela sv. Jakuba.[23] Dáma Řádu hvězdového kříže (1843), palácová dáma. Zemřela ve věku 56 let na plicní edém.[23] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Marie Tereza, provd. Schönborn-Buchheim-Wolfsthalová (1843–1910)
  • 2. Marie Rudolfina, provd. Salm-Reifferscheidt-Krautheimová (1845–1922)
  • 3. Karolína, provd. Lederbur-Wichelnová (1847–1907)
  • 4. Arnoštka, provd. Öttingen-Öttingen a Öttingen-Wallersteinová (1848–1908)
  • 5. Evžen II. Jaromír František (1851–1925; č. 14)
  • 6. František Jaromír Evžen (1857–1932; č. 16)
9. 10. 1876 Petrohrad[23] Marie Arnoštka z Lambergu
8. 5. 1791 Ljubljana – 29. 4. 1858 Brno
9. 13. Karolína Czerninová[pozn. 12] 25. 6. 1868 Štýrský Hradec[24] Humbert Czernin (č. 11) Pohřbena 11. 6. 1889 v rodinné hrobce u kostela sv. Jakuba.[25] Zemřela ve věku 20 let na plicní tuberkulózu.[25][pozn. 13]
6. 6. 1889 Döbling[25] Terezie Josefína z  Grünne (č. 12)
10. 12. Jaromír Czernin[pozn. 14]
 
 13. 3. 1818 Vídeň[26] Evžen I. Karel Czernin (č. 7) 26. 2. 1843 Vídeň:
Karolína Schaffgotschová (č. 8)		 Pohřben 30. 11. 1908 v hrobce u sv. Jakuba.[27] 5. vladař domu hradeckého a chudenického (1868–1908), c. k. komoří (1845), tajný rada (1881), rytíř Řádu zlatého rouna (1884), dědičný člen rakouské Panské sněmovny, majitel majorátních statků Jindřichův Hradec, Chudenice, Petrohrad a Krásný Dvůr. Zemřel ve věku 90 let na oboustranný zápal plic.[27][pozn. 15]
26. 11. 1908 Petrohrad[27] Marie Terezie z Orsini-Rosenbergu (č. 6) 19. 3. 1879 Vídeň:[28]
Josefína Paarová (č. 13)
11. 12. Humbert Czernin[pozn. 16] 15. 1. 1827 Vídeň[29] Evžen I. Karel Czernin (č. 7) 19. 11. 1864 Vídeň:[30]
Terezie Josefína z Grünne (č. 12)		 Pohřben 5. 12. 1910 v hraběcí hrobce u sv. Jakuba.[31] Zakladatel štýrskohradecké větve. C. k. komoří a major v armádě.[30] Zemřel ve věku 83 let na mozkovou mrtvici při zkornatění tepen.[32][31][pozn. 17]
29. 11. 1910 Štýrský Hradec[32][31] Terezie z Orsini-Rosenbergu (č. 6)
12. (12.) Terezie Josefína z Grünne 1. 8. 1840 Žatec Karl Ludwig Grünne
25. 8. 1808 Vídeň – 15. 6. 1884 Baden u Vídně		 19. 11. 1864 Vídeň:[30]
Humbert Czernin (č. 11)		 Pohřbena 22. 3. 1911 v hraběcí hrobce u sv. Jakuba.[33] Zemřela ve věku 70 let na novotvar.[34][33][pozn. 18] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Eugen (1865–1926)
  • 2. Karolína (1868–1889; č. 9)
  • 3. Rudolf (1874–1949)
17. 3. 1911 Štýrský Hradec[34][33] Karolina z Trauttmansdorff-Weinsbergu
29. 2. 1808 Vídeň – 19. 3. 1886 Baden u Vídně
13. (12.) Josefína Paarová[pozn. 19] 1. 1. 1839 Vídeň[35] Karel Paar
6. 1. 1806 Brzeg, Polsko – 17. 1. 1881 Bechyně		 3. 6. 1861 Vídeň:[36]
Ladislav z Falkenhaynu
8. 1. 1833 – 2. 2. 1865 Vídeň		 Pohřbena 10. 2. 1916 v rodinné hrobce u sv. Jakuba.[37] Dáma řádu Hvězdového kříže (1862), palácová dáma, nositelka řádu Alžběty 1. třídy (1898). Zemřela náhle ve věku 77 let na krvácení do plic.[38][37][pozn. 20]
6. 2. 1916 Vídeň[38][37] Ida Leopoldina z Liechtensteinu
12. 9. 1811 Lednice – 27. 6. 1884 Vídeň		 19. 3. 1879 Vídeň:[28]
Jaromír Czernin (č. 10)
14. 13. Evžen II. Jaromír František Czernin[pozn. 21]
 
