Vosk

ve vodě nerozpustná hmota živočišného, rostlinného nebo minerálního původu, tuhá při pokojové teplotě, snadno tající

Vosky jsou estery vyšších mastných kyselin a vyšších jednofunkčních (jednosytných) alkoholů. Nejčastějšími mastnými kyselinami obsaženými ve voscích jsou kyselina palmitová, kyselina laurová, kyselina myristová či kyselina stearová, pak je doplňují další nasycené kyseliny (většinou s délkou uhlíkového řetězce C24-C30). Přirozeně se vyskytují v přírodě jak u rostlin, tak u živočichů. Vosky jsou odolné vůči hydrolýze a nepodléhají enzymatickému rozkladu, proto nejsou živočichy stravitelné. Slouží k ochraně před vysycháním i před průnikem patogenů. U rostlin je lze najít na povrchu těla (kde vytváří tenkou ochrannou vrstvu – kutikulu), u živočichů taktéž tam (obvykle ale v srsti), popřípadě jsou produkovány ke stavbě obydlí (hlavně u hmyzu).

Vosky přírodního původu kromě výše zmíněných látek obsahují spoustu příměsí dalších látek (volné karboxylové kyseliny, alkoholy, steroly atd.)

Vlastnosti vosků

editovat

Známé vosky

editovat

Rozdělení podle původu: živočišné, rostlinné a syntetické. Dělení podle četnosti užívání:

Mikronizovaný vosk

editovat

Mikronizovaný vosk je vosk, jenž byl mechanickou cestou rozmělněn na částice o velikosti několika mikrometrů. Vosk může být amidového, polyethylenového, oxidovaného polyethylenového nebo polypropylenového původu. Nejvíce se mikronizované vosky uplatňují při zpracování plastů, v textilním nebo keramickém průmyslu, ale také v kovoprůmyslu a ve farmacii.

Použití

editovat
  • leštidla
  • lékařství
  • výroba kosmetiky
  • výroba svíček
  • ovocnářství: štěpařský vosk (s příměsí smůly a terpentýnu)
  • konzervační činidla v truhlářství a v kožedělném průmyslu
  • lyžařský vosk
  • výtvarné umění:
    • Malířství: enkaustika - příměs vosku v barvách
    • sochařství: studijní přípravné modely pro odlévání reliéfů, zejména medailí, takzvaně na ztracený vosk; ceroplastika - plastické odlitky, nejčastěji miniaturní portréty
    • tmely pro restaurování keramiky, kovů aj. materiálů
  • pečeti- včelí vosk byl od 17. století postupně nahrazován španělským pečetním lakem

Dřívější užití

editovat
  • voskovaný kartón a balicí papír
  • pomáda na voskování vlasů a knírů[1]

Reference

editovat
  1. Jakš, 1901, recepty s. 34-43

Literatura

editovat
  • Václav JAKŠ, Vosk, jeho čistění a užití. Vydal A. Reinwart v Praze 1901
  • Petra Ahnertová: Včelí vosk, jeho užití, (originál: Beewaxs alchemy, překlad Eva Fuková). Metafora Praha 2018, ISBN 978-80-7359-545-6

Externí odkazy

editovat