Pražská čára

stavební úsek lehkých objektů čsl. opevnění
(přesměrováno z Vnější obrana Prahy)

Pražská čára (nebo také tzv. vnější obrana Prahy, zkráceně VOP) je označení pro linii opevnění postaveného v druhé polovině 30. let 20. století okolo Prahy. Tato linie opevnění začínala na soutoku řek Labe a Vltavy u Mělníka, pokračovala okolo měst Slaný, Smečno, Kladno, Beroun, Mníšek pod Brdy a končila u obce Slapy, kde měla navazovat na Vltavskou linii opevnění.

Schematické znázornění průběhu Pražské čáry
Opevnění poblíž Berouna v údolí řeky Berounky
Dochovaný bunkr v Srbsku u Berouna
Tento článek je o linii opevnění ze 30. let 20. století. O hranici potravní daně pojednává článek Pražská potravní čára.

Výstavba linie

editovat

Hlavním úkolem Pražské čáry bylo zpomalit postup nepřítele na Prahu a neumožnit mu její přímé dělostřelecké bombardování. Stavba této linie se rozeběhla v srpnu roku 1936. Nejprve zde byly vystavěny pevnůstky LO vzor 36 a od roku 1937 i LO vzor 37. V oblasti okolo města Velvary bylo vytyčeno 5 samostatných pěších srubů těžkého opevnění. K jejich stavbě ale již nedošlo. Celkem bylo na Pražské čáře postaveno 77 objektů vzoru 36 a 753 objektů vzoru 37. K dokončení linie zbývalo postavit ještě 24 pevnůstek.[zdroj?]

Během mobilizace v září 1938 byla Pražská čára obsazena jednotkami tzv. Velitelství okrsku Praha (vzniklo z mírové 1. divize), které patřilo do sestavy Hraničního pásma XI (spadající pod velení 1. armády).[zdroj?]

Osud linie po okupaci Československa

editovat

Po zabrání Československa nacistickým Německem v roce 1939 bylo rozhodnuto o likvidaci těchto pevnůstek z důvodu zabránění jejich použití v případném vojenském povstání. Objekty byly naplněny trhavinou a odstřeleny. Pevnůstky, které nešlo odstřelit kvůli jejich blízkosti k důležitým civilním objektům byly znehodnoceny vyplněním kameny prolitými betonem. Vchod i střílny objektů byly zabetonovány. Do současnosti se dochoval pouze jediný objekt vz. 36 a 36 objektů vz. 37.[zdroj?]

Současný stav

editovat

Poměrně zachovalé objekty lze nalézt v úseku B-6 Beroun a B-7 mezi obcemi Nižbor a Srbsko podél řeky Berounky. Na Pražské čáře je v provozu také několik pevnostních muzeí. Pravidelně své brány otevírají muzea v Sazené, Smečně, Bratronicích, Doksech, Berouně a v Karlštejně.[zdroj?]

Literatura

editovat
  • LÁŠEK, Radan. "Pražská čára". 1. vyd. Dvůr Králové nad Labem: FORTprint J.Škoda, 1995. 78 s. ISBN 80-901580-6-4. 
  • LIKOVSKÝ, Jakub; BAUER, Zdeněk. Opevnění předmostí Prahy: opevnění Republiky Československé 1935 - 1938. Praha: Železný, 1998. 116 s. ISBN 80-237-3581-0. 
  • LÁŠEK, Radan. Opevnění z let 1936-38 v okolí Prahy. Praha: Codyprint, 2003. 171 + 83 s. ISBN 978-80-902964-5-9.
  • LÁŠEK, Radan. Opevněná Berounka – fortifikace na Berounsku a jejich obránci 1938. Praha: Codyprint, 2019. 187 s. ISBN 978-80-903892-6-7.
  • KOLMAN, Lukáš. Současný stav objektů opevnění Pražské čáry. Hradec Králové, 2018. 379 s. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Marta Kohárová. Dostupné online.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat