Pej-chaj
Pej-chaj (čínsky pchin-jinem Běihǎi, znaky 北海) je městská prefektura na jihu autonomní oblasti Kuang-si v Čínské lidové republice. Jedná se o důležitý přístav na severním břehu Tonkinského zálivu, severozápadně od Lej-čouského poloostrova. Celá prefektura má rozlohu 3 337 km² a žije v ní přes 1,5 milionu obyvatel. Nejpoužívanějším jazykem je kantonština, užívání standardní čínštiny je v menšině. Z etnického hlediska naprosto převažují Chanové, mezi přítomné menšiny patří Čuangové.
Pej-chaj 北海 | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 21°28′ s. š., 109°6′ v. d. |
Nadmořská výška | 21 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+8 |
Stát | Čína |
Autonomní oblast | Kuang-si |
Administrativní dělení | 3 městské obvody 1 okres |
Pej-chaj | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 3 988,67 km² |
Počet obyvatel | 1 853 227 (2020) |
Hustota zalidnění | 464,6 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Li Li |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 779 |
PSČ | 536000 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Od 14. srpna 2011 je Pej-chaj partnerským městem Jablonce nad Nisou.[1][2]
Název
editovatPej-chaj odvozuje své jméno podle původní, stejnojmenné rybářské vesnice, která se nacházela u přírodního přístavu na severní straně malého poloostrova na jihu dnešní Pej-chajské prefektury (konkrétně na území městského obvodu Chaj-čcheng). Vesnice byla situována tak, že na své severní straně (北 – pej) čelila moři (海 – chaj), odtud tedy Pej-chaj (北海).
Historie
editovatCísařská doba
editovatV dobách říše Čching byla Pej-chaj součástí okresu Che-pchu, jenž byl sídlem prefektury Lien-čou (廉州府), tehdy náležející k provincii Kuang-tung. V roce 1662 byla za vlády císaře Kchang-si v Pej-chaji zřízena vojenská posádka. V roce 1876 byla v souladu s Čchifuskou konvencí zpřístupněna některá přístavní města pro námořní obchod s cizinci, včetně Pej-chaje, což mimo jiné motivovalo rozvoj zdejšího přístavu, v jehož blízkosti se poté usazovali Evropané a osm západních států (Spojené království, Spojené státy americké, Německo, Rakousko-Uhersko, Francie, Itálie, Portugalsko a Belgie) zde vybudovaly ambasády, nemocnice, kostely, školy a celnice. Dodnes se dochovalo 15 z těchto budov.
20. století
editovatPo vzniku Čínské republiky bylo v roce 1912 v Pej-chaji zřízeno samosprávné sdružení vykonávající městskou administrativu. V roce 1926 byl v zřízen politický přípravný úřad, který byl přímo podřízený vládě provincie Kuang-tung. V roce 1929 byl oficiálně stanoven status Pej-chaje jako městysu (北海镇). Ke konci čínské občanské války bylo město 4. prosince 1949 obsazeno 382. a 384. plukem Čtvrté polní armády ČLOA a stalo se součástí Čínské lidové republiky.
Tehdejší okres Che-pchu se stal součástí prefektury Nan-lu (南路专区) v provincii Kuang-tung. V roce 1950 se následně stal součástí prefektury Čchin-lien (钦廉专区), jenž byla spravován z Pej-chaje. V lednu 1951 přešel městys Pej-chaj pod přímou správu vlády provincie Kuang-tung, přičemž správa prefektury se přesunula do okresu Čchin (钦县), který byl zároveň přejmenován na prefekturu Čchin-čou (钦州专区). Od května 1951 byla Pej-chaj opět podřízena prefektuře Čchin-čou a takto byla spravována z provincie Kuang-si; oficiálně se však stala součástí provincie až v březnu 1952. Následně byl z okresu Che-pchu vyčleněn okres Pchu-pej. V roce 1953 se správa celé prefektury přesunula do okresu Che-pchu.
