Wikipedie:Žádost o komentář/Slovníková hesla na Wikipedii

Tato stránka obsahuje archiv žádosti o komentář; už ji laskavě needitujte.

Žádost o komentář skončila výsledkem:

Uzavření této žádosti o komentář je velmi snadné. Diskutující se víceméně shodli, že na Wikipedii patří pojmy, které mají nejen slovníkovou, ale i encyklopedickou hodnotu. Pojmy s pouze slovníkovou hodnotou patří pouze na Wikislovník. Slovníkové informace jsou přitom v článcích velmi ceněny, zejména etymologie slov v rozumné míře, a to v rozumné míře i včetně přesměrovaných termínů (synonym). Neencyklopedická hesla je možné navrhnout na přesun na Wikislovník. --Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 9. 2014, 07:53 (UTC)

Založil

--Wikipedista:BobM _d|p 8. 5. 2012, 13:54 (UTC)

Popis problému

Narážim na řadu článků či rozcestníků, které nemají encyklopedický ale spíše slovníkový obsah (zejména výklad, význam a etymologie). Podle mého názoru takové články na Wikipedii nepatří (viz Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není slovník). Pokud vím neexistuje doporučení k řešení přesunů na Wikislovník případně mazání těchto hesel. Překládám tedy komunitě k posouzení (viz otázky):

Otázky

• 1. Zasluhují jinak slovníkové pojmy článek? příkladem budiž bigotní, exogenní či legitimace
• 2. Mohou jinak encyklopedické články obsahovat slovníkové informace?
• 3. Co dělat s neencyklopedickými (slovníkovými) hesly a obsahem?

Vzhledem k dlouhodobému sporu týkajícím se používání šablony {{Přesunout na Wikislovník}} předkládám k širší diskusi.

Názory

Kacir

1. Ano – žádný slovníkový pojem, u kterého lze vytvořit encyklopedický obsah, nemá exkluzivitu být pouze na wikislovníku (terminologie),
2. Samozřejmě ano (každý takový článek by mj. měl začínat slovníkovým uvedením etymologie slova),
3. U výlučně neencyklopedického – heslovitě deskriptivního – obsahu má být heslo dle WP:NOT importováno na wikislovník a smazáno.--Kacir 8. 5. 2012, 14:35 (UTC)

Dendrofil

1. Ano, dal bych však přednost tvarům podstatných jmen. Jiné slovní druhy doporučuji užívat velmi omezeně, pokud to není jinak možné. Tedy ne terminologický ale terminologie.
2. a 3. Souhlasím s Kacirem.

--Dendrofil (diskuse) 8. 5. 2012, 16:24 (UTC)

Zdenekk2

1. Ano, pokud pojem neobsahuje pouze slovníkové informace.
2. Podle mne ano, ale v rozumné míře.
3. Přesunout na Wikislovník (což se již běžně děje).--Zdenekk2 (diskuse) 8. 5. 2012, 16:29 (UTC)

BobM

1. Ano – pokud je možné je encyklopedicky zpracovat (viz přepracování bigotní). Na druhé straně by neměl být pouhý slovníkový výklad
2. Nerozhodně – pokud jde o encykl. pojem, měl by článek obsahovat encyklopedický výklad. Pokud je zapracovaná etymologie, nejsem proti. Zvláště lingvistické články se tomu nevyhnou.
3. Dosavadní postup je problematický: za prvé nejsou jasná pravidla k použití šabl. přesunout na Wikislovník,

za druhé je otázkou zda je nutné použít AfD. Je tady nezbytné rozhodnout jak řešit případný spor o přesun. --Wikipedista:BobM _d|p 8. 5. 2012, 16:46 (UTC)

Upřesnění a dodatek:

1. Ano i Ne - encykl. pojem by měl být vysvětlen, nikolov pouze popsán. Etymologie (zvláště encyklopedicky a informačně obsažná) jistě na Wikipedii patří. Na druhé straně na Wikipedii nepatří pouze slovníkový výklad či neencykl. slovníkové definice či popisy. U lingvistických článků samozřejmě ano.