 13. 2. 1851 Vídeň[39] Jaromír Czernin (č. 10) 26. 4. 1876 Vídeň:[40]
Františka z Schönburg-Hartensteinu (č. 15)		 Pohřben 11. 11. 1925 v rodinné hrobce u sv. Jakuba.[41] 6. vladař domu hradeckého a chudenického (1908–1925), c. k. komoří (1881), tajný rada (1907), rytíř Řádu zlatého rouna (1911), čestný rytíř řádu Německých rytířů, poslanec Českého zemského sněmu, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, majitel majorátních statků Jindřichův Hradec, Chudenice, Petrohrad a Krásný Dvůr. Zemřel ve věku 74 let na mozkovou mrtvici.[41][pozn. 22]
5. 11. 1925 Petrohrad[41] Karolína Schaffgotschová (č. 8)
15. (13.) Františka z Schönburg-Hartensteinu 28. 8. 1857 Karlsruhe Josef Alexandr z Schönburg-Hartensteinu
5. 3. 1826 Vídeň – 1. 10. 1896 Vídeň		 26. 4. 1876 Vídeň:[40]
Evžen II. Jaromír Czernin (č. 14)		 Pohřbena 24. 1. 1926 v rodinné hrobce u sv. Jakuba.[42] Dáma řádu Hvězdového kříže (1879), nositelka řádu Alžběty 1. třídy, palácová dáma. Bezdětná. Zemřela ve věku 68 let na degeneraci srdečního svalu.[42][pozn. 23]
20. 1. 1926 Petrohrad[42] Karolína Josefa z Liechtensteinu
27. 2. 1836 Vídeň – 28. 3. 1885 Vídeň
16. 13. František Jaromír Czernin[pozn. 24]
 
 3. 3. 1857 Vídeň[43] Jaromír Czernin (č. 10) Pohřben 13. 4. 1932 v hrobce u sv. Jakuba.[44] 7. vladař domu hradeckého a chudenického (1925–1932), JUDr., dvorní rada, čestný rytíř Řádu německých rytířů, majitel statků Jindřichův Hradec, Chudenice, Petrohrad a Krásný dvůr. Protože byl bezdětný, adoptoval Eugena Alfonse Czernina (3. 1. 1892 Praha – 16. 6. 1955 Vídeň). Zemřel ve věku 75 let na chronický zánět srdečního svalu a rozedmu plic[44][pozn. 25]
9. 4. 1932 Jindřichův Hradec[44] Karolína Schaffgotschová (č. 8)

Příbuzenské vztahy pohřbených

editovat

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manžela nebo manželky, pokud někdo vstoupil do manželství více než jednou. Tučně jsou vyznačeni vladaři. Linie potomků Jaromíra Czernina († 1908) vymřela v roce 1932, štýrskohradecká větev Humprechta (Humberta) Czernina († 1910) vymřela po meči v roce 1987. Zeleným orámováním je zvýrazněn Wolfgang Maria Czernin, zakladatel vinořské větve. Modře je zvýrazněn Evžen Alfons Czernin z vrchlabské linie, který byl adoptován Františkem Jaromírem Czerninem, 7. vladařem domu hradeckého a chudenického, a stal se pokračovatelem jindřichohradecké větve a 8. vladařem. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen Czerninů.

