Vojenský objekt v Prokopském údolí
Podzemní vojenský objekt v Prokopském údolí v Praze, vzniklý z bývalého lomu a nedostavěné nacistické podzemní továrny a považovaný například za vojenské velitelství, bývá označován krycím označením K-116 nebo číslem vojenského útvaru VÚ 2508. Přesný rozsah a účel objektu je oficiálně dosud utajován.
| Vojenský objekt v Prokopském údolí | |
|---|---|
 Objekt v místě bývalého lomu u někdejšího Dalejského mlýna a jeskyně svatého Prokopa | |
| Poloha | |
| Adresa | Praha,  Česko |
| Souřadnice | 50°2′33″ s. š., 14°22′26″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatV místech dnešního vojenského objektu v Prokopském údolí bývala rozsáhlá Prokopská jeskyně s pramenem podzemní vody. Již od 19. století zde byl těžen vápenec a byly zde kopány dopravní štoly a svážnice do vyšších pater lomu, část skalního masivu s jeskyní byla již koncem 19. století postupně odtěžena.[1]
O území se začala zajímat prvorepubliková československá armáda již před druhou světovou válkou.[2]
Za druhé světové války objekt byl zčásti přebudován na podzemní továrnu Junkers (pod krycím označením Kali) na letecké díly. Byly zde vykopány tři rovnoběžné tunely o délce cca 300 metrů a výšce až 8 metrů, kde se údajně počítalo s parkováním obrněného vlaku, a v podzemí se nacházelo i malé nádraží s překladištěm.[1] V roce 1944 zde údajně měla být dokončena 200 metrů dlouhá podzemní výrobní hala.[3] Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek v roce 2009 pro Českou televizi uvedl, že nacisté nestihli továrnu zprovoznit.[2]
Po vyklizení továrny na konci druhé světové války byly podzemní prostory prázdné, nějakou dobu zde byly sklady zeleniny. V roce 1948 zde údajně armáda hledala vhodný objekt pro zkoušky zbraní, avšak tento objekt jí nevyhovoval. Ještě koncem 60. let 20. století zde opět fungovala těžba vápence,[1] a to prý až do roku 1966.[3]
Vladimír Vojíř pro Českou televizi uvedl, že podle operačního plánu Československé lidové armády z roku 1957 zde mělo být velitelské stanoviště hlavního velitelství ČSLA pro případ války, které mělo pojmout až 1000 lidí.[2] Koncem 60. let 20. století byl objekt zabrán armádou, která pravděpodobně využívala prostory po německé podzemní továrně a štoly lomu ke zkouškám zbraní, skladování zásob pro případ války a dalším účelům a rozšířila se informace, že je tam budován bunkr pro vládnoucí elitu a špičky armády pro případ jaderné války a hlavní záložní velitelství Ministerstva národní obrany.
Roku 1966[4] byl kvůli sousedícímu vojenskému prostoru, údajně kvůli statickému narušení, odstřelen kostel svatého Prokopa, který nechal v letech 1711–1712 Adam Schwarzenberg postavit na vrcholu vápencových skal nad vstupem do Prokopské jeskyně.[5] Znalec Prokopského údolí Jaromír Strejček se domnívá, že kostel svatého Prokopa byl v 60. letech 20. století zbourán proto, aby bylo ztíženo zaměření vojenského prostoru. Zahraniční geologové, kteří si fotografovali Prokopskou skálu, bývali prý často ostrahou vojenského prostoru zadrženi.[2]
V souvislosti s výstavbou vojenského objektu byl zbořen Dalejský mlýn, adresa Prokopské údolí 257/10, v těsné blízkosti Prokopského lomu. Mlýn byl připomínán již v 16. století. V 19. století a první polovině 20. století v něm byl vyhlášený výletní hostinec.[6]
Počátkem 80. let 20. století byl vojenský objekt radikálně přestavěn, zmodernizován a údajně také výrazně rozšířen, v té době bylo také asi rok nepřístupné jezírko u Hlubočep, u nějž ústí jedna z lomových štol.[1]
Popis a účel
editovatPodle neoficiálních zdrojů a rozšířených domněnek byl v době socialismu budován jako hlavní sídlo armády nebo ministerstva obrany pro případ války. Jeden ze vstupů do objektu je v lomu u bývalého Dalejského mlýna (v oblasti bývalé jeskyně svatého Prokopa a bývalého kostelíka svatého Prokopa) na území Jinonic.[1]