Diskuse s kolegou Sokoljanem mě nutí změnit názor. Etymologie sama o sobě není encyklopedická informace. Na Wikipedii bych uváděl pouze etymologii s jasnou souvislostí s tématem, nikoliv jako neencykl. výklad pojmu. Zvláště pokud se plete český a cizí pojem (persona vs. osoba) a článek neobsahuje jasnou informaci. Jsem tedy proti pouhému uvádění slovníkových informací včetně etymologie, pokud článek nerozšiřuje nebo neuvádí encyklopedickou informaci navíc. --Wikipedista:BobM _d|p 28. 2. 2013, 11:50 (UTC)

K otázce řešení: Pokládám AfD za nevhodné jelikož diskuse mají bohužel nízkou transparenčnost a reprezentativnost. Samotný přesun na Wikislovník vzhledem ke značnému odporu skupiny několika kolegů nepovažuji za použitelné řešení.

Možnosti:

1. rychle smazat - automaticky všechny neencykl. slovníková hesla (Sloveso Sein), samozřejmě po případném přesunu
2. použít odložené smazání (šabl. uu, uo nebo významnost podle potřeby) - jinak encykl. a upravitelné články,
3. AfD - pouze v nejnutnějších a sporných případech --Wikipedista:BobM _d|p 22. 5. 2012, 18:35 (UTC)

Tchoř

1. Hesla o slovech jsou do jisté míry hesla jako každá jiná. Pokud se slovu jako takovému věnují netriviální nezávislé věrohodné zdroje, je možné mu věnovat heslo. Pokud se slovu jako takovému netriviální nezávislé věrohodné zdroje nevěnují, pak není důvod věnovat mu vlastní heslo (samozřejmě může být zmíněno v synonymním hesle). Je ovšem vždy třeba dbát na očekávaný význam a zejména u synonymních slov je nepřirozenějším řešením dělat z jednotlivých synonym především přesměrování na společný článek. Nemyslím, že by čtenáři byli nadšeni, kdybychom měli dvě samostatná hesla pěnišník a rododendron, i kdyby nakrásně existovaly NNVZ pro každé ze řečených slov.
2. Na druhou stranu pak je otázka, zda skutečně nafukovat onen článek o různé etymologické výklady různých synonym. Osobně bych jako čtenář dával přednost spíš odkazování na wikislovník, kde mohou být v rámci výkladu etymologie přímo odkazována různá cizojazyčná slova jako například v heslech wikt:dýza, wikt:polír nebo wikt:tryska. Wikipedie ze své podstaty těžko bude wikislovníku v tomto konkurovat, je tedy přirozenější, aby „etymologickou“ část hesla, nesouvisí-li výklad etymologie s vývojem samotné popisované záležitosti, omezila na kratší výklad doplněný o odkaz na wikislovník.
3. Neencyklopedická slovníková hesla buď zencyklopedičtit, nebo nabídnout wikislovníku k importu a posléze smazat.--Tchoř (diskuse) 8. 5. 2012, 16:58 (UTC)

Petr Karel

1. Ano
2. Ano, zejména etymologie, mezinárodní názvy, zastaralé tvary (důležité pro správnou práci se starší literaturou) nebo jazykové rozlišení podobných pojmů. Je dobré, když čtenář najde informaci i v článku wikipedie a nemusí překlikávat jinam (tak jako u obrázků ho nenutíme hledat si je na wikimedia commons). V reakci na nedávnou diskusi: Kromě etymologie bych byl u názvů obcí i pro uvádění dvou předložkových pádových tvarů, které nemusí být zřejmé a mohou se lišit i pro obce stejného jména - v/na obci (6.p., kde?) a do/na obec (2./4.p., kam?). Rozliší se tím např. rod (Olomouc) či u názvů na -ce rozdíl mezi ženským a plurálovým tvarem (Lukavice) i správné použití předložky. Jinak bych byl ale silně proti uvádění tvarů při ohýbání, to ať je na wikislovníku.
3. Upravit/dopracovat na encyklopedická (v prvním kroku šablona vyzývající k úpravě, ne k přesunutí na wikislovník) - při trvání neupravené podoby smazat (nebo ať si ji přesunou na wikislovník). Petr Karel (diskuse) 9. 5. 2012, 08:21 (UTC)

Sokoljan

Díky, že se tahle otázka dostala sem. Potíž IMHo začíná v jistém nedorozumění ohledně anglického rozlišení dictionary (jazykový slovník) a encyklopedie. Wikipedie jistě není jazykový slovník, ale "slovník naučný" čili encyklopedie. Jazykový slovník se vyznačuje tím, že má pokrýt celou slovní zásobu (evt. v určité oblasti) a ke slovům uvádí gramatické vlastnosti a často ekvivalent v jiném jazyce. To by měl být Wikislovník, Wikipedie jistě ne. Pak jsou ale slova, kterým běžný mluvčí (např. češtiny) nerozumí, zejména cizí slova, a ta sem po mém soudu rozhodně patří.