 
 
 
 
 
 
I. Gundakara Marie Antonie z Colloreda
1728–1757
 
 
 
 
 
 
Prokop Vojtěch Czernin z Chudenic
† 1777
2. vladař
 
 
 
 
 
 
II. Marie Tereza Rajská z Dubnic
1736–1780
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
3. Marie Terezie z Schönborn-Heussenstammu
1758–1838
 
 
 
 
 
 
4. Jan Rudolf Czernin
1757–1845
3. vladař
(JINDŘICHO-)
HRADECKÁ VĚTEV
 
 
 
 
 
 
Wolfgang Maria Czernin
1766–1813
VINOŘSKÁ VĚTEV
 
 
Marie Antonie ze Salm-Neuburgu
1766–1840
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
1. Gabriela Marie Czerninová
1782–1787
 
 
 
 
 
 
2. Marie Terezie Czerninová
1783/1785[4]–1787
 
 
 
 
 
 
7. Evžen I. Karel Czernin
1796–1868
4. vladař
 
 
 
 
 
 
6. Marie Terezie z Orsini-Rosenbergu
1798–1866
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
5. Karolína Czerninová
1830–1852
 
 
8. Karolína Schaffgotschová
1820–1876
 
 
10. Jaromír Czernin
1818–1908
5. vladař
 
 
13. Josefína Paarová
1839–1916
 
 
Ladislav z Falkenhaynu
† 1865
 
 
Heřman František Czernin
1819–1892
VRCHLABSKÁ VĚTEV
 
 
Marie Aloisie z Morzinu
1832–1907
 
 
11. Humbert Czernin
1827–1910
ŠTÝRSKO-
HRADECKÁ VĚTEV
 
 
12. Terezie Josefína z Grünne
1840–1911
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
14. Evžen II. Jaromír František Czernin
1851–1925
6. vladař
 
 
15. Františka z Schönburg-Hartensteinu
1857–1926
 
 
16. František Jaromír Czernin
1857–1932
7. vladař
 
 
I. Ema z Orsini-Rosenbergu
1858–1905
 
 
Rudolf Czernin-Morzin
1855–1927
 
 
II. Terezie Friesová z Friesbergu
1874–1946
 
 
Rudolf Czernin
1874–1949
 
 
Anna Kopfingerová z Trebbienau
1880–1947
 
 
9. Karolína Czerninová
1868–1889
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
II. Karel Jan z Schönbornu
1890–1952
 
 
Vera Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst-Kaunitz
1882–1940
 
 
I. Rudolf Heřman Czernin-Morzin
1881–1928
 
 
 
 
Evžen Alfons Czernin
1892–1955
8. vladař
 
 
Josefína Gabriela Schwarzenbergová
1895–1965
 
 
 
 
 
 
Humbert Czernin
1903–1987
 
 
Dorothea Marker
1926–1998
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Seznam pochovaných podle pamětní desky na kostele

editovat

Tento seznam ukazuje logické provázení jednotlivých rodin.