Objevují se spekulace, že objekt je velmi rozsáhlý, zaujímá rozsáhlé území pod plání Děvína na území Radlic a přísluší k němu i nadzemní stavby jak v lomu v Prokopském údolí, tak na protilehlých stranách pláně – vojenský areál západně od Radlické ulice jižně od stanice metra Jinonice, propojení na vodárnu a telekomunikační věž Děvín na Dívčích hradech a propojení na Vojenský technický ústav elektroniky v Jinonicích,[1] spekuluje se i o možném napojení na ochranný systém metra či o spojení s objektem ministerstva vnitra na Pavím vrchu.[3]
O účelu objektu se objevují různé informace, například Armáda ČR prý uváděla, že jde o sklad spojovacího materiálu, podle jiných je využíván vojenskou zpravodajskou službou.[3] Rekonstrukce v 80. letech 20. století například podle některých domněnek měla být pro západní velení Varšavské smlouvy.[3] Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek v roce 2009 pro Českou televizi o objektu mluvil jako o spojovacím uzlu.[2] Armáda podle ČT v té době označovala objekt za perspektivní území.[2] Armáda však magistrátu pronajala v uzavřeném vojenském prostoru malé místo na Prokopské skále k umístění viditelného kříže na památku svatého Prokopa.[2]
Přístup
editovatOblast Prokopského lomu a sousedících skalnatých kopců je uzavřena jako vojenský prostor a střežena. Zastupitelka městské části Praha 5 Jitka Matoušková pro Českou televizi uvedla, že ani v uvolněné době počátku 90. let a v době odsunu sovětských vojsk se představitelům Prahy 5 v čele se starostou arch. Syrovým nepodařilo do objektu dostat. Odborník na pražské podzemí, speleolog, fotograf a novinář Vladimír Vojíř se prý v roce 1968 směl podívat na zbytky jeskyně svatého Prokopa u bývalého lomu poté, co mu to vyjednal jeho zaměstnavatel.[2]
Budoucnost území
editovatDo územního plánu hlavního města Prahy je prosazována rozsáhlá zástavba Děvínské pláně včetně lanovky od stanice metra Radlická, která se objevila v konceptu územního plánu v roce 2009. Snahám o zástavbu konkuruje snaha o zachování přírodní krajiny, ale spekuluje se i o možné kolizi zájmů developerů se zájmem armády.[1]
Související články
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f g Vojenské velitelství K 116 v Prokopském údolí – Podzemní vojenský objekt v Prokopském údolí [online]. web: Tajné vojenské objekty současné i z historie[nedostupný zdroj], rev. 2009-06 [cit. 2009-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-28.
- ↑ a b c d e f g h Vojenský objekt K-116 v Prokopském údolí - ČT) na YouTube – Datum: 10. ledna 2009; Autor: rob3rtcz (Petr Sojka); Stopáž: 4 minuty a 6 sekund (Reportáž o tajném vojenském objektu K-116 v Prokopském údolí. Odvysíláno 10. ledna 2009 v pořadu „Z metropole“ na ČT24)
- ↑ a b c d e ANONYM. Vojenské objekty v Praze; Vojenský prostor v Prokopském údolí [online]. Web o vybraných vybraných vojenských objektech v Praze [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
- ↑ ANONYM. Kříž na paměť kostela sv. Prokopa v Prokopském údolí [online]. web: Turistika.cz [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
- ↑ FABINI, Pavel, Mgr. Zaniklý kostelík sv. Prokopa [online]. web: Kultura Praha 5, 2016-06-26 [cit. 2022-01-27]. Autor je kronikář MČ Praha 5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-26.
- ↑ ŠPŮROVÁ, Helena; ŠIMEK, Rudolf. Dalejský mlýn [online]. web: Vodní mlýny.cz, 2014 [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Vojenský objekt K-116 v Prokopském údolí - ČT) na YouTube – Datum: 10. ledna 2009; Autor: rob3rtcz (Petr Sojka); Stopáž: 4 minuty a 6 sekund (Reportáž o tajném vojenském objektu K-116 v Prokopském údolí. Odvysíláno 10. ledna 2009 v pořadu „Z metropole“ na ČT24)
- ANONYM. Vojenské objekty v Praze; Vojenský prostor v Prokopském údolí [online]. Web o vybraných vybraných vojenských objektech v Praze [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
- ANONYM. Vojenský prostor Prokopské údolí [online]. Rev. 2011-08-20 [cit. 2022-01-27]. Dostupné online.
- GREGOR, Jiří. Pražská Oblast 51, Prokopské údolí. Jinonický kurýr. 2021-09-01, roč. IX., čís. 39, s. 4. Dostupné online.Dočasně [nedostupný zdroj]