Druhá otázka je odpor proti adjektivům. Anglická Wiki je nedoporučuje, ale ani nezakazuje. V západních jazycích se ostatně často tvarem neliší. Někdy se to dá obejít tím, že se článek nazve substantivem (pokud to někomu tolik vadí), případně rozcestníkem, který ale má obsahovat význam a původ slova. Někdy to ale nejde, protože substantivum buď v češtině není (např. bizarní) nebo má jiný význam (např. diskrétní, nominální nebo mentální). Přitom se tato adjektiva běžně používají ve spojení s různými substantivy a v těchto případech tu mají být. Některá mají tisíc návštěv za měsíc. A proti zásadě, že W není slovník, stojí jednak, že není z papíru, a za druhé WP:IAR a en:WP:UCS.

Takže k otázkám:

1. V těchto a podobných případech ano.
2. Gramatické ne, ale např. původ slova určitě ano.
3. Označit „Pahýl“ jako každý jiný.

A ještě poznámka k mazání. Pravidelně sleduju úržbu a patrola by měla nesmyslná hesla mazat hned. Jinak člověk naletí na úpěnlivou prosbu o rozšíření - a pak bojuje se šablonami. Jenže opravit článek dá víc práce než přilepit UU nebo Přesun. Proto si myslím, že mazat by se mělo přes AfD a ne je takhle obcházet.

Zdraví --Sokoljan (diskuse) 10. 5. 2012, 19:05 (UTC)

@Sokoljan: Nemyslím si, že je možné (natož nutné) vše řešit AfD. V tomto případě je problém právě v tom, že skupina trvá spíše zbytečně na AfD v místě, kde UU je vhodnější řešení. Mazání není ani v tom případě automatické. AfD by mělo být používáno pouze ve sporných či nezbytných případech k dosažení konsensu. --Wikipedista:BobM _d|p 10. 5. 2012, 19:49 (UTC)

MiroslavJosef (Kozák)

No, já s tímto problémem bojuju prakticky po celou dobu, co zde působím (6 let). Stále považuji oddělení Wikislovníku od Wikipedie za hrubou koncepční chybu a zásadní vadu - můj postoj v této věci se nijak nezměnil a asi už se ani do budoucna nezmění. Myslím si, že lze "rozumný" encyklpedický obsah napsat prakticky o čemkoliv a že žádná exkluzivita by zde neměla existovat (když už není Wikislovník integrální součástí Wikipedie, což by bylo IMHO jediné správné řešení).

Moje odpověď je dost podobná panu profesoru Sokolovi:

1. Ve všech případech ano, podle mého existuje opravdu jen velmi málo slov, o kterých nelze napsat alespoň pahýlek (i když někdy to dá opravdu fušku a je třeba se s tím "porvat"). Hesla vytvořená z přídavných jmen lze často převést na podstatné jméno téhož nebo hodně podobného významu, což je IMHO cesta jak zamezit zcela zbytečnému mazání (jakékoliv mazání totiž implikuje předpoklad, že někdo jiný toto heslo napíše dříve nebo později znovu, což je IMHO zbytečné úsilí) a dostát pravidlům i zvyklostem Wikipedie. Wikipedie má svůj "didaktický" obsah a jakékoliv zbytečné mazání ji ochuzuje.
2. Gramatické ne (pokud to ale není nezbytně nutné pro jiné účely, což někdy může nastat), původ slova určitě ano. Řada obecných slov má své druhé i třetí přenesené významy, především z didaktických důvodů považuji za vhodné, aby o nich byla v článku zmínka (Wikipedie má sloužit všem, tedy i dětem na základních školách, takže je často na toto nutno brát velký zřetel, zde nepíšeme žádné vědecké dílo ba ani odbornou knihu - pro tyto účely Wikipedie IMHO neslouží a sloužit ani nemůže)
3. Označit „Pahýl“ nebo "Rozcestník" jako každý jiný.

Přeji nám všem vespolek trochu více úcty k cizím názorům i k cizí práci, nikdo z nás to zde nedělá pro peníze či jakoukoliv kariéru. Zdravím vespolek a přeji krásné jaro. MiroslavJosef (diskuse) 14. 5. 2012, 21:51 (UTC)

Lenka64

1. Ne, pokud nemají nějakou "přidanou hodnotu". Pokud někdo chce opisovat Slovník cizích slov bylo by účelnější kumulovat hesla bez encyklopedického obsahu na stránkách podle počátečního písmena, než každému zakládat pahýleček nebo to ještě lépe může zapsat přímo na wikislovník.
2. V rozumné míře ano.
3. Mazat, na wikislovník přesouvat jen ta, která mají pěknou obsažnou definici či etymologii.