  • 1. Jan Rudolf Czernin (1757–1845), 3. vladař domu hradeckého a chudenického (1777–1845)
  • 2. Marie Terezie Schönbornová (1758–1838), manželka předchozího (č. 1)
  • 3. Gabriela Marie Czerninová (1782–1787), dcera Jana Rudolfa Czernina (č. 1) a Marie Terezie Schönbornové (č. 2)
  • 4. Marie Terezie Czerninová (1783–1787), dcera Jana Rudolfa Czernina (č. 1) a Marie Terezie Schönbornové (č. 2)
  • 5. Evžen Karel Ervín Czernin (1796–1868), 4. vladař domu hradeckého a chudenického (1845–1868)
  • 6. Marie Terezie Orsini-Rosenbergová (1798–1866), manželka předchozího (č. 5)
  • 7. Karolína Czerninová (1830–1852), dcera Evžena I. Karla Czernina (č. 5) a Terezie Orsini-Rosenbergové (č. 6)
  • 8. Humprecht (Humbert) Czernin (1827–1910) ze štýrskohradecké větve
  • 9. Terezie Josefína z Grünne (1840–1911), manželka předchozího (č. 8)
  • 10. Karolína (1868–1889), dcera Humprechta Czernina (č. 8) a Terezie z Grünne (č. 9)
  • 11. Jaromír Czernin (1818–1908), 5. vladař domu hradeckého a chudenického (1868–1908)
  • 12. Karolína Schaffgotschová (1820–1876), první manželka Jaromíra Czernina (č. 11)
  • 13. Josefína Paarová (1839–1916), druhá manželka Jaromíra Czernina (č. 11)
  • 14. Evžen Jaromír František Czernin (1851–1925), 6. vladař domu hradeckého a chudenického (1908–1925)
  • 15. Františka Schönburg-Hartensteinová (1857–1929), manželka Evžena II. Jaromíra Czernina (č. 14)
  • 16. František de Paula Jaromír Czernin (1857–1932), bratr Evžena II. Jaromíra Czernina (č. 14), 7. vladař domu hradeckého a chudenického (1925–1932), poslední zde pochovaný.[9]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Pokřtěna jako Maria Gabriela Theresia Elisab. Anton. Aloysia Francisca de Paula Josepha.[6]
  2. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Blattern.[7]
  3. ↑ Pokřtěna 4. února 1784 jako Maria Theresia Elisabetha Antonia.[10]
  4. ↑ Na pamětní desce na kostele je chybně uvedeno 23. listopadu 1783.
  5. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Kindsblattern.[11]
  6. ↑ Pokřtěna jako Maria Theresia Josepha. Měla dvojče, které bylo pokřtěno jako Maria Elisabetha Xaveria.[12]
  7. ↑ Pokřtěn jako Joannes Nepom. Rudolphus Josephus Francis. de Paula Camillus Procopius.[15]
  8. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Altersschwäche.[16]
  9. ↑ Pokřtěna 1. 1. 1831 jako Carolina Anna Theresia.[17]
  10. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Herzleiden,[18] případně organischer Herzfehler.[19]
  11. ↑ Pokřtěn jako Eugenius Ervinus Carolus Joannes Nepomucenus Maria.[20]
  12. ↑ Pokřtěna 27. 6. 1868 jako Caroline Rudolfine Maria Theresia.[24]
  13. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Lungentuberkulose.[25]
  14. ↑ Pokřtěn jako Johann Rudolph Franz Seraph. Franz von Sales Eugenius Jaromirus.[26]
  15. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí latinsky pneumonia lobularis bilateralis.[27]
  16. ↑ Pokřtěn jako Humbert Rudolph Wolfgang Emanuel Maurus.[29]
  17. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Gehirnschlag bei Arterienverkalkung.[32][31]
  18. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Neubildung.[34][33]
  19. ↑ Pokřtěna 2. ledna 1839 jako Josephine Marie Baldine Caroline Ida.[35]
  20. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí německy uvedeno Lungenblutung.[38][37]
  21. ↑ Pokřtěn 14. února 1851 jako Eugen Jaromir Franz de Paula Wolfgang. [39]
  22. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí latinsky uvedeno Apoplexia cerebri.[41]
  23. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí latinsky uvedeno Myodegeneratio cordis.[42]
  24. ↑ Pokřtěn 4. března 1857 jako Franz de Paula Jaromir Eugen Wolfgang Casimir.[43]
  25. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí latinsky uvedeno Myocarditis chron.[ica], Emphysema pulm.[onum].[44]

