Wej-čou (ostrov)
Ostrov Wej-čou (zjednodušená čínština: 涠洲岛; tradiční čínština: 潿洲島; pinyin: Wéizhōu Dǎo) ) je čínský ostrov v Tonkinském zálivu v Beibu. Jedná se o největší ostrov v autonomní oblasti Guangxi Zhuang který se nachází západně od poloostrova Lej-čou, jižně od města Pej-chaj a východně od Vietnamu. Administrativně je součástí města Wej-čou, okres Haicheng města Pej-chaj. Jméno ostrova vychází z čínkého 潿 wéi ("stojatá voda") a 洲 zhōu ("říční ostrůvek").
| Wej-čou | |
|---|---|
| 涠洲岛 (čínština) | |
 Ostrov Wej-čou | |
 Poloha ostrova v Jihočínském moři | |
  Wej-čou | |
| Stát |  Čína |
| Topografie | |
| Rozloha | 24,74 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 21°3′ s. š., 109°7′ v. d. |
| Délka | 6 km |
| Šířka | 6,5 km |
| Délka pobřeží | 15,6 km |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovatDélka ostrova od severu k jihu je 6,5 km, od východu k západu 6 km. Pobřeží je dlouhé 15,6 km, z toho 6 - 10 km pokrývají písečné pláže. Wej-čou se zvedá na jihu, kde se nachází přístav Nanwan (南灣港; pinyin: nánwān gǎng). Kolem ostrova se rozprostírají korálové útesy.
Geologie
editovatOstrov Wej-čou je nejmladší čínský vulkanický ostrov[1], který vznikl pravděpodobně z plášťového chocholu před 50-32 miliony lety jako důsledek kolize indické a eurasijské desky. Když chochol dosáhl astenosféry, boční tok pláště pomohl vytvořit Jihočínské moře. Důkazem toho, že tento chochol stále existuje, je velké množství čediče, které od pliocénu vyvěrá v Jihočínském moři a jeho okolí. Příkladem toho jsou sopky Yandunling (烟墩岭) a Yantouling (烟头岭), vulkanická skupina Leiqiong (雷琼), ostrov Wej-čou a ostrov Xieyang.
Plášť pod ostrovem Wej-čou má průměrnou teplotu 1 661°C, což odpovídá hodnotám Havajské a Islandské horké skvrny (anglicky též hotspot).[2]
Na ostrově proběhly čtyři období vulkanické činnosti. První nastalo v raném pleistocénu, kdy začal z mořského dna vyvěrat převážně sopečný popel. Druhé období, před 9-225 miliony lety, započalo erupcemi čediče a skončilo erupcemi pyroklastickými. Toto byl čas nejsilnějších erupcí na ostrovech Wej-čou a Xieyang. Třetí období začalo velkým množstvím sopečných pum a skočilo čedičovým magmatem. To se odehrálo před 200 000 až 15 000 lety. Ve čtvrtém období, před 10 000 až 7 100 lety, proběhlo pár přerušovaných erupcí, první hlavně se sopečnými pumami, později se sopečným popelem.[3]
Historie
editovatV letech 1869 - 1879 postavili Francouzi ve vesnici Shengtang (盛塘村; pinyin: shèngtáng cūn) 15 metrů vysoký katolický kostel v gotickém stylu (涠洲天主教堂).
Kostel Chengzai (城仔教堂) byl vybudován v roce 1880, taktéž francouzskými katolíky.