--Lenka64 (diskuse) 15. 5. 2012, 10:24 (UTC)

Kusurija

Také (jako Sokoljan) vítám zanesení problému sem. Jen bych ještě dodal, že se mi vůbec nelíbí oddělení projektů wikipedie a wikislovníku, zejména z toho důvodu, že nefunguje (nebo pokud někdy někde ano, tak velmi nedostatečně) odkazování mezi těmito projekty navzájem, tedy v obou směrech. Běžný návštěvník wikipedie dokonce ani o existenci wikislovníku netuší; pokud ano, tak jinou cestou a ne při běžném vyhledávání ve wikipedii. Vzájemné doplnění informací z obou zdrojů by mnohdy bylo velmi přínosné. Tedy:

1. Ano viz: Kacir, Zdenekk2, BobM, MiroslavJosef; Tchořova poznámka o pěnišníku a rododendronu, Sokoljanova poznámka o adjektivech, + pokud opravdu nijak nelze vytvořit heslo než jen na úrovni wikislovníku, potom přesunout na něj. Ale bude scházet přesmětování, neboť projekty nejsou provázány a to je zásadní koncepční chyba. P.S. A co například články Ų, 中, 国?
2. Ano viz: Kacir, BobM, Petr Karel; Tchořova poznámka o kratším výkladu + odkaz na wikislovník, k Petr Karelově poznámce o celém ohýbání: spíše by bylo lépe odkázat na vzor, podle kterého se skloňuje. A v odkázaném vzoru uvést (nebo odkázat) seznam příkladů (namátkově, s větším množstvím jmen/názvů (včetně problematiky do/na) a menším obecných slov). V článku (kromě odkazu) celé ohýbání neuvádět, kromě případů zřetelně neočekávaných (Zeus, Lėvuo).
3. Importovat na slovík a teprve potom smazat. Z důvodu neexistence rozumného provázání projektů potom bude citelně scházet odkaz/vyhledatelnost přímo. --Kusurija (diskuse) 16. 5. 2012, 21:17 (UTC)

Silesianus

V podstatě se plně ztotožňuji s Kacirovými názory. --Silesianus (diskuse) 23. 5. 2012, 08:40 (UTC)

Mormegil

1. Hesla o slovech sem v zásadě nepatří (mohou existovat výjimky, kdy se samotné slovo stane objektem encyklopedicky relevantního zájmu). Patří sem (mimo jiné) články o konceptech. Tedy nemá tu být článek bigotní, ale může tu být článek bigotnost. Důvodem ale není to, že první je adjektivum a druhé je substantivum – to je jen symptom (může třeba existovat situace, že adjektivum bude optimálním označením nějakého konceptu). Důvodem je to, že najdete články, knihy atd. týkající se konceptu bigotnosti, ale nikoli slova „bigotní“. (A jak správně poznamenává Tchoř, pro jeden koncept může existovat mnoho výrazů, my ho ale máme popsat jednou, už to naznačuje, že nejde o slova.) Články, které jen cizí slovo „přeloží“ na odpovídající výraz domácí, který encyklopedický článek nemá, tu nemají co dělat (ani označené šablonou pahýl).
2. V rámci encyklopedického hesla může být v rozumné míře popsána třeba etymologie slova či výslovnost cizího názvu, to je zcela v pořádku. Ale vždy by to mělo být součástí nějakého uceleného encyklopedického výkladu a ne samoúčelné vlepení kusu slovníkového hesla (a duplikace Wikislovníku). Určitě tedy nemá smysl vkládat tabulku skloňování či seznam ekvivalentů v cizím jazyce (ale samozřejmě původní název či název v jazyce, který je v daném tématu nějakým lingua franca, je zcela v pořádku). V pořádku je třeba Hostivice#Název.
3. Pokud obsahuje použitelný slovníkový obsah, importovat na slovník, dále pak smazat jakožto jakýkoli jiný obsah bez encyklopedického významu.