Reference

editovat
  1. ↑ a b c Kostel sv. Jakuba s hrobkou [online]. NPÚ: Památkový katalog [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ Kostel sv. Jakuba se dočká rekonstrukce. PROPAMÁTKY. Zima 2020/2021, roč. 9, čís. 4, s. 18. Dostupné online. 
  3. ↑ TŘEBOŇSKO.CZ. Černínové a kostel sv. Jakuba v Jindřichově Hradci - výstava 2020 | Třeboň a okolí - Třeboňsko.cz. Třeboň a Třeboňsko - ubytování, lázně, rybaření, cykloturistika - dovolená v ČR [online]. [cit. 2021-10-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Czerninů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-16 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 83–84. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  6. ↑ a b Matrika narozených (Taufbuch) 1781–1783, rok 1782, Vídeň 01., Unsere Liebe Frau zu den Schotten, signatura 01-40, fol. 167 avers i revers [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. (německy) 
  7. ↑ a b c d Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1784–1792, rok 1787, Vídeň 01., Unsere Liebe Frau zu den Schotten, signatura 03-14, fol. 104 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. (německy) 
  8. ↑ a b c d Czernin zu Chudenitz 1 [online]. Royalty Guide [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b c d e f JUKLÍČKOVÁ, Jaroslava. Rodová sídla a funerální památky Černínů z Chudenic v 17. – 19. stol. Bakalářská práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění, 2012. Dostupné online. S. 40. 
  10. ↑ a b Matrika narozených (Taufbuch) 1783–1784, rok 1784, Vídeň 01., Unsere Liebe Frau zu den Schotten, signatura 01-41, fol. 17r [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. (německy) 
  11. ↑ a b c Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1784–1792, rok 1787, Vídeň 01., Unsere Liebe Frau zu den Schotten, signatura 03-14, fol. 105 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. (německy) 
  12. ↑ a b Matrika narozených (Taufbuch) 1757–1763, rok 1758, Vídeň 01., Unsere Liebe Frau zu den Schotten, signatura 01-35, fol. 33r [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. (německy) 
  13. ↑ a b Matrika oddaných (Trauungsbuch) 1780–1784, rok 1781, Vídeň 01., Unsere Liebe Frau zu den Schotten, signatura 02-35, fol. 103 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. (německy) 
  14. ↑ a b c d Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1824–1844, rok 1838, Vídeň 01., St. Michael, signatura 03-12, fol. 162 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ a b Matrika narozených (Taufbuch) 1756–1757, rok 1757, Vídeň 01., St. Stephan (Stephansdom), signatura 01-082, fol. 317 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. (německy) 
  16. ↑ a b c d Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1845–1870, rok 1845, Vídeň 01., St. Michael, signatura 03-13, fol. 3 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. (německy) 
  17. ↑ a b Matrika narozených (Taufbuch) 1825–1832, rok 1830, Vídeň 01., Unsere Liebe Frau zu den Schotten, signatura 01-49, fol. 188 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. (německy) 
  18. ↑ a b c d Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1862–1866, rok 1866, Vídeň 08., Maria Treu, signatura 03-14, fol. 282 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. (německy) 
  19. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1864–1869, rok 1866, Jindřichův Hradec, kniha 60, signatura 03-14, fol. 157 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. (německy) 
  20. ↑ a b Matrika narozených (Taufbuch) 1784–1804, rok 1796, Vídeň 01., St. Michael, signatura 01-18, fol. 150 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. (německy) 
  21. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1785–1878, rok 1868, Petrohrad, signatura L116/1, inventarní číslo 6126, pag. 200 [online]. [cit. 2023-05-27]. Dostupné online. (německy) 
  22. ↑ a b Czernin, Eugen Karl Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-05-27]. Dostupné online. (německy) 
  23. ↑ a b c Matrika zemřelých 1870–1876, rok 1876, Jindřichův Hradec, kniha 61, pag. 228 a násl. [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (německy) 
  24. ↑ a b Matrika narozených (Taufbuch) 1859–1870, rok 1868, Graz-St. Leonhard, signatura 363, fol. 346 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-09]. Dostupné online. (německy) 