V roce 1955 byla prefektura Čchin-čou vrácena k provincii Kuang-tung a přejmenována na prefekturu Che-pchu (合浦专区), přičemž městský okres Pej-chaj byl oddělen od prefektury a opět se dostal pod přímou kontrolu vlády provincie Kuang-tung. V roce 1956 byl městskému okresu Pej-chaj snížen status a opětovně byl podřízen prefektuře Che-pchu. V roce 1958 byly Pchu-pej (浦北) a Pej-chaj znovu přičleněny k okresu Che-pchu a z Pej-chaje se v době Velkého skoku vpřed stala lidová komuna. V roce 1959 bylo Che-pchu přičleněna k prefektuře Čan-ťiang (湛江专区), přičemž Pej-chaj obdržela status městysu okresní úrovně (县级镇). V roce 1964 se Pej-chaj opět stala městským okresem.
V červnu 1965 byl městský okres Pej-chaj a okres Che-pchu převeden z provincie Kuang-tung do Čuangské autonomní oblast Kuang-si, kde byla znovu zřízena prefektura Čchin-čou; okres Pchu-pej byl znovu vyčleněn z okresu Che-pchu.
V roce 1971 došlo ke změně v čínské terminologii a prefektura Čchin-čou byla oficiálně přejmenována (钦州专区→ 钦州地区; v českém překladu se změna neprojeví).
V roce 1982 se město Pej-chaj stalo otevřeným městem pro zahraniční turismus. 8. října 1983 byl městský okres Pej-chaj vyjmut z prefektury Čchin-čou a přešel do přímé podřízenosti autonomní oblasti Kuang-si. Pej-chaj také obdržela status městské prefektury. V dubna 1984 byla Pej-chaj určena jako jedno ze 14 „otevřených pobřežních měst“ (podobné statusu speciální ekonomické zóny).
11. září 1984 byl v Pej-chaji vytvořen obvod Chaj-čcheng. 21. května 1987 byl okres Che-pchu převeden z prefektury Čchin-čou do podřízenosti úřadům v Pej-chaji. 17. prosince 1994 byly vytvořeny obvody Jin-chaj a Tchie-šan-kang.
21. století
editovat9. listopadu 2010 byla Pej-chaj ustavena jako národní kulturní a historické město.
Od 30. listopadu do 2. prosince 2011 se v Pej-chaji konala 24. světová konference Hakka.
Geografie
editovatPoloha
editovatPej-chaj se nachází na jihu autonomní oblasti Kuang-si ve středojižní Číně, na pobřeží Tonkinského zálivu, severozápadně od poloostrova Lej-čou. Na severu Pej-chaj hraničí s městskou prefekturou Čchin-čou, na severovýchodě s městskou prefekturou Jü-lin a na východě s provincií Kuang-tung, konkrétně s městskou prefekturou Čan-ťiang.
Podnebí
editovatPej-chaj leží v subtropickém podnebném pásu, konkrétně má vlhké subtropické podnebí až tropické monzunové podnebí. Zimní období (říjen – březen) je poznamenáno zimními, severojižními monzuny, letní období (duben – září) je ovlivněno vyšším tlakem tropického pásu a silnými, jižními větry; léta bývají spíše mírná.
Pej-chaj – podnebí | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
Nejvyšší teplota [°C] | 27,9 | 29,9 | 31,5 | 33,4 | 35,8 | 36,2 | 36,2 | 37,1 | 36,4 | 34,7 | 32,0 | 28,8 | 37,1 |
Průměrné denní maximum [°C] | 18,7 | 19,7 | 22,5 | 27,0 | 30,4 | 31,6 | 32,0 | 31,8 | 31,2 | 29,1 | 25,3 | 21,2 | 26,7 |
Průměrná teplota [°C] | 14,6 | 15,9 | 18,9 | 23,4 | 26,8 | 28,6 | 29,0 | 28,5 | 27,4 | 24,8 | 17,5 | 13,5 | 22,4 |
Průměrné denní minimum [°C] | 11,8 | 13,4 | 16,3 | 20,9 | 24,1 | 26,1 | 26,4 | 25,8 | 24,6 | 21,8 | 17,5 | 13,5 | 20,2 |
Nejnižší teplota [°C] | 3,3 | 2,6 | 3,5 | 9,6 | 15,0 | 19,9 | 22,2 | 18,7 | 16,1 | 12,0 | 6,4 | 2,6 | 2,6 |
Průměrné srážky [mm] | 33,9 | 41,5 | 59,0 | 77,8 | 131,9 | 285,4 | 394,8 | 395,3 | 215,5 | 79,6 | 38,3 | 22,2 | 1 775,2 |
Relativní vlhkost [%] | 78 | 83 | 84 | 84 | 81 | 82 | 82 | 84 | 81 | 76 | 73 | 72 | 80 |
Zdroj: 中国气象数据网[3] a 北海 - 气象数据[4] |
Vodstvo
editovatŘíční systém je v prefektuře Pej-chaj málo rozvinutý, většina toků je krátkých a sezónních. Mezi větší toky patří řeka Nan-liou, protékající okresem Che-pchu, či řeka San-che-kchou. Nachází se zde také několik menších vodních nádrží, zejména Niou-wej-ling, Li-jü-ti a vodní nádrž Che-pchu.