--Mormegil ✉ 29. 5. 2012, 14:39 (UTC)

ŠJů

Ad 1) a 2) Encyklopedie je ze své podstaty výkladovým slovníkem. Pokud pojem vyjádřený daným slovem je encyklopedicky významný, měl by tu o něm být článek. Bigotnost nepochybně je encyklopedicky významná, exogenita alespoň v některých speciálních významech také. Pod heslem legitimace se zcela správně nachází rozcestník. Nicméně jistě by se našly lepší příklady slov, která lze stěží použít pro název encyklopedického článku nebo rozcestníku. Článek o pojmu by se zpravidla měl zabývat také původem a vývojem pojmu a jeho označeními (názvy) – a nejen významovými a etymologickými, ale třeba i gramatickými hledisky názvů, jako je tomu například v článcích Odolena Voda či Hostivice. Ve výjimečných případech ovšem může mít samostatnou encyklopedickou významnost (a tedy případně i samostatný článek) samotné slovo či souslovné označení jakožto lingvistický jev - pokud svou významností výrazně přesahuje významnost označovaného pojmu – nebo jako označení, které vyčleňuje z tématu nějaký specifický aspekt, o němž je vhodnější pojednat samostatně.

Ad 3) Obsah podezřelý z neencyklopedičnosti má být samozřejmě v souladu s pravidly posouzen a encyklopedizován, v případě neodstranitelných vad smazán. Otázka, zda nějaký jiný projekt chce přebírat informace z Wikipedie, se Wikipedie příliš netýká a nijak nesouvisí s tím, zda zdrojový text na Wikipedii má nebo může být smazán. Pokud má WikiSlovník ambice být i výkladovým slovníkem, případně uvádět o slovech informace encyklopedické povahy, tak se pochopitelně u většiny pojmových slov bude s Wikipedií obsahově překrývat. --ŠJů (diskuse) 9. 6. 2012, 02:02 (UTC)

Fagnes

1. Ano, pokud o pojmu lze vytvořit encyklopedický obsah. Podstatným jménům by se měla dát přednost, ale to neznamená, že se jako název článku nemůže použít slovo náležejícímu k jinému slovnímu druhu. Ostatně články bigotní a exogenní neexistují, protože tu jsou články bigotnost a exogenita (což je naprosto v pořádku).
2. Ano, ale v rozumné míře (např. ohledně původu slova).
3. Články, které neobsahují encyklopedický obsah, nýbrž jen slovníkovou definici, by měly být přesunuty na Wikislovník. V případě článků, které kromě slovníkové definice obsahují tak málo encyklopedického obsahu, že se jedná o subpahýl, by měla být slovníková definice přesunuta na Wikislovník a se zbytkem naloženo jako se subpahýlem.

Fagnes (diskuse) 13. 7. 2012, 02:24 (UTC)

Miraceti

Vidím to podobně jako Lenka64 nebo Mormegil. Jen bych doplnil k bodu 2: Slovníkové informace by až na výjimky neměly být hned na začátku článku. Aspoň mě jako čtenáře dost štve, když se chci dovědět, co "něco" je, ale místo toho jsem nucený číst věci, které mě nezajímají. Miraceti 16. 7. 2012, 19:31 (UTC)

Faigl.ladislav

1. Ano a nevidím důvod, proč by tomu tak nemělo být, pakliže jde u konkrétního příkladu vytvořit encyklopedický obsah
2. Samozřejmě ano – určitě souhlasím s názorem, že u těch článků, kde to je možné, by měl být etymologický původ daného názvu, jména apod. (viz například Jordán#Etymologie). Přispívá to kvalitě článku.
3. Souhlas s Kacirem--Faigl.ladislav _slova^činy 2. 11. 2012, 09:21 (UTC)

Loupežník

Ideální by bylo, aby v případě neexistence odpovídajícího hesla na Wikipedii nabídl systém po zadání odpovídajícího výrazu do vyhledávání čtenáři automaticky odpovídající heslo na Wikislovníku, pokud takové existuje. Potom by mi ty přesuny na Wikislovník tolik nevadily. Ale do té doby to vidím spíše jako ochuzování čtenáře. Zkušený wikipedista může namítnout, že Wikipedie je od toho a Wikislovník zase od toho, nicméně řadový čtenář když něco nenajde na Wikipedii, tak nejspíše nespokojen odchází, aniž by to zkusil ještě na Wikislovníku. Případné propojení by prospělo oběma projektům – čtenář Wikipedie by nalezl, co hledá, i pokud to na Wikipedii není a Wikislovník by se zase mohl dostat do širšího povědomí a eventuálně přilákat více přispěvatelů.