  25. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1886–1895, rok 1889, Jindřichův Hradec, kniha 63, pag. 102 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2024-12-09]. Dostupné online. (německy) 
  26. ↑ a b Matrika narozených (Taufbuch) 1804–1824, rok 1818, Vídeň 01., St. Michael, signatura 01-19, fol. 179 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (německy) 
  27. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1903–1911, rok 1908, Jindřichův Hradec, kniha 65, pag. 182 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (německy) 
  28. ↑ a b Matrika oddaných (Trauungsbuch) 1873–1880, rok 1879, Vídeň 01., St. Stephan (Stephansdom), signatura 02-091, fol. 323 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (německy) 
  29. ↑ a b Matrika narozených (Taufbuch) 1825–1832, rok 1827, Vídeň 01., Unsere Liebe Frau zu den Schotten, signatura 01-49, fol. 40 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. (německy) 
  30. ↑ a b c Matrika oddaných (Trauungsbuch) 1861–1866, rok 1864, Vídeň 01., Unsere Liebe Frau zu den Schotten, signatura 02-48, fol. 170 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. (německy) 
  31. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1903–1911, rok 1910, Jindřichův Hradec, kniha 65, pag. 246 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. (německy) 
  32. ↑ a b c Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1900–1910, rok 1910, Graz-St. Leonhard, signatura 507, fol. 587 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. (německy) 
  33. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1911–1921, rok 1911, Jindřichův Hradec, kniha 66, pag. 7 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2024-12-09]. Dostupné online. (německy) 
  34. ↑ a b c Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1911–1918, rok 1911, Graz-St. Leonhard, signatura 520, fol. 16 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (německy) 
  35. ↑ a b Matrika narozených (Taufbuch) 1838–1843, rok 1839, Vídeň 01., St. Stephan (Stephansdom), signatura 01-113, fol. 88 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. (německy) 
  36. ↑ Matrika oddaných (Trauungsbuch) 1854–1862, rok 1861, Vídeň 01., St. Stephan (Stephansdom), signatura 02-089, fol. 338 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. (německy) 
  37. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1911–1921, rok 1916, Jindřichův Hradec, kniha 66, pag. 156 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. (německy) 
  38. ↑ a b c Matrika zemřelých (Sterbebuch) 1911–1919, rok 1916, Vídeň 08., Maria Treu, signatura 03-23, fol. 179 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. (německy) 
  39. ↑ a b Matrika narozených (Taufbuch) 1825–1832, rok 1851, Vídeň 08., Maria Treu, signatura 01-028, fol. 11 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (německy) 
  40. ↑ a b Matrika oddaných (Trauungsbuch) 1875–1876, rok 1876, Vídeň 04., St. Elisabeth, signatura 02-05, fol. 48 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (německy) 
  41. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1898–1932, rok 1925, Jindřichův Hradec, kniha 66A, pag. 126 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (německy) 
  42. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1898–1932, rok 1926, Jindřichův Hradec, kniha 66A, pag. 132 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (německy) 
  43. ↑ a b Matrika narozených (Taufbuch) 1857, rok 1857, Vídeň 08., Maria Treu, signatura 01-034, fol. 20 [online]. Matricula Online [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (německy) 
  44. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1898–1932, rok 1932, Jindřichův Hradec, kniha 66A, pag. 297 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

editovat
  • NOVÁK, Josef. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Jindřicho-Hradeckém. Praha: [s.n.], 1901. S. 147–149. 
  • PELCOVÁ, Hana. Historie kostela sv. Jakuba v Jindřichově Hradci. In: PIKAL, Jaroslav. Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska 30. Jindřichův Hradec: Muzeum Jindřichohradecka, 2018. ISBN 978-80-86227-78-8. S. 27–32.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svatého_Jakuba_(Jindřichův_Hradec)&oldid=24469075“