Administrativní dělení
editovatMěstská prefektura Pej-chaj se dělí na čtyři celky okresní úrovně, a to tři městské obvody a jeden okres.
Mapa | Kód | Název | Rozloha (km²) |
Počet obyvatel (2020)[5] |
PSČ | |
---|---|---|---|---|---|---|
Český přepis | Čínské znaky Pchin-jin čuangsky | |||||
450500 | Pej-chaj | 北海市 Běihǎi Shì Bwzhaij Si |
3 988,67 | 1 853 227 | 536000 | |
Městské obvody | ||||||
450502 | Chaj-čcheng | 海城区 Hǎichéng Qū Haijcwngz Gih |
182,20 | 527 895 | 536000 | |
450503 | Jin-chaj | 银海区 Yínhǎi Qū Yinzhaij Gih |
540,98 | 315 196 | 536000 | |
450512 | Tchie-šan-kang | 铁山港区 Tiěshāngǎng Qū Dejsanhgangj Gih |
503,32 | 145 943 | 536000 | |
Okres | ||||||
450521 | Che-pchu | 合浦县 Hépǔ Xiàn Hozbuj Yen |
2 762,17 | 864 193 | 536100 |
Ekonomika
editovatV roce 1984 byla Pej-chaj designována jako jedno ze 14 "otevřených pobřežních měst".
V devadesátých letech 20. století Pej-chaj zaznamenala růst v souvislostí s rychlou urbanizací, který byl avšak následovaný lokálním kolapsem trhu s nemovitostmi a vedl k útlumu.[6]
V roce 2001 byl založen Průmyslový park Pej-chaj, zaměřený na výrobu elektronických výrobků, nicméně byl zastíněn úspěchem dalších přístavních měst, jako např. Šen-čen. Následně v roce 2007 vznikl Průmyslový park Tchie-šan-kang, soustředěný na těžký a petrochemický průmysl.[6]
Další růst Pej-chaj zaznamenala zejména po světové krizi z roku 2008, na kterou čínská vláda reagovala zvýšením investičních výdajů, což se v Pej-chaji projevilo masivní výstavbou infrastruktury.[6]
Pej-chaj je jako logisticky významné přístavní město zapojena do iniciativy Nová hedvábná stezka.[7]
Partnerská města
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Beihai na anglické Wikipedii, Бэйхай na ruské Wikipedii a 北海市 na čínské Wikipedii.
- ↑ a b Jablonec uzavřel smlouvu s jihočínským Beihai [online]. Jablonec nad Nisou: Magistrát města Jablonec nad Nisou, 15. 8. 2011 [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Partnerské město Beihai. www.mestojablonec.cz [online]. Magistrát města Jablonec nad Nisou [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- ↑ 中国气象数据网 [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ 北海 - 气象数据 [online]. weather.com [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ 北海市第七次全国人口普查主要数据公报. xxgk.beihai.gov.cn [online]. 2021-06-10 [cit. 2022-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-21. (čínsky)
- ↑ a b c YANG, Yuan; Liu. Beihai embraces its new boom, forgetting its bust. Financial Times [online]. 4. 5. 2017 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ ZHAO, Shiyue. Southwest city Beihai eyes on digital economy to drive growth. China Daily [online]. 30. 10. 2020 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pej-chaj na Wikimedia Commons