Ne již tolik ideální, ale zřejmě podstatně méně případné technické práce vyžadující řešení by mohlo spočívat jednoduše v tom, že by se do stránky MediaWiki:Searchmenu-new, která se objevuje v případě neúspěšného vyhledávání článků a primárně nabízí možnost neexistující článek založit, přidala možnost „zkusit vyhledat odpovídající heslo na Wikislovníku“ či něco podobného. — Loupežník (diskuse) 30. 11. 2012, 21:01 (UTC)

Přidal jsem. JAn (diskuse) 30. 11. 2012, 21:19 (UTC)

Filozof-23

• 1) Ano;
• 2) Určitě ano;
• 3) Pahýl ⇒ dopracovat ⇒ upravit na encyklopedická (šablona vyzývající k úpravě, nikoliv k přesunutí na wikislovník)

Přeji všem hezký den. (((FIL))) --Filozof-23 (diskuse) 5. 4. 2013, 20:22 (UTC)

kusurija (2)

K mojí staré poznámce o neprovázanosti např. wikislovníku s wikipedií: pokouším se věc napravit tím, že občas nějaká přesměrování vložím (nejčastěji se zaměřuji na termíny či jiné výrazy v japonštině, viz např. karate/japonsky: 空手). Možná by bylo dobré, kdyby i ostatní hojněji takové odkazy přidávali (obousměrně). Váš názor? --Kusurija (diskuse) 15. 4. 2013, 19:48 (UTC)

Palu

Myslím, že to vidím stejně jako Kacir. --Palu (diskuse) 1. 3. 2014, 21:58 (UTC)

Juandev

1. Ne, tento obsah má být na Wikislovníku.
2. Ano, proč ne. Slovníková informace je i encyklopedickou informací.
3. Přesouvat na Wikislovník a pokud tak v určité době nedojde - mazat.

--Juandev (diskuse) 7. 6. 2014, 05:29 (UTC)

Konstruktivní návrh

Abychom s hnuli z místa, navrhuji toto kompromisní, ale přesné a doufejme už nekonfliktní řešení:

• Článek sem patří, pokud:
  • odpovídající článek je v nějaké solidní tištěné encyklopedii (Britannica, Universum, Ottův slovník atd.), nikoli pouze ve slovníku cizích slov (abych uklidnil Lenku64);
  • nebo aspoň ve dvou jinojazyčných Wikipediích (důležité pro nová slova, která v papírových ještě nejsou).
• Za těchto podmínek se nedostatečný článek má označit jako Pahýl a ponechat. Jinak označit Přesun a po přesunutí bez dalšího smazat.

Zdraví --Sokoljan (diskuse) 22. 5. 2012, 17:36 (UTC)

Pane kolego nediskustujeme tu o významnosti (tedy o tom zda je článek v nějaké encyklopedii nebo slovníku) ale o tom, jak dosáhnout konsensu týkajícího se slovníkového obsahu. --Wikipedista:BobM _d|p 22. 5. 2012, 17:39 (UTC)

Teď Vám nerozumím: významnost je na Wiki definovaná 2NZZ, což by u sporných hesel nebyl problém. Mně jde o to, zda sem ten článek patří právě z hlediska "slovníkovosti" verzus "encyklopedičnosti", na které se obtížně shodujeme. Kritérium, které navrhuju, by mohlo rozhodnout, zda patří do encyklopedie (třeba i jen jako pahýl) nebo jen do slovníku. Je objektivní a nevyvolá zbytečné spory - myslel jsem si, že o to právě jde. A diskuse to IMHO potvrdila. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 22. 5. 2012, 19:37 (UTC)

Myslím, že nechápete samotný problém. My zde nediskustujeme o kritériích významnosti slovníkového obsahu. --Wikipedista:BobM _d|p 23. 5. 2012, 05:44 (UTC)

Další z odpůrců slovníkového obsahu, Lenka64, se vyjádřila poměrně jasně. Vyjádřete se také tak jasně a vše bude jednodušší. Zatím to vypadá, že "konsensem" rozumíte to, že ostatní přistoupí na Vaše požadavky. --62.84.154.40 23. 5. 2012, 08:35 (UTC)

Neplette významnost a encyklopedický obsah prosím... --Wikipedista:BobM _d|p 24. 5. 2012, 13:50 (UTC)

Rozhodně jsem proti tomu, aby nějaké pravidlo bralo jako svůj vstup situaci ohledně slova na ostatních Wikipediích.--Tchoř (diskuse) 28. 2. 2013, 12:12 (UTC)

Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv žádosti o komentář. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku nebo uživatele). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.