Divoká příroda
editovatSpolečně s menším ostrovem Xieyang tvoří ostrov Wej-čou přírodní rezervaci Národní geopark sopek Beihai Weizhoudao. Jejím úkolem je zachování vulkanických vlastností ostrovů a ochrana místního rozmanitého ekosystému, který obsahuje 147 druhů migrujících i nemigrujících ptáků, včetně ohrožených druhů (např. kolpík malý). V roce 1982 byla založena regionální autonomní ptačí rezervace a v roce 1985 stanice pro kroužkování migrujícího ptactva. Chráněná oblast se nachází mezi 20°54′ - 21°05′ s. š. a 109°05′ - 109°13′ v. d. a zahrnuje ostrovy Wej-čou a Xieyang s celkovou rozlohou 26,3 km2.[4][5] Oba ostrovy byly organizací BirdLife International prohlášeny za významnou ptačí oblast, protože podporují významné populace volavek žlutozobých a pit hnědokorunkatých.[6]
Klidné a mělké vody kolem těchto dvou ostrovů se v posledních letech zotavily, což přispělo k zachování rozmanitosti mořského života - od korálových útesů[7] po megafaunu, která se v této oblasti vyskytuje stále častěji. Patří sem například mořské želvy[8], žraloci obrovští a několik druhů kytovců, včetně ohrožených sviňuch hladkohřbetých[9] a celostátně chráněných delfínů indočínských.[10] V roce 2017 se ve zdejších vodách objevil dokonce i plejtvák obrovský.[11] Národní přírodní rezervace Hepu Dugong, založená v roce 1992, zahrnuje přilehlé oblasti a je jedinou rezervací pro plejtváky v Číně.
Od roku 2015 byly v okolí ostrovů Wej-čou a Xieyang zaznamenány sezónní výskyty plejtváků Brydeových, což představuje první potvrzené případy pravidelného výskytu velkých kytovců u pobřeží Číny.[12] Za účelem ochrany plejtváků vydala místní vláda nové předpisy zakazující rybolov do 6 km od ostrova. Rybářská správa také zahájila hlídky, které monitorují veřejnost, aby se neúčastnila pozorování plejtváků, dokud nebudou podmínky pro plejtváky důkladně a vědecky posouzeny.[13]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Weizhou Island na anglické Wikipedii.
- ↑ Weizhou Island, youngest volcanic island in SW China - Xinhua | English.news.cn. web.archive.org [online]. 2018-04-07 [cit. 2024-12-08].
- ↑ "Hainan Mantle Plume and the Formation and Evolution of the South China Sea" 鄢全树 (Quan-Shu Yan);石学法 (Xue-Fa Shi) pg. 311-322
- ↑ "Information from the volcano museum, on Weizhou Dao"
- ↑ 林林辑 (2001). "涠洲岛鸟类保护区". 广西林业(Guangxi Forestry). Retrieved 2009-03-07.
- ↑ "濒危候鸟黑脸琵鹭飞临北海涠洲岛". Guangxi Environmental Protection Bureau. 2002. Retrieved 2009-03-07.
- ↑ Weizhou Dao and Xieyang Dao (China (mainland)) IBA. datazone.birdlife.org [online]. BirdLife International [cit. 2024-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Zhou Q.L.. Yang S.Y.. Chen B.H.. 2005. Studies on Marine Biodiversity in China (pdf). 科技导报 - Science & Technology Review. 第23卷第2期. 本栏目由中国解剖学会,中国海洋学会协办. Retrieved on Marhch 07, 2017
- ↑ 来源. 2011. 国家地质公园之——广西北海涠洲岛火山地貌. 广西地质矿产勘查开发局网站.
- ↑ 印太江豚现身涠洲岛海域，集体捕食等行为被首次记录_小鱼. www.sohu.com [online]. [cit. 2024-12-09]. Dostupné online.
- ↑ 涠洲岛攻略, 2019, 涠洲岛海域有海豚吗
- ↑ Northern Blue Whale - Balaenoptera musculus musculus. Observation.org [online]. [cit. 2024-12-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bingyao Chen, Lin Zhu, Thomas A. Jefferson, Kaiya Zhou, Guang Yang, 2019, Coastal Bryde's Whales' (Balaenoptera edeni) Foraging Area Near Weizhou Island in the Beibu Gulf, Aquatic Mammals, Vol.45, Issue 3
- ↑ Dancing with the Whales----Institute of Hydrobiology, Chinese Academy of Sciences. english.ihb.cas.cn [online]. [cit. 2024-12-09]. Dostupné online.